14. února : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 14. února : Kyjevské smaené fazole. I bez masa se dá připravit skvělý oběd! 14. února : Menopauza mění vzhled eny. Na co vechno má vliv kolísající hladina hormonů |
|
|
Tulipánka napsal(a):
Pandorraa napsal(a):
Tulipánka napsal(a):
Dui, já to myslím trochu jinak: stále se snaím běh věcí ovlivňovat ve svůj prospěch a to tak, e pak vlastně vůbec neiju ivot tady a teď, nedokáu si třeba jen dát hezkou snídani na terase, protoe mě to zdruje od toho, abych ovlivnila běh věcí - pro mě třeba to je získat dostatek financí na zimní sezónu, kdy mám výpadek příjmu. A jsem z toho psychicky fakt v depresi, kdy se mi to nedaří. Je tam pak obrovský existenční strach - protoe nevěřím, e se o mě "Bůh" postará....
A proč by se o tebe měl starat? Tak, jak ty CHCE? Zvlá, kdy nevěří a tím vlastně naplňuje cosi jako ono "vrteti psem"
Asi by se neměl starat tak, jak chci, spí mě nenechat na holičkách.... ale pro mě svěřit se do rukou Boha znamená to samé jako nechat osud plynout bez zasahování....
Ty prostě neumis věci "pustit",ze? Copak o to, někdy je dobré být akční. Jindy zase přijímající.
Podstatne jen je, naučit se rozliit, kdy je třeba být to či ono.
Není tady
Pandorraa napsal(a):
Tulipánka napsal(a):
Pandorraa napsal(a):
A proč by se o tebe měl starat? Tak, jak ty CHCE? Zvlá, kdy nevěří a tím vlastně naplňuje cosi jako ono "vrteti psem"Asi by se neměl starat tak, jak chci, spí mě nenechat na holičkách.... ale pro mě svěřit se do rukou Boha znamená to samé jako nechat osud plynout bez zasahování....
Ty prostě neumis věci "pustit",ze? Copak o to, někdy je dobré být akční. Jindy zase přijímající.
Podstatne jen je, naučit se rozliit, kdy je třeba být to či ono.
Neumím pustit a ni to nejde, protoe obranné mechanismy velí jít do akce. Take kdy se blíí problém, makám jak fretka v tom válci, jene jak obě víme, tak fretka maká, ale je furt na místě. Jene přestat nedokáe. Kdy přestane, je v depresi víc ne kdy maká.
Není tady
Tulipánka napsal(a):
Pandorraa napsal(a):
Tulipánka napsal(a):
Dui, já to myslím trochu jinak: stále se snaím běh věcí ovlivňovat ve svůj prospěch a to tak, e pak vlastně vůbec neiju ivot tady a teď, nedokáu si třeba jen dát hezkou snídani na terase, protoe mě to zdruje od toho, abych ovlivnila běh věcí - pro mě třeba to je získat dostatek financí na zimní sezónu, kdy mám výpadek příjmu. A jsem z toho psychicky fakt v depresi, kdy se mi to nedaří. Je tam pak obrovský existenční strach - protoe nevěřím, e se o mě "Bůh" postará....
A proč by se o tebe měl starat? Tak, jak ty CHCE? Zvlá, kdy nevěří a tím vlastně naplňuje cosi jako ono "vrteti psem"
Asi by se neměl starat tak, jak chci, spí mě nenechat na holičkách.... ale pro mě svěřit se do rukou Boha znamená to samé jako nechat osud plynout bez zasahování....
Rekla bych, ze tam je jeste otazka, kdy vyvijet aktivitu a kdy uz to nechat byt, tzn. vedet, co vlastne nechat plynout ... Kdyz budes sedet s rukama v kline a nechas vse plynout, tak ti to zrejme moc uspokojeni neprinese ... pokud tedy nejsi realizovany jogin.
Ja jsem ve fazi, kdy do deje zasahuju jen natolik, aby veci fungovaly ... u tech vnejsich faktoru, ktere neni v mych silach ovlivnit, si pak rikam dej se vule bozi.
