Vilemína napsal(a):

Chtěla bych si udělat řidičák, ALE bojím se. Bojím se, že mi to vůbec nepůjde, jsem technický antitalent, bojím se, že na mě buď bude instruktor řvát, co jsem to za blbce, nebo mi rovnou řekne, že to nemá se mnou smysl. Nemám zpomalené myšlení, nakonec jsem nějak zvládla vystudovat vysokou školu (obor učitelství německého jazyka), co se týče ovládání techniky (počítač např.), tak s tím bojuju. Za volantem jsem v životě neseděla, ani jsem si řízení nezkoušela (ani u vypnutého auta) jako dítě. Nevím, kde je spojka, brzda, plyn, nic. Bojím se, že se nezvládnu u řízení na všechno soustředit. Řidičák bych si dělala v Brně.

Myslíte si, že se nakonec naučí řídit každý (samozřejmě vyjma některých tělesných postižení, mentální retardace atd.)? Nebo existuje určité procento lidí, kteří na to prostě nemají? Jde mi o to, jestli to mám vůbec zkoušet.

Poznámka: Vlákno umisťuju na psychologickou hlavně z důvodu, že si myslím, že můj problém nejvíce souvisí s psychikou, konkrétně se strachem.

Vilemíno, to poznáš jediným způsobem: prostě půjdeš a začneš dělat řidičák. Nemusíš se stydět, protože učitelé autoškol už zažili nejrůznější žáky (třeba mě , která jsem byla ochotna jezdit jen na trojku, aby ta věc nejela moc rychle).
Kdybys měla pocit, že jsi úplný dřevo, tak učitel ti přizpůsobí výuku. Pokud máš nějakou pochybnost, počítej s tím, že si třeba připlatíš několik jízd navíc. Nakonec to po mnohých útrapách dáš a budeš se cítit jako v pohádce. A kdyby nááááhodou ne, tak jsi to aspoň zkusila, a to se taky počítá.
Kup si vyhlášku, přečti a už můžeš zkoušet, jak ti jdou pravidla silničního provozu zde:http://etesty.mdcr.cz/
Držím ti palec.
VIZ SZ!

Vilemína napsal(a):

Chtěla bych si udělat řidičák, ALE bojím se. Bojím se, že mi to vůbec nepůjde, jsem technický antitalent, bojím se, že na mě buď bude instruktor řvát, co jsem to za blbce, nebo mi rovnou řekne, že to nemá se mnou smysl. Nemám zpomalené myšlení, nakonec jsem nějak zvládla vystudovat vysokou školu (obor učitelství německého jazyka), co se týče ovládání techniky (počítač např.), tak s tím bojuju. Za volantem jsem v životě neseděla, ani jsem si řízení nezkoušela (ani u vypnutého auta) jako dítě. Nevím, kde je spojka, brzda, plyn, nic. Bojím se, že se nezvládnu u řízení na všechno soustředit. Řidičák bych si dělala v Brně.

Myslíte si, že se nakonec naučí řídit každý (samozřejmě vyjma některých tělesných postižení, mentální retardace atd.)? Nebo existuje určité procento lidí, kteří na to prostě nemají? Jde mi o to, jestli to mám vůbec zkoušet.

Poznámka: Vlákno umisťuju na psychologickou hlavně z důvodu, že si myslím, že můj problém nejvíce souvisí s psychikou, konkrétně se strachem.

Vil, já myslím, že často je naším nevějtším nepřítelem strach, který nás svazuje! Navíc ty se podle mého hodně moc podceňuješ! S řidičákem ti rozumím, taktéž ho nemám a taktéž za to může strach. A čím je člověk starší, tak se bojí víc a víc. Takže jestli se ti podaří ho alespoň trochu překonat, tak jdi! Určitě je to výborná věc umět řídit, je to obrovská nezávislost a pohodlnost. A přijít o nic nemůžeš, jen získat! Max. ho neuděláš a budeš na tom jako teď, nic víc se nestane. Nebuď srabík jako já! Držím moc pěsti!

Když jsem řidičák udělala já, tak už fakt každej! Taky jsem technický antitalent, ale řízení auta s technickou až tak nesouvisí. Spíš jde o koordinaci, postřeh, soustředění, schopnost sledovat více věcí zaráz a hlavně, což mně se nepovedlo, se člověk musí vyjezdit tak, aby si všechno zautomatizoval. Já si dělala řidičák až po třicítce a taky jsem nikdy předtím za volantem neseděla. A všichni moji instruktoři na mně byli hodní, nikdo na mě neřval a při zkouškách mi napovídali, co mám zařdit za rychlost. Myslím si, že řídit se vpodstatě naučí každý, kolikrát mají řidičák úplní dementi.

