helena napsal(a):

nechápu co může kdo chtít více než to porozumění a přitažlivost... bez toho se ani žádný vztah konat nemůže
Mluvíme pořád o partnerským vztahu, předpokládám... u jinejch to až tak podstatný není.
Jenomže člověk má a "může chtít více" - protože tohle je dost málo... představ si, že je ti nějakým způsobem blbě a tvůj přítel na tebe s "porozuměním" hledí, možná ti bude povídat, jak tě chápe... bude u toho působit "přitažlivě"... a jinak nehne prstem...
Co vadí mně , to tedy neříkám...  tam mám prostě strach , abych nějak netlačila a nezkazila to
Do zblbnutí je ti tu opakováno, že málokterej chlap chce pasivní bytost, která mu všechno vodkejvá, se vším souhlasí, neřekne co jí nedělá dobře... aby se pána nedejbóže nedotkla.
Jenže oni jednak nejsou jasnovidný, aby ti odečítali přání z očí, druhak potřebujou "jasnější instrukce" než my... a do třetice je ta nepohoda na tobě poznat, jen není jasný co a proč ti vadí - čímž pána dokonale znejistíš.
Skoro bych řekla, že patříš mezi ty, který na otázku "Je ti něco?" zásadně odpovídají "ˇAááále nic..."
nesmím v tom být prostě citově zainteresovaná... do situací jako já, kdy se do někoho úplně zblázníš
Možná by to (v rámci oněch zmiňovanejch změn) chtělo pokusit se o "zlatej střed" - on stav "kdy se do někoho úplně zblázníš" je dobrej trénink pro mláďata, který si ještě můžou dovolit nepoužívat rozum... ale ty už bys to trochu ukočírovat měla umět.
Ono je to trochu jako se čtením - nejdřív se musíš naučit poznávat písmenka, abys je později uměla používat pro skládání smysluplnejch slov a vět. Někdy teda i nesmyslnejch... ale to už je hra nebo ouřední výnoss...

Mluvíme pořád o partnerským vztahu, předpokládám... u jinejch to až tak podstatný není.










Jenomže člověk má a "může chtít více" - protože tohle je dost málo... představ si, že je ti nějakým způsobem blbě a tvůj přítel na tebe s "porozuměním" hledí, možná ti bude povídat, jak tě chápe... bude u toho působit "přitažlivě"... a jinak nehne prstem..

tady bude možná ten problém ... já k tomu nepřistupuju jako k vážnému , partnerskému vztahu .. rozhodně ne na začátku ... to až časem zjistím, že s tímhle bych do toho šla ... a od té chvíle přesně začnou problémy

Do zblbnutí je ti tu opakováno, že málokterej chlap chce pasivní bytost, která mu všechno vodkejvá, se vším souhlasí, neřekne co jí nedělá dobře... aby se pána nedejbóže nedotkla.

to je špatně pochopeno ... chovám se normálně , ale vlastně nebyl žádný důvod , nevzpomínám si na situaci , kdy by bylo potřeba se nějak prosazovat ... prostě bylo všechno v klidu ... že mám problém, že se to nikam neposouvá , že mi málo píše .. nepovažuji za vhodné nějak diskutovat ... protože to je můj problém a dostala bych se tím na tu závislejší stranu ... prostě potřebuju aby on tlačil na mně ne opačně ... ted ve finále už jsem to udělala , ale výsledek se nedostavil , takže to k ničemu nebylo

pokusit se o "zlatej střed"

zkusila jsem několikrát , ale není to prostě ono ... dosáhnu pravého opaku , že to začne přerůstat na druhé straně a já je pak musím odpinknout , protože lhát nikomu neumím

Selima napsal(a):

Grainne napsal(a):

Selima napsal(a):

Asi tak nejako... Mala som menších, rovnako veľkých, vyšších - dnes mám problém spomenúť si, kto z nich bol ako vysoký . Skôr si pamätám pocit, aký som pri tom-ktorom mala (a ten u mňa nesúvisí s výškou).

maleho bych nedala ani omylem ... jsem mala a tezko zkousnu jen mirne vyssiho .. cim vyssi tim lepsi .
Ohledne veku uz to nebudu zkouset, jednou stacilo

No tak veľa šťastia... Inak, potvrdzuje sa mi, že ženy často hľadajú u partnera to, čo im samým chýba (výška napr. ).

to nevím, spíš mám nejlepší zkušenost s dvěma vysokými pány ...

