No to je pravda, pokud budou tri, jako u mych predeslych kocicich maminek, a po "zrejmem tatkovi", tak prosvitej celej byt...
Kolegyne v praci, a zejmena jeji dcera (prej coby znalkyne kocek) tvrdily, ze je na kotata jeste mlada, ma 9 mesicu... Ja bych na to moc nespolehala, rozhodla jsem se pro jeji kastraci kvuli "znackovani", zklidneni (je hodne hodne aktivni a terorizuje pejska-svymi skoky ze zalohy , a pod. - dozaduje se mazleni od ni, kdyz ona zrovna nechce... ), a tak vubec... Ale jaksi tak intuitivne a "lidsky" bych ji asi ty jedny kotata doprala...
No, vpodstate i sobe. Jeji mama podle puvodnich majitelu byla totiz ta šeda cizokrajna slechtena kocka..., akorat se zrejme take trosku zatoulala...
Tak uvidime, co plati... Ja ji dnes po navratu z prace stejne pustila ven, pac ona "moc prosila"...

LENNNA napsal(a):

Dorka napsal(a):

No to je pravda, pokud budou tri, jako u mych predeslych kocicich maminek, a po "zrejmem tatkovi", tak prosvitej celej byt...
Kolegyne v praci, a zejmena jeji dcera (prej coby znalkyne kocek) tvrdily, ze je na kotata jeste mlada, ma 9 mesicu... Ja bych na to moc nespolehala, rozhodla jsem se pro jeji kastraci kvuli "znackovani", zklidneni (je hodne hodne aktivni a terorizuje pejska-svymi skoky ze zalohy , a pod. - dozaduje se mazleni od ni, kdyz ona zrovna nechce... ), a tak vubec... Ale jaksi tak intuitivne a "lidsky" bych ji asi ty jedny kotata doprala...
No, vpodstate i sobe. Jeji mama podle puvodnich majitelu byla totiz ta šeda cizokrajna slechtena kocka..., akorat se zrejme take trosku zatoulala...
Tak uvidime, co plati... Ja ji dnes po navratu z prace stejne pustila ven, pac ona "moc prosila"...

Plné útulky a ulice opuštěných zvířat a tady se vesele množí kvůli intuici a lidskosti..... no radši nic

no co naděláš .. a přitom antikoncepce  pro kočku není až tak drahá, aby si ji nemohli dovolit i ti sociálně slabší..

Koukam,jak cely Babinet upada,kdyz jsem sem prisla v roce 2006,tak se tu porad diskutovalo,spoustu lidicek odeslo,par jich zustalo.Je to skoda.Ze by vsichni presli na fejz?

Jak jste objevily (-i) Babinet?

vrabčák napsal(a):

Jak jste objevily (-i) Babinet?

Já objevila už ten starý a myslím, že úplnou náhodou. Nepamatuji se.
Jak Ty?

Když tu byla řeč o těch kočičkách  -tak zrovna včera jsem měla příjemné setkání. Šla jsem ze hřbitova, u brány seděla kočka. Já si jí nevšimla, ale mňoukla na mě. Protože jak jsem psala - nejsem typ, který se na zvířata vrhá, tak jsem si s ní chvilku popovídala, oan zdatně odpovídala a pak přišla ke mě a to už jsem ji pěkně poňuchlala. Pak mě zase kousek vyprovodila, ještě chvilku stála a koukala na mě a pak se zase vrátila.

Selima napsal(a):

To je vo finále jedno, koľko ich je... kamoške sa odsťahoval syn a dcéra je technicky doma, ale furt je preč s frajerom - a kamoška trpí... Hovorím jej, že deti dobre vychovala, môže byť pyšná a pustiť ich do sveta, ale nejako to nefunguje.

