|
29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Barča napsal(a):
Pandorraa napsal(a):
Eva. napsal(a):
Mám zkušenost, že když jsem odešla z nefunkčního vztahu po vnitřním boji, nepřipadala jsem si jako vyvrhel. Věděla jsem, že je to správné, zavřela jsem dveře, odcházela a cítila, jak volně dýchám. Bylo mi to líto, ale cítila jsem se dobře, že jsem se konečně rozhodla udělat to, co je správné, že bychom se trápili oba. Jen to trvá, než člověk dojde k rozhodnutí, to před rozhodnutím bolí.
No.. a právě o ten vnitřní boj jde
Když proběhne a ty se pro to rozhodneš, odejdeš.
Někdy ale odejdeš i když se tak docela nerozhodneš.... a to je pak mazec.Vnitřní boj, který navíc pískám já? Dost smutná představa, boj vždycky někdo prohraje, už nikdy víc. To radši vnitřní dialog. Může být i nahlas, kdyby se člověk dost neslyšel. Při něm je dobré jít nebo vytírat v zákleku, nebo něco podobného,více méně rytmického, kývavého a prostého. První, na co je třeba se zeptat, poté co si přeříkáš VŠECHNO jak to vidíš, cítíš, neseš a tak, je: o co OPRAVDU jde, jak to vlastně OPRAVDU JE. A ve vnitřním dialogu, ne boji, hledáš odpověď Když si tohle všechno vyříkáš, máš po problému. Žes to udělala poznáš, že tě najednou vede přímá cestička k určitému řešení bez toho, že bys měla pocit, žes ZBYTEČNĚ UBLÍŽILA (včetně sebe), že je ti odpovědnost příliš těžká a nechce se ti ji nést. Že nejsi unavená, neztrácíš energii, nemáš výčitky. Nemusí se to podařit hned napoprvé, vnitřně to probrat, pravdy se dobrat a domluvit se. Ale už první setkání na této bázi ti přinese úlevu.
Máš pravdu, vnitřní dialog je přesnější pojmenování, protože vnitřní boje samých se sebou vždycky prohrajeme. Taky je blbost bojovat sám se sebou.
Nicméně to v určitém období života děláme všichni 
Není tady
Pandorraa napsal(a):
Filoménka napsal(a):
Pandorraa napsal(a):
JAK to pro tebe bude špatné?
V ČEM?
ČEHO se to konkretně bojíš?
Že budeš sama? Jako bez kluka? Bez CHLAPA? Ale to přece už jsi. Reakce tvého přítelé na to, že nejsi tak úplně ve všem spokojená rozhodně nejsou CHLAPSKÉ. A není to vůbec o tom, že chlapi nepláčou. Jasně, že pláčou, protože i oni mají city. Jenže je nepoužívají k tomu, aby druhého vydírali....Bojím se toho, že se s ním rozejdu, pak budu litovat a budu ho chtít zpátky, že to prostě nezvládnu vydržet pak bez něho.
To není odpověď na mou otázku.
ČEHO budeš litovat, ČEHO KONKRÉTNĚ, CO ti ten vztah dává?
A odpověz si pravdivě, protože když budeš kličkovat, tak se z toho nevymotáš.
Jen na okraj: jaký je tvůj vztah k matce? Jak to u vás doma funguje?
Co mi ten vztah dává? Asi především, že teď momentálně mám někoho na koho se můžu spolehnout, opravdu spolehnout, i když je to na dálku, vím, že když budu potřebovat mám kam se obrátit. Drív jsem taky díky tomuto vztahu byla hodně nabitá energií, ale to už je fuč, teď mám spíš pocit, že mi tu energii zase zpátky bere.
Vztah s mámou? Jde to, mám ji ráda, ale asi ji nikdy neodpustím její až chorobnou závislost na mém otci.
Není tady
Proč mámě neodpustíš její chorobnou závislost? Proto, že ty jsi na partnerovi také závislá?
Ty se nemůžeš spolehnout především sama na sebe? Proč?
Není tady
Eva. napsal(a):
Filoménka napsal(a):
No jo, je to těžké, asi jsem ještě k tomu rozchodu úplně nedospěla, asi to chce ještě čas. Obávám se, že nejsem dostatečně silná, abych toho nakonec ještě nelitovala a pak ještě nakonec nedolejzala já za ním.On má i kladné stránky,myslím,že to je hodný chlap, pracovitý, fér, když něco potřebuji vždy ochotně pomůže atd. Je ale velmi citlivý. Asi dvakrát jsem mu už naznačovala, že mi některé věci vadí a že s ním nemusím být a on vždy brečel. Fakt je, že jsem to ještě u chlapa neviděla, že by se takhle choval. Kvůli jeho zdravotním problémům mám obavy, že když se s ním rozejdu ublížím mu a hodně. Bohužel i sex není co býval, nějak se vše horší, ale to je možná tím, že ta počáteční euforie je pryč. Uvažovala jsem, že možná já prostě na dlouhodobý vztah nemám, prostě se mi nedaří si chlapa udržet, bud ho omrzím já, nebo on omrzí mě.
