Ano, tenhle kočkolit se může dostat do mísy. Používám kočičí lopatku. Záchodek dám na pračku a kocourovy výtvory do igelitového pytlíku, z něj do mísy, pytlík několikrát zavážu a šup s ním do koše.

Je to tyden co nam navzdy odesla dcery fenka.bylo ji skoro 15 let a ja na ni nemuzu a nemuzu zapomenout . Ma hrobecek u nas na zahrade .Cim dele neni,tim je to pro mne horsi.  :-(

Erem, cítím s tebou a s vámi všemi.

rina napsal(a):

Oou, tak to jsem fakt naprostej neandrtálec a pablb. Já už jsem opustila primitivní lopatkování se denně v písku a vyhazuju kočičí záchod jednou za týden, pokročila jsem ve své lenosti akorát v tom, že jsem od sousedky dostala stoleček, kam se přesně kočičí kadibudka vejde, je ze všech stran uzavřená, akorát kočka vleze a vyleze, nic ven nevytahá a zvrchu nic nesmrdí.
Pak vysypu do obrovského pytle, zavážu, odnesu do odpadků a s ucpanym nosem v rukavicích ve vaně hajzlik umyju, což spojím s celkovou dezinfekcí vany a koupelny, ev. sousedící chodby.
(Je to efektivní, ptz. mnohé činnosti, kt. jinak nemusím, udělám ráda a rychle).
Mmch., asi od této metody na jinou moderní nepřejdu. Donutí mě sama, bez mého vědomí, souhlasu a odporu k tomu, co by mě lenost nikdy nedonutila. 🤭

Když náš kocour vykoná potřebu, ohlásí to výrazným zamňoukáním, a tak hned kráčím pro lopatku. Někdy ale večer usnu dřív, než on si vzpomene navštívit záchodek, a to pak vítám s lopatkou v ruce a při dokořán otevřeném okně nový den.

Když je to i venkovní kočka, tak je to něco jiného.

eremuruss napsal(a):

Je to tyden co nam navzdy odesla dcery fenka.bylo ji skoro 15 let a ja na ni nemuzu a nemuzu zapomenout . Ma hrobecek u nas na zahrade .Cim dele neni,tim je to pro mne horsi.  :-(

To mi je ľúto... bola určite člen rodiny.

vrabčák napsal(a):

Andrejko, jak se daří malému Twistovi?

Pokračuje v tradici "je to rebel" Všude vleze, takže občas horké chvilky, kde se zas nachází. Včera opět kontrola na veterině. Dostal další antibiotika v injekci, jelikož nachlazení ještě není pod kontrolou úplně, stejně jako zažívání také není ještě úplně OK. U takto násilně odstavených koťátek je to ale vždy prý běh na dlouhou trať, něco se uzdraví a něco zase zazlobí. Nicméně dostali jsme pochvalu, že je vidět, že je o Olivera láskyplně postaráno Je prý super sledovat, jak si kotě, které bylo na pokraji smrti, krásně hraje a je kontaktní

Vrabčáčku, to je krásné čtení, i když bych se vlastně dle toho měla tak trošku bát, co mě čeká Se psy mám zkušenost, vždy jsem nějakého měla, kam jen má pamět sahá, ovšem kočičák, to je věc jiná. Tam tápu.

Co se vody týče, tak s tou zatím bojujeme, jelikož začal dostávat příkrmy v podobě mletých kapsiček, musí už i dostávat tekutiny, samotné mléko již nestačí. Hmm, to se dobře řekne, ale hůře udělá. V misce vodu zcela ignoruje - respektive, připlíží se k ní, lehce ponoří čumák, děsně se lekne, uskočí a začne frskat Takže zatím vždy stylem "hrajeme si na to, kdo koho přepere, ale já s tou stříkačkou jsem větší a mám lepší šance!"

Je čím dál rychlejší, stačí na 10 sekund dát pohled jinam a už není v dohledu. Místa jako knihovna - dolní část, šuplík pod postelí, přihrádky s oblečením, je prostě všude. Lákají ho kabely, což je problém. Takže furt jen vše zvedáme, odklízíme, ucpáváme úzké nedostupné otvory a čekám, kdy se o něco přizabiju já sama. Doteď byl jeho pelíšek můj obrovský koš na prádlo, už to není možné, protože z něj vyskočí. Takže řešíme, kam s ním, přece jen někdy musím spát, a kdyby v noci vylezl a někam zalezl, mám pocit, že ho buď už nenajdu a nebo ho ve tmě přišlápnu.

Je zajímavé sledovat, jak takové malé chlupaté bezbranné stvoření dokáže obrátit zajetý chod rodiny. Komplet ho převrátil. Mám pocit posunu v čase o takových 18 let zpět, kdy byli děti  malinkaté.

A ještě mě trošku děsí to, co mě čeká, a sice že je musím zkamarádit dohromady s naším pesanem. První pokus nevyšel, druhý zatím odkládám, nemám na to nervy

Pekné počteníčko, hlavne na Skuhroch .... My sme tiež kedysi mávali mačky, ale už je to dávno... od malého mačaťa, väčšinou a historky to boli tiež fajnové - vrátane čistotnej mačky, ktorej keď sa nepáčilo WC (čo bolo už po prvom použití ňou samou), tak radšej uprednostňovala umývadlo... Kocúri naopak značkovali všade . Teraz ako alergička už by som mačky/mačku nemohla mať, ale ktovie... ešte sa nechystám zomrieť a možno sa môj zdravotný stav zlepší...

Seli, hezké!
Tak ať alergie hodně rychle někam zmizí!!!

Věro, drsné a zároveň...

Dnes jsme s manželem usoudili, že náš malý Oliver byl za cca 10 dní, co je u nás, u lékaře víckrát, než my dva dohromady za rok Dnes teda další návštěva - stále se řeší to jeho ne příliš dobré zažívání a zdolali jsme metu! Oliver má půl kila

AndreaP. napsal(a):

Dnes jsme s manželem usoudili, že náš malý Oliver byl za cca 10 dní, co je u nás, u lékaře víckrát, než my dva dohromady za rok Dnes teda další návštěva - stále se řeší to jeho ne příliš dobré zažívání a zdolali jsme metu! Oliver má půl kila

Blahopřeju!