Filoménka napsal(a):

Před dvěma měsíci jsem si myslela, že se na mě konečně usmálo štěstí, seznámila jsem se s úžasným sympaťákem a zpočátku vše vypadalo růžově. Ale zpočátku jsem např. neřešila, že nás dělí vzdálenost téměř 100 km a že se budeme vídat jen občas, především tehdy, když já budu mít volno. Můj přítel ve dnech, když jsme spolu je ke mě hodně pozorný, jsem u něho doma, seznámil mě se svou matkou, představuje mě jako svoji oficiální přítelkyni, myslím, že mě má skutečně rád. Když nejsme spolu, jsme v kontaktu po telefonu, asi tak ob den. Ale mě prostě chlap, který by byl se mnou denně doma chybí a jsem nešťastná hlavně z toho, že v našem vztahu nevidím žádnou perspektivu, protože on chce zůstat tam kde je a já tam kde jsem já a vídat se můžeme tak o víkendech nebo volných dnech.
Navíc v poslední době mi vrtá hlavou jeho bývalá přítelkyně, se kterou žil téměř deset let, domnívala jsem se, že je vše s ní ukončeno, ale nedávno mi řekl, že se spolu před asi dvěma lety dali po delší době zase dohromady, pak se ale ona s ním zase rozešla, ale a on prý má stále trvalé bydliště na adrese jejího bytu, protože ten byt stále patří jemu a jemu se nelíbí její nový přítel, se kterým ona již několik let žije. Mám pocit, že kdyby jen kývla, hned za ní zase přicupitá. Připadá vám to normální?

Mně nepřipadá normální to, co jsem vytučnila, že ty chceš zůstat, kde jsi a on taky. Máš tím na mysli, kdybyste chtěli spolu žít? To by asi nešlo, což? Někdo by musel změnit svůj postoj anebo byste museli najít kompromis.
Btw dva měsíce jsou velmi krátká doba na nějaké závěry o vztahu. To je teprve úplný začátek. To se ještě téměř vůbec neznáte.
Ujasni si, jestli je to její nebo jeho byt. Když byt patří jemu, asi její nebude. Proč bydlí v jeho bytě?

Upravil(a) Eva. (20. 8. 2014 20:06)

Filoménka napsal(a):

Před dvěma měsíci jsem si myslela, že se na mě konečně usmálo štěstí, seznámila jsem se s úžasným sympaťákem a zpočátku vše vypadalo růžově. Ale zpočátku jsem např. neřešila, že nás dělí vzdálenost téměř 100 km a že se budeme vídat jen občas, především tehdy, když já budu mít volno. Můj přítel ve dnech, když jsme spolu je ke mě hodně pozorný, jsem u něho doma, seznámil mě se svou matkou, představuje mě jako svoji oficiální přítelkyni, myslím, že mě má skutečně rád. Když nejsme spolu, jsme v kontaktu po telefonu, asi tak ob den. Ale mě prostě chlap, který by byl se mnou denně doma chybí a jsem nešťastná hlavně z toho, že v našem vztahu nevidím žádnou perspektivu, protože on chce zůstat tam kde je a já tam kde jsem já a vídat se můžeme tak o víkendech nebo volných dnech.
Navíc v poslední době mi vrtá hlavou jeho bývalá přítelkyně, se kterou žil téměř deset let, domnívala jsem se, že je vše s ní ukončeno, ale nedávno mi řekl, že se spolu před asi dvěma lety dali po delší době zase dohromady, pak se ale ona s ním zase rozešla, ale a on prý má stále trvalé bydliště na adrese jejího bytu, protože ten byt stále patří jemu a jemu se nelíbí její nový přítel, se kterým ona již několik let žije. Mám pocit, že kdyby jen kývla, hned za ní zase přicupitá. Připadá vám to normální?

Ahoj mám to podobně , ale ještě tak dvakrát horší

Grainne napsal(a):

Filoménka napsal(a):

Navíc v poslední době mi vrtá hlavou jeho bývalá přítelkyně, se kterou žil téměř deset let, domnívala jsem se, že je vše s ní ukončeno, ale nedávno mi řekl, že se spolu před asi dvěma lety dali po delší době zase dohromady, pak se ale ona s ním zase rozešla, ale a on prý má stále trvalé bydliště na adrese jejího bytu, protože ten byt stále patří jemu a jemu se nelíbí její nový přítel, se kterým ona již několik let žije. Mám pocit, že kdyby jen kývla, hned za ní zase přicupitá. Připadá vám to normální?

