29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
dusička napsal(a):
... obrátím skleničku a najdu je na místě ,kam patří....
Dusi, ja uz to dvakrat vyzkousela v dooost vazne situaci, a nepomohlo mi to... ... Nejsi ty carodejnice???
Jinak ja jdu obcas do obchodu JENOM PRO JEDNU VEC - no a vracim se s nakupem za pet set, v naruci (pac na tu jednu vec tasku nebylo treba), a tu jednu vec NEMAM, pac jsem na ni pro tech sto blbosti zapomela...
Rano, nebo vlastne pri kazdem odchodu odkudkoliv, se x-krat divam, jestli mam v batuzku ty tri mudrce, odchazim presvedcena, ze je mam, no ale po prichodu aj tak zjistim, ze nejakej chybi...
Doma, pri hledani, nebo uklidu, mi to "funguje" podobne, jak tady popisujete. Ztracene veci se nachazeji zasadne jenom pri hledani dalsich ztracenych veci, kdy ty prvni uz nepotrebujeme.
Pri uklidu je to nekdy i prinosem - chci jit uklidit jenom manzeluv hrnek od kafe, ale nakonec, kdyz si chci vzpomenout, coze jsem to sla udelat (a vracim se na misto, kde jsem to, co chci udelat, jeste vedela...), mam za sebou kompletni uklid a reorganizaci celeho bytu, nekdy tam zahrnu i venkovni chodby, balkon, ci sklep... - a pak si na ten hrnecek vzpomenu...
Není tady
Včera jsem ráno vypadla bytu, při návratu jsem zjistila, že jsem zapomněla vypnout PC a zhasnout v koupelně.
Zajímavý.
Není tady
Eva. napsal(a):
Selima napsal(a):
Už som tu možno spomínala prípad mojej známej, ktorá sa po zistení, že jej brat čaká tretie dieťa zaradovala, že jej mala sa konečne dočká pekného počtu päť vnúčat, čím konečne tromfne svoju sestru. Muž sa jej udivene (a trochu s obavou) spýtal: "My máme jedno dieťa a oni čakajú tretie - ako si došla na číslo 5?" Načo sa ona úprimne začudovala. "My Máme fakt len M.?"
Jej malá alebo jej mama? Teď jsem z toho ale jelen letěl jetelem.
Mama... sorry, budem si to po sebe kontrolovať - alebo radšej prestanem písať, aby som z teba neurobila jeleňa či nejaké iné zviera - to na seba nevezmem...
Není tady
Eva. napsal(a):
Na ohrožení životů jiných lidí, když už pominu vlastní život, nic humorného nevidím. Tohle pro mě není humor. Když trpím vlastní sklerózou já, to je jiná. Ale ohrožovat blbým zvykem (ne sklerózou) jiné, to opravdu není vtipné.
Pardon za, chtěla jsem to napsat už přes den, mlčela jsem, ale ty dnešní televizní noviny, to bylo snad jako na zavolanou. Třeba aspoń jeden člověk přestane pokládat cokoliv na auto. Vypěstuje si prostě takový zvyk.
Ježišmária, ty si tak dokonalá - to musí byť peklo žiť s tebou - aj pre teba, nielen pre druhých. Nemáš niekedy chuť trochu si vydýchnuť a vysr.a.ť sa na tú dokonalosť?
Není tady
Ja teda dosť trpím, keď mi v garsónke, kde prevažne bývam sama s andulkami, zmizne nejaká vec... Naposledy, čo si pamätám, tak zubná kefka - a vtedy tu okrem mňa fakt nikto nebol . To už som sa cítila ako blázon...
Není tady
Nemáš niekedy chuť trochu si vydýchnuť a vysr.a.ť sa na tú dokonalosť?
Absolutní dokonalost se zdá být rušivá. Lao-c’
K dokonalosti jí chybělo jen to, že neměla chyby. Anonym
Není tady
Selimo, já jsem tak "dokonalá", až jsem úplně nedokonalá. Takže v pohodě já sama se sebou i mí blízcí se mnou.
Nebo jsi zapomněla, jak jiná jsem byla naživo, než jsem se ti jevila ze psaní?
Prostě jsem i v písemném projevu nedokonalá.
