29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Ahoj, plně souhlasím s tímto dokumentem http://www.youtube.com/watch?v=xPPdHPs6DFs - neplánovat, svěřit se do rukou Boha, ale neměli jste to někdo tak, že jste tomu Bohu jednoduše nevěřili? Že jste zažili hodně zlého, takže mu nevěříte, že Vás nenechá spadnout až na dno? Jak jste to řešili?
Nebo stejně jako v jiném dokumentu od Mooji si uvědomuji, že JÁ je jenom iluze, ale spolehnout se na to nechci, protože když se na něco spolehnu, musím v to mít 100% důvěru a to nemám.... nechci zažít zase další karamboly, utrpení.
Takže problém je ten: nevěřím v to na 100% a nedůvěřuji tomu. Vyřešili jste někdo?
Není tady
Tulipánko, moje odpověď je, že Bůh neexistuje, takže mám vyřešenu důvěru či nedůvěru v něj. Jak můžeš věřit, že zrovna tebe nenechá Bůh padnout, když tolik dobrých lidí padlo a tolik darebáků se má úžasně. Kdyby to fungovalo tak, že když budu dobrá, Bůh se mi odmění! Ale není tomu tak. Je to věc naprosté náhody, kdo se má dobře a kdo ne. Proto kněží vždy tvrdili, že odměna dobrým lidem bude až po smrti. Protože nikdo neví, co je po smrti, bylo to zcela podle hesla "slibem nezarmoutíš".
Není tady
Věřím v sebe.
Jelikož v každém z nás je Bůh, tak tím věřím i v něj.
Bůh není šedivý dědeček na nebesích...
Není tady
Evo,
Bůh není šedivý stařeček na nebesích Nedůvěřuji tomu, co já sama nedokážu ovlivnit - pro mě Bůh. Je to třeba jen mé VYŠŠÍ JÁ - je to jedno. Když jsem v dětství a v mládí dostala tolik ran, nedokážu už věřit, že vše bude dobré a neustále se snažím vše ovlivnit tak, aby mě to zase nesrazilo. Je to fakt děěěěěsně vyčerpávající, frustrující, když se nedaří tak, jak si přeju
Není tady
No, kdyby se pořád dařilo, tak jak chci já, zřejmě bych to brala jako samozřejmost a neuměla bych být vděčná nebo poděkovat za situaci, že jsem štastná a spokojená. Prostě bych si toho nevážila. Někdy když je člověk nespokojený - je známkou toho, že má "něco" u sebe změnit.
Babička vždycky říkávala - Pánbůh pomáhej a pomož si sám. Z jakého úhlu pohledu je věc správně a z jakého už není? Je ten náš úhel pohledu ten správný?
O jaké odměně mluvíte? Odměna dobrým lidem? Odměnou je přeci vnitřní pocit a vnitřní klid.
Člověk by se měl spoléhat jednoznačně sám na sebe.
A taky : Nekoukej na to, co nemáš, ale na to, co máš
Upravil(a) dusička (21. 10. 2014 11:23)
Není tady
Duši, já to myslím trochu jinak: stále se snažím běh věcí ovlivňovat ve svůj prospěch a to tak, že pak vlastně vůbec nežiju život tady a teď, nedokážu si třeba jen dát hezkou snídani na terase, protože mě to zdržuje od toho, abych ovlivnila běh věcí - pro mě třeba to je získat dostatek financí na zimní sezónu, kdy mám výpadek příjmu. A jsem z toho psychicky fakt v depresi, když se mi to nedaří. Je tam pak obrovský existenční strach - protože nevěřím, že se o mě "Bůh" postará....
Není tady
stále se snažím běh věcí ovlivňovat ve svůj prospěch
Což sice děláme víceméně všichni, ale tebe to "ničí" možná právě proto, že se tak strašně snažíš...
Co by se stalo, kdybys ten "dostatek financí" neměla? Šla bys bydlet pod most, umřela hlady... nebo bys našla jiný řešení?