Ivana napsal(a):

Selima napsal(a):

Ivana napsal(a):

Mě třeba většina chlapů nepřitahuje vůbec. Teda někteří se mi líbí, většinou tak třicátníci, vysocí, tmavovlasí, oholení, voňaví, v oblecích, ale vím, že bych je za partnery nechtěla. Já abych se zamilovala, musí toho člověka dobře poznat, musíme mít hodně společného, společný pohled na svět, smysl pro humor, musí to být hodný a laskavý člověk a teprve po hodně dlouhé době zjistím, že mě ten člověk neskutečně přitahuje, i když na první pohled to tak vůbec nebylo. A pak to nemusí být žádný krasavec. (No, a pak se můžu divit, že jsem se nemohla seznámit přes seznamku, kde je právě ten první dojem rozhodující, chjo...)

No tak sa zoznámiš v nejakej partii, kolektíve - kde by ste sa mohli spoznať... Aj aj som to tak mávala, hlavne zamladi. Je fakt, že teraz už si to neviem predstaviť.

To je ale pro mě zásadní problém. Já jako introvertní samotářka nemám žádnou partiu, kromě práce, samozřejmě, kde jsou jen 4 chlapi, všichni ženatí. Ale neboj, já ani o nikoho nestojím, jen jsem to napsala jako protiklad ke grainne, která hned na první pohled pozná, jestli ano nebo ne. U mě je to tak, že ze začátku vždycky "ne" a po důkladném seznámení je z toho někdy "ano". Ale až po důkladném a zcela nezávazném seznámení. U známostí z internetu to nejde, protože tam už člověk jde na schůzku s tím, že z toho bude vztah, to já nedávám. U mě na první pohled je vždycky "ne".

to je blbost ne ? na schůzku jdeš , aby ste se okoukli a ne že z toho bude vztah ... taky z toho většinou není nic

já k tomu nepřistupuju jako k vážnému , partnerskému vztahu .. rozhodně ne na začátku ... to až časem zjistím, že s tímhle bych do toho šla ... a od té chvíle přesně začnou problémy
Zdá se, že slepý kuře právě našlo zrnko...
Tak copak se v tom momentě začne dít jinak?

Ivana napsal(a):

olasik napsal(a):

Ivana napsal(a):

To je ale pro mě zásadní problém. Já jako introvertní samotářka nemám žádnou partiu, kromě práce, samozřejmě, kde jsou jen 4 chlapi, všichni ženatí. Ale neboj, já ani o nikoho nestojím, jen jsem to napsala jako protiklad ke grainne, která hned na první pohled pozná, jestli ano nebo ne. U mě je to tak, že ze začátku vždycky "ne" a po důkladném seznámení je z toho někdy "ano". Ale až po důkladném a zcela nezávazném seznámení. U známostí z internetu to nejde, protože tam už člověk jde na schůzku s tím, že z toho bude vztah, to já nedávám. U mě na první pohled je vždycky "ne".

Tak pokud tě nebaví sex , tak stejně nemá cenu teoaretizovat o tom,  jestli ano nebo ne .
To by rychle bylo po vztahu, když by nefungoval sex.

To je pravda, ale v době, kdy jsem se chtěla seznámit, jsem si myslela, že kdybych se do někoho opravdu zamilovala, že by to třeba aspoň občas šlo. To nevím. Vždyť je plno lidí, kteří berou AD a sex provozují.

A ty je ještě pořád bereš ? Myslela jsem , že už jsi v tomhle směru v pohodě .

no co asi ? To snad už jsem tu napsala tisickrát
Moment... nemyslím to, že pán zvedne krovky...
CO začneš dělat jinak TY? JAK se změní TVOJE chování, TVŮJ přístup, jednání a tak dál?
Nemusíš to psát - ale zkus si to probrat sama se sebou, protože přesně tady někde bude ten bod zlomu.

Grainne napsal(a):

helena napsal(a):

tam už člověk jde na schůzku s tím, že z toho bude vztah
Po netu se neseznamuju, takže mi chybí zkušenost... ale snad je možný předem deklarovat nezávazný setkání, ne?

to je samozřejmé ... já jdu kolikrát na schůzku , kde je jasné , že z toho nic nebude , že jdeme fakt jen na kafe a pokecat

Aha, tak to už vůbec nechápu, proč bych se měla scházet s cizím chlapem a kecat s ním, když bych věděla už předem, že se víckrát neuvidíme. Pro mě byla každá schůzka strašně zatěžující a nepříjemná, byla jsem pár dní předtím a pár dní potom úplně rozhozená.

