18. září : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 18. září : Objevte kouzlo brambor po římsku. Jednoduchý recept, kdy vás tlačí čas i finance! 18. září : Je vám čtyřicet a u řeíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Eva. napsal(a):
Myslím si, e kdy člověk ije naplněným ivotem, takovým, kdy se cítí hezky a spokojeně, tak má samozřejmě i radost. Jednu dlouhou permanentní, ne jenom malé ostrůvky.
Prostě jsem spokojená, cítím se hezky a mám radost ze ivota. To patří k sobě.
Pernamentní radost?
Tak to neznám.
Není tady
Třeba radost, e jsem pořád tady. Protoe to je pořád pravda, i kdy třeba právě nemám ten nejlepí den.
Není tady
Tak o tom Evi přemýlím. Pro mě spokojenost neznamená neustálou radost. To snad fakt ani neexistuje. Nedokáu si to představit.
Není tady
Byla jsem na břehu řeky na druhý svět. A jsem pořád tady. Mám z toho pořád radost, e jsem stále jetě tu a mám jako bonus k tomu hezký ivot.
Není tady
Pernamentní radost? Tak to neznám.
Opět vytáhnu z hrobu MUDr. Plzáka s jeho výrokem, e "Trvale můe proívat intenzivní těstí jen imbecil."
Tak buď ráda, e jím nejsi
Není tady
Ano. Plzák mluvil o intenzivním těstí. To je úplně něco jiného.
Není tady
Nemám potřebu s tebou polemizovat o výkladu výe uvedenýho citátu.
Není tady
Nepolemizuji. Říkám, e permanentní klidná pokojná radost je něco jiného, ne trvale intenzivní těstí. Take to je mimo mísu, cos vytáhla od pana Plzáka.
Není tady
My asi Evi mluvíme kadá o něčem jiném. Nebo lépe řečeno to prostě kadá jinak chápem. Pro mě je "pernamentní, klidná, pokojná".....ne radost , ale spokojenost. Radost- to jsou okamiky, události, které tu mou spokojenost obohacují něčím dalím. Např. - dnes jsem spokojená, cítím se dobře a navíc jsem si udělala radost tím, e jsem si koupila hezkou kytku.
Není tady
Nu a já mám kromě těch radostí, o kterých mluví ty, pořád radost, e jsem tenkrát neumřela a jsem pořád tady.
Není tady
A co se týče údělu eny, pořád si trvám na svém - ádný takový úděl nevidím. Nemám ten pojem vůbec ráda. Jasně, jsme slabí, vykonáváme tedy povětinou méně fyzicky namáhavé práce, máme dělohu, čili rodíme děti.....ale to jsou prostě normální rozdíly mezi muem a enou. "Úděl" je pro mě něco, do čeho jsem vtlačena a to u snad teď opravdu není. Mohu se rozhodnout, zdy ty děti mít budu, zda s nimi budu doma 1 rok nebo 10, mohu jít do práce. To je to, co dřív nebylo - eny měly opravdu "úděl" - rodit děti, pečovat o domácnost, maximálně obslouit manela, neměly monost se vyjádřit k věcem veřejným....
Není tady
Eva. napsal(a):
Nu a já mám kromě těch radostí, o kterých mluví ty, pořád radost, e jsem tenkrát neumřela a jsem pořád tady.
Nemám takovou zkuenost a je klidně moné, e kdybych ji měla, cítím to přesně tak jako ty. Nevím.
Není tady
Eva. napsal(a):
Nepolemizuji. Říkám, e permanentní klidná pokojná radost je něco jiného, ne trvale intenzivní těstí. Take to je mimo mísu, cos vytáhla od pana Plzáka.
wikipedie říká - Radost je příjemná emoce, vznikající v reakci na úspěch či zisk u jednoduích, emocí schopných tvorů (např. člověk), a na proitek čisté lásky a sounáleitosti u těch na vyí úrovni.
take není moné jí proívat permanentně.
Ani M. nedokáe proívat jednu emoci trvale.
Není tady
helena napsal(a):
teď jsem ti nerozuměla... to o tom zpochybnění
To byl takovej soukromej povzdech - nebo moná řečnická otázka bez otazníku... aneb kde se vyloupne někdo, kdo neuvěří, dokud nevloí prst do rány... vlastní...
A jo tak......no to a se klidně vylupuje odkud a kam chce, to je jeho věc
Tak já hlásím, e jsem zaila cosi, jako setrvalý emoční stav - na tři dny. Něco jako existenci v naprostém středu, v naprosté rovnováze. Bylo to fa-móz-ní, ale nejsem si úplně jistá, jestli bych to chtěla nafurt - a nebyla to teda setrvalá radost, ani těstí, ani nic podobného. Byla to rovnováha s tákhle velikým R Potěující zkuenost, ale jak říkám, asi ne napořád. I kdy kdoví, co a jak by bylo, kdyby to bylo déle.
