helena napsal(a):

A když už jsme u těch morbidit, i v masovým měřítku jsme byli světoví - http://www.kriminalistika.eu/muzeumzla/ … pnaro.html

Takže žádný "to za našich mladejch let..." Prd a vořech...

Pravda......krásná a šílená Hepnarová............lidi se pak báli chodit po Letný. No, já jsem neměla nějaký pocit ohrožení ani po plyšáku - spíš možná naopak. Za totáče, i když už náhodou člověčice uviděla esenbáka, tak si spíš řekla "další problém" než "pomoc přišla".

lupina montana napsal(a):

helena napsal(a):

A když už jsme u těch morbidit, i v masovým měřítku jsme byli světoví - http://www.kriminalistika.eu/muzeumzla/ … pnaro.html

Takže žádný "to za našich mladejch let..." Prd a vořech...

Pravda......krásná a šílená Hepnarová............lidi se pak báli chodit po Letný. No, já jsem neměla nějaký pocit ohrožení ani po plyšáku - spíš možná naopak. Za totáče, i když už náhodou člověčice uviděla esenbáka, tak si spíš řekla "další problém" než "pomoc přišla".

Je fakt, že před plyšákem nebylo tolik kapesních krádeží. Zato po plyšáku mi 2x čubli peněženku a 1x dokonce celou kabelku. Moje maminka celý život chodila s otevřenou kabelkou, nahoře položenou peněženku, aby k ní měla bezproblémový přístup Nic jí nikdy neukradli, až jsem se divila. Před plyšákem takhle chodilo plno ženských a nepamatuji si na jediný případ krádeže.

se státními byla vždycky nějaká slušná domluva
Nejlép se jedná s kriminálkou... ti už si toho moc dokazovat nemusejí.
Ad měšťáci - "Pánové, prosím, nevěděli byste, kde je tu nejbližší XYZ?" "Jo - a v který ulici by to mělo bejt?"

Povinné čtení pro ty ,kteří se narodili před rokem 1980
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
My, co jsme se narodili před rokem 1980, jsme neskuteční hrdinové , kteří se podobají Hollywodským mistrům v boji o přežití. Ale opravdu!!! Jen se zamyslete MY co jsme se narodili- je to hotový zázrak že jsme přežili.
My jsme ještě neměli dětské sedačky v autech, skleničky na léky a chemikálie se daly velice snadno otevřít, šuplíky a dveře neměly bezpečnostní zámky. Když jsme šli jezdit na kole, nejen že jsme neměli přilby a chrániče, většina z nás neměla ani pořádné kolo . My jsme ještě pili vodu z vodovodu a neměli jsme představu o tom co znamená slovo minerálka . Nenudili jsme se když byla příležitost šli jsme si hrát ven. Ano ven!!! Celý den jsme byli venku a naši rodiče jen doufali, že ještě žijeme a jsme celí, ani klasický telefon neměl každý , a né že mobil . V létě jsme běhali ve vysoké trávě u lesa a přece jsme neměli vyrážky a alergické záchvaty. Když jsme spadli poranili se zlomili si nohu , rozbili si hlavu ,nikdo nikoho kvůli tomu nežaloval. Dokonce když z nudy silnější zbil slabšího i to bylo v pořádku. Takhle to fungovalo a rodiče se o to nestarali.
Naše strava podle dnešních poradců na zdravou výživu obsahovala smrtelné dávky škodlivin . I obézní americké dítě které denně posiluje u MC donald by z těchto dávek škodlivin padlo na zadek z toho co jsme všechno snědli. Jen si vzpomeňte na školní jídelnu A přece jsme tady !!! Kakao neobsahovalo vitamíny A,B,C,D, jmenovalo se prostě Granko a nám to ke štěstí stačilo. Pili jsme sirupy a sodovky , které ani ze zpráv z rádia nikdy nezaslechly pojem umělé sladidlo či konzervační látky, byly vyrobeny z opravdového cukru. Limonády a džusy jsme si vyráběly sami často z neumytého ovoce , na kterém jsme si pochutnávali i když jsme ho právě utrhli ze stromu. Měli jsme kamarády. Na krku nám visel klíč od domu když jsme si šli hrát na hřiště. Často jsme bojovali s klacky , házely po sobě kameny hráli si na indiány, schovávali se na nebezpečných staveništích a přece jsme tady!!!!
Lásku jsme se neučily z brazilských telenovel. Když jsme dostaly od učitele za ucho , neprobodli jsme ho hned nožem, nikdo se s ním nezačal hned soudit , právě naopak rodičům jsme nic neřekli. Znali jsme zákony a když jsme je porušily rodiče se nás nezastali. Protože nás učili žít tak aby jsme věděli co je to POVINNOST,SVĚDOMÍ, ZODPOVĚDNOST, ÚCTA. poznali jsme opravdový smysl těchto slov.
Tací jsme byli MY.
Hrdinové jedné minulé doby nad kterou se dnešní mládež jen nechápavě a opovržlivě pousmívá.........

