A s kým má tie tri dcéry 14, 11 a 8?

Andy,kdybys chtěla, najdeš na svým životě spoustu pozitiv, ale ty je vidět nechceš, ty chceš skuhrat a čekáš, že tě všichni budou litovat. To je prostě totálně špatně.
Andy, jak trávíš volnej čas? Svůj, aspoň trochu ho máš, neříkej, že vůbec ne, jaký máš koníčky, co tě baví? Co děláš po práci a o víkendech? Když chceš zhubnout, chce to pohyb a změnit jídelníček, to jde a nemusí to stát ani moc peněz. Koníčky, dělej, co tě baví, aspoň chvilku denně, nebo podle okolností,ale najdi si na sebe chvilku času. Jde to, než řekneš, že nejde, jde. Kámošku nenajdeš, doku na každýho budeš chrlit jen ty svoje nářky, každej má svýho dost a není zvědavej pořád dokolečka poslouchat jedny a samý nářky. Každej si potřebuje občas zaskuhrat, ale u tebe je to jedinej druh komunikace, jak tak čtu. A dovolená, nemusíš nutně jet k moři, koukni na net,kolik máš hezkých míst ve svým okolí,podívej se, co je dostupný třeba vlakem a pěšky a můžeš si udělat výlet. jinak k moři na týden s děckama taky nemusí stát balík,pokud nejsi nějak extrémně náročná. Stačí jednou za dva roky, na to bys snad mohla našetřit. taky si zjisti,pokud nemáš nebo nevíš, jestli bys nedostala na synka příspěvek na péči. Hledej všechny možnosti.
Vím, že je blbý,když si otec nechce brát autistický dítko k sobě, ale lepší takhle, než kdyby synka pobytem u sebe stresoval. Je dobře, že si bere aspoň toho staršího. Neříkej, že ti to neuleví. Hledej to pozitivní. A nepiš pořád, že to nejde, protože tím cokoli pozitivního okamžitě zavrhuješ.
A pamatuj si, jaký si to uděláš, takový to máš. Vždycky,když se mi děje, co nechci, vím, že na tom nezmění nic nikdo jinej, než já a když trpím, tak jen proto, že s tím nejsem sama schopná nic udělat. Ale nikdo to za mě neudělá, opravdu jen já sama.

Selima napsal(a):

A s kým má tie tri dcéry 14, 11 a 8?

S manželem, dětem bylo tehdy tolik let, když se manžel zabil v autě, dnes je jim všem o 14 víc. A navíc má toho 12cti a půlletýho, jehož otec ji opustil.

Modroočka napsal(a):

Ivana napsal(a):

Selima napsal(a):

A s kým má tie tri dcéry 14, 11 a 8?

Jéžiš, v době, kdy jí před 14 lety zemřel manžel, měla tři děti - 8,11,14 let (tehdy).

Ahoj Ivanko díky Bohu, že aspoň někdo to pochopil. Dala jsem to jako příklad, nenapadlo mě, že to bude někdo pitvat

Ahoj Oli, no někteří lidé mají problém pochopit psaný text. ( Ale chápu, mně se to také někdy stane, hlavně, když něco jen tak přeletím jedník očkem).

Jen poznámka: vám připadá divné, že by mě vzaly holky do auta s dětma, když je místo a já auto nemám, copak to kamarádky nedělají?Já kdybych měla auto a řídila, mě by to nepřipadalo divné,vždyť všichni neřídí,to mě dost překvapilo.
Andy, možná se budu opakovat, ale opravdu není ničí povinností vytvářet Ti hezký víkend jenom proto, že s Tebou před dvaceti lety chodil do školy. A řeknu Ti to natvrdo - je velmi pravděpodobné, že jsi ke společným aktivitám nebyla přizvána právě kvůli svému handicapovanému dítěti. Nevím, jestli si to uvědomuješ, ale pobyt zdravých jedinců společně s postiženým dítětem vyžaduje, aby se zdraví členové kolektivu tomu nemocnému přizpůsobili, brali na něj ohledy a sami se v mnoha aktivitách omezili. Nemluvě o tom, že by byli nuceni celé dva dny trpně snášet všechno, co souvisí s jeho handicapem, obzvlášť to, že dítě není schopno udržet ani stolici, ani moč.

