29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Ivana napsal(a):
helena napsal(a):
dělat scény na veřejnosti je hodně mimo
Jak pro koho... možná jsi jen ještě nezažila situaci, kdy jde celý ovládání do píp...No je fakt, že zatím mi vždy zbyly alespoň střípky sebeovládání.
A nie je to aj tými antidepresívami?
Není tady
Judyna napsal(a):
Já to měla ještě jinak. Když mi umřel tatínek, zařizovala jsem všechno sama. Ale já to brala tak, že je to to poslední, co pro něj můžu udělat. Na pohřbu jsem taky brečela ja želva.
Vidíš, jak se různí pohledy. Takto mě to ani nenapadlo brát. Pokud bych to takto brala, pomohlo by mi to moc.
Věděla jsem a byla i tak "vedena" (resp. máma pohřby a hroby vnímala jako otravu a jen povinnost), že mít někoho rád, v srdci, vzpomínat na něj se může dělat jinak, než prostřednictvím hrobu a okázalých pohřbů. Vždycky říkala, panebože nic nedělejte, nepořádejte, žádnej hrob,žádný urny, svíčky.. nechci aby se někdo musel o něco starat ještě po mé smrti. Mně to bude jedno.
Není tady
nedáš průchod svému vlastnímu smutku
To jsem se odnaučila už někdy v deseti letech...
Není tady
Selima napsal(a):
Ivana napsal(a):
helena napsal(a):
dělat scény na veřejnosti je hodně mimo
Jak pro koho... možná jsi jen ještě nezažila situaci, kdy jde celý ovládání do píp...No je fakt, že zatím mi vždy zbyly alespoň střípky sebeovládání.
A nie je to aj tými antidepresívami?
Použiju Pandořino oblíbené KDYBY - možná KDYBY se Ivana trošku přestala ovládat, myslím tím, kdyby trochu pustila ven svoje emoce, možná by ta antidepresiva nepotřebovala. Možná by neměla všechny smutky usazené za celá léta v sobě. Možná. Nevím. Jen mě to tak napadlo.
Není tady
Když umřela moje milovaná babička, tak mi bylo patnáct. Bohužel měla mozkovou mrtvici, která postihla myšlení a ne tělo, takže půl roku, kdy ještě žila to byl pro mě šok, co se z mojí babičky stalo.
Měla pohřeb na hřbitově na vesnici a mně strašně vadily ty vesnické plačky a kondolování, kdy mi každá říkala: "Ty chudinko malá, ty už nemáš babičku, to byla taková hodná ženská...." I když jí za života nesnášely.
Od té doby nesnáším pohřby a kondolování, protože jsem neměla tu chvíli klidu se s babičkou rozloučit. Ani nechodím na hřbitov, mám doma její fotku a občas s ní mluvím, ale hrob pro mě není babička.
Není tady
to byla taková hodná ženská...." I když jí za života nesnášely
O mrtvých jen dobré, ne...
Není tady
modrovous napsal(a):
Selima napsal(a):
Ivana napsal(a):
No je fakt, že zatím mi vždy zbyly alespoň střípky sebeovládání.A nie je to aj tými antidepresívami?
Použiju Pandořino oblíbené KDYBY - možná KDYBY se Ivana trošku přestala ovládat, myslím tím, kdyby trochu pustila ven svoje emoce, možná by ta antidepresiva nepotřebovala. Možná by neměla všechny smutky usazené za celá léta v sobě. Možná. Nevím. Jen mě to tak napadlo.
Není tady
Já bych asi do dvanácti let nebrala. Jenom jsem si přečetla název tématu a mám po celým těle husí kůži
Není tady