Není tady
No právě Tuli, čeho se bojíš, to si přivoláváš. Je to všechno v tvojí hlavě, a na Boha to nesváděj - to není v jeho kompetenci se o tebe postarat jak to chceš ty. (no když nad tím přemýšlím, tak vlastně co si přeješ? Co vysíláš? Mám strach, že nebudu mít příjmy - no tak je nemáš, takže vlastně se o tebe postará, ne že ne. (vím, o čem mluvím, tedy píšu)
Upravil(a) dusička (21. 10. 2014 11:46)
Není tady
helena napsal(a):
stále se snažím běh věcí ovlivňovat ve svůj prospěch
Což sice děláme víceméně všichni, ale tebe to "ničí" možná právě proto, že se tak strašně snažíš...
Co by se stalo, kdybys ten "dostatek financí" neměla? Šla bys bydlet pod most, umřela hlady... nebo bys našla jiný řešení?
Heleno, to je právě to. Ta nejistota, co se se mnou stane a pak strach, že to nedokážu změnit (často se mi stává, jak už jsem tu psala, že mám pocit, že buším hlavou do dveří, opravdu moc se snažím a bez efektu).
Není tady
dusička napsal(a):
No právě Tuli, čeho se bojíš, to si přivoláváš. Je to všechno v tvojí hlavě, a na Boha to nesváděj - to není v jeho kompetenci se o tebe postarat jak to chceš ty. (no když nad tím přemýšlím, tak vlastně co si přeješ? Co vysíláš? Mám strach, že nebudu mít příjmy - no tak je nemáš, takže vlastně se o tebe postará, ne že ne. (vím, o čem mluvím, tedy píšu)
Jasný, je to v mé hlavě, ta nedůvěra. Bohovi je to upřímně jedno a on nemá žádné povinnosti. Jde o to nechat plynout život tak, jak jde i když nejde. Mám strach, že když se přestanu snažit, budu v perdeli
Není tady
To je prostě normální života běh, že něco ovlivnit můžeš a něco prostě ne. Tak udělej všechno pro to, abys ty peníze měla a zbytek nech být. Když je mít nebudeš, tak řeš tu situaci až nastane. Nač sundávat kalhoty, když brod je ještě daleko? Jestli se nedokážeš ani v klidu nasnídat, protože nevíš, jak na tom budeš za x měsíců finančně, tak je něco hodně blbě (s tebou). Vždyť náš život, to jsou jen okamžiky "tady a teď" a člověk by se měl naučit radovat z přítomného okamžiku. Je to těžké, taky to úplně neumím, ale je to logické a vlastně jediné, co můžeš udělat. Jinak se budeš jen a jen trápit a nikdy nebudeš žít spokojeně. Nějaký Bůh s tím nemá nic společného.
Není tady
Ta nejistota, co se se mnou stane a pak strach, že to nedokážu změnit
Ještě jednou - CO "se stane"? Jaký jsou možnosti? Nejen ty nejhorší, co si představuješ... určitě nehrozí jen ty.
Ty totiž ze samý hrůzy, že bys mohla "umřít hlady", "umřeš" na ten strach...
Není tady
Ivana napsal(a):
To je prostě normální života běh, že něco ovlivnit můžeš a něco prostě ne. Tak udělej všechno pro to, abys ty peníze měla a zbytek nech být. Když je mít nebudeš, tak řeš tu situaci až nastane. Nač sundávat kalhoty, když brod je ještě daleko? Jestli se nedokážeš ani v klidu nasnídat, protože nevíš, jak na tom budeš za x měsíců finančně, tak je něco hodně blbě (s tebou). Vždyť náš život, to jsou jen okamžiky "tady a teď" a člověk by se měl naučit radovat z přítomného okamžiku. Je to těžké, taky to úplně neumím, ale je to logické a vlastně jediné, co můžeš udělat. Jinak se budeš jen a jen trápit a nikdy nebudeš žít spokojeně. Nějaký Bůh s tím nemá nic společného.