Upravil(a) Eva. (12. 3. 2014 11:20)
Není tady
Selima napsal(a):
Eva. napsal(a):
Na ohrožení životů jiných lidí, když už pominu vlastní život, nic humorného nevidím. Tohle pro mě není humor. Když trpím vlastní sklerózou já, to je jiná. Ale ohrožovat blbým zvykem (ne sklerózou) jiné, to opravdu není vtipné.
Pardon za, chtěla jsem to napsat už přes den, mlčela jsem, ale ty dnešní televizní noviny, to bylo snad jako na zavolanou. Třeba aspoń jeden člověk přestane pokládat cokoliv na auto. Vypěstuje si prostě takový zvyk.
Ježišmária, ty si tak dokonalá - to musí byť peklo žiť s tebou - aj pre teba, nielen pre druhých. Nemáš niekedy chuť trochu si vydýchnuť a vysr.a.ť sa na tú dokonalosť?
Já se k tomu přidávám, protože jsem to chtěla napsat už dávno. Držet si pózu trvale, všude, je velmi náročné, nepřirozené, pro okolí nepříjemné, ale hlavně, je tam problém.
Evo, kdyby ses na to fakt vy.sra.la, tak se ti uleví. Můžeš si nedokonalost dovolit. Bojíš se chybu projevit- proč? Nebudeš za ni nikým (už?) trestaná, nikomu se nemusíš zavděčit, nikoho nemusíš přesvědčovat, že jsi dobrá.
Všichni tady o svých chybách, které děláme, víme, proto je obracíme v legraci (já proto- abych nepřikládala věci zbytečnou energii). Proto to tady píšeme - a zcela dobrovolně. Ale všimni si, že o svých kladech, o těch stovkách věcí, které uděláme dobře, správně, možná lépe, než kdokoliv druhý ( ?) tady nepíšeme. A víš proč? Protože to nepotřebujeme ventilovat, víme o tom a to stačí.
Nedokážeš se zasmát? Uvolnit? Shodit se? Proč? Neptám se kvůli odpovědi, spíš proto, že ať už se k tomu postavíš jakkoli, tak ta myšlenka k tobě dojde - a o to mi jde. Nikdo se nedokáže stále kontrolovat, nikdo není dokonalý, i ty máš své chyby, jako všichni, a můžeš si je dovolit mít stejně jako všichni ostatní.
Není tady
Ještě k těm mnemotechnickým pomůckám.
Jedna paní profesorka mi vyprávěla na dovolené, že učila studenty vitamíny- konkretně lipofilní: a jak víte, jsou to A,D,E,K - tak jim poradila mnem.pomůcku- "řekněte si zADEK" - vynecháte první písmenko a máte je - říká jim. Na zkoušce došlo přesně na tuto otázku a student nevěděl, tak mu říká, no vzpomeň si, máme na to mn.pomůcku - a student zareagovat - á jóó - tak vitamíny v tucích rozpustné jsou: ... RDEL.
Není tady
Selima napsal(a):
Ja teda dosť trpím, keď mi v garsónke, kde prevažne bývam sama s andulkami, zmizne nejaká vec... Naposledy, čo si pamätám, tak zubná kefka - a vtedy tu okrem mňa fakt nikto nebol
. To už som sa cítila ako blázon...
No ale máš výhodu - nenaběháš se tolik...já musím i po schodech
Není tady
Wikino, dokážu se zasmát, uvolnit i shodit. Jen mám ty projevy nejspíš jiné, než je dokážeš vnímat v písemném projevu. Uvědom si, že tohle je písemný svět a není to můj skutečný reálný život, který žiju. Je to jen malá částečka mého světa.
Jsem v reálném nepísemném životě často vysmátá, téměř pořád uvolněná a v pohodě a ze svých nedokonalostí si dělám legraci.
Upravil(a) Eva. (12. 3. 2014 11:48)
Není tady
helena napsal(a):
„VPDSP“ aneb Věkem Podmíněný Deficit Soustředění Pozornosti
Rozhodnu se zalít zahradu. Když jdu k hadici na zdi garáže, všimnu si, že i auto potřebuje opláchnout. Jdu si pro klíč od auta, abych ho vyvezl na prostor před garáží. Ovšem přitom uvidím na stolku v předsíni neotevřenou poštu.
