Pandorraa napsal(a):

Ty brďo, přede mnou je nějaký Duch neviditelný.... Tak nic, zatím nevedu. Nakonec je mi to fuk, já to nepoužívám, protože nejsem pokrytec. Tabulka plná nicků, které sem už stejně nechodí a nebo chodí pod jinou přezdívkou.. legrační.

To není Duch neviditelný
To jsem já se starým nickem

carpediem napsal(a):

Můžu ti říkat Hopkirku?

jistě, Randalle.

Já poletím do Londýna. Můžeš letět se mnou. Nebo máš letět ty a já poletím s tebou, když jsem Hopkirk? To je jedno, hlavně, že zase budu v Londýně.   Jak stylové, co říkáš, Randalle?
Když si čtu název vlákna, tak v té cestě bude vlastně taky hodně lásky. Je to dárek mé dceři k jejím letošním kulatinám. A sejdeme se tam se synem, takové příjemné rodinné setkání. Moc se těším.

Eva. napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Ty brďo, přede mnou je nějaký Duch neviditelný.... Tak nic, zatím nevedu. Nakonec je mi to fuk, já to nepoužívám, protože nejsem pokrytec. Tabulka plná nicků, které sem už stejně nechodí a nebo chodí pod jinou přezdívkou.. legrační.

To není Duch neviditelný
To jsem já se starým nickem

Však já vím, tam je to vůbec hitparáda "starých nicků", takže se v tom panoptiku můžu cítit alespoň "mladě" )

Eva. napsal(a):

Já poletím do Londýna. Můžeš letět se mnou. Nebo máš letět ty a já poletím s tebou, když jsem Hopkirk? To je jedno, hlavně, že zase budu v Londýně.   Jak stylové, co říkáš, Randalle?
Když si čtu název vlákna, tak v té cestě bude vlastně taky hodně lásky. Je to dárek mé dceři k jejím letošním kulatinám. A sejdeme se tam se synem, takové příjemné rodinné setkání. Moc se těším.

Tak jo, popřeju šťastnou cestu a budu se starat o kancelář. Užijte si to! 

Vynasnažím se.......

Myslíte si, že na každého někde čeká ta pravá láska?

alenka90 napsal(a):

Myslíte si, že na každého někde čeká ta pravá láska?

Otázka je, co je "ta pravá láska".
A taky láska, která se může jevit, že je "pravá", následně taková být nemusí.
Myslím si, že ta pravá láska je jen v pohádkách.

A hlavně, láska a vztah, to bývají dvě zcela rozdílné záležitosti.

luděk napsal(a):

KONEC SVĚTA SE BLÍŽÍ A LÁSKA POŘÁD NIKDE .

A na to jsi prisel jak???
Videl jsi nekdy MAMU s “postizenym“ deckem?!?
Videl jsi rodinu s “dementnim“ pribuznym, kt.ji nepoznava a “terorizuje“, a oni o nej s LASKOU PECUJI?
Z ceho jsi usoudil, ze laska nikde?!?
Vis ty vubec, co LASKA    J E  ???

Upravil(a) Dorka (9. 12. 2015 22:41)

Dorka napsal(a):

luděk napsal(a):

KONEC SVĚTA SE BLÍŽÍ A LÁSKA POŘÁD NIKDE .

A na to jsi prisel jak???
Videl jsi nekdy MAMU s “postizenym“ deckem?!?
Videl jsi rodinu s “dementnim“ pribuznym, kt.ji nepoznava a “terorizuje“, a oni o nej s LASKOU PECUJI?
Z ceho jsi usoudil, ze laska nikde?!?
Vis ty vubec, co LASKA    J E  ???

nesmíme zaměnovat lásku s povinností , resp s povinnostním soucitem .
znám 3 rodiny s postiženým děckem, od "downa" až po těžkou demenci po meningitidě. jejich rodiče to berou jako fakt a práci do konce života.

Upravil(a) luděk (14. 12. 2015 15:09)

luděk napsal(a):

KONEC SVĚTA SE BLÍŽÍ A LÁSKA POŘÁD NIKDE .

Já si nemyslím, že se blíží konec světa, ale pokud by tomu tak bylo, tak právě proto, že je málo lásky.

Anna M napsal(a):

Eva. napsal(a):

O tom, kým jsme, rozhodujeme my.

..také rodiče, kteří nás počali, jakou láskou nás očekávali, jak nás milovali v počátku našeho života...atd.
To následně v nás vytváří naší osobnost, jak následně v životě umíme lásku dávat, jak se máme rádi, jak nedovolíme, aby nám někdo zbytečně ubližoval...atd.

S tím nesouhlasím. Je jenom na nás, kým jsme. Nezáleží tolik na našich rodičích. Nemůžeme se na ně, na to, v jaké rodině jsme vyrostli, do smrti vymlouvat. O tom je dospělost. Být zodpovědný za sebe, za své chování. Když chceme, můžeme to, co nám do života rodiče ne/dali, protože to sami neuměli, změnit. Je to pouze na nás. Rodiče dělali to nejlepší, co v dané chvíli dovedli. Jinak to prostě tady a teď neuměli.
Například, když nás rodiče do života nevybavili odvahou, ale strachem, my toto nastavení v sobě můžeme změnit. Nejsme povinni se celý život bát.
Pokud se nemáme rádi, protože nás to rodiče nenaučili, pokud potlačovali naši osobnost a říkali nám v dětství, že jsme neschopní, k ničemu, to také můžeme změnit.
Můžeme změnit vše, co budeme chtít.
Je jen na nás, dělat v dané chvíli to nejlepší, co tady a teď můžeme. A nevymlouvat se alibisticky na to, že to já ne, to nastavili mí rodiče...

Upravil(a) Eva. (14. 12. 2015 21:56)

Eva. napsal(a):

Anna M napsal(a):

Eva. napsal(a):

O tom, kým jsme, rozhodujeme my.

..také rodiče, kteří nás počali, jakou láskou nás očekávali, jak nás milovali v počátku našeho života...atd.
To následně v nás vytváří naší osobnost, jak následně v životě umíme lásku dávat, jak se máme rádi, jak nedovolíme, aby nám někdo zbytečně ubližoval...atd.

S tím nesouhlasím. Je jenom na nás, kým jsme. Nezáleží tolik na našich rodičích. Nemůžeme se na ně, na to, v jaké rodině jsme vyrostli, do smrti vymlouvat. O tom je dospělost. Být zodpovědný za sebe, za své chování. Když chceme, můžeme to, co nám do života rodiče ne/dali, protože to sami neuměli, změnit. Je to pouze na nás. Rodiče dělali to nejlepší, co v dané chvíli dovedli. Jinak to prostě tady a teď neuměli.
Například, když nás rodiče do života nevybavili odvahou, ale strachem, my toto nastavení v sobě můžeme změnit. Nejsme povinni se celý život bát.
Pokud se nemáme rádi, protože nás to rodiče nenaučili, pokud potlačovali naši osobnost a říkali nám v dětství, že jsme neschopní, k ničemu, to také můžeme změnit.
Můžeme změnit vše, co budeme chtít.
Je jen na nás, dělat v dané chvíli to nejlepší, co tady a teď můžeme. A nevymlouvat se alibisticky na to, že to já ne, to nastavili mí rodiče...

Ale gény a rodinné programy sú sviňa - netvrídm, že neporaziteľná, ale ťažko zvládnuteľná... a najťažšie je vôbec si ich priznať (gény aj programy).