andy75 napsal(a):

Nemám kvalitní nehty,i když se snažím je udržovat, nevypadá to dobře.
Opravdu jste u nás ve škole nebyly,tak nevíte,já si taky kupuji u vietnamců,ale jen pár věcí mi sluší,v těch lepších věcech vypadám líp,některé z kolegyň i v jednodušších věcech vypadají dobře a já v tom vypadám blbě.
Je to smůla,ale opravdu je to tak.
I platby mám dost - byt,elektřina,internet, stravenky, spoření dětem - nechci to rozebírat,vím, že budu zase na peníze.
Mladší syn má svoje potřeby, které se obtížně mění a stojí peníze,se zdravým by to bylo snažší.
Možná to třeba s penězma neumím, zkuste mi popsat vaše hospodaření konkrétně,kam v měsíci jdete, co si koupíte atd.

Ja mám nechty samoúdržbou - lak cca 2.5 eura, jedne farebný, jeden bezfarebný, raz za 2 týždne výživa na nechty tiež za 2.50 eura - a dá sa aj tak... Ľudia (už aj chlapi ) sa ma pýtajú, či to sú moje nechty... ("Nie, susedkine", zvyknem odpovedať... )

Upravil(a) Selima (30. 6. 2014 13:54)

andy75 napsal(a):

Děkuji ti Evo za radu, pořád je to lepší napsat něco, než jen kritizovat.
Byla jsi schopna dětem zaplatit tábor nebo jeli jste na dovolenou?
Ptám se normálně,musela jsi někdy dětem říci, že na něco nemáš?

Js om žila s podnikateľom, vychovávala jeho dieťa, a aj my sme museli občas pritiahnuť opasky... Raz bolo hojno, potom ho.v.n.o... Proste život, no. Oblečenie väčšinou zo sekáča (na mladého aj zdedené po iných), z katalógov alebo zo zliav, jedlo - každý deň doma varené, aj tým sa niečo ušetrí... Víkendy na chate bez elektriny, vody a plynu, ale zato romantika v lese. Občas aj dovolenka, inokedy kempovanie so stanom a 1203kou. Jediný raz more (už pred rozchodom, platené teda pol na pol). Drogéria vždy najlacnejšia, kozmetika z akcií Avonu , knihy z knižnice. Kvety namnožené od kamošiek (a od býv. svokry). VŽDY bolo akurát na nutné platby a na lístky a krúžky pre mladého (a benzín pre podnikateľa), ostatné sa uberalo a pridávalo podľa aktuálnej situácie a naliehavosti.

Upravil(a) Selima (30. 6. 2014 13:53)

Selima napsal(a):

Grainne napsal(a):

Eva. napsal(a):

Nepsala jsem nic o teplákách. Ke škole patří nehty? Ty nemáš čisté a upravené nehty, které si upravíš doma sama?
Už při minulém psaní jsem si řekla, že tobě jsou rady zbytečné. Stečou po tobě jako voda. Ty chceš slyšet jenom souhlas s tím svým fňukáním a radu, jak přijít snadno k penězům. Nic jiného tě nezajímá. To je smutné u učitelky na SŠ. Pak si říkám, jaké "autority" to vlastně vychovávají děti, když jejich modlou jsou jen peníze.
Co máš dělat s tím, že se necítíš dobře? Máš změnit to, co máš ve své hlavě. Třeba s pomocí psychologa, rady najdeš v knížkách... Ale to musíš skutečně chtít a ty zatím doopravdy nechceš. Ty chceš jen peníze a vyrovnat se jiným.
Btw proč se nechceš vyrovnat těm, co se mají materiálně hůř, než ty?...

proc se srovnavat s temi , co se maji hur ?

