29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Když tak přemýšlím o tom, proč vlastně všechny ty "rituály" bojkotuju já, tak asi proto, v co se většina z nich zvrhla.
Třeba jen Vánoce, Velikonoce nebo Silvestr - pro většinu lidí jen předhánění se v utrácení peněz, přežírání a přepíjení, jako by to bylo naposled, Silvestr se zvrhnul v bohapustou ožíračku a půlnoční kravál a hoňku, kdo vypálí víc světlic.
Pohřby, tak jak jsou tady obvyklé, mi připadají naprosto o ničem. Bláboly obřadníka, který o nebožtíkovi neví zhola nic, drbny, které vymetou všechny dostupné pohřby, aby mohly zhodnotit, jestli byli pozůstalí přiměřeně oblečeni a dostatečně truchlili.
Svatby - asistovala jsem kdysi na svatbách všech svých bratranců, vždycky to byla záležitost 120 - 150 lidí.
Nikdy nezapomenu na ty nevěsty, jak mi připadaly zoufalé a ztracené. Mimochodem, všichni jsou dnes rozvedení, někteří i dvakrát.
Narozeniny neslavím už hodně let, nemám pocit, že bych o něco přicházela. Rodinu to nijak nepohoršuje, takže už slavíme jen narozeniny dětí.
Možná je to podle někoho špatně, ale mě to tak naprosto vyhovuje.
A co se týká pohřbu - chci zpopelnit bez obřadu a rozptýlit na mém oblíbeném místě. Myslím, že i takhle pojatý pohřeb je pro blízké dostatečnou příležitostí k náležitému rozloučení.
Není tady
modrovousi, takže ty bojkotuješ Vánoce proto, že je to pro většinu lidí přežírání atd. proč si je tedy neuděláš po svém? Proč bojkotovat? Proč je neoslavit jak ty sama chceš?
Bláboly obřadníka? Každá rodina si to udělá jak umí. My si řeč psali sami, ale neměli jsme nikdo na to ji přednést, takže to jsme nechali na obřadníkovi. Četla jsi někdy řeč na pohřbu svého blízkého? myslím, že to chce hodně kuráže, kterou jsme tehdy neměli.
Svatby - nejde mi o velké svatby, ale byla bych ráda, kdyby se můj syn oženil a dcera vdala. Pokud budou chtít, klidně ve čtyřech lidech. Narozeniny slavím, i všech blízkých
Není tady
helena napsal(a):
Ve skutečnosti se každý člověk touží rozloučit, aby mohl odejít.
Skutečně "každý"?
Výjimky se nepřipouštějí? Nebo dokonce nedovolují?
Ano, heleno. Každá DUŠE se touží rozloučit, aby mohla odejít. Nemluví se o tvém rozumovém a podvědomém cynizmu. O tvé neustálé obraně (před čím?). Ty zatím ani nechceš slyšet, natož abys to připustila a pak přijala.
Tady nejde o výjimky, připouštění či dovolení.
Není tady
modrovous napsal(a):
Když tak přemýšlím o tom, proč vlastně všechny ty "rituály" bojkotuju já, tak asi proto, v co se většina z nich zvrhla.
Třeba jen Vánoce, Velikonoce nebo Silvestr -pro v ětšinu lidí jen předhánění se v utrácení peněz, přežírání a přepíjení, jako by to bylo naposled, Silvestr se zvrhnul v bohapustou ožíračku a půlnoční kravál a hoňku, kdo vypálí víc světlic.
Pohřby, tak jak jsou tady obvyklé, mi připadají naprosto o ničem. Bláboly obřadníka, který o nebožtíkovi neví zhola nic, drbny, které vymetou všechny dostupné pohřby, aby mohly zhodnotit, jestli byli pozůstalí přiměřeně oblečeni a dostatečně truchlili.
Svatby - asistovala jsem kdysi na svatbách všech svých bratranců, vždycky to byla záležitost 120 - 150 lidí.
Nikdy nezapomenu na ty nevěsty, jak mi připadaly zoufalé a ztracené. Mimochodem, všichni jsou dnes rozvedení, někteří i dvakrát.
Narozeniny neslavím už hodně let, nemám pocit, že bych o něco přicházela. Rodinu to nijak nepohoršuje, takže už slavíme jen narozeniny dětí.