Pro cizí lidi by byl takový víkend vším možným, jenom ne idylickou selankou strávenou v přírodě a proto Ti znovu radím, aby sis vyhledala společnost rodičů s dětmi podobně postiženými a na víkendové pobyty jezdila s nimi, ušetříš si zbytečné rozčarování a zklamání

A bývalý, ano po velkém přesvědčování si vezme mladšího na týden a to mám jako oslavovat, že se uráčil, vždyť je to jeho dítě a bývalý je normální chlap,tomu taky nerozumím,podle mě jste asi v takové situaci jako já nebyla, sama  s dětma,jedno nemocné, bez podpory rodiny a ještě i se starším máme problémy a hlavně bez bytu, což mě hodně trápí, chtěla bych mít pocit jistoty a zázemí pro děti,vždyť takové potřeby má snad každý rodič?
Andy, ono se ne nadarmo říká, že každý je svého vlastního štěstí strůjcem. Bývalý neopustil Tebe, to Ty jsi opustila bývalého kvůli jinému, ženatému muži a ani na chvilku sis nepřipustila myšlenku, že nová láska by Ti taky nemusela vyjít, proto sis také pro takovou situaci nevytvořila žádný krizový scénář a teď bohužel doplácíš na důsledky svého neuváženého jednání.

Prostě hledá doma, na mě i na bratrovi negativa v případě, že není něco po jeho,často si vyměňujeme názory a diskutujeme, nevíte, kolik mi to bere energie, když si nemůžu koupit byt a snažit se,aby to doma vypadalo k ¨světu, v podnájmu, kde bydlím,nic měnit nebudu,majitelka by mi nezaplatila.Je tu hnusná stará koupelna a záchod, kuchyň to samé,ale byt je v místě, kde chci a je to přiměřená cena.
Andy, máš syna v předpubertálním věku. Tyto projevy jsou v tomto věku normální a můžu Tě ubezpečit, že bude i hůř Jinak je víc rodičů nebo matek-samoživitelek, kteří si nemůžou koupit byt, protože na něj vzhledem ke svým výdělkovým možnostem nikdy nedosáhnou a žijí buďto po podnájmech, nebo dokonce i po ubytovnách. Budeš se tomu divit, ale i ve skromných podmínkách se dá zařídit poměrně útulné bydlení, holt si člověk musí odmyslet hnusnou koupelnu se záchodem a kuchyní a snažit se zvelebit to, co zvelebit lze

i když jsme odešla já od bývalého, neznamená to, že má nárok na celý byt a už vůbec ne, že by neměl mít zájem o obě děti, s tím nesouhlasím
Nesouhlasit můžeš...
K bytu už jsem ti psala - teoreticky bys mohla něco vysoudit, ovšem záleží na tom, zda svoje nároky prokážeš. Soud těžko může vycházet jen z tvýho nesouhlasu.
A na to, aby si otec bral obě děti, na to páky nemáš... ani zákon ne. Mohla bys navrhnout střídavou péči - ale obávám se, že to pro tebe cesta nebude.
hlavní důvod není to, že by mě nechtěly vzít do auta
Když pominu to, že s vámi pravděpodobně víkendy trávit nechtějí, tak ryze prakticky - která má tak velký auto, aby se do něj vešli další tři lidi? Krom toho minimálně pro malýho je povinná sedačka - máš ji? Nebo očekáváš, že ti ji taky někdo zajistí?
já učím na dobré škole,tak je pro mě zvláštní srovnávat se s někým ,kdo bydlí na ubytovně
Hm... na ubytovnách nebydlí jen póvl a lůza, víš...
ještě ženě platil celý nájem a celou hypotéku, protože by la na mateřské, aby vyžila,byla jsem ticho
Co bys taky chtěla říkat? Nějak ti nedochází, že nesponzoroval manželku z plezíru, ale proto, že se starala o jejich děti, kterejm tím placením zabezpečoval střechu nad hlavou?
majitelka by mi to nezaplatila
Ptám se znova - mluvila jsi s ní o tom?
toužím po muži, co bude normální a postupně bude chtít bydlet v pěkném ( ne drahém) bytě,ve kterém bude dobře mě i dětem
A kterej ti v lepším případě koupí, v horším aspoň zaplatí poplatky, vybavení a údržbu...

rudolf napsal(a):

Takový podobný příběh psala kdysi Šípová.