A prečo s tými, ktorí sa majú akože "lepšie"? Prečo nezávidíte tým, ktorí žijú duševne bohatší život, plný zaujímavých zážitkov, lásky a pekných vzťahov? Rubáš nemá vrecká a nemyslím, že by peniaze automaticky prinášali šťastie...

ja.ale o penezich nic nepsala .. dulezite jsou ,ale v pripadnem vztahu to pro mne neni na prednich prickach

olasik napsal(a):

andy75 napsal(a):

Ok, jsi silná,máš právo hodnotit ostatní,od tebe to beru.
měla jsi ale muže s platem,nebyla jsi na to sama, i po psychické stránce jsi věděla, že máš muže,je  to tak nebo to vidím špatně?

a proč sis nenašla muže s platem? Měla sis vybrat takovýho, co má normální přístup k penězům a umí se starat o rodinu......to se přece pozná na první večeři .

Nepozná , aspoň teda nie vždy a v 20tich málokedy... V 40tich už skôr, ale to môže byť neskoro... A záruka, že keď sa mu raz darí, bude to navždy - tá neexistuje.

No, musím se andy trochu zastat - peníze nejsou příliš důležité, pokud je máš, pokud jsi totálně bez peněz, je to hrůza. Nevím, kolik peněz andy vydělává, mám sice kamarádku učitelku, ale přece jen je nám už dost přes 50, takže ty platy jsou asi jiné. Předpokládám že má tak kolem 20.000,-. Pokud musí zaplatit 10.000 za byt, tak opravdu nemá na rozhazování. Ale není to ani taková tragédie. Horší je, že se cítí sama a bez opory, a to nejen finanční. Není to příjemné být na všecko sama, občas taky pociťuju úzkost, ale nemám už malé děti a už vůbec ne postižené. A je pravda, že vdané ženy, pokud mají normálního manžela, jsou na tom vždy lépe než matky samoživitelky, po všech stránkách. Ale pak nechápu, proč si andy našla ženatého přítele. Nebo se to prostě přihodilo? jako že bere vše, co o ni projeví zájem? já bych být na jejím místě, hledala rozhodně muže bez manželky a pokud možno i bez dluhů a s normálními příjmy. Dovedu si představit, že pro matku se dvěma dětmi, z toho s jedním postiženým to není zrovna lehké, ale pokud bych toho muže tak zoufale potřebovala, věnovala bych tomu všechny síly.

Myslím, že není moc mužů, kteří chtějí ženu  co má 2 děti .

A když jsi sama,opravdu chceš alespoň někam se podívat, stačí jen do Beskyd nebo na bazén, to není myšleno nutně k moři,ale sama je to těžké.
andy, sice nemám nemocný dítě, takže mi jistá zkušenost chybí - ale s třema potomkama jsem jezdila prakticky všude sama... kolikrát s náma byl tatínek bys spočítala na prstech jedný ruky a ještě vzatý cirkulárkou. Takže jednoduchý to není, ale dá se... ten chlap k tomu zas až tak nutnej není.

Já teda pořád nechápu co je tak těžkýho na tom jít sama na bazén nebo na dovču ? Já klidně jedu do Špindlu a tam je tolik zábavy a vždycky se najdou lidi na povídání , jsou tam bazény, příroda , masáže atd.......naopak , když jsem jezdila s přítelem, pořád mě ohrabával a já neměla klid na relax ve wirpoolu .
Pokud máš autistu máš desítky možností , kam jít mezi maminky a kde požádat o příspěvky , některé mají i 5 tis. Je zvláštní , že tohle neřešíš . Já autistu mám a znám asi tisíc lidí, kteří se kolem nich pohybují a s kterými se dá někam jít .Polovina z nich je z Moravy.

Upravil(a) olasik (30. 6. 2014 16:18)

Strašně by mi pomohlo, kdybyste byla některá z Ostravy a okolí
Proč myslíš?