Možná je to podle někoho špatně, ale mě to tak naprosto vyhovuje.
A co se týká pohřbu - chci zpopelnit bez obřadu a rozptýlit na mém oblíbeném místě. Myslím, že i takhle pojatý pohřeb je pro blízké dostatečnou příležitostí k náležitému rozloučení.
Modrovousi, to jsou ta klišé, o kterých spousta lidí mluví.
Pročpak si neuděláš Vánoce a cokoliv, jaké ty chceš? Pročpak na pohřbu necháš mluvit obřadníka o něčem, o čem neví zhola nic? Když ty sama budeš chtít, obřadník bude na pohřbech, které ovlivníš mluvit o tom, o čem si přál mluvit zesnulý. Nebo jeho pozůstalí. Nebo bude jenom mlčet. Nebo bude mluvit někdo blízký, a ne obřadník. Svatby? Má dcera měla krásnou svatbu. Takovou, jakou si sami přáli a vymysleli a zařídili. Kromě obřadu, který si taky navrhli kromě té části, kterou ukládá zákon, aby se stali manželi, sami. Narozeniny jsem kdysi také slavila nerada. Ale už mi došlo to, o čem píše Pandorra. Narozeniny jsou příležitosti k poděkování....
My přece nejsme otroky toho, v co se rituály zvrhly. Ani otroky rituálů. Ale pokud s tím nejsme vyrovnáni a zavedeme rituál násilného popírání a protestu proti rituálům, to je taky extrém...
Není tady
Vánoce mi prostě znechutilo to, co kolem nich každý rok vypukne. Navíc nejsem věřící, takže jejich slavení pro mě ani nemá smysl.
Poslední rozloučení si umím dobře představit i bez jakéhokoliv mluvení. Prosté vysypání popela v rodinném kruhu, na místě, které měl nebožtík rád by mě osobně k rozloučení s nebožtíkem stačilo.
Psala jsem, že se mi nelíbí pohřby takové, jak je tady obvyklé. Toť vše.
Co se týká svateb, je mi úplně jedno, jestli moji synkové svatbu budou mít nebo ne. Pro mě je důležité, aby byli šťastní. A to jim tenhle obřad opravdu nezajistí.
Holčino, psala jsem, jak to mám já. Nikde netvrdím, že by to tak měli mít všichni.
Ale jestli dovolíš, budu si dál neslavit podle svého. Mě to totiž tak vyhovuje.
.
Není tady
holcina napsal(a):
modrovousi, takže ty bojkotuješ Vánoce proto, že je to pro většinu lidí přežírání atd. proč si je tedy neuděláš po svém? Proč bojkotovat? Proč je neoslavit jak ty sama chceš?
Bláboly obřadníka? Každá rodina si to udělá jak umí. My si řeč psali sami, ale neměli jsme nikdo na to ji přednést, takže to jsme nechali na obřadníkovi. Četla jsi někdy řeč na pohřbu svého blízkého? myslím, že to chce hodně kuráže, kterou jsme tehdy neměli.
Svatby - nejde mi o velké svatby, ale byla bych ráda, kdyby se můj syn oženil a dcera vdala. Pokud budou chtít, klidně ve čtyřech lidech. Narozeniny slavím, i všech blízkých
Není tady
modrovous napsal(a):
Když tak přemýšlím o tom, proč vlastně všechny ty "rituály" bojkotuju já, tak asi proto, v co se většina z nich zvrhla.
Třeba jen Vánoce, Velikonoce nebo Silvestr - pro většinu lidí jen předhánění se v utrácení peněz, přežírání a přepíjení, jako by to bylo naposled, Silvestr se zvrhnul v bohapustou ožíračku a půlnoční kravál a hoňku, kdo vypálí víc světlic.
Pohřby, tak jak jsou tady obvyklé, mi připadají naprosto o ničem. Bláboly obřadníka, který o nebožtíkovi neví zhola nic, drbny, které vymetou všechny dostupné pohřby, aby mohly zhodnotit, jestli byli pozůstalí přiměřeně oblečeni a dostatečně truchlili.
Svatby - asistovala jsem kdysi na svatbách všech svých bratranců, vždycky to byla záležitost 120 - 150 lidí.
Nikdy nezapomenu na ty nevěsty, jak mi připadaly zoufalé a ztracené. Mimochodem, všichni jsou dnes rozvedení, někteří i dvakrát.
