Dobry den, rad bych si udelal sam v sobe jasno. Za par let mi bude 30 let, jeste studuji ( ale to je nepodstatne, byl jsem v zahranici ). Momentalne mam pritelkyni asi rok. Jsou vsak obcas chvile,kdy se sam v tom vztahu trochu ztracim. Rad bych nastinil situaci.

Je to jiz asi tri tri roky, co jsem se rozesel s predeslou pritelkyni. Rikejme ji Marketa. Byl jsem s ni cca. 2 roky. Moc jsem ji miloval a ona me, bylo to hodne hluboke a silne. Porad jsem na ni myslel atd. Na druhou stranu jsme. se hadali hodne, hlavne o blbostech, byl to muj prvni vazny vztah. Kdyz jsem tenkrat premyslel do budoucna, porad mi tam neco u ni vadilo. Nevedel jsem vsak co. Nicmene byla tam silna pritazlivost. Cca 3x jsme se rozesli a zase se dali dohromady. Nakonec to skoncilo definitivnim rozchodem, protoze chtela jiz rodinu a ja zrovna zacal studovat a ona se trapila.

V te dobe jsem to tezce nesl a rekl jsem si, ze pri studiu nebudu mit zadny dalsi vazny vztah a tak jsem mel sem tam nejaky ten ulet. Takhle nejak zacal i muj vztah. Z uletu. Znal jsem par let tu divcinu, obcas jsme se pobavili , kdyz jsme se nekde potkali. To bylo ale vse, mela navic partnera. Pred rokem jsme se potkali a zacali se bavit trochu vic a pote se spolu vyspali. Oba dva jsme nechteli nic vazneho. Aspon ona to i rikala. Nakonec jsme se casteji zacali vidat a pote i chodit. Od zacatku jsme nemeli moc casu byt spolu, odjel jsem na dva mesice mimo CR, pak zkouskove atd. Ona se do me ale i tak hodne zamilovala. Problem byl ten, ze ja se asi drzel od zacatku trochu zpatky a nesel do toho naplno. Celou dobu jsem se branil vztahu a i do tohoto jsem sel s tim, ze spolu budeme jen spat. Kazdopadne obcas si polozim otazku, jak to vlastne vidim. Mam ji hrozne moc rad ( kdyz se postesti a jsme spolu treba tri dny v kuse, tak se mi dostava pod kuzi, myslim na ni a rekl bych, ze i miluju ), ale kdyz se pak treba nevidim zase par tydnu ( jsem mimo CR ) a vidim nejaky ten fakt zamilovany par, co spolu blbne jako mladi pubertaci , tak mi to neda a premyslim o mem vztahu ... jestli mi to nekdy v budoucnu nebude chybet, ze to neni uplne tak hluboke jako jsem to mel s tou prvni a jestli toho nebudu litovat .. kdyz si predstavim , ze bych byl s moji momentalni pritelkyni uz do konce zivota, vubec mi to nevadi .. vim, ze bude super manzelka, mamka pro deti, da se s ni domluvit, dela kompromisy .. proste vsechno, co si kazdy z nas preje ... nechci pusobit, ze si toho nevazim. Hrozne moc!! Ale jde jen o ten pocit .. mozna je to jen jiny druh zamilovanosti, co ted citim .. mozna nevedomky srovnavam zamilovanost s byvalkou a s nynejsi pritelkyni ..

Kdyz si vypomenu na vztah s byvalou pritelkyni, kdyz jsem se jenom hadali a ja se porad trapil, tak uz bych to nechtel nikdy vic.

Prosim, aby mi sem nekteri nepsali, ze jsem lempl atd. Chci slyset nejaky objektivni nazor, ne nadavky. To mi opravdu nepomuze.

Dekuji vsem a preji hezky vecer