Hlášení kočičáka - je to rebel! Absolutně mu nestíhám, jak ještě před týdnem to bylo malé kolíbavé telátko (pardon koťátko), které se sotva drží na tlapkách, tak teď lítá jak pomatenej, všude vleze, všude se vydrápe, nic mu není svaté Jak spal pořád, teď usoudil, že spánek je jen za odměnu (myšleno odměna pro mě), takže se spánkem nehodlá vůbec zdržovat. Dnešní kontrola na veterině - lékařka je spokojena, máme přijít na konci června. Posouvá se mu díky tomu, v jakém byl stavu, očkování o cca dva až tři týdny. Mé draze koupené kočičí mléko začíná těžce ignorovat, takže jsem nastavila pravdilo, že alespoň večer prostě bude mléko a basta, přes den jí konzervy a pasty (nejí, žere jak zjednanej) Jediné, co teda stále bojkotuje je voda. Prostě pít z misky nebude. Dle lékařky zatím nehrotit, v kapsách jsou prý taky tekutiny a zbytek dostane ve večerním mléku.

Vrabčáčku, to hodně drahé kočičí mléko je proto, že my ho máme opravdu od pár dnů a byla to náhrada za mateřské mléko, tam moc jiná možnost nebyla, pokud jsme ho chtěli zachránit, byl ve stavu na hraně přežití. Pokud by byl normálně u své kočičí mámy, toto by se řešit vůbec nemuselo.  Starší kočky ho už určitě mít nemusí. On ale klasické mléko v té době nemohl, stále prý nemůže, doporučuje se podávat toto mléko do tří měsíců, do jednoho měsíce jen mléko, od jednoho pak mléko jako doplněk. Sleduješ jak to mám nastudované jo? Ještě se ze mě stane kočičí profík (pokud mě z něho dříve nešlehne)

PS: je opravdu super, že už se mu snad upravuje i to zažívání, ale kruci, jak mám kočce vysvětlit, že fakt by mohla chodit na záchod jindy, než o půl páté ráno?

Všechny moje kočky už asi 30 let nepijou mlíko, ale vodu, přesně od té doby, co jsem se dočetla, že jim to škodí. Občas/málo, jim dávám smetanu, jogurt, sýr, vajíčko a pod., ale opravdu jen zřídka. Ale chápu že kočičí mimino musí papkat mlíčko.

rina napsal(a):

Všechny moje kočky už asi 30 let nepijou mlíko, ale vodu, přesně od té doby, co jsem se dočetla, že jim to škodí. Občas/málo, jim dávám smetanu, jogurt, sýr, vajíčko a pod., ale opravdu jen zřídka. Ale chápu že kočičí mimino musí papkat mlíčko.

To jsem právě také četla, že kravské mléko není vhodné, pro koťátka teda vůbec ne, ale ani pro starší kočky. To spíše občas ta smetana, na veterině mi taky řekli, že občas zkusit trošku tvarohu, jogurtu.

U nás další pokrok, Oliver vzal dnes večer poprvé na milost granule. Zázrak. Vodu i nadále zcela ignoruje.

Andrejko, a jak víš že je to kocourek? To se přece dá rozeznat až později.
My jsme totiž, když jsme bydleli na domku, dostali dva bratříčky, tedy podle dárkyně, malinký teda, dostali klučičí jména, no a pak za několik měsíců jsme měli 6 koťat, od "každého" 3, narodily se skoro ve stejné době doma. Náhodou to zjistila šestiletá dcera, když hladila "kocoura" a říká: Mami, jemu se v bříšku něco hýbe...
No, obrovské překvapení, ale potom i radost do doby, než jsme je rozdaly.
Z našich kocourů byly úžasné maminky... 🤭

Upravil(a) rina (5. 6. 2022 9:27)

Ok, tak ta se snad vyzná. Mně se taky podle tvé první fotky nezdál menší 4 týdnů, kdy to asi rozeznat nejde.
No, kdyby snad něco, v těch osmi, devíti měsících, se zdálo na bříšku něco podezřelého, tak se připravte na brzké krásné mateřství.
Je to nádherné, a jsem za to období a dar mých kocourů moc vděčná 🍀👍

Čekala jsem na autobus, na tom místě jsem stála první. Pak přišla mladá maminka s dítětem na rukou a stoupla si vedle mě. Autobus už přijížděl a dorazil ještě nesympatický starší pán. Měl v úmyslu vejít do dveří jako první, ale povedlo se mi ho přede dveřmi předejít. Dávala jsem ale přednost paní s dítětem (možná Ukrajinka), ale ta se zdráhala jít přede mnou kvůli věku. Dědek (jinak ho nazvat nemůžu) netrpělivě vztekle zavrčel. Nepustily jsme ho.

