Áno, mojou špecialitou je dávkovanie pravdy... Klamstvá si blbo pamätám, ale nadávkovať pravdu nie je problém.

Já mám do této kategorie "lhaní" zahrnutou tzv. " salámovou metodu", kterou používám ponejvíc na chlapa. Mnohdy je potřeba (pro všeobecný klid) ho pomalu postupně seznamovat s něčím novým, nepoznaným, nezažitým..
Ale to je zřejmě stejné jako "dávkování pravdy" jak pše Selima

PPavlaa napsal(a):

modrovous napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Praminku,lze te,protoze se te boji.Ja na jejim miste bych,uz k tobe nejezdila.Necitila bych se tam vubec dobre.Nic ve zlem kazdy to ma v domacnosti jinak nastavene.Ona zrejme doma jinak nez u tebe.

Erem, plácáš nesmysly. Většina pubertálních dárečků lže dospělým tak říkajíc z plezíru, kdybych si měla vzpomenout na všechny pohádky, kterýma se mě pokoušel krmit starší synek, tak tu budu sedět a psát ještě zítra.
A rozhodně to nedělal proto, že by se mě, chudáček maličký, bál.

já se přiznám, že mě to, když lže - chytla jsem ho jen párkrát, akorát totálně nas..e
to radši ať řekne pravdu a nedělá lhaním idiota ze sebe i ze mě. ono se stejně ve finále všechno provalí. radši nepříjemná pravda, jak hloupá lež.

To je fakt,
jak píše Wikina se u mě neosvědčilo, pak byl chlap naštvanej, že mu to neumím říct rovnou. Ted to tedy dělám, nejlepší je napsat smsku, co se stalo a tak, a on než přijede tak už přijede zklidněnej.
Mladší kluk mi nelže vůbec, ten to tak řekl všechno na rovinu, nebo mlčel a o ničem nevěděl. To zase mě dovádí k zuřivosti.
Starší ne že by přímo řekl že ne, že by lhal, ale spíš to tak nějak okecal.
Ale nejlepší uplně je,když se něco stane a nikdo nic neví.

Nic ve zlém, ale nerozumím tomu, proč se rodič nepodívá na vysvědčení dítěte na základní škole. U nás to byl hezký obřad včetně slavnostního oběda nebo večeře (za pololetní vysvědčení) v restauraci.

Upravil(a) Eva. (6. 3. 2014 12:35)

nejlepší je napsat smsku, co se stalo a tak, a on než přijede tak už přijede zklidněnej
Tohle dělávaly moje děti - oznámit "malér" telefonem do práce, pokud možno co nejdřív. Než jsem večer dojela domů, taky jsem byla vydejchaná...

Eva. napsal(a):

Nic ve zlém, ale nerozumím tomu, proč se rodič nepodívá na vysvědčení dítěte na základní škole. U nás to byl hezký obřad včetně slavnostního oběda nebo večeře (za pololetní vysvědčení) v restauraci.

Bože - ty jsi dneska otravná.... jasné, chápeme,  u vás je to prostě obřad, který nikdo nikdy a nikde nezažil.

eremuruss napsal(a):

Asi to mam jinak nez vy,ja lhala a lzu v pripade,ze mam strach.Abych si vymyslela jen tak,tak to rozhodne ne.

To je vec fantázie, napríklad... Ja som si ako decko vymyslela, že môj otec je kŕmič divej zveri v zoo a učiteľka mi to zožrala aj s navijákom - až keď dohadovala s mojou mamou exkurziu, vyšla lož najavo. Ale to sú podľa mňa skôr neškodné fantázie, niečo iné ako zatĺkanie pri prúseroch...

Eva. napsal(a):

Wikino, myslela jsem si, že všechny ženy chápou náznaky.
Tak se zeptám rovnou - proč ses na ty známky na vysvědčení nepodívala? Zajímá mě to. Jinak bych se neptala, to je jasný.

