Když jsme plánovali třetího potomka, nedovedla jsem si představit ,že bych měla holku po dvou klukách. Ano, přála jsem si vnitřně holku, ale byla jsem smířená (to je špatné slovo) - prostě jsem věděla,že když to bude kluk, budu ho milovat zrovna tak, jako starší syny.

Zelvicko177 a ostatní, když jsme se s mužem seznámili a později brali, už tenkrát jsme mluvili o tom, že by bylo fajn mít véééélikou rodinu o počtu aspoň 5-ti členů.... a v tomto naše dcerky vyrůstají a budou vyrůstat dál.
Jsou už relativně velké, letos 6 a 8 let a já chodím na zkrácený úvazek do práce, abych se jim mohla dostatečně věnovat. O dalším sourozenci s nimi  mluvíme, ale zatím nic konkrétního. Neptám se jich, jestli by raději brášku nebo sestřičku, ale jestli by rády sourozence. O tom, že bych chtěla dát muži syna víte vy - holky - tady, přišla jsem se na toto fórum svěřit se svým nejhlubším nitrem a touhou, ne podmínkou :-)
Rozhodli jsme se pro třetí dítě až teď, jelikož holčičky byly velmi brzy po sobě, ta druhá navíc velmi náročná na péči a já se z toho dlouho "vzpamatovávala". Zajistit velkou rodinu také něco stojí, i proto jsme čekali. Muž povýšil, já jsem se etablovala ve dvou oborech, které mohu dělat z domova, prostě teď je ten správný čas to zkusit. A píšu ZKUSIT záměrně. Už nám bylo dopřáno, 3 mimi je taková třešínka na dortu našeho vztahu, naší rodiny. Bude-li to holčička nebo kluk je ve finále nedůležité, ale hlodá to, no..... takže ať příroda dělá, co umí.

Jsem 24 DC, bolí mě bříško, pobolívají prsa, jsem nafouklá jak balón a nemůžu mít džíny, strašně se cpu, ráno nemůžu otevřít lednici, strašně smrdí.... tak uvidíme, třeba se jen moc pozoruji
Katka