vrabčák napsal(a):

Čekala jsem na autobus, na tom místě jsem stála první. Pak přišla mladá maminka s dítětem na rukou a stoupla si vedle mě. Autobus už přijížděl a dorazil ještě nesympatický starší pán. Měl v úmyslu vejít do dveří jako první, ale povedlo se mi ho přede dveřmi předejít. Dávala jsem ale přednost paní s dítětem (možná Ukrajinka), ale ta se zdráhala jít přede mnou kvůli věku. Dědek (jinak ho nazvat nemůžu) netrpělivě vztekle zavrčel. Nepustily jsme ho.

vrabčáku, tak jestli jen vrčel, tak to ještě jde. Já byla minulý týden v lékarně, byla fronta, nic hrozného asi 3 lidi přede mnou. Za mnou také jeden takový dědek (věk hrubý odhad dost přes 60 - tipuji).... a on na tu lékarnici "dělej, ty p*čo" .... "nedzrdžuj, k*ndo". Já byla úplně konsternovaná, nezmohla jsem se na nic, ani nikdo jiný. Byl nejspíš blázen.

rina napsal(a):

Jak???

Prostě šel až po nás (tak jak přišel). Dědečkovi nebo babičce bych samozřejmě dala přednost. Ale tenhle zas tak starý nebyl, ale choval se vysloveně neurvale. I mladší chlapi často předbíhají, kavalíři jsou na vymření...

Zavolej v klidu poliše a bude klid.

rina napsal(a):

Nebyl. Byl to jen na kdoví co nasranej Čech. Konsternována? Ne. Neudělala jsi nic, co jsi mohla.
Když nic, tak aspoň to, že jsi mohla říct, aby nemluvil sprostě.
Minimálně.

Neviem, či poznáš význam slova "konsternována", ale tipujem, že presne preto nebola v stave reagovať. A nečudujem sa - mne málokedy dochádzajú slová, ale toto by mi asi tiež vyrazilo dych.

Pokračování příběhu Oliver (pomalu si začínám říkat, že kdybych to na začátku tušila, tak si založím vlákno Oliver Twist, aneb život jednoho kocourka) Po poslední kontrole na veterině, o které jsem tu psala, jsem si říkala, tak prima, nejhorší snad máme za sebou, teď už nás čekají lepší zítřky. Chyba lávky, to bychom totiž nebyli my!

Oliver se rozhodl, že mi za mou péči a lásku krásně poděkuje a zvolil cestu značně netypickou, a sice průjem. Hmmm, říkám si, že třeba kytka by mě potěšila krapet více. Po tom, co jsem zase gůglila, co to sakra u kočky znamená a jak a zda je to u takového kotětího mimina nebezpečené, jsem dnes volala veterinu. S ohledem na to, že to trvá už druhý den, tak nás pochopitelně cesta k lékařce opět neminula. Skutečnost, kdy nám bylo řečeno, že teď to venku mezi zvířaty hodně řádí, neberu nějak v potaz, jelikož víme, že Oliver je kočka zatím zcela domácí a jiné zvíře potkal tak max. na obrázku. Tak prý možnost, že to chytil od nás?? No nevím, my jsme doma všichni v pohodě (teda krom mého totálního nevyspání). Nicméně výsledek - vysadit mléko, uvařit rýži (už se těším na ten večerní boj). Je lehce dehydrován, takže hodinová kapačka byla taky lahůdka (chudák manžel, který ho držel) - zítra si to pro velký úspěch ještě jednou zopákne. V tlapce mu ponechala kanylu, ať ho zítra nemusí mordovat znova, takže má celou přední tlapku zafixovanou - což se mu pochopitelně nelíbí, takže trucuje a snaží se to servat. O tom, jak tuze opět zaplakala naše peněženka, se asi nemusím zmiňovat.

Tak jsem si zaskuhrala, říkám si, bože za co?? a jdu připravovat noční pokrm. Obávám se, že rýže bude všude, jen ne v Oliverovi. Držte palce

Andrejko, když jednou mé dvě nové kočičky pokakaly v noci mého přítele, řekla jsem mu, ať si koupí los. Ač se mu to (nastvanemu) zdálo nelogické, koupil. Dva. Na jednom bylo 500, a na druhém 1000,-.
Nebyli jsme tehdy až tak _zadobře*, ale půlku mi dal  😋