Nejsem sice Wiki, ale mam jednu otazku a jednu odpoved: Co znamena to vytucnene? To, co jsi "jakoby" upresnila v druhe vete?
No, a ja se na vysvedceni deti taky obcas nedivala, myslim, ze hlavne na vysvedceni z vyssich trid..., satcilo, kdyz mi to decka rekly, nebo podle situace. Kdyz se nektera chtela pochlubit, samozrejme, ze me to zajimalo, naopak, kdyz jsem videla, ze na to moc hrde nejsou, dvakrat jsem to nerozebirala..., vis, u nas asi skola nebyla na "prvnim miste". Dve dcery, po prechodu z devitky na stredni skolu dokonce "propadly"..., no a? promluvily jsme si o tom, jestli chteji pokracovat, nebo ne, ony rekly, ze jo... (kdyby rekly, ze ne, vazne bychom se zamyslely nad tim, co dal ), tak si to zvopakly... Ta starsi z nich absolvovala stredni, pak jazykovku, pak pracovala, velice uspesne, brzo mela "pod sebou" nekolik podrizenych, dnes ma bakalare a studuje vedle zamestnani dal, a druha z nich dokoncila ucnak, pak absolvovala na stejne skole manazerskou nadstavbu s maturitou, osamostatnila se, pracovala, a ted je maminkou mych nadhernych dvojcatkovych vnucek...
Prohlizeni vysvedceni ceremonialem urco u nas nebylo, ale je fakt, ze pololeti a konec roku se v cukrarnach, nebo nejakyma jinyma "rodinnyma radovankama" oslavovalo...

A jeste na neco jsem si vzpomela:
Maminka meho vnuka, ac byla vychovana v me benevolentnosti vuci skole, s nim razi (nebo donedavna razila) jiny zpusob pristupu ke skole - velmi, velmi dba na to, aby se poradne ucil, plnil si povinnosti, sedi nad nim, dba, aby mel vynikajici vysledky... a bla-bla-bla... (tajne ho lituju), za "neuspechy" udeluje (udelovala) tresty, podle mne docela prisne...
Nedavno, kdyz uz ja jsem cca 4 mesice odstehovana, jsme mely dlouhy telef. hovor, tak a tak, chodi s nim do nejake poradny ohledne toho, ze je snad dislektik..., ja myslim, ze ani ne, on se neumi, a zrejme ani nemuze dost dobre soustredit...., no, to neni az tk dulezite, muj nazor je, ze z toho vyroste..., podstatne je ale, ze terapeutka doporucila, aby dcera ze svych naroku na nej "trochu polevila"..., no. Pak jsme dlouho mluvily o jejich skolnich letech - a ona sama rekla, ze asi jo, ze "to prehani", a ze zkusi zvolnit...
Mam z toho radost..., jo.

dusička napsal(a):

Tak to já viděla všechna vysvědčení, dokonce je mám uklizené i v krabici.

Ja taky, Dusi, to vis ze jo, nasla jsem aj ty, ktere decka chtely nejak schovat, vsak jsem jim je taky ukladala a jak odchazely z domova, vsecky vporadku odevzdala (ja mam sva vysvedceni vsecky zalozene dodnes... ). U nas na kontrolu vysvedceni byla specializovana babicka, moje mama - tam ten "ceremonial" probihal, aj s odmenovanim... ... Tak u tech dvou "propadajicich" doslo k ututlavani, nejak jsme babicku "oblbly", spolecnym usilim. Bylo to vpodstate v zajmu toho, aby ona na sve vnucky mohla zustat pysna, aj kdyz podle jejich predtsav "selhaly"...
Povedlo se to. Ona na chybejici vyza zapomela, a tak se mohla az do sve smrti tesit z toho, jake ma "sikovne a uspesne vnucky"...

Upravil(a) Dorka (6. 3. 2014 18:31)

Eva. napsal(a):

---Dorko, pro mě prohlížení vysvědčení není o známkách... Některé dítě musí i na horší známku vynaložit hodně úsilí, aby nebyla ještě horší. Možná víc, než jedničkář.

Souhlasim.
Jde o to, jak detatku poda (vysvetli, presentuje, propaguje? ..., proste poda dulezitost MIT DOBROU ZNAMKU) rodic, nebo ten za nej zodpovednej...
Hm, kdyz tak nad tim premyslim, i nad tim, jak jsem psala o babicce mych deti..., tak i ten, kdo je nejvice "kontroluje, prohlizi a hodnoti"...
Hodne usili za NEJAKOU ODMENU proti jinym "stastnym vyvolenym", neni vysadou jenom na studiich, ale aj v realnem, dospelem zivote. Myslim, ze to je smyslem nas rodicu, tohle vysvetlit svym detem...