Kluk (muž tohle není), který mě vydírá a manipuluje tím, že brečí, to není partner do života a otec pro děti. Hledáš vztah, anebo chceš být matkou Terezou? Na to si odpověz.
Koukám, že už ti to napsala i Pan o tom vydírání.
no jo, celý život si vybírám slabochy, to vím
Není tady
Eva. napsal(a):
Proč mámě neodpustíš její chorobnou závislost? Proto, že ty jsi na partnerovi také závislá?
Ty se nemůžeš spolehnout především sama na sebe? Proč?
Láska je přeci vždycky závislost.
City se dají těžko ovládat rozumem si myslím
Není tady
Filoménka napsal(a):
Láska je přeci vždycky závislost.
City se dají těžko ovládat rozumem si myslím
Skutečná láska není závislost.
Láska je láska.
Závislost je závislost. Pleteš si to.
Není tady
Eva. napsal(a):
Filoménka napsal(a):
Láska je přeci vždycky závislost.
City se dají těžko ovládat rozumem si myslímSkutečná láska není závislost.
Láska je láska.
Závislost je závislost. Pleteš si to.
Asi záleží na osobnosti člověka, co je podle tebe skutečná láska? Já to vidím tak, že lidi se na začátku vztahu do sebe poblázní, pak to opadne zůstane takové přátelství na vyšší úrovni, tak bych to asi nazvala. Tam já asi nikdy nedojdu, já potřebuji mít asi pořád ten adrenalin
Není tady
Eva. napsal(a):
Proč mámě neodpustíš její chorobnou závislost? Proto, že ty jsi na partnerovi také závislá?
Ty se nemůžeš spolehnout především sama na sebe? Proč?
Lepší je mít ještě někoho dalšího na koho se můžu spolehnout
Není tady
Filoménka napsal(a):
Co mi ten vztah dává? Asi především, že teď momentálně mám někoho na koho se můžu spolehnout, opravdu spolehnout, i když je to na dálku, vím, že když budu potřebovat mám kam se obrátit. Drív jsem taky díky tomuto vztahu byla hodně nabitá energií, ale to už je fuč, teď mám spíš pocit, že mi tu energii zase zpátky bere.
Vztah s mámou? Jde to, mám ji ráda, ale asi ji nikdy neodpustím její až chorobnou závislost na mém otci.
Možná tak trochu klameš sama sebe, že? To neříkám ironicky ani ve zlém. Prostě jsi UVNITŘ, tak nevidíš to, co já ZVENKU.
Něco bylo, už není, ale ty to stále nebereš na vědomí.... To je normální, takový poločas rozpadu.
Nu a pokud jde o mámu, tak jednak ji nemáš co odpouštět a druhák se zaměř na to, zda ji tak trochu nekopíruješ. Tak trochu hodně. A nebylo by divu, co jiného bys taky měla dělat, když jsi to viděla od dětství...
Tipnu si: táta není slaboch, možná spíš z tvého pohledu despota....? Nakonec i slaboch je despota, protože svou "slabostí" - kňouráním, pláčem, citovým vydíráním - ovládá toho,kdo se dá, stejně efektivně jako to někdo jiný dělá svou otevřenou agresivitou. Protože ono hodně záleží na tom, na co "slyšíme". Ten, kdo to rozezná a použije proti nám, se pak vždycky už najde.
Není tady
Filoménka napsal(a):
Eva. napsal(a):
Proč mámě neodpustíš její chorobnou závislost? Proto, že ty jsi na partnerovi také závislá?
Ty se nemůžeš spolehnout především sama na sebe? Proč?Láska je přeci vždycky závislost.
City se dají těžko ovládat rozumem si myslím
Tak to je jeden velký omyl.
City isce rozumem nemůžeš ovládnout, ale to, jak je promítneš do své reality, to už rozumem zkorigovat můžeš. A můžeš to dokonce udělat dvěma způsoby - sebedestruktivně a nebo sebeinspirativně a s láskou k sobě i tomu druhému.
Není tady
Filoménka napsal(a):
Eva. napsal(a):
Filoménka napsal(a):
Láska je přeci vždycky závislost.
City se dají těžko ovládat rozumem si myslímSkutečná láska není závislost.
Láska je láska.
Závislost je závislost. Pleteš si to.Asi záleží na osobnosti člověka, co je podle tebe skutečná láska? Já to vidím tak, že lidi se na začátku vztahu do sebe poblázní, pak to opadne zůstane takové přátelství na vyšší úrovni, tak bych to asi nazvala. Tam já asi nikdy nedojdu, já potřebuji mít asi pořád ten adrenalin
Hmm...kdo chce kam, pomůže si tam 
Není tady
Filoménka napsal(a):
Eva. napsal(a):
Proč mámě neodpustíš její chorobnou závislost? Proto, že ty jsi na partnerovi také závislá?