Vilemína napsal(a):

Chtěla bych si udělat řidičák, ALE bojím se. Bojím se, že mi to vůbec nepůjde, jsem technický antitalent, bojím se, že na mě buď bude instruktor řvát, co jsem to za blbce, nebo mi rovnou řekne, že to nemá se mnou smysl. Nemám zpomalené myšlení, nakonec jsem nějak zvládla vystudovat vysokou školu (obor učitelství německého jazyka), co se týče ovládání techniky (počítač např.), tak s tím bojuju. Za volantem jsem v životě neseděla, ani jsem si řízení nezkoušela (ani u vypnutého auta) jako dítě. Nevím, kde je spojka, brzda, plyn, nic. Bojím se, že se nezvládnu u řízení na všechno soustředit. Řidičák bych si dělala v Brně.

Myslíte si, že se nakonec naučí řídit každý (samozřejmě vyjma některých tělesných postižení, mentální retardace atd.)? Nebo existuje určité procento lidí, kteří na to prostě nemají? Jde mi o to, jestli to mám vůbec zkoušet.

Poznámka: Vlákno umisťuju na psychologickou hlavně z důvodu, že si myslím, že můj problém nejvíce souvisí s psychikou, konkrétně se strachem.

Vil, já si dělala řidičák nadvakrát. Poprvé v Brně, instruktor na mě zvyšoval hlas, byla jsem vystreslá, neudělala jsem jízdy a už nikdy jsem se neodhodlala to zkusit znovu. Podruhé jsem autoškolu absolvovala o 8 let později, když jsem měla malý děti a MUSELA jsem se naučit řídit, abych je byla schopná odvézt k doktorovi. Dostala jsem tip na autoškolu, kterou vedl známý mýho táty. A bylo to SUPER. Byl klidnej, trpělivej, všechno jsme probrali, když mi něco nešlo nebo jsem si nebyla jistá, zopakovali jsme to, třeba jsme projížděli jednu křižovatku třikrát, dokud jsem nepochopila přednosti atd. Jízdy jsem pak udělala napoprvé, strašně mi teda pomohl i při nich.

A taky jsem se ho ptala, jestli se naučí řídit každý, nebo jsou lidi, co se to prostě nenaučí (protože mám teorii, že třeba cizí jazyk se některý typy lidí fakt nikdy nenaučí, tak mě zajímalo, jestli je to s řízením stejně). A on mi tehdy řekl, že každý se to naučit MŮŽE, ale jsou lidi, kteří to vzdají. Udělají si (nakonec nějak) řidičák, ale jsou si s řízením nejistí, tak raději neřídí a pak už si nikdy netroufnou. Že někomu to trvá třeba třikrát tak dlouho, ale naučí se. A myslím, že měl fakt pravdu. Že je to jenom o odhodlání.

Takže být tebou, udělám si podrobnou rešerši na netu, která autoškola je dobrá, koho studenti chválí, že byl klidnej a trpělivej. Pak počítej dopředu v klidu s tím, že si třeba připlatíš hodiny, abys před zkouškama najezdila víc, protože pokud fakt nemáš vůbec žádnou vstupní znalost a nevěříš si, že bys byla technický typ, může ti trvat déle, než se zorientuješ. V Brně navíc potřebuješ zvládnout jak řízení auta, tak (někdy hustej) provoz. Takže pokud se fakt odhodláš a rozhodneš se, určitě to zvládneš!!!

Vil, škoda, že nejsi blíž - mám v Praze báječnou instruktorku, která naučila jezdit celou naši rodinu - včetně mně, vystresované, vyděšené a strachy ztuhlé osoby Dokonce naučila řídit i Číňany z ambasády a to říkala, že větší dřeva v životě nepotkala......čili, jak vidno, jde to.
Tahle kočena taky říká jednu věc - že u chlapa pozná okamžitě, jaký bude řidič, kdežto u ženy ne - ženy že se daleko častěji "vyjezdí". Zvyknou si, zklidní se, naučí se to praxí.
Jestli jsi tak vyděšená jako já, tak ti to nepůjde hned - a taky bys to od sebe neměla chtít. Pomalu, každý pokrok bude radost a hlavě - řídit je naprosto skvělá věc! Úžasná. Jsi totiž nezávislá - na časech dopravy, na rozmarech kohokoliv - ty prostě sedneš za volant a jedeš, kdy ty chceš a ty potřebuješ. Až se to naučíš, zjistíš, že je to jedna z nejlepších věcí, co ses naučila - myslím, že ti to každý potvrdí
Ale určitě potřebuješ instruktora - kliďase, naprosto chápu, že nervák by tě mohl úplně zablokovat, což by byla velká škoda. Možná existují nějaké stránky, kde se lidi baví o instruktorech z Brna? Nebo ti tu někdo poradí - držím palec!