A pak tedy prichazi strach a stres, ale to je nase prirozena obrana ... nema smysl s nimi bojovat, jednak to vycerpava a druhak je to boj proti sobe samemu - me osobne totalne umrtvi, ustrnu v cinnosti a nejsem schopna pokracovat ... takze pak co? Nekde jsem cetla a osvedcilo se mi zacit tim, ze sve strachy a stresy prijmu jako soucast sve osobnosti.
A tak se bojim, ze mi zakaznik hodi projekt na hlavu, ze mi nezaplati ... proste se bojim a je to prirozene. A najednou zjistuju, ze v okamziku, kdy ten pocit strachu prijmu, mohu ho pustit ... tzn, reknu si - ok Miso, tohoto se bojis, nic s tim nenadelas, patri to k situaci ... tak jo, no, co nadelam ... a jede se dal mocalem cernym kol bilejch skal ... treba planovat hry na pristi rok nebo navrhovat letaky pro skolky ci cokoliv jineho ... a tak ...
Prijetim vlastnich strachu se ucime nechat veci plynout ... nebo je nechat Bohovi ... nebo konovi, bo ten ma vetsi hlavu ...
Není tady
Tulipánko, proč neRUí jak divá? Proč nepřijímá, e tě Bůh nechá na holičkách, e nejsi schopná se uivit, e nejsi schopna se dostatečně snait, e jen naráí hlavou na dveře, ........ PROČ to kurník nepříjme, aby ses toho mohla zbavit? Nechce se ti?
Není tady
Neumím pustit a ni to nejde, protoe obranné mechanismy velí jít do akce.
Jojo... a pak ti tyté obranný mechanismy v jakýkoliv akci zabrání.
Mně sice nehonila představa toho, jak zabalená v pytli loutám pod mostem suchou kůrku... ale "jen" představa, e "tohle přece musím zvládnout", ani bych brala v úvahu změnu vstupních parametrů a výhrůky vlastního těla... nače mi to tělíčko prostě a jednodue votočilo vypínačem... a byl to takovej záitek, e (doufám) nikdy víc...
Není tady
Mía Kulička napsal(a):
Tulipánka napsal(a):
Pandorraa napsal(a):
A proč by se o tebe měl starat? Tak, jak ty CHCE? Zvlá, kdy nevěří a tím vlastně naplňuje cosi jako ono "vrteti psem"Asi by se neměl starat tak, jak chci, spí mě nenechat na holičkách.... ale pro mě svěřit se do rukou Boha znamená to samé jako nechat osud plynout bez zasahování....
Rekla bych, ze tam je jeste otazka, kdy vyvijet aktivitu a kdy uz to nechat byt, tzn. vedet, co vlastne nechat plynout ... Kdyz budes sedet s rukama v kline a nechas vse plynout, tak ti to zrejme moc uspokojeni neprinese ... pokud tedy nejsi realizovany jogin.
Ja jsem ve fazi, kdy do deje zasahuju jen natolik, aby veci fungovaly ... u tech vnejsich faktoru, ktere neni v mych silach ovlivnit, si pak rikam dej se vule bozi.
A pak tedy prichazi strach a stres, ale to je nase prirozena obrana ... nema smysl s nimi bojovat, jednak to vycerpava a druhak je to boj proti sobe samemu - me osobne totalne umrtvi, ustrnu v cinnosti a nejsem schopna pokracovat ... takze pak co? Nekde jsem cetla a osvedcilo se mi zacit tim, ze sve strachy a stresy prijmu jako soucast sve osobnosti.
A tak se bojim, ze mi zakaznik hodi projekt na hlavu, ze mi nezaplati ... proste se bojim a je to prirozene. A najednou zjistuju, ze v okamziku, kdy ten pocit strachu prijmu, mohu ho pustit ... tzn, reknu si - ok Miso, tohoto se bojis, nic s tim nenadelas, patri to k situaci ... tak jo, no, co nadelam ... a jede se dal mocalem cernym kol bilejch skal ... treba planovat hry na pristi rok nebo navrhovat letaky pro skolky ci cokoliv jineho ... a tak ...
