Irma napsal(a):

U regálu s jogurty jsem uviděla prázdné papírové přepravky, pár jsem jich posbírala a odnesla do připraveného odpadového vozíku.

Tak jsem byl včera v Lídlu pro šest jogurtů. Normálně tam bývají položené prázdné papírové přepravky, tak si jednu vezmu a jogurty do nich naskládám, ale včera zrovna jako na potvoru ani jedna, musel jsem obejít celou prodejnu než jsem je našel ve vozíku se starým papírem

23 na slunku, valim do luk a hájů bez zimního kabátu a s pozitivní myslí Lennno, dnes jsem potkala autoškolu a právě vystupoval chlapec, kterému dva muži gratulovali k úspěšnému složení zkoušek. Jak jsi na tom ty? Jedete, nejedete?

Palomita - moc děkuji za testíky! Užila jsem si je

NCH - vsadím se, že si na to u jogurtů ještě párkrát vzpomenu

Od 16. 55 (každou středu) Folklorní okénko na Proglasu. Uváděla Magdalena Múčková, věnováno hlavně Vladimíru Úlehlovi, zpíval a hrál Danaj, zpívali zástupci tří generací Múčkových aj. Příští středu bude Okénko věnováno západním Čechám - Plzeňsku, hlavně Horní Bříze - Zdeňkovi Bláhovi a Folklornímu souboru Úsměv.

vera napsal(a):

Petr100 napsal(a):

Věro byla jsi na Květnici? Já několikrát. Jedou jsem tam měl prvonález jedné orchideje.

Byla, je to taky krásné.................Čepička je naproti

U kláštera sem dlouho nebyla. V Předklášteří bylo (je) i hezké muzeum. Do Tišnova jezdím pravidelně na burzy minerálů. Nějaké jsem nasbírala i na Květnici. Občas tam otvírají i jeskyně. Pak je tam tam i rozhledna Klucanina a když se z ní vracíš směrem k vlaku tak je tam krásná budova nemocnice a ulička s prvorepublikovými vilkami - natáčely se tam četnické humoresky.
Ale to vy oba asi všechno víte

Judy seš dobrá. V Tišnově jsem byl také párkrát na burze. Já se musím pocamrat. Když bylo klukovi tak 10 roků, tak jsme zajeli na Květnici, lano a karabiny v ruksaku  a celý den jeskyně a propasti. Našli jsme dobré místo s kameny a tak jsme jich pár kilo dali do rance. Bejvávalo, bejvávalo.

Petr100 napsal(a):

Judy seš dobrá. V Tišnově jsem byl také párkrát na burze. Já se musím pocamrat. Když bylo klukovi tak 10 roků, tak jsme zajeli na Květnici, lano a karabiny v ruksaku  a celý den jeskyně a propasti. Našli jsme dobré místo s kameny a tak jsme jich pár kilo dali do rance. Bejvávalo, bejvávalo.

I ty "obyčejné" jsou často neobyčejné. Hoooooodně dlouho jsem měla kamínky z Máchova jezera v krabičce od lentilek, šutříky z různých pohoří v jiných krabičkách, oblázky z Otavy v Anníně ještě v jiné a v další ty z moře...

Už delší dobu mi dělají radost jarní kytičky. O sedmikráskách ani nemá smysl se šířit; ty prostě neumějí odpočívat a kvetou celý rok. Tento covidrok je ale opravdu dost podivný... Petrklíče si klidně kvetly už v lednu a teď kvetou i sněženky, podběl a další něžné krásky, které ani neumím pojmenovat. A z okna opět koukám na vzrostlý keř, od ledna obsypaný růžovými kvítky. A k tomu ptáci zpívají svoje árie taky snad už od ledna a denně spustí ještě za tmy tmoucí, což jim nikterak nevadí. Za domem máme spoustu stromů a keřů, tak vím, o čem mluvím.

U kamarádky mají na zahradě obrovskou jabloň. Vždycky mám pocit, že zabírá celou zahradu. Ale prý už začíná odcházet.....

Upravil(a) vrabčák (25. 2. 2021 20:42)

Holky kamenářky, máte můj obdiv
Když jsem se chystala za obchodním partnerem přes půlku světa, ptala jsem se, co by ho potěšilo, co má rád. Odpověď zněla šutry.. Vydali jsme se tedy doma na výpravu, vykutali pěkné kamínky z místních nalezišť a pak jsem zprostředkovávala a tlumočila zapálené básnění mého muže o těch kamenech.. Nikdy člověk neví, v čem najde společnou řeč
Z jiného soudku, kdysi jsem s mladým kolegou řešila "kam pozvat dívku na rande".. říkám, in jsou netradiční zážitky. Našla jsem "Setkání speleologů amatérů". Musela jsem se strašně smát, když jsem si představila svého nadšeného muže, jak se baví o různých jeskyních a kamenech a mě.. Smála jsem se především proto, že by toho můj muž byl schopný a zatáhnul by mě tam a vlastně i já bych šla, už jen pro tu srandu a rozhodně by se jednalo o zážitek, na který by ani jeden z nás nezapomněl

Palomito, !