Ivana napsal(a):

Grainne napsal(a):

helena napsal(a):

tam už člověk jde na schůzku s tím, že z toho bude vztah
Po netu se neseznamuju, takže mi chybí zkušenost... ale snad je možný předem deklarovat nezávazný setkání, ne?

to je samozřejmé ... já jdu kolikrát na schůzku , kde je jasné , že z toho nic nebude , že jdeme fakt jen na kafe a pokecat

Aha, tak to už vůbec nechápu, proč bych se měla scházet s cizím chlapem a kecat s ním, když bych věděla už předem, že se víckrát neuvidíme. Pro mě byla každá schůzka strašně zatěžující a nepříjemná, byla jsem pár dní předtím a pár dní potom úplně rozhozená.

to bude rozdíl mezi námi... já si ráda pokecám ... citím s muži dobře a nemám ty problémy co ty ... pokud mi o nic nejde , tak jsem v pohodě

Ivana napsal(a):

Grainne napsal(a):

Ivana napsal(a):

To je pravda, ale v době, kdy jsem se chtěla seznámit, jsem si myslela, že kdybych se do někoho opravdu zamilovala, že by to třeba aspoň občas šlo. To nevím. Vždyť je plno lidí, kteří berou AD a sex provozují.

A ty je ještě pořád bereš ? Myslela jsem , že už jsi v tomhle směru v pohodě .

Podle paní doktorky je budu brát až do smrti. Kdybych je vysadila, s největší pravděpodobností by se mi deprese znovu vrátila, a to nechci za žádných okolností. Něco jiného je, když má deprese nějakou konkrétní příčinu a ta se během terapie odstraní nebo se s ní člověk nějak vypořádá. Ale u mě nebylo nikdy jasné, z čeho jsem tu depresi měla, já si myslím, že jsem k ní měla sklony vždycky, už jako malá čtyxřletá holčička jsem měla tyto problémy. Asi to vygradovalo, když jsem x let žila v hrozném stresu z věčně nemocných dětí a jakmile to pominulo, tak nemoc propukla v plné síle, ale pravděpodobně mám nedostatek serotoninu vrozený, takže ho musím dodávat formou AD.

aha , dík za vysvětlení

Ivana napsal(a):

Grainne napsal(a):

Ivana napsal(a):

Aha, tak to už vůbec nechápu, proč bych se měla scházet s cizím chlapem a kecat s ním, když bych věděla už předem, že se víckrát neuvidíme. Pro mě byla každá schůzka strašně zatěžující a nepříjemná, byla jsem pár dní předtím a pár dní potom úplně rozhozená.

to bude rozdíl mezi námi... já si ráda pokecám ... citím s muži dobře a nemám ty problémy co ty ... pokud mi o nic nejde , tak jsem v pohodě

Já se neumím bavit s cizími lidmi, ani s ženami, ani s muži. Pro mě to je strašný stres a je to hrozně nepříjemné. Ráda půokecám jen s lidmi, které znám a mám je ráda.

no já všeobecně taky ne, neumím se moc vklínit do společnosti a vést tzv. hovory o ničem ... ale s chlapama mi to problém neděla .. to je docela zajímavé

Ivana napsal(a):

helena napsal(a):

jsem si myslela, že kdybych se do někoho opravdu zamilovala, že by to třeba aspoň občas šlo
Nojo, Ivano - ale začít vztah na základě nějakýho "myšlení si" je docela nezodpovědný vůči tomu druhýmu... ledaže bys ho na to připravila předem, což asi není tak úplně tvůj styl, o něčem podobným mluvit.

No právě, mně už ten pojem "začít vztah" dělá zle. Buď by to vyplynulo, nebo ne ( i s tím sexem).

Dá sa začať aj kamarátstvom, aj keď - ty si natoľko proti mužom, že u teba by podľa mňa nefungovalo ani to...

Ivana napsal(a):

Grainne napsal(a):

helena napsal(a):

tam už člověk jde na schůzku s tím, že z toho bude vztah
Po netu se neseznamuju, takže mi chybí zkušenost... ale snad je možný předem deklarovat nezávazný setkání, ne?

to je samozřejmé ... já jdu kolikrát na schůzku , kde je jasné , že z toho nic nebude , že jdeme fakt jen na kafe a pokecat

Aha, tak to už vůbec nechápu, proč bych se měla scházet s cizím chlapem a kecat s ním, když bych věděla už předem, že se víckrát neuvidíme. Pro mě byla každá schůzka strašně zatěžující a nepříjemná, byla jsem pár dní předtím a pár dní potom úplně rozhozená.

Tak sa fakt netráp... To nemá cenu, aby si bola s niekým proti svojej vôli, stresovala sa a vystresovala aj jeho. Ľudia sa dávajú dokopy preto, aby im spolu bolo lepšie ako každému samému, nie horšie.