|
9.dubna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 9.dubna : Vaření na chatě či chalupě bez stresu: Tipy na vaření z jedné pánve nebo hrnce. 1.dubna : Jak vznikla záhada ďáblova trojúhelníku: Odhalil ji už Kolumbus? |
|
|
Hlavně sebe.
Počkej, zas to nepřeháněj... jsou hodnoty, z kterých si sra*ndu neděláme... 
Není tady
helena napsal(a):
Hlavně sebe.
Počkej, zas to nepřeháněj... jsou hodnoty, z kterých si sra*ndu neděláme... http://fora.babinet.cz/img/smilies/tongue.png
Jsem já to ale hlava dubová, berlu Mrazilku jsem zapomněl doma... 
Není tady

Vidím, že ste tú výchovu poňali dosť duchovne a priam doslovne... Sa tu vychovávate (/me?) navzájom...
Není tady

Výchovy nejni nikdy dost ... 

Není tady
Eva. napsal(a):
modrovous napsal(a):
Eva. napsal(a):
Děcka, můžete prosím mluvit česky?
DĚCKA????
![]()
Svůj problém s neporozuměním můžeš vyřešit čtením takových diskuzí, které jsi schopná pobrat.Nu, oslovení dámy nepoužívám. Bo se mi nelíbí.
Děcka mi v tomto případě přijdou zcela na místě. Ale úplně jinak, než si to ty a helena zřejmě překládáte.Možná by to chtělo trošku smyslu pro humor.
že zrovna ty takový suchar tady píše něco o smyslu pro humor 
Není tady
"Aby mně věřil, že když mu něco říkám, není to jen tak.
Dobře, Judyno... ale zas mu můžeš ukázat jenom něco. Nenecháš ho "lehce" přejet autobusem, "zakusit sílu proudu" elektrického a podobně..."
Helo, popisuju pouze svoje zkušenosti, u mě to prostě takhle vyšlo, aniž bych musela použít tělesné tresty. Synek byl chápavý, po několika zkušenostech už nezkoušel všechno. Ale to už jsem psala, ty jsi zkopírovala jen kousek.
Ale to neznamená, že se to dá zevšeobecnit, proto jsem psala, že je to čistě individuální. Každý by měl poznat, jak nejlépe se svým dítětem "dosáhnout svého".
A jinak, u nás zcela běžné oslovení "děcka" , používám taky 
Upravil(a) Judyna (25. 3. 2014 19:10)
Není tady
Míša Kulička napsal(a):
Pandorraa napsal(a):
helena napsal(a):
Jak chceš EXAKTNĚ definovat "duchovno"
Divila bych se, že nechápeš... spíš nechceš, ovšem netuším proč... ale napíšu to ještě jednou - "Nešlo o definici an sich... ani o "duchovno", ale o to, co "každej ne/ví".
Je-li něco definováno - alespoň tedy v intencích možností současnýho poznání - pak lze říct, že to "každej ví" (pominu-li jedince neschopné vědět cokoli a podobně)... 1+1=2, těleso ponořené do kapaliny...
O tom, co definováno není (zatím), je nedefinovatelné (zatím) a podobně tedy "každej ví" prohlásit nelze...
Líp to vysvětlit neumím...No, jde právě o ty intence současného poznání. Vždycky je někdo, kdo se s nimi nespokojí a tak ví víc, než ti druzí a tak to současné poznání posune o kus dál, takže "nikdo neví" je nonsens.
Definice jakékoliv teze nebo předmětu bude vždy po*ná, protože způsob našeho vnímání i myšlení je čistě subjektivní záležitostí. Pokud se na tomto shodneme, pak se "nikdo neví" stává realitou. Ale možná existuje způsob, jak tuto subjektivitu vyřešit – objektivizovat ... otázkou je, zda na základě vnímání nebo na základě rozumu? Ale jak a čím potvrdíme, že výsledek je skutečně objektivní?
Představme si jakýkoliv vnímatelný předmět. Můžeme ho pojmout jak svými vjemy tak i svým rozumem. Ať už použijeme jedno či druhé, bude to subjektivní, tzn. vždy budeme potřebovat naše pojetí potvrdit někým dalším. Pokud vjem potvrdíme dalším vjemem, bude třeba potvrdit i ten atd. atd., což nás dostane do nekonečné regrese. I pokud svůj vjem potvrdíme rozumem, nebude to stačit, i myšlené je po*né a vyžaduje další potvrzení. Pokud použijeme opět rozum, vydáme se zpět na cestu nekonečné regrese, pokud použijeme další vjem, dostáváme se do bludného kruhu. Podobně se dá uvažovat i o myslitelných předmětech či tezích ... každopádně se opět dostaneme k tvrdé realitě, prže opravdu "nikdo neví", přže každý víme něco jiného ... no a tak prostě
No vidíš, takže z "nikdo neví" tu máme najednou "každý ví".
Pochopitelně to svoje 
A průniky existují, pokud lidé komunikují.
Pak vždycky zjistí, že "někdo ví" vždycky 
Vždycky vždycky 
Není tady
gymnasión napsal(a):