Narozeniny neslavím už hodně let, nemám pocit, že bych o něco přicházela. Rodinu to nijak nepohoršuje, takže už slavíme jen narozeniny dětí.
Možná je to podle někoho špatně, ale mě to tak naprosto vyhovuje.
A co se týká pohřbu - chci zpopelnit bez obřadu a rozptýlit na mém oblíbeném místě. Myslím, že i takhle pojatý pohřeb je pro blízké dostatečnou příležitostí k náležitému rozloučení.
jaké si to uděláš, takové to máš....
Není tady
Moje maminka taky prohlašovala, že nechce žádný pohřeb. Když zemřela, uvažovala jsem o tom, ale nakonec jsem jí pohřeb přece jenom vystrojila, sice malý, bez jakýchkoli oslavných řečí a projevů, ale udělala jsem to hlavně pro nás, právě pro ten rituál rozloučení. Pokud je nějaký onen svět a maminka to viděla, věřím, že se na mě nezlobí. Máme malý hrob na Ústředním hřbitově, chodím tam občas položit věneček, zapálit svíčku ... mám takový zvláštní pocit, když nad tím hrobem stojím, leží tam moji blízcí a je to úplně jiné, než tu svíčku zapálit doma.
Co se stane po mé smrti, to je mi fuk, ať si to děti udělají, jak chtějí, mě to trápit už nebude. Netrvám na tom, že tak, jak to dělám já, je to jedině správně.
Není tady
modrovous napsal(a):
Vánoce mi prostě znechutilo to, co kolem nich každý rok vypukne. Navíc nejsem věřící, takže jejich slavení pro mě ani nemá smysl.
Poslední rozloučení si umím dobře představit i bez jakéhokoliv mluvení. Prosté vysypání popela v rodinném kruhu, na místě, které měl nebožtík rád by mě osobně k rozloučení s nebožtíkem stačilo.
Psala jsem, že se mi nelíbí pohřby takové, jak je tady obvyklé. Toť vše.
Co se týká svateb, je mi úplně jedno, jestli moji synkové svatbu budou mít nebo ne. Pro mě je důležité, aby byli šťastní. A to jim tenhle obřad opravdu nezajistí.
Holčino, psala jsem, jak to mám já. Nikde netvrdím, že by to tak měli mít všichni.
Ale jestli dovolíš, budu si dál neslavit podle svého. Mě to totiž tak vyhovuje.
.
před lety jsem byla na pohřbu, kde se nemluvilo... a jestli se to dá tak říct - byl to moc pěkný pohřeb... zahrála hudba, každý se v duchu se zemřelým rozloučil a konec.
Není tady
helena napsal(a):
Ve skutečnosti se každý člověk touží rozloučit, aby mohl odejít.
Skutečně "každý"?
Výjimky se nepřipouštějí? Nebo dokonce nedovolují?
Heli, výjimky VŽDY potvrzují pravidlo, to je dávná věc,
Nicméně si myslím, že ti, kdo do těchto výjimek patří, jsou většinou lidé, kteří zemřeli nenadále a věcmi kolem smrti se nezabývali.
A opět zdůrazňuji: honosné obřady se spoustou lidí, květin, pompy, profesionálním řečníkem ap., já nepovažuji za důstojné rozloučení. To je tyátr pro ulici.
Stejně tak zpopelnění bez obřadu, nedůstojné zacházení s popelem - nevyzvednutí si urny ap. - také nepovažuji za rozloučení.
To všechno mezi tím, to je na každém konkretním člověku.
Pokud jde o vyškrtnutí veškerých osobních oslav nebo ono "abych co nejméně obtěžovala", k tomu se nebudu vyjadřovat.
Snad jen jednu krátkou větu: To je životní program na ho... Bohužel ho žije spousta bezva lidí
Není tady
Eva. napsal(a):
Modrovousi, to jsou ta klišé, o kterých spousta lidí mluví.