Upravil(a) lupina montana (18. 1. 2014 23:35)
Není tady
Tak me napadlo:
Zensky udel je postarat se o to, aby se jeji blizci citili prijemne (po vsech strankach, t.j. najezeni, vhodne obleceni, s jistotou "tepleho domova", mozna jsou jeste dalsi ... ) a - - -
Muzsky udel je ten, aby pro zenu zabezpecil podminky k naplneni jejiho udelu
Tim jsem nechtela rict, ze zena ma "doma makat od svitu do mrku" a muz ma "drit od svitu do mrku v praci", aby na onen komfort prinesl dostatek penez...
Jenze v konecnem dusledku to tak asi fakticky je, hm, jako v tom praveku: zena udrzuje ohen (a s tim spojene zalezitosti) a muz nosi do jeskyne mamuta (a s tim spojene zalezitosti)...
Není tady
Judyna napsal(a):
Podle mého názoru nic jako "úděl eny" u nás teď není. Nic není předepsáno, není nutné, aby ena byla celý ivot v domácnosti, nechce -li. Ćili je to kadého věc. Není nic zvlátního, kdy si ena najme chůvu a hospodyni a pracuje a není nic zvlátního na tom, kdy se zase naopak rozhodne zůstat s dětmi doma. To je teorie, v praxi samozřejmě kadý z nás zná, e jsou v ivotě situace, které nás třeba donutí jednat určitým způsobemk, ale to nesouvisí s "údělem eny" jako takovým. To je prostě normální ivot.
Naplněný ivot - to je čistě objektivní věc. To, co naplňuje jednoho, nemusí naplňovat druhého. To, co tě naplňuje teď, za rok u Tě naplňovat nemusí. Nad tím bych se vůbec nezamýlela, snad a ve stáří při "rekapitulaci"
Mám dojem, e aj dnes je údel eny ma rodinu: keď poviem, e som nikdy nebola vydatá a nemám diea, pozerá sa na mňa ako na Marana. A vetci si vydýchnu, keď poviem, e som aspoň ila v "niečom ako manelstve" a vychovala nevlastného syna. źútos a súcit a pocit, e som čudná, sa trochu zmenia. Ja sa pritom cítim ókej s tým, ako to bolo a ako to je. Len spoločnos má s údelom eny nejaký problém (u nás teda najagresívnejie kresanskí demokrati, to sú fundamentalisti, ale celkovo teraz vládne nejaký kult eny-mnohorodičky a astnej matky od vežkej rodiny....)
Není tady
Naplnený ivot je proste keď si človek spĺňa svoje plány, túby, predstavy, robí si radosti, a má z toho pocit uspokojenia a občas snáď aj radosti a astia. Howgh!
Není tady
rhapsodyinblue napsal(a):
Co je podle vás "úděl eny"? Člověka?
To, co si člověk sám připraví, to jak se chápe, jak chápe své svobody, monosti volby, ance a jaké si sám nastaví mantinely, kým se nechá ovlivnit ...
rhapsodyinblue napsal(a):
Co byste povaovali za naplněný ivot?
ivot, ve kterém si výe zmíněné nastaví optimálně pro svou osobu, co je mnohdy práce na celý ivot, to nastavování ... Mně se líbí, jak to pojala třeba tady Ivet: Iveta Millerová: Následovat svoji vizi ...
Upravil(a) Mía Kulička (19. 1. 2014 9:47)
Není tady
Selima napsal(a):
Judyna napsal(a):
Podle mého názoru nic jako "úděl eny" u nás teď není. Nic není předepsáno, není nutné, aby ena byla celý ivot v domácnosti, nechce -li. Ćili je to kadého věc. Není nic zvlátního, kdy si ena najme chůvu a hospodyni a pracuje a není nic zvlátního na tom, kdy se zase naopak rozhodne zůstat s dětmi doma. To je teorie, v praxi samozřejmě kadý z nás zná, e jsou v ivotě situace, které nás třeba donutí jednat určitým způsobemk, ale to nesouvisí s "údělem eny" jako takovým. To je prostě normální ivot.
Naplněný ivot - to je čistě objektivní věc. To, co naplňuje jednoho, nemusí naplňovat druhého. To, co tě naplňuje teď, za rok u Tě naplňovat nemusí. Nad tím bych se vůbec nezamýlela, snad a ve stáří při "rekapitulaci"Mám dojem, e aj dnes je údel eny ma rodinu: keď poviem, e som nikdy nebola vydatá a nemám diea, pozerá sa na mňa ako na Marana. A vetci si vydýchnu, keď poviem, e som aspoň ila v "niečom ako manelstve" a vychovala nevlastného syna. źútos a súcit a pocit, e som čudná, sa trochu zmenia. Ja sa pritom cítim ókej s tým, ako to bolo a ako to je. Len spoločnos má s údelom eny nejaký problém (u nás teda najagresívnejie kresanskí demokrati, to sú fundamentalisti, ale celkovo teraz vládne nejaký kult eny-mnohorodičky a astnej matky od vežkej rodiny....)