Ano, je to takřka jedno,kolik těch dětí je, nám hned oba dva už zůstali v brně po studiích, ale tak nácvik jsme na to měli po dobu jejich studií,kdy jezdívali domů ne úplně každý víkend a navíc jsme s tím obě strany počítaly,že už se domů nevrátí - za ta léta na kolejích se totiž naučili žít samostatně a být dnes s nimi v jedné domácnosti si fakt neumím představit jak bychom to vše dělali a kolikrát se pohádali, že si kluci neplněj třeba svoje povinnosti atd. Toto když si uvědomí,když je mi po nich smutno,tak mě to zas hodí zpět do lajny.

Štěstí tedy je, že jsme s mužem doma dva, skvěle si rozumíme a máme tak s kým vzájemně pokecat nebo taky mlčet,obojí je moc fajn.

Každý náš syn má svůj pokojík, 12 m2 a to se přiznám, že jsme s nimi nedělali vůbec nic, dokonce mají ve skříni i svoje pův.oblečení, ale jsem zhnilá s tím dělat pořádky,fut to odkládám nebo zapomínám; no a dotěch pokojíků se vždycky nahrnou,když jendou za onoho času přijedou na rodnou hroudu za námi a třeba i se svýma partnerkama,tak máme pořád i na návštěvě zároven každý své sourkomí,např. na spaní,mají si kam odložit věci a tak.

Judyna napsal(a):

Když tu byla řeč o těch kočičkách  -tak zrovna včera jsem měla příjemné setkání. Šla jsem ze hřbitova, u brány seděla kočka. Já si jí nevšimla, ale mňoukla na mě. Protože jak jsem psala - nejsem typ, který se na zvířata vrhá, tak jsem si s ní chvilku popovídala, oan zdatně odpovídala a pak přišla ke mě a to už jsem ji pěkně poňuchlala. Pak mě zase kousek vyprovodila, ještě chvilku stála a koukala na mě a pak se zase vrátila.

Ja  v souvislosti s "doprovazejicimi", ci jinak žadonícími zviratky docela problem. Prvni byla moje prvni Pája, (ted mam druhou), kt.jako kulhajici stene byla na stejnem miste, kde jsem ji pri mem rannim nakupu potkala pred mnoha lety. Plakala porad stejne... Vzala jsem ji do naruci a zacla se ji vyptavat, jestli se ztratila a tak... Behem chvilky ke me pribehl chlap nechutneho vzhledu, a jestli bych si ji chtela vzit, ze ji porazilo auto a on se nemuze o ni starat. Ja mela doma uz nasu jezevcici, docela jsem byla nejista, co to udela, ale vzala jsem ji...
Prijeti "panickou" domu bylo uzasne, hned ji opecovavala, nechala ji najist jako prvni a byly velke kamaradky...
Kdyz jsme Paji nechali operovat bolavou nozku a mela ji uvazanou pod briskem, chodila jenom po trech. Byla ale stastne vesele stene a kdyz se obe honily po zahradce, jezevcice se vzdy ohlizela a zastavila, aby ji Paja stacila... V te dobe uz jsme mely taky dve kotata, kt. zas prinesla dcera od profesorky na gymplu, ze jich prej maji 8 a nevedi, co s nima, ze je jinak utopi...
Byly jsme na domku, tak jsme je vzaly. Kratce na to pritahla domu tehdy ctyrleta nejmladsi dalsi, silene vychrtle a spinave kote, ze prej plakalo na nasi zahrade, ze chce jit k nam bydlet. Rikam: tri kocky, to je moc, hod ho za plot...
Ona teda s placem, ze jo, kontrolovala jsem z okna, jestli poslechne... Udelala to, ale v te chvili nevim, koho to trapilo vic, jestli jeji malou dusicku, nebo mne...
Asi za pul hodky prisla s tou malou obludou v naruci zpatky, ze prej zas vlezla k nam... No tak jsme vykoupaly, odblesili, najrmily a meli jsme tri kocky...
A jak to pozdeji bylo dobre: Mozna jsem to tu uz psala. Kdyz nase starnouci jezevcice ochrnula na zadni nozky a veterinar rekl, ze pouze operace za 8tis., kt. jsme tehdy bohuzel nemely, pes plakal a deti take... A ejhle, lecby se ujaly kocky. Spavaly kolem jezevcice, a oaa po tydnu proste vstala, skocila ze sedacky, z kt.jsem ji predtim musela na jidlo a venceni sundavat - a byla zdrava. Behala radostne dal, jako predtim...
Takze tak...
Ou, to jsem se rozepsala... Ale dik. Krasne vzpominky na veci minule

