mia napsal(a):

dusička napsal(a):

mia napsal(a):

Majko, to je ale dost dětinské a naivní, co píšeš...........vztahy jsou především o sympatiích, vzájemné přitažlivosti a dál potom už i o povahových vlastnostech obou zúčastněných, jejich postojích, hodnotách a především vzájemné toleranci. Prostě buď najdeš toho kompatibilního partnera anebo ne. A ne že to spískalo nebe

No Mio, ale říká se, že k tobě přijde člověk, kterýho zrovna v té situaci potřebuješ. (pro práci tady na světě) a nic není náhoda.

no fakt je, že o tom začínám trošku uvažovat, protože si všímám různých "náhod", příčin a následků a tak, ale moje racionální "já" to zatím teda odmítá........vysvětluju si to spíš svými zkušenostmi, na jejichž základě logicky měním svoje postoje a jednání, vyhledávám si sama lidi, které potřebuju..........v podstatě to všechno vychází ode mě samotné a nejsou to náhody, ale logické důsledky, když se nad tím tak zamyslím.......i když ten malý prostor pro "věci mezi nebem a zemí" si tam nechávám......

Taky na všechno musím logicky , jinak mě to hlava nebere

Eva. napsal(a):

mia napsal(a):

ono v podstatě, Majko, každý věříme tomu, čemu chceme věřit........

Tohle není o víře, ale o jednoduché matematice.

No tak matematika je jedna věc a početí věc druhá. Věřím tomu, že pohlaví dítěte vznikne díky spermii, bud mužské nebo ženské, která vpluje do vajíčka ženy. Mužská rychlejší, ženská zase vytrvalejší . Takže dva dny před ovulací - zvítězí ženská spermie, v den ovulace mužská.

Upravil(a) dusička (21. 10. 2014 9:19)

Eva- platí tato věta i pro milence? : K sobě patřit? Muž a žena, co k sobě patří, co jsou si souzeni, co se narodili pro sebe, kde jejich vztah byl uzavřen v nebi, vyber si, co je ti blízké.

Eva. napsal(a):

dusička napsal(a):

No tak matematika je jedna věc a početí věc druhá. Věřím tomu, že pohlaví dítěte vznikne díky spermii, bud mužské nebo ženské, která vpluje do vajíčka ženy. Mužská rychlejší, ženská zase vytrvalejší . Takže dva dny před ovulací - zvítězí ženská spermie, v den ovulace mužská.

To je taky jenom teorie. Co ty, co otěhotněly při měsíčkách?

heleno, vysvětlivku pro dvojčata nemám, já nejsem autorem té teorie. Pouze říkám, že u nás to funguje.

I pro to je vysvětlení. Zdravá žena má dva vaječníky a vaječníky se střídají. Když otěhotní při měsíčkách, to je že při menstruaci jde neoplodněné vajíčko s krví ven, ale druhé vajíčko (dejme tomu z druhého vaječníku, ale nemusí být) je připraveno k oplodnění. Vždyt píšu, příroda je čarodějka.

Eva. napsal(a):

erem, nevím, proč píšeš, kdy se narodily tvé děti. Důležité je, kolik přesně bylo tobě a tvému muži ve chvíli jejich početí. K vašemu věku se přičte 9 měsíců těhotenství vašich matek, neboť i tehdy už jste měli krev. A psala jsem, že po sedmi letech se krev mění...
Nevím, jestli je to pravda, četla jsem to a mě a mým blízkým, co znám, to vychází.

To nevim jak to s tim souvisi.Ja byla starsi o 8 mesicu nez manzel

Kdyby to platilo s tou krví, tak by všichni věděli už předem, co se narodí. Nevědí, takže je to hloupost. I to, že se po sedmi letech mění krev. Nejsem lékař, ale myslím si, že to není pravda.
A s tím partnerstvím uzavřeným v nebi je to pěkná pohádka. Nic víc.

Eva- ne ne nežeru, právě že to nebe nežeru. Jen mě zaráží Tvůj vztah k němu- hřešíš na jendé straně a na druhé vzhlížíš. Nějaký bordel, ne???

Pere se sám se sebou, se svými pocity, nechce o tom s nikým mluvit a myslí si, že se to "samo" nějak vyřeší.
Ale uznej, že pes, Zéland a tvoje "nevstřícnost" jsou úžasný záminky k tomu, jak za vlastní nerozhodnost učinit zodpovědným někoho jinýho...

rudolf napsal(a):

Eva- platí tato věta i pro milence? : K sobě patřit? Muž a žena, co k sobě patří, co jsou si souzeni, co se narodili pro sebe, kde jejich vztah byl uzavřen v nebi, vyber si, co je ti blízké.

Alebo ja muž a muž, žena a žena - nie?

Ale tak zas - ono je to prirodzené, aj keď väčšinou márne, očakávať "spasenie" zvonka, keď mne samému nič nenapadá, nič sa mi nechce...

kacatko napsal(a):

Já to trochu vrátím, můžu?
Co se týče psa, tak jsem si ho pořizovala jen já - byli jsme tenkrát spolu jen chvilku.. Myslím si ale, že to v tuto chvíli není podstatné, že pes není kámen úrazu (ačkoliv to zřejmě odstartoval) a ani NZ není kámen úrazu, že toto všechno už jsou jen jekési záminky na co hodit svou nespokojenost. Přítel momentálně neví a nechce nic.. Chceš vycestovat? Ne. Chceš změnit práci? Ne. Chceš podniknout výlet? Ne. Co bys chtěl? Nevím. Pere se sám se sebou, se svými pocity, nechce o tom s nikým mluvit a myslí si, že se to "samo" nějak vyřeší.
Já jsem teda momentálně ve fázi, že ho nechávám být, snažím se chovat jako dřív, jsem veselá (ani nevím kde se to ve mně ještě bere) a bavíme se normálně o bežných věcech bez narážek na problém. Ale jak dlouho to takto může vydržet? No dlouho ne. To vím.

kacatko, něco v tomto smyslu už jsem psala ve svém příspěvku č. 71 ze 17. 10. 2014 Pokud jde o váš vztah, netlačila bych na pilu, nevyptávala bych se přítele, co by ON chtěl, protože se Ti kloudné odpovědi stejně nedostane, viz: "Chceš vycestovat? Ne. Chceš změnit práci? Ne. Chceš podniknout výlet? Ne. Co bys chtěl? Nevím." a spíš bych si hleděla vlastních aktivit bez ohledu na přítele. Na nakopávání vztahu musí být totiž vždycky dva a mně to připadá, že Ty se snažíš místo vztahu nakopnout kobylu, trpně ležící na prašné cestě, která pasivně leží a už vůbec nemá chuť vstát.

Já netrvrdím, že se to nemůže změnit, ale změnu musí chtít oba dva a musí na ní také oba dva stejnou měrou pracovat, nemůže se snažit jen jeden a druhý jen unyle vzdychat, že vlastně neví !!!

To vypadá trochu depresivně...
Taky to může bejt něco jako "trest" pro kacatko - "ty jsi spokojená, tak ti trošku rozšlápnu bábovičky"... ono na vlastní blbou náladu veeelice pomáhá zkazit ji druhejm...