Pandorraa napsal(a):
helena napsal(a):
Jak chceš EXAKTNĚ definovat "duchovno"
Divila bych se, že nechápeš... spíš nechceš, ovšem netuším proč... ale napíšu to ještě jednou - "Nešlo o definici an sich... ani o "duchovno", ale o to, co "každej ne/ví".
Je-li něco definováno - alespoň tedy v intencích možností současnýho poznání - pak lze říct, že to "každej ví" (pominu-li jedince neschopné vědět cokoli a podobně)... 1+1=2, těleso ponořené do kapaliny...
O tom, co definováno není (zatím), je nedefinovatelné (zatím) a podobně tedy "každej ví" prohlásit nelze...
Líp to vysvětlit neumím...No, jde právě o ty intence současného poznání. Vždycky je někdo, kdo se s nimi nespokojí a tak ví víc, než ti druzí a tak to současné poznání posune o kus dál, takže "nikdo neví" je nonsens.
Pan, schválně jsem si nakopírovala do textového editoru texty příspěvků #137, #141, #152, #153. Vychází mi to takhle:
*Došlo nejspíš k tomu, žes četla ve chvatu a uvízla tak na pojmu exaktnosti, ačkoli tento v citacích nad Tvými texty je pouze expresivním výrazem podtrhujícím jinou část promluvy. V uvedené souvislosti postrádá smysl otázka "Jak chceš EXAKTNĚ definovat "duchovno", což je záležitost značně privátní a niterná. Vlezeš každému jednomu do hlavy, do srdce?"
*A pokoušíš-li se jinde sama zdůraznit relativnost a víceméně historickou omezenost definicí a neustálé vědění víc a posouvání vědění (což je s.p.o.r.n.é samo o sobě, v nejlepším případě platné v omezeném rámci), viz */, koneckonců tautologicky potvrzuješ fakt, že u vědomí omezenosti a dočasnosti každé definice (ba dokonce každého a potažmo celého lidského vědění) lze s klidem a bez uzardění říci, že nikdo neví.
*Taky je někdy lepší nepoužívat cizí slova, není-li si pisatel zcela jist jejich významem.
*/No, jde právě o ty intence současného poznání. Vždycky je někdo, kdo se s nimi nespokojí a tak ví víc, než ti druzí a tak to současné poznání posune o kus dál, takže "nikdo neví" je nonsens.
Opravdu si moc vážím toho, že sis dala tolik práce..ani nevím, s čím.
"Duchovní výchovy" a výchovy vůbec se to ale nejspíš netýkalo, že?
Trvám na tom, že "nikdo neví" je nonsens, protože je vždy někdo, kdo ví.
Svůj názor si ponechám a tobě nijak nevyvracím ten tvůj.
Není tady
modrovous napsal(a):
Eva. napsal(a):
Děcka, můžete prosím mluvit česky?
DĚCKA????
![]()
Svůj problém s neporozuměním můžeš vyřešit čtením takových diskuzí, které jsi schopná pobrat.
Jo, DĚCKA se mi líbí 
Pro mne neutrální - více do radostna 
Tedy dobrý 
Není tady
Selima napsal(a):
Míša Kulička napsal(a):
Pandorraa napsal(a):
No, jde právě o ty intence současného poznání. Vždycky je někdo, kdo se s nimi nespokojí a tak ví víc, než ti druzí a tak to současné poznání posune o kus dál, takže "nikdo neví" je nonsens.Definice jakékoliv teze nebo předmětu bude vždy po*ná, protože způsob našeho vnímání i myšlení je čistě subjektivní záležitostí. Pokud se na tomto shodneme, pak se "nikdo neví" stává realitou. Ale možná existuje způsob, jak tuto subjektivitu vyřešit – objektivizovat ... otázkou je, zda na základě vnímání nebo na základě rozumu? Ale jak a čím potvrdíme, že výsledek je skutečně objektivní?
Představme si jakýkoliv vnímatelný předmět. Můžeme ho pojmout jak svými vjemy tak i svým rozumem. Ať už použijeme jedno či druhé, bude to subjektivní, tzn. vždy budeme potřebovat naše pojetí potvrdit někým dalším. Pokud vjem potvrdíme dalším vjemem, bude třeba potvrdit i ten atd. atd., což nás dostane do nekonečné regrese. I pokud svůj vjem potvrdíme rozumem, nebude to stačit, i myšlené je po*né a vyžaduje další potvrzení. Pokud použijeme opět rozum, vydáme se zpět na cestu nekonečné regrese, pokud použijeme další vjem, dostáváme se do bludného kruhu. Podobně se dá uvažovat i o myslitelných předmětech či tezích ... každopádně se opět dostaneme k tvrdé realitě, prže opravdu "nikdo neví", přže každý víme něco jiného ... no a tak prostěNeexistuje objektívna realita, existuje len šesť miliárd individuálnych právd...
Jedna pravdivejšia (tá moja
) ako druhá.
No..asi tak 