Prijetim vlastnich strachu se ucime nechat veci plynout ... nebo je nechat Bohovi ... nebo konovi, bo ten ma vetsi hlavu ...
Není tady
Barča napsal(a):
Tulipánko, proč neRUí jak divá? Proč nepřijímá, e tě Bůh nechá na holičkách, e nejsi schopná se uivit, e nejsi schopna se dostatečně snait, e jen naráí hlavou na dveře, ........ PROČ to kurník nepříjme, aby ses toho mohla zbavit? Nechce se ti?
Barčo, u jsem to tak nějak vzdala, protoe mi to prostě RUkou nelo, nedostala jsem se tam ani s kolegy ruáčky. Take tak
Kdy je to fakt hodně silné a do děch dveří se prostě nedostanu, tak v jednu chvíli přichází pasivita, kdy to vzdávám a to se pak dostávám právě do toho obviňování Boha, e jsem pro to tolik udělala a stejně mi to nedopřeje....
Upravil(a) Tulipánka (22. 10. 2014 11:25)
Není tady
Tulipánka napsal(a):
Barča napsal(a):
Tulipánko, proč neRUí jak divá? Proč nepřijímá, e tě Bůh nechá na holičkách, e nejsi schopná se uivit, e nejsi schopna se dostatečně snait, e jen naráí hlavou na dveře, ........ PROČ to kurník nepříjme, aby ses toho mohla zbavit? Nechce se ti?
Barčo, u jsem to tak nějak vzdala, protoe mi to prostě RUkou nelo, nedostala jsem se tam ani s kolegy ruáčky. Take tak
Kdy je to fakt hodně silné a do děch dveří se prostě nedostanu, tak v jednu chvíli přichází pasivita, kdy to vzdávám a to se pak dostávám právě do toho obviňování Boha, e jsem pro to tolik udělala a stejně mi to nedopřeje....
Zajímavé, protoe zrovna tohle je to, kde mě RUka pomohla. Jak ti to nelo? Ty určitě ví, e je to nepříjemný a chce to čas, protoe nánosy jsou mocné ..........
Není tady
Barča napsal(a):
Tulipánka napsal(a):
Barča napsal(a):
Tulipánko, proč neRUí jak divá? Proč nepřijímá, e tě Bůh nechá na holičkách, e nejsi schopná se uivit, e nejsi schopna se dostatečně snait, e jen naráí hlavou na dveře, ........ PROČ to kurník nepříjme, aby ses toho mohla zbavit? Nechce se ti?
Barčo, u jsem to tak nějak vzdala, protoe mi to prostě RUkou nelo, nedostala jsem se tam ani s kolegy ruáčky. Take tak
Kdy je to fakt hodně silné a do děch dveří se prostě nedostanu, tak v jednu chvíli přichází pasivita, kdy to vzdávám a to se pak dostávám právě do toho obviňování Boha, e jsem pro to tolik udělala a stejně mi to nedopřeje....Zajímavé, protoe zrovna tohle je to, kde mě RUka pomohla. Jak ti to nelo? Ty určitě ví, e je to nepříjemný a chce to čas, protoe nánosy jsou mocné ..........
Mně RUka hodně pomáhá, ale jak je to hodně bolavé, prostě nic necítím. Ale jak ukrajuji kousky okraje koláče, tak se pomalu a jistě dostávám do středu, určitě to dám
Není tady
Ním
Tulipánka napsal(a):
Pandorraa napsal(a):
Tulipánka napsal(a):
Asi by se neměl starat tak, jak chci, spí mě nenechat na holičkách.... ale pro mě svěřit se do rukou Boha znamená to samé jako nechat osud plynout bez zasahování....Ty prostě neumis věci "pustit",ze? Copak o to, někdy je dobré být akční. Jindy zase přijímající.