Moc děkuji za příspěvky.

Hodně z vás tu píše, že obrovská výhoda řidičáku je nezávislost, to souhlasím, ale v mém případě toto není hlavní motivací si udělat řidičák. Protože bydlím v Brně, všude kam potřebuju, jezdím městskou hromadnou dopravou. Nedojíždím za prací atd. Ale to je vedlejší.

Pro vysvětlení, proč se bojím, že mi to nepůjde, uvedu pár příkladů ze života. Nemám dobrý cit v rukou, zajímavé je, že bez problému vyšívám drobné stehy, ale pokud jedno tlačítko (např. u mobilu) má dvě funkce, tj. záleží na intenzitě zmáčknutí, tak s tím mám problém. Nejsem zrovna nejbystřejší, často se mi stává, že když mi někdo něco venku ukazuje, tak to hned nevidím.

A bojím se, že způsobím dopravní nehodu, zabiju lidi.

Zbytečně se podceňuješ . V autoškole  nikoho nezajedeš, instruktor bude mít za tebe zodpovědnost a bude tě hlídat.A až uděláš zkoušky a přesto se nebudeš cítit jistá, můžeš si dokoupit další jízdy s instruktorem. Nemáš možnost si někde nacvičit alespoň rozjezd? Na nějaké odlehlé cestě, nebo cvičišti. Mě tak naučili  a já také stejně tak učila  další.

Myslím si, že každý by měl zvážit rozumně, jestli řídit anebo ne. Podle sebe. Jestli se na to cítí.
Taky nejsem nejhloupější, ale na řízení si netroufám. Nebojím se, že bych si neudělala řidičák. Ale nechci řídit, protože se na to necítím. Je určitě pohodlnější řídit, ale není povinnost být řidičem.

Pro odlehčení tématu.
Máme souseda, velmi pracovitého, schopného, který sice řidičák udělal, ale pokaždé, když sedl za volant, vrátil se s nabouraným autem. Tam ťuknul sloupek, tam jiné auto, apod. Naštěstí bydlíme na vesnici, a on nikam daleko nejezdil, jen po okolí, takže nezpůsobil žádnou vážnější havárku, jen nějaké ťukance, ale i ty jsou nepříjemné.
Nakonec auto prodal a chodí pěšky.

Draku, myslím, že to je skvělá rada - pokusím se ji taky někdy použít

haiel napsal(a):

Strach je tvůj nerozlučný přítel, Vilemíno? Tak ho vem do autoškoly sebou. Ať se taky povozí, brouček.  Já ho vozím taky už asi 30 roků, většinou vzadu pospává….už si zvykl

To je hezký Děkuji. Už ho nebudu odhánět, když se někdy objeví a prostě ho budu brát sebou. Tak jako beru svého egouška, ať si kluk taky užije světa.

Vilemína napsal(a):

Moc děkuji za příspěvky.

Hodně z vás tu píše, že obrovská výhoda řidičáku je nezávislost, to souhlasím, ale v mém případě toto není hlavní motivací si udělat řidičák. Protože bydlím v Brně, všude kam potřebuju, jezdím městskou hromadnou dopravou. Nedojíždím za prací atd. Ale to je vedlejší.

Pro vysvětlení, proč se bojím, že mi to nepůjde, uvedu pár příkladů ze života. Nemám dobrý cit v rukou, zajímavé je, že bez problému vyšívám drobné stehy, ale pokud jedno tlačítko (např. u mobilu) má dvě funkce, tj. záleží na intenzitě zmáčknutí, tak s tím mám problém. Nejsem zrovna nejbystřejší, často se mi stává, že když mi někdo něco venku ukazuje, tak to hned nevidím.

A bojím se, že způsobím dopravní nehodu, zabiju lidi.

Vil, ted tady dočítám,jelikož jsme byli na dovče.A zaujal mě tvůj příspěvek s těmi tlačítky u mobilu - mám s těmito záležitostmi podobný problém - manžel mi říkáže mám kozí ruce:D a chytá se pokaždé za hlavu.Je to u mně způsobeno hlavně netrpělivostí a že chci vše hned.A přesto jako řidič už řídím mnoho a mnoho let,to na tohle vliv vůbec nemá,taková jemná mechanika zase auto neni,takže si myslím,že naopak budeš s takovou velmi dobrá řidička,jako já