eremuruss napsal(a):

Dnes me dcera volala,aby si upresnila hodinu sveho narozeni. Pak me rekla,ze se vcera seznamila s klukem ktery je narozeny ve stejny den,ve stejnem meste a o pul hodiny dele nez je narozena dcera. JE pani co tehdy rodila po me a ja mohla sledovat cely jeji porod,porodni luzka byli umistene tak,ze ja mela hlavu u jejiho boku,ale luzka byli asi 2 metry od sebe. Casto jsem si na tu pani vzpomnela. Ten chlapec co se tehdy narodil bydli 30 km od moji dcery. Neco podobneho se stalo i memu synovi ktery byl na tabore s klukem ktery se narodil ve stejny den a stejne porodnici co muj syn. A take bydli asi 20 km od nas,Prijde me to takove zvlastni se takto lidi setkat.

Erem, nevím jestli dobře rozumím... ty jsi jako byla přímo u porodu té paní? Koukala jsi na ní? Snad jen špatně rozumím, to si vůbec neumím představit! Takový nedostatek soukromí!

Lennno, tak to před 30 lety bylo normální, já také na porodním sále se třemi (!) lůžky byla svědkem porodu paní vedle, myslím že tam ani žádné zástěny nebyly. Paní porodila dřív než já, věděla jsem tak co a jak mě čeká :-(. Tedy hlavně přístup personálu: Když paní párkrát vykřikla, okřikla ji sestřička: Když to nebolí, tak se nerodí. Takhle to tehdy bylo běžné... :-)

eremuruss napsal(a):

vrabčák napsal(a):

Ve stejný den jako já se narodila jedna spisovatelka, ale z běžných lidí jsem dlouho na nikoho nenarazila. Až jednou mi řekla kamarádka, že její muž má narozeniny se mnou. No a pak jeden hodně velký grázl, se kterým se jeden člen naší rodiny dokonce soudil a naštěstí to dobře dopadlo.

Tady spise jde o to,ze se setkali lide ktery se narodili ve stejny den , rok ,na stejnem miste a jeste cas narozeni kousek od sebe. V te dobe nas tam maminek bylo po porodu 12.kterym se po dobu tech 5 dnu na novorozeneckem narodili deti. To je jak jehla v kupce sena.

Erem, vím, jak jsi to myslela. Můj příspěvek - to byla jen taková volná asociace.

Ad náhody: Okolo Silvestra som bola v Prahe a keď sme 31. 12. šli s kamoškou okolo obeda do múzea - blížili sme sa k metru - zrazu sa zjavila kamoška Pražanda, dcéra našich rodinných priateľov, ktorá šla do neďalekého nákup. centra kúpiť švagrovi opasok . Náhoda, že v celej veľkej Prahe sa zrazíme v konkrétnej chvíli presne na tomto mieste....

Niky123 napsal(a):

Lennno, tak to před 30 lety bylo normální, já také na porodním sále se třemi (!) lůžky byla svědkem porodu paní vedle, myslím že tam ani žádné zástěny nebyly. Paní porodila dřív než já, věděla jsem tak co a jak mě čeká :-(. Tedy hlavně přístup personálu: Když paní párkrát vykřikla, okřikla ji sestřička: Když to nebolí, tak se nerodí. Takhle to tehdy bylo běžné... :-)

Tak tohle je příšerné. O tom chování personálu už jsem slyšela/četla... ale že se rodilo bez soukromí, to jsem netušila. Jak tu často v dobrém mluvím o některých věcech z dob minulých, tak tahle oblast byla naprosto příšerná, jako z hororu! Dnes naštěstí už nemyslitelné... snad!

LENNNA napsal(a):

Niky123 napsal(a):

Lennno, tak to před 30 lety bylo normální, já také na porodním sále se třemi (!) lůžky byla svědkem porodu paní vedle, myslím že tam ani žádné zástěny nebyly. Paní porodila dřív než já, věděla jsem tak co a jak mě čeká :-(. Tedy hlavně přístup personálu: Když paní párkrát vykřikla, okřikla ji sestřička: Když to nebolí, tak se nerodí. Takhle to tehdy bylo běžné... :-)

Tak tohle je příšerné. O tom chování personálu už jsem slyšela/četla... ale že se rodilo bez soukromí, to jsem netušila. Jak tu často v dobrém mluvím o některých věcech z dob minulých, tak tahle oblast byla naprosto příšerná, jako z hororu! Dnes naštěstí už nemyslitelné... snad!

O prázdninách po třeťáku na gymplu jsem byla na brigádě v nemocnici na gynekologicko - porodnickém odd. Jednou dost pozdě večer byla příšerná bouřka, což na budoucí maminky silně zapůsobilo a chtěly rodit všechny najednou. Na černé obloze se křižovaly blesky, hrom burácel ostošest a na porodním sále bylo skutečně živo. Porodní asistentky to všechno nestíhaly, a tak museli nastoupit i páni doktoři. A do toho všeho cvrkotu se ozýval křik mrňavých andílků, kteří se na naší zemičce ocitli, aniž věděli jak.    

LENNNA napsal(a):

Niky123 napsal(a):

Lennno, tak to před 30 lety bylo normální, já také na porodním sále se třemi (!) lůžky byla svědkem porodu paní vedle, myslím že tam ani žádné zástěny nebyly. Paní porodila dřív než já, věděla jsem tak co a jak mě čeká :-(. Tedy hlavně přístup personálu: Když paní párkrát vykřikla, okřikla ji sestřička: Když to nebolí, tak se nerodí. Takhle to tehdy bylo běžné... :-)

Tak tohle je příšerné. O tom chování personálu už jsem slyšela/četla... ale že se rodilo bez soukromí, to jsem netušila. Jak tu často v dobrém mluvím o některých věcech z dob minulých, tak tahle oblast byla naprosto příšerná, jako z hororu! Dnes naštěstí už nemyslitelné... snad!

Já jsem rodila s 16 letou cikánečkou, chudák nevěděla, co se s ní děje.................a sestra? Byla na ni sprostá.....co řveš, do roka seš tady znovu.............trhni si nohou........ještě teď si na to vzpomenu někdy..........když jsem to vykládala svým dětem, dívaly se mne tak zvláštně..............nevěřily, tak jsem přestala

Vyhovovalo mi, že se všeobecně neprozrazovalo pohlaví (jen ve výjimečných případech). Ať kluk, nebo holka, narození dítěte je zázrak.    

Radosť mi urobil koniec prázdnin (teda, jeho priebeh - nie to, že sa skončili), hlavne návšteva u nevlastnej dcéry a včerajšia oslava kamoškiných menín v kaviarni UFO s výhľadom... Plus náhodou a oneskorene objavená PFka od bývalej žiačky - to sú chvíle, keď mám pocit, že moja robota je super a stojí za to...

Ahoj děvčata, tak se zase ozývám, pořád ještě žiju a dokonce budu podávat žádost o rozvod, až se z toho rozchodu a vyhození Munďáka vzpamatuju.
Radost mi udělalo,  že jsem své rozhodnutí s ním skončit dodržela i přes to,  že už zdaleka nepije tolik,  jako píval. Já na to ale už nemám sil,  tak je to teď takhle.

Ahoj Rosamundo, vytrvej ve svém rozhodnutí. Držím ti palce!

Díky za podporu, vynasnažím se