Podle mě spíš platí, že na internetu se lidé často chovají a tváří JINAK, než v reálu. Třeba na seznamkách to máte samého pohodového sympaťáka (a samozřejmě - i pohodovou sympaťačku ). Ale mě na internetu, zvlášť tady na Babinetu baví kromě jiného i to, sledovat jak se někdo tváří či staví, a jak stejně vždycky probublá jeho vnitřní já. Jak jsme všichni poznatelní.  Svými názory, svým stylem psaní apod.

Myslím si, že i kdyby se tady na Babinetu někteří "nepodepisovali" - tedy nebyly by u  nich uvedené nicky, stejně by se přesně vědělo, co napsala třeba Dorka, helena, Petr100, Kalik, Eva., Selima (i kdyby nepsala slovensky), Jaku, aprill....zkrátka asi my všichni, co sem píšeme častěji.
Nakonec - i Rozmarila - a jejích x dalších nicků, když se sem vždy vrátí, je jasně rozpoznatelná. Škoda, že ji její nemoc dřív nebo později nutká k nenávisti a napadání jiných, až ji musí zas zabanovat. Protože když je v klidové fázi, docela ráda ji čtu.

Niky123 napsal(a):

Podle mě spíš platí, že na internetu se lidé často chovají a tváří JINAK, než v reálu. Třeba na seznamkách to máte samého pohodového sympaťáka (a samozřejmě - i pohodovou sympaťačku ). Ale mě na internetu, zvlášť tady na Babinetu baví kromě jiného i to, sledovat jak se někdo tváří či staví, a jak stejně vždycky probublá jeho vnitřní já. Jak jsme všichni poznatelní.  Svými názory, svým stylem psaní apod.

Myslím si, že i kdyby se tady na Babinetu někteří "nepodepisovali" - tedy nebyly by u  nich uvedené nicky, stejně by se přesně vědělo, co napsala třeba Dorka, helena, Petr100, Kalik, Eva., Selima (i kdyby nepsala slovensky), Jaku, aprill....zkrátka asi my všichni, co sem píšeme častěji.
Nakonec - i Rozmarila - a jejích x dalších nicků, když se sem vždy vrátí, je jasně rozpoznatelná. Škoda, že ji její nemoc dřív nebo později nutká k nenávisti a napadání jiných, až ji musí zas zabanovat. Protože když je v klidové fázi, docela ráda ji čtu.

Já nevím, nemám ty zkušenosti, ani se seznamkou. Je možné, že se lidi přetvařují.
S tou Rozmarilou - párkrát se stalo, že ještě než ji "to popadlo" a psala docela normálně, tak  ji tady pár jedinců úplně zbytečně vyprovokovalo řekla bych s úmyslem.

Ja nemám nejako extra zlé skúsenosti ani v reále, ani vo virtuálnom svete - a povedala som, že percento nervákov, zlomyseľníkov a klebetníc je zhruba rovnaké. Vo virtuále sa im ľahšie vyhnem (resp. ich ľahšie odignorujem), aspoň ja mám takú skúsenosť. Ale povaha sa pozná tu aj tam, to je fakt.

Včera som zažila krásnu sobotu v Rámci Víkendu otvorených záhrad, ale zasa som si v jednej mimoriadne peknej a divokej (takej Trnkovskej) rozbila kolená, doudierala sa, rozštelovala si okuliare a roztrhla jednu topánku....