Sipove pribeh byl uplne jiny,nevidim zadnou podobnost.

Andy, s tebou je to marné, ty si z toho, co je ti tady doporučováno vybereš pár věcí, které omíláš pořád dokola, proč nejdou.
Helena se tě myslím už dvakrát ptala, jestli ses vůbec s majitelkou bytu bavila o nějaké opravě, úpravě? Bez odpovědi.
Několikrát ti bylo doporučeno, abys kontaktovala rodiče s podobně postiženým dítětem. Bez odpovědi.
Raději budeš dokola omílat, že tě spolužačky nevzaly na chatu, ale zřejmě k tomu mají důvod, nezměníš to, tak už to neřeš.
Řešíš, co tvůj bývalý ženatý přítel udělal, neudělal, slíbil, ale to vše už bylo, to už nezměníš, těžko se vrátí, aby splnil své sliby, tak to neřeš pořád dokola.
Toužíš po normálním muži, který se postará o tebe a tvé děti, o vaše bydlení, ale to je trošku utopie. Nic ve zlém, ale který chlap, si uváže na krk ženskou se dvěma dětmi, jedním nemocným, která chce, aby do ní investoval, která jen fňuká, jak se jiní mají lépe? To bys musela v prvé řadě zapracovat sama na sobě, na svém pohlížení na život.

smazáno,zbytečná moje starost :-(

Upravil(a) Vladena (27. 7. 2014 9:20)

Modroočko, to bylo krásný.
To je zajímavé, že včera jsem po velmi dlouhé době potkala známou, pozvala mě na kafe, a mají velkou novinku. Jejich autistická dcerka má asistenčního psa.

Krásný smutný film.Zas hodina a půl v tahu,ale stálo to za to!

V Praze funguje podpůrná skupina pro ženy ve vztahu se ženatým
viz podpurneskupi­ny.iplace.cz

geormarsh napsal(a):

Ahoj
Jmenuji se GeorgeI jsem ze Spojených států amerických. zatímco moje matka je z češtiny Hledám čestnou ženu, se kterou můžu strávit svůj život, když odcházím do důchodu během několika týdnů. Pracuji ve armádě Spojených států a v současné době jsem v Afghánistánu za účelem udržení míru. Bude se mi líbit, abyste mě kontaktoval prostřednictvím svého e-mailu, abych vám napsal a poslal vám moje obrázky a také vám sdělím víc o sobě dobře. . později budeme mluvit víc na facebook nebo skype ok. Slibuji, že se s vámi setkáme ve vaší zemi, pokud mi můžete dát šanci. budu čekat na zprávu ve svém e-mailu.
Jiří
georgemarshall2014@hotmail.com

Nazdar Jiříku… už zase zlobíš?
Sňatkový podvodník vylákal ze starší ženy 300 tisíc korun
Hochštapler se na internetu vydával za amerického vojáka. Žena z Českolipska nebyla první, která naletěla.
Život naruby převrátil 68leté ženě muž, který se představil jako 58letý vdovec a voják americké armády. Hledal prý spřízněnou duši. Po dvou měsících, během kterých si vyměnili stovky e-mailů, začala dvojice plánovat společnou budoucnost. „Cizinec ženě naznačil, že ho v Americe nic nedrží a že by se za ní rád přestěhoval do Čech. Představou společného života byla zřejmě natolik nadšená, že si vůbec nepřipouštěla divné věci, které se kolem jejich vztahu začaly objevovat,“ uvedla mluvčí českolipské policie Ivana Baláková.
Zdroj: https://ceskolipsky.denik.cz/zpravy_reg … 80420.html [/i]