|
1.září : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 1.září : Národní klasika: ovocné knedlíky. Jak zvádnout veškeré nástrahy jejich přípravy? 1.září : Dechberoucí krása těchto levitujících skleněných zahrad vás okouzlí. Aerárium: Vytvořte si svůj malý zelený svět |
|
|

Pěkný den či večer, pokusím se můj životní příběh zkrátit, aby nebyl moc dlouhý, ale výstižný. S mojí nynější manželkou jsem se seznámil na střední škole, kde jsme spolu začali chodit. Já pak pokračoval dále ve tříletém studiu, zatímco tou dobou moje přítelkyně začala pracovat. V té době měla touhu bydlet již sama a připravovat domov i pro mě, takže až dostuduji, měl jsem se nastěhovat právě k ní. Její matka měla tou dobou dům, ve kterém nikdo nebydlel, takže do toho domu se nastěhovala tou dobou moje přítelkyně. Dům se nacházel 8 km od domu její matky. Já po studiích neměl kde bydlet, takže jsem do toho domu šel. Člověk tam měl celkem klid. Moje budoucí tchýně bydlela 8 km od nás, a i když nás často navštěvovala, tak jsme měli klid. Pak jsem si svoji přítelkyní vzal a stala se mou ženou. Tou dobou již moje tchýně začala jezdit k nám (do svého domu) častěji a začínala mít řeči jako: "Proč není posekáno, proč tak moc topíme, proč nemám na zahradě zeleninu apod.". Můj tchán se později do toho vložil taky a začal nám opisovat elektroměr a zjišťovat, kolik protopíme. Když jsem si přidělal satelit, tak nadával, že na fasádě je talíř a skrz okno vede kabel. Topení bylo na elektřinu, stejně tak sporák, bojler, takže se opravdu hodně protopilo. Když i mým rodičům začalo vadit, že půl výplaty dávám za zálohy za elektřinu, tak moji rodiče + tchýně s tchánem koupili kamna na dřevo. Tchán nám ale začal počítat dřevo, upozorňoval, že hodně topíme dřevem apod. Bylo to otravné a stále jsme byli pod kontrolou. A jelikož byl dům v záplavové oblasti, tak byl věčně vytopený, jely tam pak měsíce naplno vysoušeče, dům byl vlhký a záloha za elektřinu se tak zvedla, že se moji rodiče už na to nemohli dívat a koupili nám byt. Byt je tedy psán na otce, ale bydlím v něm já a moje manželka. Nyní končím VŠ, takže se učím a manželka se nudí. Začala proto jezdit ke svým rodičům. Netuším, jestli ji oni blbnou hlavu, anebo si tam začíná zvykat, ale začala tíhnout opět k domu. Když se vrací pozdě večer od mé tchýně domů, tak začne vyprávět, že tchán nám chce udělat z jedné z jejich částí domu tzv. letní místnost, kde budeme mít skříně, postel, a když tam budeme na návštěvě, tak tam budeme v té místnosti přespávat. O tři dny později zase dorazila večer od mé tchýně do bytu a začala mi říkat, jak by bylo hezké, kdybychom si na zahradě jejich rodičů postavili dům. Ne hned, ale až budeme mít dítě. Aby dítě běhalo po zahradě a dovádělo v bazéně. Já jsem zásadně proti. Ano, její rodiče nám dost pomohli a starali se o nás, tudíž i já bych jim to chtěl vynahradit, ale až nebudou moc, budou staří a budou nás potřebovat, tak bych se tam s manželkou a dítětem jednou přestěhoval. Teď o tom ale neuvažuji. Se svým tchánem a s švagrem si skoro vůbec nerozumím. Oba dva jsou inženýři (jeden strojní, jeden stavební architekt), zatímco já jsme speciální pedagog. Když se o něčem přece jen bavíme, tak se spíš hádáme a každý si povídá to své. Pak to dopadá tak, že na oslavách se tchán uráží a odchází. Švagr se raději se mnou ani nebaví, protože by mě musel "zabít". Pouze se zdravíme a tolerujeme se. Takže představa, že tam bydlím a vychovávám v takovém prostředí dítě, je pro mě nereálná. A zase ta představa, že se zatvrdím a nebudu tam jezdit, tak ta vize je taková, že až bude dítě, tak tam bude jezdit manželka sama a dítě skoro neuvidím. Navíc ho tam budou vychovávat oni k obrazu svému. S manželkou o tom mluvíme každý večer. Stále si mele sovu, že má rodiče ráda, jezdí tam ráda, a že když tam budeme bydlet, tak nám její rodiče pomohou se stavbou baráku, dítě bude na čerstvém vzduchu a bude to tam moc fajn. Nebere na mě vůbec ohled. Asi se nikdy nedohodneme a vidím to poslední dobou pomalu na rozvod. Dítě ještě nemáme, ale už ho plánujeme a do roka jsme ho chtěli mít, ale takhle úplně přestávám chuť mít dítě a stát se otcem. Za předpokladu, že ať už s manželkou a dítětem, anebo manželka s dítětem beze mě, bude stále u svých rodičů na návštěvě, anebo tam budeme bydlet vedle v domě, je pro mě nepředstavitelné. Rozumět si s jejím bratrem a s jejím otcem stejně nikdy nebudu. S tchýní si pokecám dobře - dělá v sociálních službách, tak máme k sobě blízko, ale ta by mě také ráda viděla, jak bydlím u ní v domě nebo na jejím pozemku v jiném domě. Vždy říká, že se vrací doba, že děti bydlí u rodičů ve vícegeneračním domě. Její sestra má také svého zěťáka u sebe, takže její sestra vidí své vnouče kadý den. A to je sen mé tchýně.
Jak byste tuto situaci řešili??? Děkuji za odpovědi...
Upravil(a) ucitel_ze_skolky (9. 4. 2014 23:52)
Není tady