Ahoj mám to podobně , ale ještě tak dvakrát horší

V čem podobně ?
Tvůj přítel čeká na svoji bývalou?

olasik napsal(a):

Grainne napsal(a):

Filoménka napsal(a):

Navíc v poslední době mi vrtá hlavou jeho bývalá přítelkyně, se kterou žil téměř deset let, domnívala jsem se, že je vše s ní ukončeno, ale nedávno mi řekl, že se spolu před asi dvěma lety dali po delší době zase dohromady, pak se ale ona s ním zase rozešla, ale a on prý má stále trvalé bydliště na adrese jejího bytu, protože ten byt stále patří jemu a jemu se nelíbí její nový přítel, se kterým ona již několik let žije. Mám pocit, že kdyby jen kývla, hned za ní zase přicupitá. Připadá vám to normální?

Ahoj mám to podobně , ale ještě tak dvakrát horší

V čem podobně ?
Tvůj přítel čeká na svoji bývalou?

nechci to tu plevelit ... dám ti odpoved k sobě

Eva. napsal(a):

Grainne, ty jsi především úplně jinde. Hlavně věkově. Máš dospělé děti a není ti 20 až 30 a nehledáš partnera pro život a rodiče ke svým dětem... Ty už se nemusíš vztahy vůbec trápit. Jenom si užívat radostí života. Když budeš chtít.

Tak jsme na tom asi podobně, já už mám taky dospělého syna a i když už nejsem nejmladší, chtěla bych mít partnera se vším všudy a ne jen na víkendy. Jinak si skutečně myslíte, že on stále čeká na tu svoji bývalku? Mě teda přišlo divné, že po 5 pěti letech po rozchodu se zase dávali dohromady. Asi nějaká jeho femme fatale. Tohle když mi řekl, docela mě to znejistilo. Myslím, že ten byt nebude v jeho vlastnictví asi na něj měl jen nájemní smlouvu a zřejmě rekonstruoval jak mi říkal, takže ho považuje jako za svůj. Taky by mě žralo, kdybych někam investovala a můj bývalý tam pak bydlel se svou novou láskou, to chápu.

Eva. napsal(a):

Podle tvého nicku a způsobu psaní jsem tě pokládala za mladší a bezdětnou.
Jestli je to tak, jak píšeš, v tom případě nechápu, proč si vztahy už jenom neužíváš a jdeš do takových, které tě trápí. Nemáš to přece zapotřebí.

Evo nepamatuji se, že bych někdy v životě měla vztah, který by mě netrápil.. Ale asi si to dělám sama, moc o všem přemýšlím. Vlastně jsem ve vztahu byla šťastná většinou jen chvíli, pak jen problémy, rozchod ať z jeho nebo z mojí strany a pak dlouho sama. Hodně se bojím zklamání, protože jsem na mužský fakt neměla štěstí.

Proč se bojíš.
Život může být hezký i jinými způsoby, nemusí to být jenom s partnerem.
Čím víc chceš, tím méně to jde.
Když nebudeš chtít a mít strach, budeš mít život hezký.

Eva. napsal(a):

Proč se bojíš.
Život může být hezký i jinými způsoby, nemusí to být jenom s partnerem.
Čím víc chceš, tím méně to jde.
Když nebudeš chtít a mít strach, budeš mít život hezký.

Samota mě nebaví, lepší je někoho mít. Ale pak si říkám, jestli to za to trápení a úzkosti stojí?

Filoménka napsal(a):

Eva. napsal(a):

Proč se bojíš.
Život může být hezký i jinými způsoby, nemusí to být jenom s partnerem.
Čím víc chceš, tím méně to jde.
Když nebudeš chtít a mít strach, budeš mít život hezký.

Samota mě nebaví, lepší je někoho mít. Ale pak si říkám, jestli to za to trápení a úzkosti stojí?

přesně tak , k tomu už jsem dospěla taky ... a nestojí . Mám asi to štěstí , že narozdíl od jiných můžu mít i jiný typ vztahu , takže úplně sama nejsem nikdy.

Filomeno 2 mesice jeste nic neznamenaji.

Jinak me zase nepripada nenormalni mit trvale bydliste ve vlastnim byte. Ale je zvlastni, ze v nem necha bydlet byvalou partnerku s jejim pritelem.

Selima napsal(a):

Bývalú by som až tak neriešila - ale vzdialenosť medzi vami nevidím ako dobrú okolnosť. Mne padol krásny vzťah na tom, že sme sa nedokázali odhodlať a NARAZ dohodnúť na zosťahovaní. Myslím, že v istom veku je to už dosť náročné a nie veľmi pravdepodobné. A vzťah na diaľku má, podľa mňa, vopred odmeraný čas trvania. Ak sa neposunie ďalej (=zosťahovanie), zaniká.

Máš pravdu, čím ho víc poznávám, dochází mi, že on se nikdy nepřestěhuje nikam jinam, musela bych já, ale to zase nejde kvůli práci a dalším věcem. Je to neperspektivní vztah, to už jsem pochopila, ale rozejít se bude pro mě i tak těžké, to už je mi jasné.

AHoj. Taky jsem jednou měla vztah na dálku,bohužel to nevyšlo Teď jsem se na odkaz kamarádky zaregistrovala na novou seznamku JenVážně a snažím se hledat dál..