Tak doktor Šmolka, Getline.............takhle od noťasu to vypadá na klasický zádrhele v komunikaci a to se musí rozplétat postupně a od detailu To tvé povídání je takové povšechné - což se nedivím, ani nepohoršuju, jen, že z toho materiál na radu nevykutáš. Jestli chcete vztah zachránit oba, tak bych mazala být vámi do poradny - když vám nesedne, tak do jiné - prostě k někomu, kdo bude poslouchat ty jednotlivé historky, ty kousky, ze kterých se patrně skládá vaše nedorozumění. A pomůže vám je postupně přeskládat. Tady je to asi moc veřejné.
Každopádně ti moc fandím, ono není moc  chlapů, co jim dojde, že  i pro vztah platí, že "bez práce nejsou koláče" . 
Jediné, co mně napadá a co bys mohl udělat, je dát jí čas a prostor, aby se mohla vypovídat, co ji vlastně trápí. Ono to ženským většinou pomůže už samo o sobě - ujasníme si to, když to vyřkneme. Obrnit se proti výčitkám a nerudnostem a říct si, že je to něco, jako když musíte vyčistit jímku, nebo podobně (ale to jí proboha takhle neprezentuj! ) A nechat ji mluvit. Většina žen ocení už tohle samo.

Selima napsal(a):

Njn, klasika: kým si ju mal istú, kašlal si na ňu... a až keď si niekoho našla, hoci virtuálne, všimol si si, že existuje a že by si ju mohol stratiť. Takže sa jej nedivím, že si pestuje JEHO - mám pocit, že vo chvíli, keď by prejavila náklonnosť k tebe, znovu by si si ju odfajkol ako "vybavenú" a odkráčal ľahostajne za svojimi záujmami... (Ono sa florbal a s.e.x nejako vylučujú? )

Jojo, přesně tak, pánovi asi něco podstatného uniklo.

Ahoj, děkuji za všechny příspěvky a budu rád, pokud budte ragovat dál.
Každodenní strosti, jako zaplatit hypotéku, nakoupit, pohlídat malého, přinést to a odnést tohle. Vstávat v 4:30, být v práci, po návratu domů dostat kluka na hlídání, nebo jít na trénink, uspat ho a pak dělat na počítači práci, každý den... O víkendu jet na druhou stranu republiky na zápasy. Dotoho školení v zahraničí.
Nechci se tímto omlouvat, spíš jen na vysvětlenou. Bohužel patřím k lidem, kterým nestačí naznačovat, prostě to nepochopím. Ideální je mně kopnout do hlavy a přesně zařvat co se děje.
Před narozením malého to fungovalo, bohužel po jeho narození ne . Je to můj první syn, přítelkyně již třetí potomek a myslel jsem si, že je to lehčí.
Nějak jsem si idealizoval situaci ve ktré jsme byli a říkal jsem si, že ještě tohle vydržíme a pak to bude lepší. No bohužel jsem se vzpamatoval až již výše popsaným...
Teď nestavím naše materiální zabezpečení na první místo, možná že je již pozdě, ale chci dostat ještě šanci.
Závidím, všem, kterým vztah funguje a kdyby napsal někdo kdo prožil ve vztahu taky krizi a vztah dokázal zachránit byl bych moc rád.

Zažili sme krízu vo vzťahu, chvíľu sme ho ešte resuscitovali, ale potom sme sa rozišli... U nás teda boli aj iné problémy, ale určite aj to "zovšednenie", prípadne "zautomatizovanie", "zľahostajnenie". Uisťujem ťa, že bohužiaľ nie si sám, kto je workoholik a rodinu má len preto, lebo sa to sluší a majú ju všetci - bývalý to mal podobne, tiež nestačili náznaky, ani povedanie nahlas... reagoval až na krik a hádky, to som zasa bola údajne hysterická.... nejaký čas som ešte ten vzťah ťahala takpovediac sama, ale dlhodobo je to neúnosné. Tak som v istom bode vzdala a panáčik sa nestíhal čudovať, čo sa deje ("čo sa ti stalo?"...). Rozchod bol už len logické pokračovanie.

chybí mi tam chvilka pro partnerku
Nejen... aspoň podle mýho pohledu... nějak se nezmiňuješ o "chvilkách" společnejch, s celou rodinou...
Hledám radu jak něco udělat líp a ne to co jsem neudělal dobře
Ale to přece souvisí... když víš, cos "neudělal dobře", pak taky víš (nebo bys vědět měl) "jak něco udělat líp"... či to zkusit jinak, než jsi dělal doteď a nefungovalo to.
Konkrétní radu na míru ušitou nedostaneš a ani dostat nemůžeš, páč schází informace z druhý strany... možná by nebyla od věci nějaká "opravdová" poradna. Třeba jen proto, aby vás tam naučili spolu mluvit a vyjadřovat svý pocity i přání vůči druhýmu... zdá se mi totiž, že to vám chybí možná víc, než "pouhý" intimní soužití - to už je jen špička ledovce.

No, Getline, proč o všem píšeš jako o vztahu ? Máš svůj dům, svoji práci, svoje kamarády, svoje děti a doma ženu jako služku, která tam prostě je, jako správce všeho Tvého. Jaký čas trávíš s ní ? Povídáš si s ní každý den, ajk se měla, co se stalo ? Koukáte se na filmy ? Jezdíte na dovolenou ? Víš vůbec co má ráda, po čem touží ? Jaké jsou její sny ? Co musela obětovat ?