Selima napsal(a):

Hm, ale kto k sebe patrí v 20tke, už nemusí v 40tke - jeden alebo obaja sa zmenia a to "patrenie k sebe" už môže byť nepríjemné, ba až trápenie... Človek nie je furt, po celý život rovnaký...

O tom já jsem nepsala.
Psala jsem tam o tom, kdy k sobě lidé skutečně patří - po celý život. To asi nechápeš, o čem píšu.

JE TO TROCHU DELŠÍ, ALE AŤ SI TÉ SYMBOLIKY SEDMIČKY DOSYTA UŽIJETE:   

Symbolika čísla sedm je v astrologii spojena s aspektem zvaným septil (sedmina kruhu) a jeho násobky. Rozběžné fáze: septil 51°3/7, biseptil 102°6/7, triseptil 154°2/7, doběžné: triseptil 205° 5/7, biseptil 257°1/7, septil 308°4/7.

Symbolismus sedmičky je zjevně spojen s počtem potulných hvězd, pěti planet a dvou světel, podle jejich počtu pak bylo sedmicí vše strukturováno od planetárních hodin, přes dny týdnu, životní období člověka, až po archanděly. Traduje se, že až do renesance bylo známo jen sedm kovů, z kteréhož omylu nás vyvádí zprávy o praktické používání antimonu, zinku a bismutu v antice. Aby byla drahocenná sedmice uchována, byl antimon považován za druh olova, zinek a bismut za druhy cínu. Toto dogma prolomili až renesanční alchymisté Agricola a Paracelsus. Tento příběh čtěme nejen fakticky, ale i symbolicky.

Podobně v současné době (od roku 1960, což je teosofickou redukcí 1+9+6=7) existuje mezinárodní systém jednotek (SI) sedmi veličin: délka (metr), hmotnost (kilogram), čas (sekunda), elektrický proud (ampér), termodynamická teplota (kelvin), svítivost (kandela), látkové množství (mol).

Isak Newton určil sedm barev duhy: červená, oranžová, žlutá, zelená, modrá, indigová, fialová. Duha symbolizuje most mezi nebem a zemí a je v žido-křesťanské teologii znamením smlouvy mezi Hospodinem B_hem a živým tvorstvem (Genesis, 9). Kromě duhy sluneční existuje i duha měsíční, již můžeme ojediněle pozorovat za nočního úplňku.

Sedmička tedy bývá posvátným číslem esoterních systémů, zejména žido-křesťanská Bible je symbolikou sedmice důkladně protkána. Sedmičku můžeme zakreslit jako šesticípou (Davidovu) hvězdu s tečkou uprostřed, kolem níž, jako Veliké Středy se veškerý svět i lidé v něm točí. Septil tak spojuje všední, pracovní dny s dnem svátečním, vyhrazeným styku s transcendencí. Bývá proto v astrologii spojován s vpádem transcendence do našeho běžného života, značí transcendentní a mnohdy dokonce zcela iracionální prvky života, řetěz osudotvorných zkušeností, které nás vedou na vývojové cestě. Každá cesta, tedy i ta životní má mít milníky a proto po sedmkrát sedmi letech přichází milostivé léto všeobecného odpočinku a odpuštění. Z pohledu procesního je sedmý krok objektivní manifestací – expozicí počátečního příslibu konjunkce.

Pokud je v ascendentu zakotveno JÁ, pak v počátku 7. domu, descendentu, sídlí TY, s nímž vedeme rozmluvu, smlouváme, odtud Stará a Nová Smlouva židů a křesťanů.
                                                                       ( PAVEL TURNOVSKÝ)

Zajímavá teorie, ale u nás to nefungovalo...

Eva. napsal(a):

Po sedmi letech se člověku mění krev. Kdo z partnerů má "mladší krev" v době početí dítěte, takového pohlaví pak dítě je.

Tak u nás se říká, kdo má "starší " tak po tom je pohlaví. Mně to vyšlo. Ale nebrala bych to příliš vážně.
Taky babička říkávala, sedm let velí muž, a potom nastupuje žena.
Carpediem - díky za příspěvek, takže sedm let je milník, ani ne tak změn, ale spíše zastavení, zvolnení, odpočinek, čas na  odpuštění, ale nic se měnit nemusí.
Si to prostě člověk obrátil k obrazu svému, nebo jak to pochopil, těch sedm let

Selima napsal(a):

Nie, nechápem - na mňa je nejaké "skutočné patrenie celý život" príliš abstraktné a červenoknižnicové. Ja chápem vzťah ako živý organizmus, tu a teraz, ktorý sa mení a vyvíja a zaujíma ho práve ono "tu a teraz" a nie "celý život".  Myslím, že ľudia, ktorí spolu nakoniec celý život vydržali a príjemne strávili, si kládli menšie ciele a nestarali sa o to, čo bude celý život a či k sebe patria, ale ako sa postarať o svoj vzťah, každý sám za seba.

