Míša Kulička napsal(a):

helena napsal(a):

Takové dítě v 16 je rozhodně lepší než kriminálník
Zas o tom nebuď tak přesvědčená... nastanou okamžiky v životě matky, kdy by šestnáctiletýho puberťáka s radostí vyměnila třeba za kultivovanýho tuneláře... http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png

Ale někdy je kultivovaný spratek na zabití víc, jak obyč.

Kultivovaní spratci Tě nutí MYSLET... teda aspoň mě jo
Vlastně všíchni spratci...

Upravil(a) gymnasión (21. 3. 2014 12:08)

Eva. napsal(a):

Dítě potřebuje hranice. Cítí se pak bezpečně. Nemůžeš chtít u tak malého kluka to, co ty požaduješ. Ani u žádného svého dítěte. To není partner. To je syn. A ty jsi rodič. A vždy to tak bude. Nepleť si to.

Evo,
já to tak nastavené měla - dítě/rodič. Ale když vidím kamarádku, která opravdu s dcerou jedná jako partner s partnerem a funguje jim to (na všem se domluví), tak si říkám, jestli to nedělám blbě, víš?

Kultivovaní spratci Tě nutí MYSLET
Tak trp...

helena napsal(a):

Ale někdy je kultivovaný spratek na zabití víc, jak obyč.
Když si ho rodičové vykultivovali, ať trpěj... http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png

"Jak jste si mě vychovali, takovou mě máte"

gymnasión napsal(a):

Kultivovaní spratci Tě nutí MYSLET... teda aspoň mě jo
Vlastně všíchni spratci...

No právě ... a víš, jak to bolí?

Upravil(a) Míša Kulička (21. 3. 2014 12:28)

ahoj tuli
ja vyv
chovavam tak ze srozumitelne vysvetlim co nechci a proc. Nepouzivam vety "jsi zly" ale " to co delas je spatne. Nerikam jsi hodny ale "to co delas je zpravne"  Dite neodmenuju, neni to cvicene zviratko. A kdyz neco provedou jdou sedet na zidli. V koute se valeli, loupali tapetu a tak, zidle je uprostred chodby takze kdyz sedi, opravdu se nudi. A tady jsme u te domluvy. Vzdycky je upozornim dopredu. Kdo bude delat to a to pujde sedet. Maji z te zidle takovy strach ze se neperou ani v aute ani nerozbihaji v obchode.  Jde pak o to, kdyz jednou reknu ze doma budou sedet, tak to taky dodrzium. Po trestu se zeptam proc sedeli a musi mi to vysvetlit. Rict omlouvam se mami. a Pak jim dam pusu a uz se k tomu nevracim...... No snad ti to pomuze

helena napsal(a):

SPRATCI některý věci posouvají do roviny, kterou sama neznám. Fakt mě zajímá pochopit, co je v jiné generaci jinak.
I když máš motivaci, můžeš trpět... http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png

Je to fakt vopruz
Ne. Vážně: je to vopruz, ale prostě tomu chci dát prostor, už jenom z toho titulu, že nejsem vševědoucí...
Nemusim bejt v úsudku rychlá (a první) za každou cenu
... nebo: cos chtěla říct? Nepochopila jsem?

Upravil(a) gymnasión (21. 3. 2014 12:47)

cos chtěla říct?
Že i kontakt s kultivovaným spratkem, kterej může bejt obecně obohacující (ten kontakt, prosím ), současně může i zatraceně bolet (ne spratka )... aneb i když neskonale toužíš po medaili v maratónu, kyselina mléčná číhá...
Co s tim, do prkýnka?
Smířit se, má milá... když jsem kdysi váhala, zda své dítě zabít nebo bejt pyšná na jeho samostatnost, zvolila jsem možnost b)
Je to velmi úlevné...

Medaile nehraje roli.
V tomto případě medaile = motivace... není důležitý zvítězit...

Tů Tulipánka - řekla bych, že tento článek je docela k věci ...

gymnasión napsal(a):

Tulipánka napsal(a):

Asi trochu hloupý název, nicméně bych potřebovala poradit.
Stále se v poslední době řeší otázka nevýchovy, spratků, nastavování hranic...
Mám totiž pořád problém se synem. Je mu 6 roků. Jedna paní, která se prý dokáže nacítit, mi řekla, že pokud budu v takovéto výchově pokračovat, tak budu mít z dítěte spratka, co mi domů přivede v 16 dítě.

Takhle "nacítit" se umí každej. Je to prostě věta typu obecný blábol

Snažím se totiž o výchovu, kde se snažím co nejvíc vyhýbat trestům, zákazům, nařízením. Nechci, aby mé dítě vyrostlo v neustálém strachu, jako já.

Se vykašli na starý mrtvý křivdy, nikdo z toho nic nemá, a ty už vůbec ne

Chtěla bych, aby si dítě uvědomovalo

to je poněkud předčasnéééé

následky svého jednání a proto to neudělalo, ne proto, že bude mít strach z výprasku.
Jenže syn mi to vůbec neulehčuje. Odsekává, občas i křičí nebo řekne, že to nebude dělat. A protože je ještě malý, nemůžu ho nechat pocítit následky svého jednání (nemůžu ho nechat samotného v obchodě na rušné ulici). Ano, asi jsem moc hodná, nejistá, on to cítí. Ale na druhou stranu, když zvýším hlas a řeknu to opravdu tvrdě, tak většinou poslechne (pokud tedy není unavený).
Jenže to už pak popírám vztah rodič*dítě jako partner

(a tuhle duchaplný blábol jsi vyčetla kde? )

, protože se musí podřizovat.
Mám pocit, že dítě v 6 letech ještě nechápe partnerství a pokud mu dá člověk volnost, tak začne překračovat hranice a začne si myslet, že on je tady ten pán.
Co myslíte vy?

Vykašli se na "duchovno" ve výchově a nekomplikuj si život .

Na duchovno se asi nelze vykašlat, protože to má v sobě každý člověk, ale na duc-ho :-) se vykašli rozhodně.
Zapomeň na bláboly o partnerství rodič - dítě a chovej se zodpovědně, aby se to kluk měl od koho naučit.
A nejen ty, celá rodina, otec především. Protože on je teď pro syna důležitější než ty, jen on ho může naučit, jak se chová chlap. Případně všichni další chlapi v rodině.

Pan,
od jeho 6. narozenin se ho snažím "předávat" tatínkovi, ale tak nějak víceméně bezúspěšně. Jako by si k němu manžel nedokázal najít cestu. Max. když mu syn asistuje při něčem, co manžel dělá, ale jinak aktivitu pro něj nevymyslí. Na to on není. Rád ho má, ale prostě není vůbec akční.

Míšo, díky moc

Pandorraa napsal(a):

Tulipánka napsal(a):

Heleno,
ee, když se začne vztekat, tak se rozzuřím a pak to lítá
No asi si spíš brání to své vydobyté území

Děláš si srandu?

V čem si dělám srandu? Že pak zuřím jak rozzuřený býk?

No, já si myslím, že je přirozené, když mě dítě vytočí, že se rozčílím. Konec konců jsem taky býk.
Tady není diskuze o tom, zda reaguji správně či ně, mě opravdu jde jen o to, zda se s dítětem na všem domlouvat a být partner nebo zda je potřeba přísnou výchovu.
Jak pak takhle člověk "vrávorá" mezi dvěma možnostma, tak pak žádná není v pořádku. Troufla bych si tvrdit, že má největší slabost je opravdu jen to, že si nejsem jistá tím, co dělám. Opravdu je třeba ta nejistota hlavní problém.