Tulipánka napsal(a):

Povinné čtení pro ty ,kteří se narodili před rokem 1980.........

Na mně to mělo zřejmě dobrý vliv, jediná "nemoc" , kterou jsem si jako dítě odfňukala, byla zlomená noha -ťuk ťuk

Jedna věc jsou dětská dobrodružství.
A jaká jsou dospělá dobrodružství, když už si člověk ani nevzpomene, že by se taky mohl prohánět s klacky po stráních a poslouchat, jak mu z úst vyrazí indiánský pokřik?
Tuhle jsem si udělala individuální dovču na kole, jela jsem Jižní Čechy, aniž bych tušila, kam dojedu, kde budu spát, co budu jíst, koho potkám... Skončilo to nečekaně, protože mi praskl ráfek a byla jsem ráda, že se dohrabu na nejbližší nádraží

Upravil(a) gymnasión (21. 2. 2014 9:56)

gymnasión napsal(a):

Jedna věc jsou dětská dobrodružství.
A jaká jsou dospělá dobrodružství, když už si člověk ani nevzpomene, že by se taky mohl prohánět s klacky po stráních a poslouchat, jak mu z úst vyrazí indiánský pokřik?
Tuhle jsem si udělala individuální dovču na kole, jela jsem Jižní Čechy, aniž bych tušila, kam dojedu, kde budu spát, co budu jíst, koho potkám... Skončilo to nečekaně, protože mi praskl ráfek a byla jsem ráda, že se dohrabu na nejbližší nádraží

My jezdívaly s dítětem takhle na blint - přibližně se určil kraj a zhruba, co se chce vidět a jelo se.
Ale pod stanem už bych asi nespala.....nevím. Nejlepší dobrodružství zažívám v hlavě/v hlavách.....to mně strašně baví a je to normálně objevitelská výprava.........

Už jsem to chtěla odeslat a napadlo mně - dobře, že tu není Srdénko......okamžitě a střelhbitě by se mně zeptala, kolik mám těch hlav

....musela jsem se soustředit a pak si vzpomenout - jo, ale dávno. Už jsem to zapomněla.

helena napsal(a):

A jaká jsou dospělá dobrodružství
Pravda - řvát po skalinách si už nedovolím... ono taky vysvětluj cajtům, že vzpomínáš na dětství - to už z podstaty nepoberou
Ale takový mraveniště... pokoukat se, jak černý makají, strčit dovnitř stýblo a olíznout... nebo mít na okně květináček s hyacintou a každej den sledovat o kolik povylezla... šmírovat kosáky, jak krmí a vyvádějí mladý... tyhle "obyčejný dobrodružství" si klidně užiju i dneska...
(Nebo že bych už dětinštěla? )

Proc oliznout?