Nešla bych do toho a jak chápu z tvého psaní, manželka se nedokáže a nechce odpoutat od rodičů.
Tím pádem budeš mít situaci zřejmě ještě horší, protože v případě konfliktu se na tvoji stranu nepostaví.
Není tady

Jelikož u nás v mém dětství bydlela babička, maminka i babička měly společnou kuchyni a byly mezi nimi pořád třenice... byla jsem poučena a takhle jsem žít nechtěla. My jsme to řešili tak, že mí rodiče bydlí v jiném státě a má tchýně s tchánem bydleli 150 km od nás. Čili přestěhovali jsme se do neznámého světa, kde bylo vše jenom na nás. A jsem za to moc ráda, bylo to super. Dnes už jsem babička, takže už dovedu ocenit naši tehdejší volbu. Sice jsme neměli hlídání, ale zase nám do toho, jak žijeme a vychováváme děti, nikdo nemluvil.
Ale s tím by musela souhlasit i tvá žena. Pokud nesouhlasí a ty to nechceš tak, jako ona, pak nezbývá, než se rozvést.
Upravil(a) Eva. (10. 4. 2014 9:53)
Není tady
Jak bych ji řešila? Možná radikálně. Poslala bych manželku zpátky k mamince a tatínkovi, ať si ji laskavě ponechají do doby, než dospěje a začne se tak chovat. 
Rozhodně bych s takovým "partnerem" neplánovala dítě!
Není tady