Tys mě nečetla pozorně. Psala jsem o muži a ženě, jejíchž vztah je uzavřen v nebi. Pro někoho je to červená knihovna. Ale takové svazky skutečně existují. Moc jich není, o to jsou vzácnejší a cennější. To se prostě potkají ti, kteří jsou si souzeni. O tom to mé psaní bylo. Ne jen tak o ledasjakých obyčejných vztazích.

Eva. napsal(a):

annie napsal(a):

Zajímavá teorie, ale u nás to nefungovalo...

Musíš přičíst 9 měsíců těhotenství.

U nás se to počítá, jak stará je krev v době početí
S manželem jsem o 7,5 let od sebe, takže jsme měli možnost splodit holku jen  jednou za sedm let . Jednom půl roku jsem jí měla starší krev já. V dubnu se mu "měnila" na novou a já do října měla starou. A v té době jsme počali holku.
Takhle to počítala jedna babka kartářka před lety i mamce a ženským z práce. Skoro všem to vyšlo.

Upravil(a) dusička (20. 10. 2014 19:12)

dusi, já to tak nenazývám. Ani pořádně nevím, co je karma, nezajímá mě to, v těchto dimenzích se nepohybuji a nepřemýšlím. Ten vztah jsem popsala dostatečně srozumitelně. Prostě se potkají, vědí hned, že k sobě patří a celý jejich společný život je pohádka. I těžké situace zvládají ve vzájemné shodě, nehádají se, pořád k sobě pociťují lásku, prostě už od pohledu je vidět, že k sobě patří, že se milují, zbožňují zemi, po které partner kráčí... Neřeknou si křivého slova, nejsou na sebe nikdy naštvaní...

Ano. Krásná pohádka. Existuje. Takovou si také přeji.

Upravil(a) Eva. (20. 10. 2014 19:34)

V léčivém vztahu se partneři navzájem podporují, respektují se takoví, jací jsou, nesnaží se druhého měnit. V přítomnosti jeden s druhým zažívají mnoho radosti, pocitů štěstí, ale necítí se špatně nebo zoufalí a opuštění, když ten druhý není nablízku. V takovém vztahu nabízíme druhému podporu, pochopení a povzbuzení, pokud se jemu samotnému nedaří. Takového partnera neopouštíme v krizových situacích - naopak - snažíme se mu co nejvíce pomoci. Chceme pro něj to, co chce pro sebe on sám. Pomáháme mu s tím co nejvíce. Neřešíme však za něj všechny jeho problémy. I v tomto vztahu čas od času mohou vznikat nedorozumění a emoce, ale ta jsou krátkého trvání. Oba partneři jsou ochotni odpustit, je mezi nimi spojení srdcem, zranění tím druhým, pokud k němu dojde, se jich nedotýká na hluboké úrovni.

Tito partneři jsou emočně nezávislí - na pocitech uznání či spokojenosti. Ani jeden nevyplňuje prázdnotu ve svém životě tím druhým, ale přidávají tomu druhému něco nového.

V léčivých vztazích se mohou potkávat partneři z jednoho i více minulých životů. Ale nikdy zde není karmická zátěž. I v minulých životech spolu tito partneři žili spokojeně
a šťastně. Mohli spolu žít jako partneři nebo jako rodič a dítě. Mají mezi sebou nezničitelné pouto z minulých inkarnací.

Zdroj: http://www.liduse.cz/clanky/partnerstvi … ztahu.html

dusi, nechci to řešit. Mně šlo hlavně o to, co jsem sem uvedla mimo odkaz, že takový vztah je ten z nebe. Mně karmu hlava nebere, tak to neřeším.
Odkaz jsem sem dala pouze proto, abych uvedla zdroj.

Upravil(a) Eva. (20. 10. 2014 20:54)

Kiara napsal(a):

helena napsal(a):

Kdo z partnerů má "mladší krev" v době početí dítěte, takového pohlaví pak dítě je.
Neplatí vždycky...

Neplatí. Já mám děti 18 měsíců od sebe, starší syn, mladší dcera ...

Takze ani v mem pripade to neplati syn je v srpnu 1991,dcera v prosinci 1992
Kdyby to tak bylo tak jiste Karel Gott touzici po synovi by syna urcite mel.

Vašich matek? Co to toto?

carpediem napsal(a):

Vašich matek? Co to toto?

Přijde mi, jako když píšu pro hotentoty
Když je mi 52 let, je mi vlastně 52 + 9 měsíců, protože se připočte 9 měsíců, kdy byla moje maminka se mnou těhotná. Co je na tom nepochopitelného?