Pročpak si neuděláš Vánoce a cokoliv, jaké ty chceš? Pročpak na pohřbu necháš mluvit obřadníka o něčem, o čem neví zhola nic? Když ty sama budeš chtít, obřadník bude na pohřbech, které ovlivníš mluvit o tom, o čem si přál mluvit zesnulý. Nebo jeho pozůstalí. Nebo bude jenom mlčet. Nebo bude mluvit někdo blízký, a ne obřadník. Svatby? Má dcera měla krásnou svatbu. Takovou, jakou si sami přáli a vymysleli a zařídili. Kromě obřadu, který si taky navrhli kromě té části, kterou ukládá zákon, aby se stali manželi, sami. Narozeniny jsem kdysi také slavila nerada. Ale už mi došlo to, o čem píše Pandorra. Narozeniny jsou příležitosti k poděkování....
My přece nejsme otroky toho, v co se rituály zvrhly. Ani otroky rituálů. Ale pokud s tím nejsme vyrovnáni a zavedeme rituál násilného popírání a protestu proti rituálům, to je taky extrém...
Jak už jsem psala, Vánoce si dělám tak, jak mi to vyhovuje - tzn. víceméně je neslavím. Nemají pro mě žádný význam, stejně jako Velikonoce.
Pohřeb můžu ovlivnit pouze v případě, že ho organizuju já. Pokud se chci jít rozloučit s někým známým, musím akceptovat to, jak si ho zorganizovala rodina.
Zbytek viz výše (nebo níže, podle toho, jak se ti zobrazují příspěvky. Prostě to, co jsem psala holčině).
Mmch, nic nepopírám násilně ani proti žádným rituálům neprotestuji, nikomu do nich nekecám, jen je prostě ignoruju.
To je moje svobodné rozhodnutí a tak mi to vyhovuje.
Není tady
modrovous napsal(a):
Vánoce mi prostě znechutilo to, co kolem nich každý rok vypukne. Navíc nejsem věřící, takže jejich slavení pro mě ani nemá smysl.
Poslední rozloučení si umím dobře představit i bez jakéhokoliv mluvení. Prosté vysypání popela v rodinném kruhu, na místě, které měl nebožtík rád by mě osobně k rozloučení s nebožtíkem stačilo.
Psala jsem, že se mi nelíbí pohřby takové, jak je tady obvyklé. Toť vše.
Co se týká svateb, je mi úplně jedno, jestli moji synkové svatbu budou mít nebo ne. Pro mě je důležité, aby byli šťastní. A to jim tenhle obřad opravdu nezajistí.
Holčino, psala jsem, jak to mám já. Nikde netvrdím, že by to tak měli mít všichni.
Ale jestli dovolíš, budu si dál neslavit podle svého. Mě to totiž tak vyhovuje.
.
Nikde jsem nepsala, že máš slavit:-) jen se snažím pochopit, proč někdo bojkotuje něco proto, že to si z toho jiní udělali šaškárnu. Tak máš napsat rovnou, že Vánoce neslavíš, protože nejsi věřící. Tomu rozumím. Ale, že z toho jiní mají žranici, tomu nerozumím. A samozřejmě, že si každý děláme to co nám vyhovuje a tak je to taky správné
Není tady
modrovous napsal(a):
Když tak přemýšlím o tom, proč vlastně všechny ty "rituály" bojkotuju já, tak asi proto, v co se většina z nich zvrhla.
Třeba jen Vánoce, Velikonoce nebo Silvestr - pro většinu lidí jen předhánění se v utrácení peněz, přežírání a přepíjení, jako by to bylo naposled, Silvestr se zvrhnul v bohapustou ožíračku a půlnoční kravál a hoňku, kdo vypálí víc světlic.
Pohřby, tak jak jsou tady obvyklé, mi připadají naprosto o ničem. Bláboly obřadníka, který o nebožtíkovi neví zhola nic, drbny, které vymetou všechny dostupné pohřby, aby mohly zhodnotit, jestli byli pozůstalí přiměřeně oblečeni a dostatečně truchlili.
Svatby - asistovala jsem kdysi na svatbách všech svých bratranců, vždycky to byla záležitost 120 - 150 lidí.
Nikdy nezapomenu na ty nevěsty, jak mi připadaly zoufalé a ztracené. Mimochodem, všichni jsou dnes rozvedení, někteří i dvakrát.
Narozeniny neslavím už hodně let, nemám pocit, že bych o něco přicházela. Rodinu to nijak nepohoršuje, takže už slavíme jen narozeniny dětí.
Možná je to podle někoho špatně, ale mě to tak naprosto vyhovuje.