Asi bude rozumné se podívat, jestli tam nejsou nějaké složenky k zaplacení. Položím klíče od auta na stolek a začnu probírat poštu. Přitom vidím řadu reklamních letáků a jdu je hodit do odpadkového koše v kuchyni. Vidím, že je plný, takže letáky položím na kredenc a jdu vyhodit odpadky z koše do kontejneru na ulici. Přitom si uvědomím, že vedle kontejnerů je schránka na dopisy, takže by bylo dobré hned dát do schránky i ten dopis, co jsem večer psal. Jdu si tedy pro něj do pokoje...
Na stole u dopisu leží hrnek s kávou, kterou jsem před chvílí pil.Vezmu ho do ruky a cítím, že káva už vychladla. Nevadí, uvařím si nový hrnek kávy. Vezmu hrnek a jdu do kuchyně. Cestou vidím, že kytka ve váze začíná uvadat. Tak položím hrnek na parapet a chci vzít vázu a napustit do ní čerstvou vodu. Přitom uvidím na parapetu své brýle, které jsem hledal ráno.
Musím si je dát na svůj pracovní stůl, abych o nich věděl. Ale nejdříve přece jen doleju vodu do vázy. Položím brýle, vezmu vázu do ruky a vidím, že za vázou leží dálkové ovládání od televize. Proboha, zase ho budeme večer hledat. Musím ovladač položit k televizi v obýváku.
No, ale to počká, napřed je přece nutno dolít vodu do vázy. Jdu do kuchyně a napouštím vodu. Přitom mi vyšplouchne na kuchyňskou linku. A trochu i na podlahu. Jdu do koupelny pro hadr, abych to utřel. Pak se vracím do předsíně a přemítám, co jsem chtěl udělat.
K večeru jen smutně konstatuju: zahrada není zalitá, auto není umyté (a nemůžu k němu najít klíče), na okně je hrnek se studenou kávou, kytky ve váze jsou už úplně zvadlé, dopis není vhozený do schránky (a taky ho nemůžu najít), ztratily se mi brýle a televizi musíme ovládat ručně, jelikož ovladač je zase bůhví kde.
Divím se, že nic není hotovo, když jsem se celý den nezastavil a jsem docela utahaný. No nic, jdu zkontrolovat došlé maily...
Jéžíš to je dobrý.....a jak přesný...tohle jsem já. A teď si holky představte, že po takovémto dni se váš chlap zcela logicky a rozumně dotáže, " a ty jsi neluxovala auto? vždyť si tam šla.., ne? "
Není tady
tohle je písemný svět a není to můj skutečný reálný život
Ve skutečným životě se trvale předstírat nedá...
Není tady
že po takovémto dni se váš chlap zcela logicky a rozumně dotáže
A pak se lidi diví, že ho manželka "zcela logicky" při/zabije... "taková slušná rodina to byla"...
Není tady
Holky a co když mám VPDSP od narození? Si pamatuju fakt živě, jak můj táta šílel, když jsem v první třídě dostavila ze školy v bačkůrkách, zato bez aktovky (tu jsem si nechala v šatně, kam jsem se šla přezout). Už jsem tu o tom onehdy docela podrobně psala, já to beru s humorem, ale schopnost soustředit se a udržovat přirozený systém je vrozená, a i když se leccos dá nacvičit, někomu to prostě sežere o moc víc energie, než jinýmu.
Těžko taky čekat, že někdo např. s uměleckým nadáním, pracující v tvůrčí profesi bude stejný systematik jako někdo, kdo se živí, řekněme, účetnictvím. Zato to pak mnohdy vyvažují jiné vlastnosti, za všechny mě napadá třeba smysl pro humor.
Není tady
Myslím si, že VPDSP má každý od narození. Každá žena určitě.
Upravil(a) Eva. (12. 3. 2014 12:05)
Není tady
helena napsal(a):
tohle je písemný svět a není to můj skutečný reálný život
Ve skutečným životě se trvale předstírat nedá...
Nedovedu posoudit. Jsem taková, jaká jsem.