Není tady
Tuli, navařily jsme ti tu z té výchovy ale hutnej guláš, že?
Tak se na rádoby duchovní výchovu vykašli a řiď se prostě citem i rozumem.
A bude to dobré 
Není tady
Já si teď jím pěkně hutnej guláš svých vlastních sra...
Neboj... zas bude líp... 
Není tady
Aj....."když na ně budu ošklivá, nebudou mě mít rádi"?
Budou, Tuli.....no, aspoň myslím
Potýkám se s podobným, akorát jsem to nedotáhla až k cukrovce.
Ale především budeš mít radši ty sama sebe, což ti můžu slíbit na holej pupek! Přeju hodně výdrže a nenech se utáhnot na případný vařený nudli 
No prosím - i k tomu duchovnímu hledisku jsme se dostali!
Není tady
Lupi, děkuji i tobě. Spíš teď jsem k ničemu, za nic nestojím, nesnesu kritiku - hroutím se z toho. Už od srpna poslouchám, co jsem udělala blbě, téměř každý den, v pondělí jsem se z toho už složila 
Upravil(a) Tulipánka (26. 3. 2014 10:02)
Není tady

Tuli a kdo ti to říká? Manžel?
Není tady

Tulipánka napsal(a):
Ne, v práci. Výsledkem je, že těch chyb dělám víc a víc. Hledám si psychologa.
Není tady
Tulipánka napsal(a):
Lupi, děkuji i tobě. Spíš teď jsem k ničemu, za nic nestojím, nesnesu kritiku - hroutím se z toho. Už od srpna poslouchám, co jsem udělala blbě, téměř každý den, v pondělí jsem se z toho už složila
Ale to mi přijde totéž, Tuli....kdybys byla zlá holka a navrch by ti to dělalo prasečí radost, tak by tě žádná kritika nejenže nehroutila - ještě by sis ji možná užívala
Říkala by sis, jak jsou blbííí! Místo "jak já bych je potěšila" 
Vypadá to, jako by tě všechno tlačilo do stavu "na nějaký potěšení se vám můžu vyprdnout, laskavě se potěšujte sami"
Není tady
poslouchám, co jsem udělala blbě
Zkus si přečíst tohle 
http://zeny.e15.cz/clanek/pro-zdravi/syndrom-mony-lisy
Není tady

helena napsal(a):
poslouchám, co jsem udělala blbě
Zkus si přečíst tohle http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png
http://zeny.e15.cz/clanek/pro-zdravi/syndrom-mony-lisy
Jinak jen žasnu, kam ty na všechno chodíš
.
Není tady

Tulipánko, není důležité, co říkají. Podle mě je podstatné, jestli jsi ty chyby opravu udělala, anebo jsi si jista, žes práci udělala podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a líp to vzhledem k okolnostem nebylo možné. A chyby dělá každý a každý se učí, hlavně v začátcích své pracovní kariéry, ale vlastně pořád.
Je spousta lidí ve firmách, kteří ani nevědí, co děláš, jak a proč a jaká jsou omezení, ale dobře vědí, že to děláš špatně...
Psi štěkají, ale karavana jede dál.
Není tady