A co se týká pohřbu - chci zpopelnit bez obřadu a rozptýlit na mém oblíbeném místě. Myslím, že i takhle pojatý pohřeb je pro blízké dostatečnou příležitostí k náležitému rozloučení.
Souhlas. V naší konzumní společnosti jsou i rituály konzumní,
Pro mne to není důvod k tomu je bojkotovat, ale k tomu, dělat si je po svém. Pokud to někdo neukočíruje a ustoupí nátlaku rodiny a "ulice" - pompézní svatby, profesionální pohřby - je to ale jeho problém - víceméně on sám "se zvrhl" a měl by se zase "narovnat"
Pokud jde o tvou vizi naplnění odchodu z tohoto světa, myslím, že je velmi podobná té mé
Není tady
holcina napsal(a):
modrovousi, takže ty bojkotuješ Vánoce proto, že je to pro většinu lidí přežírání atd. proč si je tedy neuděláš po svém? Proč bojkotovat? Proč je neoslavit jak ty sama chceš?
Bláboly obřadníka? Každá rodina si to udělá jak umí. My si řeč psali sami, ale neměli jsme nikdo na to ji přednést, takže to jsme nechali na obřadníkovi. Četla jsi někdy řeč na pohřbu svého blízkého? myslím, že to chce hodně kuráže, kterou jsme tehdy neměli.
Svatby - nejde mi o velké svatby, ale byla bych ráda, kdyby se můj syn oženil a dcera vdala. Pokud budou chtít, klidně ve čtyřech lidech. Narozeniny slavím, i všech blízkých
Toto já považuji za velmi zdravý přístup k životu a jeho rituálům.
Asi jsi to taky neměla tak vždy, že? K tomu musí člověk dojít...dozrát. Gratuluji
Není tady
modrovous napsal(a):
Mmch, nic nepopírám násilně ani proti žádným rituálům neprotestuji, nikomu do nich nekecám, jen je prostě ignoruju.
To je moje svobodné rozhodnutí a tak mi to vyhovuje.
O tomhle jsem psala. Ignorování je popírání. Není to vyrovnanost a vnitřní klid.
Není tady
Nemluví se o tvém rozumovém a podvědomém cynizmu.
No právě, má nemilá... "nemluví"...
To jen ty máš nějakej důvod zmínit se...
To je životní program na ho...
Možná, Pan... z tvýho pohledu, či hlediska někoho jinýho k nepochopení... nicméně i když mně se zvedá žaludek při pouhým pohledu mořský plody, beru jako daný, že jinej se po nich může utlouct...
Není tady
Eva. napsal(a):
Svatby? Má dcera měla krásnou svatbu. Takovou, jakou si sami přáli a vymysleli a zařídili. Kromě obřadu, který si taky navrhli kromě té části, kterou ukládá zákon, aby se stali manželi, sami.
Teď jsi mi připomněla tu vaši fotku. Byly jste na ni obě velmi krásné, sálala z vás pohoda a radost, štěstí.
Svatba je moc důležitý rituál. Pro snoubence a pak i pro jejich děti.
Každý žije ale to, co umí a tak je to správně
Není tady
Eva. napsal(a):
modrovous napsal(a):
Mmch, nic nepopírám násilně ani proti žádným rituálům neprotestuji, nikomu do nich nekecám, jen je prostě ignoruju.
To je moje svobodné rozhodnutí a tak mi to vyhovuje.O tomhle jsem psala. Ignorování je popírání. Není to vyrovnanost a vnitřní klid.
Božínku, to, že je ignoruju, znamená jen a pouze to, že pro můj život a spokojenost mi nejsou potřeba.
Třeba mám zase svoje vlastní rituály, které tyhle nahrazují.
Každopádně s mou vyrovnaností a vnitřním klidem to nijak nesouvisí, ať už si ty o tom myslíš cokoliv.
Není tady
helena napsal(a):
To je životní program na ho...
Možná, Pan... z tvýho pohledu, či hlediska někoho jinýho k nepochopení... nicméně i když mně se zvedá žaludek při pouhým pohledu mořský plody, beru jako daný, že jinej se po nich může utlouct...http://fora.babinet.cz/img/smilies/wink.png
To není "můj pohled" To je životní zkušenost stovek lidí, kteří už prošli kolem mně
Dá se s tím pochopitelně žít a to i celkem spokojeně. Ti lidé si vždy najdou něco, co jim částečně dovolí "zapomenout" a alespoň částečně se realizovat jinde.