Podstatne jen je, naučit se rozliit, kdy je třeba být to či ono.Neumím pustit a ni to nejde, protoe obranné mechanismy velí jít do akce. Take kdy se blíí problém, makám jak fretka v tom válci, jene jak obě víme, tak fretka maká, ale je furt na místě. Jene přestat nedokáe. Kdy přestane, je v depresi víc ne kdy maká.
Obranné mechanismy? Hm a se si jistá, e jsou opravdu obranné?_
Není tady
Pandorraa napsal(a):
Ním
Tulipánka napsal(a):
Pandorraa napsal(a):
Ty prostě neumis věci "pustit",ze? Copak o to, někdy je dobré být akční. Jindy zase přijímající.
Podstatne jen je, naučit se rozliit, kdy je třeba být to či ono.Neumím pustit a ni to nejde, protoe obranné mechanismy velí jít do akce. Take kdy se blíí problém, makám jak fretka v tom válci, jene jak obě víme, tak fretka maká, ale je furt na místě. Jene přestat nedokáe. Kdy přestane, je v depresi víc ne kdy maká.
Obranné mechanismy? Hm a se si jistá, e jsou opravdu obranné?_
Myslí si o sobě, e jsou obranné, ale obě víme, e jsou spí sebedestruktivní....
Není tady
Tulipánka napsal(a):
Mně RUka hodně pomáhá, ale jak je to hodně bolavé, prostě nic necítím. Ale jak ukrajuji kousky okraje koláče, tak se pomalu a jistě dostávám do středu, určitě to dám
Obavam se, ze psychologicky mechanismus teto terapie nedela zrovna zdrave lidi...
Není tady
gymnasión napsal(a):
Tulipánka napsal(a):
Mně RUka hodně pomáhá, ale jak je to hodně bolavé, prostě nic necítím. Ale jak ukrajuji kousky okraje koláče, tak se pomalu a jistě dostávám do středu, určitě to dám
Obavam se, ze psychologicky mechanismus teto terapie nedela zrovna zdrave lidi...
Proč myslí?
Není tady
gymnasión napsal(a):
Tulipánka napsal(a):
Mně RUka hodně pomáhá, ale jak je to hodně bolavé, prostě nic necítím. Ale jak ukrajuji kousky okraje koláče, tak se pomalu a jistě dostávám do středu, určitě to dám
Obavam se, ze psychologicky mechanismus teto terapie nedela zrovna zdrave lidi...
Tak to si vyRU
Já jsem příkladem toho, jak RUka funguje. Z neúspěného člověka, kterému se nic nedaří, který má nulové sebevědomí, neváí si sám sebe, neví, co chce, vinu svaluje na ostatní a ivot jen přeívá jsem se díky RUce dostala do stavu, kdy u si nepřipadám jako ten nejhorí člověk na světě, ale jako průměrný člověk s průměrným počtem "bloků", který dělá to, co ho baví a pomalu si začíná ivot uívat. Ale přesvědčovat tě nebudu, nemám důvod.
Není tady
Tuli - co si napsala ted - věří tomu, nebo si to jen nalhává?
Přijde mi z tvého psaní ted v tomhle chlívku - jak si důvěřovat, e vinu svaluje na boha, stále by si chtěla něco Ruit z dětství. Nevěřím tomu, e si příkladem toho, jak RUka funguje.
Nikdo nemůe říct, e si díky RUce stal průměrný člověk. Za prvé, nikdo není průměrný, kadý je něčím vyjímečný. A stejně, kdy to vyRuí, stejné tam zůstanou "body" chviličky, kdy se člověk zamyslí jako za "starého" mylení.
A přesvědčovat mě fakt nemusí.
Upravil(a) dusička (23. 10. 2014 14:05)
Není tady
A podle mého Ruka nezpočívá v tom, dělat člověka v člověka jiného. kDy např. budu bojácná, tak bojácná u zůstanu vdycky. Ale díky Ruce třeba, si to sama sobě přiznám, přijmu to, a nebudu s tím bojovat. A naopak vyuiju klady bojácnosti. Za slovo bojácnosti si dosad jakkékoliv slovo.