modrovous napsal(a):
Jak bych ji řešila? Možná radikálně. Poslala bych manželku zpátky k mamince a tatínkovi, ať si ji laskavě ponechají do doby, než dospěje a začne se tak chovat.
Rozhodně bych s takovým "partnerem" neplánovala dítě!
Tos vystihla perfektně. Jiná možnost totiž v tomhle vztahu ani není.
Není tady
Souhlasím s "modrovous"
- toto je potřeba radikálně vyřešit. Manželka je mamánek a musí být neustále nablízku rodičům. Toto bych rozsekla už teď. Nemáte dítě a je to dobře. Tím pádem rozvod bude rychlý. Myslím si, že jsi chlap na svém místě, který to myslí s ženou vážně, ale pokud je žena vázána na rodiče, je mi líto. Bydlení s tchánovcema vůbec - pořád by ti do něčeho kecali.
Není tady
modrovous napsal(a):
Jak bych ji řešila? Možná radikálně. Poslala bych manželku zpátky k mamince a tatínkovi, ať si ji laskavě ponechají do doby, než dospěje a začne se tak chovat.
Rozhodně bych s takovým "partnerem" neplánovala dítě!
Naprostý souhlas.
Jen dodám: sama bych se vydala do světa, abych i já dospěla a postavila se na vlastní nohy.
Tohle všechno do budoucna spolužití s rodiči nevylučuje, ale jako dospělí s dospělými, kteří se vzájemně respektují a nekecají si do životů, nelezou si do soukromí, které formují k obrazu svému, nevisí na sobě citově ani finančně.
Oba byste měli dospět a odpoutat se od svých rodičů, automaticky do budoucna nepočítat s jejich pomocí a tak se zbavit závislosti, vztah raději postavit na vzájemné lásce, úctě a respektu.
Není tady
Vícegenerační soužití má své velké klady - ovšem za předpokladu, že se k tomu všichni staví pozitivně a právě těch kladů dokážou využít. Což ovšem u Vás není.
A nezlob se na mě - první, kdo se snažil postarat o vaše bydlení - byla tvoje manželka, ne ty. O bydlení - jak barák, tak byt, se postarali také rodiče. Dokonce i o změnu vytápění. A ty, místo aby ses postaral sám, jenom přijímáš a kritizuješ. Chápu, že chceš bydlet sám, ale pokud na jedné straně necháš oboje rodiče, aby se téměř o vše starali a zárovneň to platili, nemůžeš se divit, že vám do toho i mluví.
Měl by ses postarat sám. A tvoje důvody, proč si nerozumíš s tchánem a švagrem - to asi nebude jenom proto, že oni mají technické vzdělání a ty pedagogické. Toto tvé zdůvodnění je hodně vachrlaté.
Promiň mi moji upřímnost.
Není tady
Já po studiích neměl kde bydlet, takže jsem do toho domu šel. Člověk tam měl celkem klid.
Kterej ti majitelka domu rušila tím, že se zajímala o to, jak se zachází s jejím majetkem...
Ale to, že "moji rodiče + tchýně s tchánem koupili kamna na dřevo" je skoro samozřejmost, že? Stejně jako že "moji rodiče už na to nemohli dívat a koupili nám byt".
Řekla bych, že se vzali dva haranti zvyklí na to, že jejich starosti na cizí hlavu a mámatáta všechno "nějak" zařídí... ale jak není po jejich, tak se začnou vztekat - viz "Nebere na mě vůbec ohled." Ty na ni ano?
Bereš vůbec v úvahu její důvody (pokud ses o ně vůbec zajímal), nebo je to, že "Se svým tchánem a s švagrem si skoro vůbec nerozumím", dostačující podmínka k tomu, aby bylo po tvým?
V první řadě byste si měli s manželkou ujasnit důvody pro a proti bydlení v bytě, stavění dalšího (proč vlastně?) baráku, kontaktů s vašimi rodiči a tak dál - a pak se zkusit dohodnout. Ovšem plánování dítěte do tohohle jednání fakt nepatří.
Není tady
Přesně tak, darovaný byt vyměnit daleko od jejích rodičů- buď v něm budeš sám a nebo manželka dospěje a bude s Tebou.
Není tady
darovaný byt vyměnit
Těžko... není jeho - "Byt je tedy psán na otce"...
Není tady
helena napsal(a):
darovaný byt vyměnit
Těžko... není jeho - "Byt je tedy psán na otce"...
Tak, tak.
Není tady

To je těžký, jste oba jak malé děti zvyklé brát od rodičů, přičemž ona s nimi chce i bydlet. Ty asi nebudeš moc praktický chlap do baráku když zřejmě ani dřevo v lese nanaděláš... a musí Ti ho sehnat jiní (a pak kecají do spotřeby...). To je dobrý argument pro setrvání v bytě, ale nejlépe si najděte svůj byt.
Není tady

Podle mě je autor vlákna taky ještě nedospělý. Nechá za sebe zařizovat jiné a ještě se mu to nelíbí. Chlap se o rodinu postará sám a nenechává to na manželku, její rodiče, své rodiče... Oba musí dospět a pak budou schopni i vymezit hranice, třeba i při společném soužití s rodiči.
Není tady