Od té doby, co jsem OSVČ, to tak bohužel je. Problémem je právě dělat VŠE pro to. Když pro to nic nedělám, cítím se provinile, že bych se měla víc snažit. Něco mě stále žene dělat pro to víc a víc. Aha, a možná jsem "doma" našla jsem situaci z dětství, kdy mi mamka stále říkala, že pro to nedělám dost, že musím víc.
Není tady
helena napsal(a):
Ta nejistota, co se se mnou stane a pak strach, že to nedokážu změnit
Ještě jednou - CO "se stane"? Jaký jsou možnosti? Nejen ty nejhorší, co si představuješ... určitě nehrozí jen ty.
Ty totiž ze samý hrůzy, že bys mohla "umřít hlady", "umřeš" na ten strach...
A přesně o tom to je, to je to, o čem tu mluvím
Není tady
Tulipánka napsal(a):
Evo,
Bůh není šedivý stařeček na nebesíchNedůvěřuji tomu, co já sama nedokážu ovlivnit - pro mě Bůh. Je to třeba jen mé VYŠŠÍ JÁ - je to jedno. Když jsem v dětství a v mládí dostala tolik ran, nedokážu už věřit, že vše bude dobré a neustále se snažím vše ovlivnit tak, aby mě to zase nesrazilo. Je to fakt děěěěěsně vyčerpávající, frustrující, když se nedaří tak, jak si přeju
Nie že všetko BUDE, ono to už JE dobré - možno nie príjemné, možno nie jednoduché, ale zasa užitočné a zrejme PRESNE TO, čo potrebuješ.
Čo sa potrebuješ naučiť.
Není tady
kdy mi mamka stále říkala, že pro to nedělám dost, že musím víc
A maminka, jak známo, má vždycky pravdu...
Chceš jí udělat radost nebo se bojíš - trestu... toho, že tě nebude mít ráda... že nebudeš "nej"...?
Není tady
Tulipánka napsal(a):
dusička napsal(a):
No právě Tuli, čeho se bojíš, to si přivoláváš. Je to všechno v tvojí hlavě, a na Boha to nesváděj - to není v jeho kompetenci se o tebe postarat jak to chceš ty. (no když nad tím přemýšlím, tak vlastně co si přeješ? Co vysíláš? Mám strach, že nebudu mít příjmy - no tak je nemáš, takže vlastně se o tebe postará, ne že ne. (vím, o čem mluvím, tedy píšu)
Jasný, je to v mé hlavě, ta nedůvěra. Bohovi je to upřímně jedno a on nemá žádné povinnosti. Jde o to nechat plynout život tak, jak jde i když nejde. Mám strach, že když se přestanu snažit, budu v perdeli
Snažiť sa AKTÍVNE je OK (mne sa páči ten vtip o Kohnovi, ktorý furt prosí Boha o peniaze, o veľkú výhru, až nakoniec Boh stratí nervy a zakričí naňho -"Tak si už ku.wa aspoň kúp lós!"), ale nechápem, čomu pomôže strachovať sa... hlavne ak ťa ten strach skôr ochromuje. Keby ťa vybičoval k aktivite (nájsť si napr. brigádu len na zimu), tak by splnil svoj účel, ale takto...?
Upravil(a) Selima (21. 10. 2014 12:27)
Není tady
Tulipánko, teď to bude znít tvrdě.
Ty sis nenechala poradit, aby sis nechala zaměstnání, kde máš jistý příjem a nešla do nejistého, co tě (stále si na tom trvám) neuživí.
V tomhle ti bůh (ať už je to kdokolilv) opravdu nepomůže. V dnešní době chtít se uživit tím, čím se živíš ty, je naivita, když budu mírná. Na tvém místě bych taky měla strach z existenční nouze, kdybych v tomhle nebyla rozumná a realistická a mermomocí se chtěla živit svým koníčkem, i kdyby mi vše ukazovalo, že nemám šanci. Tady opravdu neplatí, že budeš důvěřovat bohu a on tě uživí.
Ale přehodnotit to a najít si práci s platem můžeš vždycky. A věřím, že v tom ti bůh pomůže, když už to stavíš takhle. Když budeš realistická při výběru zaměstnání a nebudeš létat v oblacích.