Upravil(a) dusička (23. 10. 2014 14:05)
Není tady
Dui, já Bohu vyčítám, e mi nedá to, co chci, ne e můe za vechno
Ano, rukou přijímá, e jsi třeba bojácná. A pak ti to nevadí, ale bojácná zůstane. Kdy přijme situaci, díky které jsi se stala bojácnou, tak bojácnou přestane být. Takhle mi to funguje.
Není tady
Tuli : napsala si :
e jste zaili hodně zlého, take mu nevěříte, e Vás nenechá spadnout a na dno? Jak jste to řeili?
Prostě mi to přijde,
jak si napsala, e vinu svaluje na boha.
Protoe "kdyby" tě nechal, co ty chce, byla by si u někde jinde. Opravdu?
A kočko - sebevědomá si a dost, pamatuju se, jak jsme tu řeili, jestli se do podnikání pustit nebo ne. Osobně bych se bála do toho jít. Ty sis to obhájila. A ptala ses na to Boha?
Nevím no. Nemám ale nic proti Ruce.
Upravil(a) dusička (23. 10. 2014 14:25)
Není tady
Tulipánka napsal(a):
gymnasión napsal(a):
Tulipánka napsal(a):
Mně RUka hodně pomáhá, ale jak je to hodně bolavé, prostě nic necítím. Ale jak ukrajuji kousky okraje koláče, tak se pomalu a jistě dostávám do středu, určitě to dám
Obavam se, ze psychologicky mechanismus teto terapie nedela zrovna zdrave lidi...
Tak to si vyRU
Já jsem příkladem toho, jak RUka funguje. Z neúspěného člověka, kterému se nic nedaří, který má nulové sebevědomí, neváí si sám sebe, neví, co chce, vinu svaluje na ostatní a ivot jen přeívá jsem se díky RUce dostala do stavu, kdy u si nepřipadám jako ten nejhorí člověk na světě, ale jako průměrný člověk s průměrným počtem "bloků", který dělá to, co ho baví a pomalu si začíná ivot uívat. Ale přesvědčovat tě nebudu, nemám důvod.
nezlob se, tuli, kdyby to tak bylo, nezaloila by jsi tady toto téma.
Není tady
aprill napsal(a):
Tulipánka napsal(a):
gymnasión napsal(a):
Obavam se, ze psychologicky mechanismus teto terapie nedela zrovna zdrave lidi...Tak to si vyRU
Já jsem příkladem toho, jak RUka funguje. Z neúspěného člověka, kterému se nic nedaří, který má nulové sebevědomí, neváí si sám sebe, neví, co chce, vinu svaluje na ostatní a ivot jen přeívá jsem se díky RUce dostala do stavu, kdy u si nepřipadám jako ten nejhorí člověk na světě, ale jako průměrný člověk s průměrným počtem "bloků", který dělá to, co ho baví a pomalu si začíná ivot uívat. Ale přesvědčovat tě nebudu, nemám důvod.nezlob se, tuli, kdyby to tak bylo, nezaloila by jsi tady toto téma.
April, nejsem svatá hned, jde to postupně Co bych taky po celý zbytek ivota řeila, kdy je mi teprve 33
Není tady
Tulipánka napsal(a):
Barča napsal(a):
Tulipánko, proč neRUí jak divá? Proč nepřijímá, e tě Bůh nechá na holičkách, e nejsi schopná se uivit, e nejsi schopna se dostatečně snait, e jen naráí hlavou na dveře, ........ PROČ to kurník nepříjme, aby ses toho mohla zbavit? Nechce se ti?