Judyna napsal(a):
Vícegenerační soužití má své velké klady - ovšem za předpokladu, že se k tomu všichni staví pozitivně a právě těch kladů dokážou využít. Což ovšem u Vás není.
A nezlob se na mě - první, kdo se snažil postarat o vaše bydlení - byla tvoje manželka, ne ty. O bydlení - jak barák, tak byt, se postarali také rodiče. Dokonce i o změnu vytápění. A ty, místo aby ses postaral sám, jenom přijímáš a kritizuješ. Chápu, že chceš bydlet sám, ale pokud na jedné straně necháš oboje rodiče, aby se téměř o vše starali a zárovneň to platili, nemůžeš se divit, že vám do toho i mluví.
Měl by ses postarat sám. A tvoje důvody, proč si nerozumíš s tchánem a švagrem - to asi nebude jenom proto, že oni mají technické vzdělání a ty pedagogické. Toto tvé zdůvodnění je hodně vachrlaté.
Promiň mi moji upřímnost.
Tak tohle sedlo, do puntíku. 
Není tady
přičemž ona s nimi chce i bydlet
Osobně bych z mladejch za zadkem nadšená nebyla, ale na druhou stranu dovedu pochopit výhody pro dceru z toho plynoucí - babička při ruce, od hlídání až po další pomoc obou rodičů (a na jejich "řeči" je buď zvyklá nebo se jí vyplatí je vyslechnout), zahrada pro dítě, asi pohodlnější bydlení než v bytě... zvláště pak když má chlapa, kterej "pro praktickej život" moc použitelnej nebude.
Jo, pro něj by ten byt byl výhodnej - téměř žádná údržba, asi levnější provoz... ale manželka s případným děckem tam asi spokojená nebude a skoro bych si troufla odhadnout, že si bude jezdit k mámě odpočinout - na nějakou velkou péči a pomoc manžela to nějak nevidím - i když se samozřejmě můžu mejlit.
Není tady
modrovous napsal(a):
Jak bych ji řešila? Možná radikálně. Poslala bych manželku zpátky k mamince a tatínkovi, ať si ji laskavě ponechají do doby, než dospěje a začne se tak chovat.
Rozhodně bych s takovým "partnerem" neplánovala dítě!
Souhlasím, ale dospět by měli oba dva, nejen manželka. V tom smyslu, aby si pořídili vlastní bydlení a nespoléhali se jen na rodiče, kteří jim doteď bydlení zajišťovali. Potom se nemůžou vůbec divit, že se jim rodiče do všeho pletou, když bydlí v jejich!
Není tady
Judyna napsal(a):
Vícegenerační soužití má své velké klady - ovšem za předpokladu, že se k tomu všichni staví pozitivně a právě těch kladů dokážou využít. Což ovšem u Vás není.
A nezlob se na mě - první, kdo se snažil postarat o vaše bydlení - byla tvoje manželka, ne ty. O bydlení - jak barák, tak byt, se postarali také rodiče. Dokonce i o změnu vytápění. A ty, místo aby ses postaral sám, jenom přijímáš a kritizuješ. Chápu, že chceš bydlet sám, ale pokud na jedné straně necháš oboje rodiče, aby se téměř o vše starali a zárovneň to platili, nemůžeš se divit, že vám do toho i mluví.
Měl by ses postarat sám. A tvoje důvody, proč si nerozumíš s tchánem a švagrem - to asi nebude jenom proto, že oni mají technické vzdělání a ty pedagogické. Toto tvé zdůvodnění je hodně vachrlaté.
Promiň mi moji upřímnost.
Tak s tímhle souhlasím do puntíku!
Není tady