Ty se nemůžeš spolehnout především sama na sebe? Proč?Lepší je mít ještě někoho dalšího na koho se můžu spolehnout
To nemáš nikdy, pokud se nemůžeš spolehnout především sama na sebe, nevěříš hlavně sama sobě.
Není tady
Filoménka napsal(a):
Asi záleží na osobnosti člověka, co je podle tebe skutečná láska? Já to vidím tak, že lidi se na začátku vztahu do sebe poblázní, pak to opadne zůstane takové přátelství na vyšší úrovni, tak bych to asi nazvala. Tam já asi nikdy nedojdu, já potřebuji mít asi pořád ten adrenalin
Neumím ti slovy popsat, co je láska. Cítím ji. Ale nedovedu najít slova, kterými bych to popsala.
Není tady
Eva. napsal(a):
Není pravda, že boj vždy někdo prohraje. Svůj vnitřní boj, o kterém mluvím, si vždy vyhrávám a nikdo neprohrává. Přijde mi, že nevíš, o čem mluvím.
To je velmi pravděpodobné, že o tvých vnitřních bojích vím málo až nic. Použiji-li analogii, předpokládám, že jsou dlouhé (když si myslíš, že by ses kvůli vytírání při vnitřním dialogu nevyspala a neuživila) 
A to je asi všechno a pouhý předpoklad.
Není tady
mám někoho na koho se můžu spolehnout, opravdu spolehnout
Neodporuješ si poněkud, když současně říkáš "no jo, celý život si vybírám slabochy, to vím"?
já potřebuji mít asi pořád ten adrenalin
Trochu mi to připomíná Grainne...
Není tady
helena napsal(a):
já potřebuji mít asi pořád ten adrenalin
Trochu mi to připomíná Grainne...
To mně také. Když jsem to jen okem přelétla, myslela jsem si, že to jsou příspěvky od Grainne. V tom případě je to dost těžké, protože podivíni, kteří dodají adrenalín jsou jiného typu, než podivíni, kteří slibují zázemí a porozumění.
Není tady
MUDr. Plzák kdysi psal o tom, jak žena uloví orla a pokusí se ho obratem nacpat do bačkor...
Není tady
Láska je cit, často neovládateľný vôľou... ale jeho vyjadrením v hmotnom svete 3D reality je vzťah, a ten už veru ovládateľný JE... Aký si ho urobíš, taký ho máš. 
Není tady
Filomenka- odporuješ si a vlastně nevíš co chceš a myslím, že my Ti tady nepomůžeme- protože máš pořád tu svoji teorii. Těch Tvých partnerů je mi asi líto.
Pořiď si tygra, když chceš adrenalin.
Není tady
Barča napsal(a):
helena napsal(a):
já potřebuji mít asi pořád ten adrenalin
Trochu mi to připomíná Grainne...To mně také. Když jsem to jen okem přelétla, myslela jsem si, že to jsou příspěvky od Grainne. V tom případě je to dost těžké, protože podivíni, kteří dodají adrenalín jsou jiného typu, než podivíni, kteří slibují zázemí a porozumění.
nemyslím, že se musí jednat o podivíny ... spíše o udržení toho počátečního stavu než to upadne do stereotypu a lehkého nezájmu ... což by snad mělo fungovat u každého vztahu
Není tady
spíše o udržení toho počátečního stavu než to upadne do stereotypu a lehkého nezájmu
Jako kafemlejnek...
Není tady
helena napsal(a):
spíše o udržení toho počátečního stavu než to upadne do stereotypu a lehkého nezájmu
Jako kafemlejnek...
jen poznámka k těm podivínům
Není tady
jen poznámka k těm podivínům
Ale prd a vořech... pořád to samý... koukám, že na věku někdy fakt nezáleží...
Není tady
helena napsal(a):
jen poznámka k těm podivínům
Ale prd a vořech... pořád to samý... koukám, že na věku někdy fakt nezáleží...
asi ne .. je vidět , že někdo ten " adrenalin " v mém pojetí ..zájem , touhu , vášen.. k životu nepotřebuje a stačí mu něco jiného .. to už zase já netuším co to je .
Není tady
Grainne napsal(a):
asi ne .. je vidět , že někdo ten " adrenalin " v mém pojetí ..zájem , touhu , vášen.. k životu nepotřebuje a stačí mu něco jiného .. to už zase já netuším co to je .
O tom, kdo adrenalin ve tvém pojetí potřebuje, si myslím, že je nevyzrálý. Ještě nedospěl. I když je mu třeba 50.
Btw touha a vášeň je v dobrém vztahu pořád.
Není tady
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.