Seli, já mám dojem, e dnes u to není tak strané. Sice je pořád norma, aby se ena vdala (nebo aspoň ila v dlouhodobém vztahu) a měla děti, ale kdy se tak z nějakého důvodu neděje, tak kromě naprostých konzervativců nebo hlupáků s tím nikdo problém nemá. ale v minulosti to tak bylo - údělem eny bylo vdát se, mít děti a starat se o rodinu včetně manela. eny, které se nevdaly a nely do klátera jako jeptiky, byly celkově v opovrení - viz. stará panná, zůstala na ocet apod.
Není tady
Eva. napsal(a):
Nu a já mám kromě těch radostí, o kterých mluví ty, pořád radost, e jsem tenkrát neumřela a jsem pořád tady.
hm, ne vdycky se ta tvoje radost z toho tady projevovala. byly chvíle, kdy to vypadalo úplně opačně.
Není tady
Selima napsal(a):
Judyna napsal(a):
Podle mého názoru nic jako "úděl eny" u nás teď není. Nic není předepsáno, není nutné, aby ena byla celý ivot v domácnosti, nechce -li. Ćili je to kadého věc. Není nic zvlátního, kdy si ena najme chůvu a hospodyni a pracuje a není nic zvlátního na tom, kdy se zase naopak rozhodne zůstat s dětmi doma. To je teorie, v praxi samozřejmě kadý z nás zná, e jsou v ivotě situace, které nás třeba donutí jednat určitým způsobemk, ale to nesouvisí s "údělem eny" jako takovým. To je prostě normální ivot.
Naplněný ivot - to je čistě objektivní věc. To, co naplňuje jednoho, nemusí naplňovat druhého. To, co tě naplňuje teď, za rok u Tě naplňovat nemusí. Nad tím bych se vůbec nezamýlela, snad a ve stáří při "rekapitulaci"Mám dojem, e aj dnes je údel eny ma rodinu: keď poviem, e som nikdy nebola vydatá a nemám diea, pozerá sa na mňa ako na Marana. A vetci si vydýchnu, keď poviem, e som aspoň ila v "niečom ako manelstve" a vychovala nevlastného syna. źútos a súcit a pocit, e som čudná, sa trochu zmenia. Ja sa pritom cítim ókej s tým, ako to bolo a ako to je. Len spoločnos má s údelom eny nejaký problém (u nás teda najagresívnejie kresanskí demokrati, to sú fundamentalisti, ale celkovo teraz vládne nejaký kult eny-mnohorodičky a astnej matky od vežkej rodiny....)
to mi přijde zvlátní, e na tebe tak koukají. já mám dvě kolegyně, obě můou být tak zhruba v tvým věku a taky nikdy nebyly vdané, nemají děti. co vím, ani s nikým neijí, nebo se neví, e by kdy vůbec měly partnera, ale nemám pocit, e by se na ně někdo koukal jako na divné .. ale to můe být samozřejmě jen můj dojem, třeba to ony samy vnímají úplně jinak.
Není tady
Dorka napsal(a):
Tak me napadlo:
Zensky udel je postarat se o to, aby se jeji blizci citili prijemne (po vsech strankach, t.j. najezeni, vhodne obleceni, s jistotou "tepleho domova", mozna jsou jeste dalsi ... ) a - - -
Muzsky udel je ten, aby pro zenu zabezpecil podminky k naplneni jejiho udelu
Tim jsem nechtela rict, ze zena ma "doma makat od svitu do mrku" a muz ma "drit od svitu do mrku v praci", aby na onen komfort prinesl dostatek penez...
Jenze v konecnem dusledku to tak asi fakticky je, hm, jako v tom praveku: zena udrzuje ohen (a s tim spojene zalezitosti) a muz nosi do jeskyne mamuta (a s tim spojene zalezitosti)...
Jakoe mu postaví dům a ena z něj udělá domov? To je pravda.............moná bych to jen nenazývala úděl - to slůvko má takový trochu trpný nádech, jako něco, co je ti uděleno.
Spí poslání. Teď u jde jen o to, aby byla ta poslání chápána jako veskrze rovnocenná.
Není tady
PPavlaa napsal(a):
hm, ne vdycky se ta tvoje radost z toho tady projevovala. byly chvíle, kdy to vypadalo úplně opačně.
Jak by to mělo vypadat, aby se "ta moje radost z toho tady projevovala"?
Já si svou radostí iju vnitřně, pro sebe. Od té doby mě u nenapadla mylenka, e u tady nechci být. e něco nějak vypadá, to je vnímání toho, komu to tak připadá. Ale můe to být na druhé straně úplně jinak.
e něco tobě nepřipadá, neznamená, e to tak není.
Není tady
Ani M. nedokáe proívat jednu emoci trvale.
Ale prd a vořech, dycinky... ONA můe
trochu trpný nádech, jako něco, co je ti uděleno
Takový údělný kníectví, statek a podobně bych brala nádech nenádech...
Upravil(a) helena (19. 1. 2014 16:44)
Není tady
Jei, dej pokoj Helo ví, co je to starostí?
Není tady