Judyna napsal(a):
Vícegenerační soužití má své velké klady - ovšem za předpokladu, že se k tomu všichni staví pozitivně a právě těch kladů dokážou využít. Což ovšem u Vás není.
A nezlob se na mě - první, kdo se snažil postarat o vaše bydlení - byla tvoje manželka, ne ty. O bydlení - jak barák, tak byt, se postarali také rodiče. Dokonce i o změnu vytápění. A ty, místo aby ses postaral sám, jenom přijímáš a kritizuješ. Chápu, že chceš bydlet sám, ale pokud na jedné straně necháš oboje rodiče, aby se téměř o vše starali a zárovneň to platili, nemůžeš se divit, že vám do toho i mluví.
Měl by ses postarat sám. A tvoje důvody, proč si nerozumíš s tchánem a švagrem - to asi nebude jenom proto, že oni mají technické vzdělání a ty pedagogické. Toto tvé zdůvodnění je hodně vachrlaté.
Promiň mi moji upřímnost.
Tak, pokiaľ to bol študent na strednej a potom na vysokej, tak to celkom chápem - tam je tá samostatnosť obmedzená tak akosi prirodzene. Ale teraz je najvyšší čas osamostatniť sa - reálne - a začať žiť sám za seba, prípadne sami za seba, ak sa žena dokáže odstrihnúť z roly dieťaťa.
Není tady
tam je tá samostatnosť obmedzená tak akosi prirodzene
Mňo... pokud si student představuje samostatnost tak, že se rodiče postarají o (téměř) všechno, ale nebudou mu do ničeho mluvit, pak je něco špatně.
A mnohem hůř je to v případě tchánovců - užívat jejich majetek a tvářit se dotčeně na dotaz "Proč není posekáno", stejně jako na to, když tchán "začal nám opisovat elektroměr a zjišťovat, kolik protopíme... upozorňoval, že hodně topíme dřevem" - v prvním případě bych (alespoň částečnou) údržbu považovala za samozřejmost, v druhým bych si přinejmenším nechala poradit, zda a jak je možný ušetřit - asi mu nejde o to, aby to bylo "otravné a stále jsme byli pod kontrolou".
Není tady

Neviem, to je ťažko posúdiť - mojim nestačilo, keď som u nich bývala, že veci BOLI urobené, ale aj KEDY a AKO. Napr. vysávať v nedeľu neprichádzalo do úvahy (a to nie sú veriaci
a nechodia do kostola), ale muselo byť vysaté už v sobotu doobeda. Na druhej strane to môže byť aj chyba očakávaní: keď človek býva prakticky s niekým (alebo U niekoho), dá sa očakávať nátlak a komandovanie. Skôr opak je vzácny.
Není tady
keď človek býva prakticky s niekým (alebo U niekoho), dá sa očakávať nátlak a komandovanie
Vždycky má (mají) možnost jít jinam... mladá paní pracuje, chlapec taky (aspoň teda píše o vejplatě) - kuwa, kolik mladejch má možnost si vybírat z bydlení v baráku a bytě bez jakýkoli počáteční investice?
Není tady
Na druhous tranu, heleno, kdybys mohla tenhle luxus svému dítěti dopřát a poskytla mu bydlení, chodila bys tam potom kontrolovat, jak se starají o trávník a kolik protopí?
Tím se "mladých" nezastávám, jen jsem chtěla konstatovat, že darovat bydlení s tímhle "břemenem", je taky na ránu.
Není tady
modrovous napsal(a):
Jak bych ji řešila? Možná radikálně. Poslala bych manželku zpátky k mamince a tatínkovi, ať si ji laskavě ponechají do doby, než dospěje a začne se tak chovat.
Rozhodně bych s takovým "partnerem" neplánovala dítě!

Není tady
helena napsal(a):
Já po studiích neměl kde bydlet, takže jsem do toho domu šel. Člověk tam měl celkem klid.
Kterej ti majitelka domu rušila tím, že se zajímala o to, jak se zachází s jejím majetkem...
Ale to, že "moji rodiče + tchýně s tchánem koupili kamna na dřevo" je skoro samozřejmost, že? Stejně jako že "moji rodiče už na to nemohli dívat a koupili nám byt".
Řekla bych, že se vzali dva haranti zvyklí na to, že jejich starosti na cizí hlavu a mámatáta všechno "nějak" zařídí... ale jak není po jejich, tak se začnou vztekat - viz "Nebere na mě vůbec ohled." Ty na ni ano?

Není tady