Ale dá se o takovém žití říci, že je skutečným naplněním konkretního života?
Není tady
modrovous napsal(a):
Eva. napsal(a):
modrovous napsal(a):
Mmch, nic nepopírám násilně ani proti žádným rituálům neprotestuji, nikomu do nich nekecám, jen je prostě ignoruju.
To je moje svobodné rozhodnutí a tak mi to vyhovuje.O tomhle jsem psala. Ignorování je popírání. Není to vyrovnanost a vnitřní klid.
Božínku, to, že je ignoruju, znamená jen a pouze to, že pro můj život a spokojenost mi nejsou potřeba.
Třeba mám zase svoje vlastní rituály, které tyhle nahrazují.
Každopádně s mou vyrovnaností a vnitřním klidem to nijak nesouvisí, ať už si ty o tom myslíš cokoliv.
ignorace pro někoho může mít negativní konotaci.
Podle mě je spíše citově neutrální.
Pořád tady vnímám nějakou soutěž o to, kdo to má "lépe".
Je to zbytečné...ne?
Není tady
To je životní zkušenost stovek lidí, kteří už prošli kolem mně
Což v tomto počtu už může bejt braný jako reprezentativní vzorek, determinovanej ovšem tím, že ty stovky prošly právě kolem tebe...
Ale dá se o takovém žití říci, že je skutečným naplněním konkretního života?
Pes jitrničku sežral...
U někoho ano, u druhýho ne... nicméně "oslavy", ať vlastní nebo kolektivní, snad oním "skutečným naplněním" nejsou...
Není tady
Pandorraa napsal(a):
helena napsal(a):
To je životní program na ho...
Možná, Pan... z tvýho pohledu, či hlediska někoho jinýho k nepochopení... nicméně i když mně se zvedá žaludek při pouhým pohledu mořský plody, beru jako daný, že jinej se po nich může utlouct...http://fora.babinet.cz/img/smilies/wink.pngTo není "můj pohled" To je životní zkušenost stovek lidí, kteří už prošli kolem mně
Dá se s tím pochopitelně žít a to i celkem spokojeně. Ti lidé si vždy najdou něco, co jim částečně dovolí "zapomenout" a alespoň částečně se realizovat jinde.
Ale dá se o takovém žití říci, že je skutečným naplněním konkretního života?
A já si myslím, že může být, že každý má prostě jiné vnímání, a co je dobré pro jednoho nemusí být dobré pro všechny.
A naopak. to že je to nějak správné nevylučuje, že jednotlivec to může vnímat úplně opačně.
Já bych netlačila všechny do jedné trasy.
Pojďme přijmout naši jinakost, vždyť to je hybná síla změny a pokroku. kdybychom nebyli jiní, zakrníme jako lidstvo.
Je dobré ctít tradice a je dobré oslavovat jedinečnost. Myslím, že to v pohodě může existovat vedle sebe
Není tady
Pandorraa napsal(a):
Teď jsi mi připomněla tu vaši fotku. Byly jste na ni obě velmi krásné, sálala z vás pohoda a radost, štěstí.
Svatba je moc důležitý rituál. Pro snoubence a pak i pro jejich děti.
Každý žije ale to, co umí a tak je to správně
Děkuji za připomenutí hezkých vzpomínek. Z jejich svatby a všech příprav před ní sálala taková pohoda. Bylo to úplně jinak (naopak), než když jsem se vdávala já.
Není tady
Damila napsal(a):
Pořád tady vnímám nějakou soutěž o to, kdo to má "lépe".
Je to zbytečné...ne?
Žádnou soutěž tady nevidím. Je pro mě zajímavé se zase něčemu naučit.
Damilo, to mě zajímá, proč a kde tady vnímáš soutěž?
Nejde o lépe. Jde o správně, si myslím.
Není tady
helena napsal(a):
U někoho ano, u druhýho ne... nicméně "oslavy", ať vlastní nebo kolektivní, snad oním "skutečným naplněním" nejsou...
Zase uhýbáš. Sama před sebou. Proč sem taháš někoho a někoho, když je to o tobě...
Není tady