Není tady
bude stejný systematik
Dovedu přepínat - teda občas
V práci si "rozevlátost" nemůžu dovolit (ale stůl teda na sektory rozdělenej skutečně nemám ), tudíž si to svým způsobem "vyrovnávám" doma - několik hromádek rozečtěnejch knížek, několik hnízd rozpracovanýho pletení, vyšívání a pod. - ne, že bych neuměla dodělat jedno a začít druhý... jen mě holt jednou víc baví tohle a jindy tamto...
Není tady
Ronja napsal(a):
Těžko taky čekat, že někdo např. s uměleckým nadáním, pracující v tvůrčí profesi bude stejný systematik jako někdo, kdo se živí, řekněme, účetnictvím. Zato to pak mnohdy vyvažují jiné vlastnosti, za všechny mě napadá třeba smysl pro humor.
Ronjo, zřejmě si nedovedeš představit, jak tvůrčí profesí je profese účetní. A co si budeme povídat, i ekonoma a daňaře.
Nevíš, jak skvělý je pocit, když vytvořím úžasnou rozvahu a výsledovku a všichni jsou s ní spokojeni. A což teprve to daňové přiznání...
Není tady
Ronja napsal(a):
Holky a co když mám VPDSP od narození?
Si pamatuju fakt živě, jak můj táta šílel, když jsem v první třídě dostavila ze školy v bačkůrkách, zato bez aktovky (tu jsem si nechala v šatně, kam jsem se šla přezout). Už jsem tu o tom onehdy docela podrobně psala, já to beru s humorem, ale schopnost soustředit se a udržovat přirozený systém je vrozená, a i když se leccos dá nacvičit, někomu to prostě sežere o moc víc energie, než jinýmu.
Těžko taky čekat, že někdo např. s uměleckým nadáním, pracující v tvůrčí profesi bude stejný systematik jako někdo, kdo se živí, řekněme, účetnictvím. Zato to pak mnohdy vyvažují jiné vlastnosti, za všechny mě napadá třeba smysl pro humor.
Naši ma nikdy nechápali (teda, otec trochu)... že žijem cca 10 cm nad realitou. Furt, permanentne.
Upravil(a) Selima (12. 3. 2014 22:16)
Není tady
Selima napsal(a):
Ronja napsal(a):
Holky a co když mám VPDSP od narození?
Si pamatuju fakt živě, jak můj táta šílel, když jsem v první třídě dostavila ze školy v bačkůrkách, zato bez aktovky (tu jsem si nechala v šatně, kam jsem se šla přezout). Už jsem tu o tom onehdy docela podrobně psala, já to beru s humorem, ale schopnost soustředit se a udržovat přirozený systém je vrozená, a i když se leccos dá nacvičit, někomu to prostě sežere o moc víc energie, než jinýmu.
Těžko taky čekat, že někdo např. s uměleckým nadáním, pracující v tvůrčí profesi bude stejný systematik jako někdo, kdo se živí, řekněme, účetnictvím. Zato to pak mnohdy vyvažují jiné vlastnosti, za všechny mě napadá třeba smysl pro humor.Naši ma nikdy nechápali (teda, otec trochu)... že žijem cca 1é cm nad realitou. Furt, permanentne.
Není on příbuzný s mým otcem? Ten mi pořád vtloukal do hlavy, že se vznáším nad zemí a realita se mě nedotýká.
Není tady
"Vrať se na zem!" - že by se otcové někde učili? Nebo si to předávají generace po generaci nad novorozencem?
Není tady
Jojo, můj táta mi to taky říkával, že nežiju v realitě. Musím říct, s odstupem času, že měl v něčem pravdu. Ale když ty fantazie jsou tak krásné, jak realita nikdy být nemůže!!!!
Není tady
helena napsal(a):
"Vrať se na zem!" - že by se otcové někde učili? Nebo si to předávají generace po generaci nad novorozencem? http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png
Heli, když vidím jednu ze svých dcer, která po mě podědila naprosto vše, už v jejích třech letech mám chuť jí říkat to stejné Ta je tak nádherně mimozemská, že se musím hlídat, abych jí to pořád nepřipomínala. Takže nakonec měl otec pravdu, došlo na mě
Není tady
nakonec měl otec pravdu, došlo na mě
Jojo... nakonec mají vždycky pravdu... "počkej, ono se ti to na dětech vrátí"
Ale neuvěříme, dokud si "nesáhneme"...
Není tady