Tulipánka napsal(a):

Povinné čtení pro ty ,kteří se narodili před rokem 1980
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
My, co jsme se narodili před rokem 1980, jsme neskuteční hrdinové , kteří se podobají Hollywodským mistrům v boji o přežití. Ale opravdu!!! Jen se zamyslete MY co jsme se narodili- je to hotový zázrak že jsme přežili.
My jsme ještě neměli dětské sedačky v autech, skleničky na léky a chemikálie se daly velice snadno otevřít, šuplíky a dveře neměly bezpečnostní zámky. Když jsme šli jezdit na kole, nejen že jsme neměli přilby a chrániče, většina z nás neměla ani pořádné kolo . My jsme ještě pili vodu z vodovodu a neměli jsme představu o tom co znamená slovo minerálka . Nenudili jsme se když byla příležitost šli jsme si hrát ven. Ano ven!!! Celý den jsme byli venku a naši rodiče jen doufali, že ještě žijeme a jsme celí, ani klasický telefon neměl každý , a né že mobil . V létě jsme běhali ve vysoké trávě u lesa a přece jsme neměli vyrážky a alergické záchvaty. Když jsme spadli poranili se zlomili si nohu , rozbili si hlavu ,nikdo nikoho kvůli tomu nežaloval. Dokonce když z nudy silnější zbil slabšího i to bylo v pořádku. Takhle to fungovalo a rodiče se o to nestarali.
Naše strava podle dnešních poradců na zdravou výživu obsahovala smrtelné dávky škodlivin . I obézní americké dítě které denně posiluje u MC donald by z těchto dávek škodlivin padlo na zadek z toho co jsme všechno snědli. Jen si vzpomeňte na školní jídelnu A přece jsme tady !!! Kakao neobsahovalo vitamíny A,B,C,D, jmenovalo se prostě Granko a nám to ke štěstí stačilo. Pili jsme sirupy a sodovky , které ani ze zpráv z rádia nikdy nezaslechly pojem umělé sladidlo či konzervační látky, byly vyrobeny z opravdového cukru. Limonády a džusy jsme si vyráběly sami často z neumytého ovoce , na kterém jsme si pochutnávali i když jsme ho právě utrhli ze stromu. Měli jsme kamarády. Na krku nám visel klíč od domu když jsme si šli hrát na hřiště. Často jsme bojovali s klacky , házely po sobě kameny hráli si na indiány, schovávali se na nebezpečných staveništích a přece jsme tady!!!!
Lásku jsme se neučily z brazilských telenovel. Když jsme dostaly od učitele za ucho , neprobodli jsme ho hned nožem, nikdo se s ním nezačal hned soudit , právě naopak rodičům jsme nic neřekli. Znali jsme zákony a když jsme je porušily rodiče se nás nezastali. Protože nás učili žít tak aby jsme věděli co je to POVINNOST,SVĚDOMÍ, ZODPOVĚDNOST, ÚCTA. poznali jsme opravdový smysl těchto slov.
Tací jsme byli MY.
Hrdinové jedné minulé doby nad kterou se dnešní mládež jen nechápavě a opovržlivě pousmívá.........

Tulipanko hezky napsane,neco podobneho jsem dostala meilem-Jak jsme mohli prezit
Nerikam,ze me deti nemeli dobrodruzstvi take jsem je nechavala,aby si behali kde chteli,kdyz povyrostli.Tak jako me nechavali rodice.Nedavno jsem o tom mluvila s dcerou a pry si to detstvi uzila.Treba moje znama sve deti nikam nepoustela nez bred barak.Neznali sankovani,maskarni bal,hrani si v prirode......

to bych urcite neolizla ani ted
Proč ne?

lupina montana napsal(a):

Jo - proč ne? Je to dobrý! Pozorovat hmyzáky je taky zábava

Pozorovat hmyzaky ano,ale olizovat jejich vymesky rozhodne ne.