Potřebuji především pro zdravého syna lidi a to je problém, on nechce v žádném případě mezi nemocné
Ale on už je dost velkej na to, aby někam docházel sám, ne? Kroužek, oddíl...
protože umíš být nepříjemná
To víš, dělám co můžu...
I když já bych to spíš nazvala "realistická"... ale samozřejmě chápu, že se ti moje názory nemusejí líbit.

Upravil(a) helena (30. 6. 2014 20:03)

andy75 napsal(a):

Příspěvek na dítě řeším,nebojte se,skupinu autistických rodičů taky znám. Potřebuji především pro zdravého syna lidi a to je problém, on nechce v žádném případě mezi nemocné, stačí mu bratr, chce mít klid.
Heleno, myslím si, že jsi asi v životě prožila něco nepříjemného,protože umíš být nepříjemná.
Mám kamarádku, co má daleko více postižené dítě,moc se s ní podnikat nedá,chápu to,bývám s ní,ale potřebuji i lidi s energií,je to těžké.Taky znám případy, kdy zdravý sourozenec si najde svoje zájmy,ale můj syn takový není, vím, že se nevyvíjí dobře,chybí mu uvolněnost,kterou mají rodiče se zdravými dětmi.
Znám i dost nepracujících matek,jsou jinde, než já i když se snažím to tak nevnímat,nejsou v takovém presu, jako já.

andy75, já jsem si po celou dobu diskuse nevšimla, že by na Tebe byla helena jakkoliv nepříjemná, spíš klade otázky a postřehy k zamyšlení. Není heleninou chybou, že její příspěvky vnímáš ublíženě a úkorně a že se Ti většina jejích příspěvků nelíbí, to celkem chápu, protože si stále odmítáš připustit jednu věc: že jsou na světě lidi, kteří jsou na tom po materiální i sociální stránce stokrát hůř, než Ty a kteří se - na rozdíl od Tebe - do svízelné situace dostali jako slepý k houslím a nikoliv vlastním přičiněním. Za nemocné dítě samozřejmě nemůžeš, ale za svoji momentální situaci a svoje momentální problémy si můžeš - a to se na mě nezlob - výlučně sama a Tvoje problémy ještě navíc umocňuje jakási podivná posedlost materiálními výhodami a nesmyslné poměřování se s "úspěšnějším" okolím. To je potom těžká věc  ...

Doufala jsem, že si ze všech těch minulých příspěvků alespoň něco málo vezmeš a začneš na sobě pracovat přinejmenším v tom, že si snížíš pomyslnou laťku svých nereálných nároků a očekávání a velmi mě mrzí, že se tak až dosud nestalo

Většinou bývám já ta nepříjemná=realistická,v mém okolí není nikdo takový, jako já, ženské jsou jemnější a citlivější,alespoň, co já znám.
Dalo by se říct, že jsem se tu otevřela,poslední dobou jsem uzavřenější a stále si hodně lidí myslí, že jsem silná,že to by nemohli atd.( myslím syna, samoživitelka i práce ve škole).To je jejich názor.
Třeba včera jsem šla do knihovny, kde jsem byla smířena s tím, že zaplatím knihu, kterou nemohu najít( od syna),měla jsem upomínku a úplně nečekaně paní v knihovně ji našla.To jsem nečekala,omlouvala se mi a já jsem jí řekla,že chyby dělá každý, hlavně, že se to vyřešilo a ať si s tím nedělá těžkou hlavu.Vím, že hodně lidí by se rozčílilo.
Ano, mám prioritní starosti - byt,peníze atd.,leží mi to v hlavě pořád,ale maličkosti beru v klidu,možná je to taky chyba.

Zajímalo by mě,čím byste začaly vy v mém případě. třeba  - 1.práce ,2 - děti,prostě konkrétně
A ještě by mě zajímalo, co děláte za práci, když můžete být tady celkem často?( já mám prázdniny, tak jsem doma)
Syn nechce téměř nikde chodit do kroužku, nic ho nebaví,vždycky vydrží chvíli, je to další věc, která mě velmi trápí a ubíjí.