Lenno, to je nepříjemné.
Já dojíždím vlakem hodinu tam a hodinu zpět, když nemám home office. To přečtu spoustu, tam si užiju čtečku.

Upravil(a) Eva. (6. 2. 2014 12:31)

Lenno, pak jedině audioknížky. - poslouchám v noci, když se bojím, že bych vzbudila písklata. No a jinak teď většinou čtu po nocích s pidilampičkou v knížce. Jindy není moc kdy.

Jedu na Brownovi, a podobně chytlavé literatuře. Teď tedy Ztracený symbol a Inferno je ve frontě.

A "kniha mého života" je Jiří Čihař: Údolí moudrých hlav. Četla jsem snad 100x

Mně se moc líbí, jak píše Dan Brown. Provede mě zajímavými městy a v nich zajímavými místy, jejich historií, kulturou.
Po jeho lednové návštěvě se těším, až jednou napíše o Praze. Myslím, že to bude něco se židovskou tematikou.

Me detstvi provazeli knizky Stanislava Rudolfa,uz jsem se k nim vratila v dospelosti a libi se me stale.Chystam se prihlasit do mestske knihovny,ale nevim jestli me na knizky zbyde nejaky cas,kdyz mam internet.

Já teď čtu Doktorku Samanthu, a je to nářez kniha. Nedokážu se od ní odtrhnout, hltám každou stránku (a že jich je), dneska v noci jsem v tom ležela do jedné do rána a nebýt nutkavé odpovědnosti, že brzy ráno vstávám, tak čtu snad celou noc. Fascinující kniha. Opět to bude jedna z těch, na které nikdy nezapomenu, a ke které se velmi ráda budu vracet. Je neuvěřitelné pozorovat ten obrovský pokrok, jaký udělala medicína za sto let, stejně jak se změnilo postavení žen.

Mám to jako Andrea, nesleduji Tv, ale denně si čtu.
Právě jsem dočetla Stephen Hunter - Peklo v bažinách - drsná kniha, ale velmi poutavá a čtivá, nemohla jsem se od ní odtrhnout.
Díky tomuto vláknu mám seznam knih na zítra do knihovny, snad je budou mít.

helena napsal(a):

Jedu na Brownovi, a podobně chytlavé literatuře.
Mě Brown a jemu podobní nudí...

Já se prokousala asi vším, co tu od něj vyšlo, dobře se to čte, ale připadají mi ty jeho knížky všechny na jedno kopyto.
Šifra mě ještě bavila, zbytek jsem přečetla už spíš ze setrvačnosti.

Jinak jak tady někdo psal, teď přesně nevím kdo, že nemůže číst v autobuse, tak mám to samé, v autobuse, případně v autě a podobně číst nemůžu, už po pár minutách se mi udělá blbě, nevím proč, ale je to tak. Normálně mi jízda nevadí, ale zřejmě jízda + pomyslný sklon hlavy = blbá kombinace. Fakt nevím, proč mi to dělá, ale blbě se mi udělalo prostě vždy, tak už to raději ani nezkouším a nečtu za jízdy.

modrovous napsal(a):

Ještě jsem si vzpomněla na jednoho oblíbence - Sidney Sheldon. Vzpomínky na půlnoc a Odvrácená strana půlnoci se mi líbily nejvíc, ale ani ostatní nebyly špatné.
A srdcovka - Když v ráji pršelo. To je takový tištěný antidepresivum.

Od Sheldna jsem přečetla vše, co u nás vyšlo

modrovous napsal(a):

helena napsal(a):

Jedu na Brownovi, a podobně chytlavé literatuře.
Mě Brown a jemu podobní nudí...

Já se prokousala asi vším, co tu od něj vyšlo, dobře se to čte, ale připadají mi ty jeho knížky všechny na jedno kopyto.
Šifra mě ještě bavila, zbytek jsem přečetla už spíš ze setrvačnosti.

Tak toto jsem nejak cele vynechala...po provni strance mi to stacilo. U me nema sanci.

A srdcovka - Když v ráji pršelo. To je takový tištěný antidepresivum.
Takový "Vejce a já" po česku
Což vůbec nemyslím ve zlým.
Mám období, kdy si s potěšením přečtu Baara - a vůbec nemyslím jen Hanýžku a Martínka On je taky takovej... hm... uklidňující...

sahleb napsal(a):

AndreaP. napsal(a):

Jinak jak tady někdo psal, teď přesně nevím kdo, že nemůže číst v autobuse, tak mám to samé, v autobuse, případně v autě a podobně číst nemůžu, už po pár minutách se mi udělá blbě, nevím proč, ale je to tak. Normálně mi jízda nevadí, ale zřejmě jízda + pomyslný sklon hlavy = blbá kombinace. Fakt nevím, proč mi to dělá, ale blbě se mi udělalo prostě vždy, tak už to raději ani nezkouším a nečtu za jízdy.

Ale to neni pomyslny sklon hlavy.

To je kinetika a vnimani pohybu tvym telem. Kdyz jedes, jses v pohybu a telo to tak vnima, vsechno se pohybuje rychle a pak se zakoukas na papir a tam vsechno stoji, je staticke. A nektera hlava to mozkem nezvladne a zacne mit v tele chaos, ktere resi tocenim se vseho i zaludku....vis?

No super, že zrovna já musím mít divnou hlavu!

Ivana napsal(a):

Foglara jsem taky milovala. Na začátku 70. let vyšly všechny sešity komiksů s Rychlými šípy, nad těmi jsem strávila spoustu slastných chvil. Pak jsem měla po tatínkovi válečné vydání Hochů od Bobří řeky s ilustracemi Zdeňka Buriana, krásné. Samozřejmě jsem měla i Záhadu hlavolamu, Stínadla se bouří, Tajemnou Řásnovku. Moc se mi líbila knížka Když duben přichází a Chata v Jezerní kotlině. Strašně jsem toužila mít takový klub jako byli Rychlé šípy, drželo mě to snad až do 15ti let. Proto jsem vůbec nechápala, co mají holky na dívčích románech a chození s klukama, mě to vůbec nezajímalo.

Ja se taky pridam, znoznovala jsem Foglara a Rychle sipy. Musim rici, ze literatura pro mladezniky byla na dobre urovni. Tehdy.