Není tady
Eva. napsal(a):
Tulipánko, teď to bude znít tvrdě.
Ty sis nenechala poradit, aby sis nechala zaměstnání, kde máš jistý příjem a nešla do nejistého, co tě (stále si na tom trvám) neuživí.
V tomhle ti bůh (ať už je to kdokolilv) opravdu nepomůže. V dnešní době chtít se uživit tím, čím se živíš ty, je naivita, když budu mírná. Na tvém místě bych taky měla strach z existenční nouze, kdybych v tomhle nebyla rozumná a realistická a mermomocí se chtěla živit svým koníčkem, i kdyby mi vše ukazovalo, že nemám šanci. Tady opravdu neplatí, že budeš důvěřovat bohu a on tě uživí.
Ale přehodnotit to a najít si práci s platem můžeš vždycky. A věřím, že v tom ti bůh pomůže, když už to stavíš takhle. Když budeš realistická při výběru zaměstnání a nebudeš létat v oblacích.
Evo, děkuji za názor, ono mě to uživí, od května jsem měla příjem cca. 150.000 Kč a k tomu beru ČID, je tu spíš jen ten strach, že by nemuselo (např. když školky, které byly minulý rok, letos znovu nechtějí a nebo se jedoduše neozývají).
Není tady
Ty sis nenechala poradit
No promiň... snad je zletilá a svéprávná, ne?
je tu spíš jen ten strach, že by nemuselo
Hm... a co bys dělala jako zaměstnanec, do posledního halíře závislej na tom, jestli firma vydrží?
Není tady
helena napsal(a):
Ty sis nenechala poradit
No promiň... snad je zletilá a svéprávná, ne?
je tu spíš jen ten strach, že by nemuselo
Hm... a co bys dělala jako zaměstnanec, do posledního halíře závislej na tom, jestli firma vydrží?
Tvůj názor se mi líbí. Není to o tom, co jsem udělala nebo neudělala, jde o to, jak se při tom cítím. A když špatně, je potřeba to vyřešit
V současné chvíli mi moc pomáhají Vaše názory, do toho koukám na Mooji, trochu jsem to obrečela a je mi trochu líp. Udělala jsem si Caro a jdu ven na sluníčko číst knížka se hrami pro děti, abych měla tipy na úkoly na příští rok
Upravil(a) Tulipánka (21. 10. 2014 13:04)
Není tady
V podstatě řešíš to, co každý OSVČ ... to je daň za svobodu a možnost živit se svým koníčkem.
Na tvém místě bych popřemýšlela o "plánech B a C", které budou moct zastoupit "plán A", pokud se zrovna nebude dařit. Prostě mít rozjeto více různorodých činností ... A samozřejmě bych si začala tvořit "rezervní fond" pro období, kdy se nebude dařit vůbec.
No jistotu pravidelného příjmu nebudeš mít nikdy ... ani jako zaměstnanec, i když jako OSVČ riskuješ víc.
Není tady
Tulipánka napsal(a):
Evo, děkuji za názor, ono mě to uživí, od května jsem měla příjem cca. 150.000 Kč a k tomu beru ČID, je tu spíš jen ten strach, že by nemuselo (např. když školky, které byly minulý rok, letos znovu nechtějí a nebo se jedoduše neozývají).
Jedna věc jsou příjmy, ale něco jiného je, co ti skutečně zůstane po zaplacení zdravotního a sociálního pojištění, daně z příjmu, nákladů na tvé podníkání.
Není tady
Tulipánko, mně se zdá, že tvůj problém je komprimovaný do hesla, které sis tu dala. Když jsem ho četla poprve, zježily se mi chlupy na krku a říkala jsem si: co tím ta Tulipánka chce říct? Co tím dává na jevo? Copak je to za chlapíka, co to napsal? A když jsem si ho vygůglovala, tak ještě: Kde to napsal?
Víš odpovědi na tyhle otázky?
Upravil(a) Barča (21. 10. 2014 18:41)
Není tady