Barčo, u jsem to tak nějak vzdala, protoe mi to prostě RUkou nelo, nedostala jsem se tam ani s kolegy ruáčky. Take tak
Kdy je to fakt hodně silné a do děch dveří se prostě nedostanu, tak v jednu chvíli přichází pasivita, kdy to vzdávám a to se pak dostávám právě do toho obviňování Boha, e jsem pro to tolik udělala a stejně mi to nedopřeje....
Co to je za víru, kde je něco za něco?
To si jako myslí, e kdy se bude chovat tak, jak se má, věřit v Boha a já nevím co jetě dalího dobrého, e ti Bůh automaticky dopřeje to, co chce ?
Nezlob se, ale víra a láska by měla být snad bez nároku na odměnu. Prostě bezpodmínečná.
Omlouvám se, nechci se Tě dotknout, snad jsem to jen patně pochopila.
Není tady
Tulipánka napsal(a):
gymnasión napsal(a):
Tulipánka napsal(a):
Mně RUka hodně pomáhá, ale jak je to hodně bolavé, prostě nic necítím. Ale jak ukrajuji kousky okraje koláče, tak se pomalu a jistě dostávám do středu, určitě to dám
Obavam se, ze psychologicky mechanismus teto terapie nedela zrovna zdrave lidi...
Tak to si vyRU
Já jsem příkladem toho, jak RUka funguje. Z neúspěného člověka, kterému se nic nedaří, který má nulové sebevědomí, neváí si sám sebe, neví, co chce, vinu svaluje na ostatní a ivot jen přeívá jsem se díky RUce dostala do stavu, kdy u si nepřipadám jako ten nejhorí člověk na světě, ale jako průměrný člověk s průměrným počtem "bloků", který dělá to, co ho baví a pomalu si začíná ivot uívat. Ale přesvědčovat tě nebudu, nemám důvod.
Myslim, ze presne naopak, Tulipanko. Konkretne ty se tu ted jevis jako priklad toho, ze Gym ma naprostou pravdu. Ta metoda ti pouze pomohla rychleji se dostat do stavu, do ktereho bys stejne jednou dospela sama ... sice asi mnohem pomaleji, nez s pomoci rus, ale tak nejak celostneji ... protoze soucasne by ses tim svym tempem dopracovala i k jiste zralosti, nadhledu a dalsim schopnostem, ktere ti ted zrejme bytostne chybi ...
Není tady
já Bohu vyčítám, e mi nedá to, co chci
Zas jednou musím napsat, e bohové trestají splněním přání...
Není tady
Bohu?
Není tady
Judyna napsal(a):
Tulipánka napsal(a):
Barča napsal(a):
Tulipánko, proč neRUí jak divá? Proč nepřijímá, e tě Bůh nechá na holičkách, e nejsi schopná se uivit, e nejsi schopna se dostatečně snait, e jen naráí hlavou na dveře, ........ PROČ to kurník nepříjme, aby ses toho mohla zbavit? Nechce se ti?
Barčo, u jsem to tak nějak vzdala, protoe mi to prostě RUkou nelo, nedostala jsem se tam ani s kolegy ruáčky. Take tak
Kdy je to fakt hodně silné a do děch dveří se prostě nedostanu, tak v jednu chvíli přichází pasivita, kdy to vzdávám a to se pak dostávám právě do toho obviňování Boha, e jsem pro to tolik udělala a stejně mi to nedopřeje....Co to je za víru, kde je něco za něco?
To si jako myslí, e kdy se bude chovat tak, jak se má, věřit v Boha a já nevím co jetě dalího dobrého, e ti Bůh automaticky dopřeje to, co chce ?
Nezlob se, ale víra a láska by měla být snad bez nároku na odměnu. Prostě bezpodmínečná.
Omlouvám se, nechci se Tě dotknout, snad jsem to jen patně pochopila.
Ano, patně jsi to pochopila. Svěřit se do rukou Boha je pro mě nechat ve plynout a důvěřovat ivotu.... ale je pravda, e asi není správná cesta odevzdat moc nad mým ivotem Bohu (respt. věřit, e Bůhm, Vesmír... takovou moc má)
Není tady