|
19.září : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 19.září : Zapomeňte na nudné podzimní barvy. Tyhle nečekané kombinace ovládnou podzim 2026: Kvůli novým trendům nemusíte měnit celý šatník. 19.září: Dědictví, o které nestojíte: křečové žíly: Podle současné genetiky je jejich vznik složitější. |
|
|
Ahoj, chtěla bych vás poprosit o nějakou radu nebo názor. S přítelem spolu nejsem dlouho, před týdnem mi napsal mail, že mě má rád, ale chce teď být sám. Že pořádně neví co si o mě má myslet, že sem se pořádně neotevřela a že možná ani nevím, co chci. Hodně mě tím dostal...žádné varování, rovnou rozchod. Každý dem sme si pak psali, vlastně se domlouvali na setkání. Ale bylo to jakože v pohodě. Já moc nevěděla, co si to rozchodu myslet, přišlo mi to spíš z jeho strany jako nějaká zkouška, co udělám. Každopádně ve čtvrtek sme se sešli. Bylo to takové - nevím, naprosto normální, uvolněné. Dokázali sme o všem mluvit, já mu vysvětlila jak to vidím a proč sem dělala věci, které sem dělala a neříkala mu své plány. On mi zase řekl svůj pohled, jak myslel to že mě nezná apod.. Řekla sem mu vlastně všechny ty věci, které sem mu chtěla říct ještě před rozchodem, a které chtěl tak dlouho slyšet - plány do budoucna apod. Bylo vidět, že některé věci ho "dostaly", že prostě tohle chtěl slyšet a řekla bych, že se mu to i líbilo (nezapomenu na jeho výraz, když sem říkala, jak hrozně zbožňuju děti). Nakonec sme si povídali asi 4 hodiny. Bohužel se k tomu přimíchal i trochu alkohol a nakonec sme skončili jak sem předpokládala-v posteli. I tak pokračovalo povídaní a takové to sdělování "o sobě". Celou noc mu ale bylo zle a zvracel. Ráno se se mnou rozloučil dvakrát polibkem a slovem "pa". Nakonec sme spolu šli ještě na oběd, protože si u mě nechal deštník, tak sem mu ho chtěla ještě dát... Když sme se pak loučili, bylo vidět že ani jeden nevíme, jak se vlastně rozloučit...nakonec z toho bylo jeho zatahání za mou šálu a "čau". Ale viděla sem na něm, že mě má rád...opravdu. Ten výraz v očích, když to poznáte... A teď mi jde o to, jestli mu mám třeba napsat (třeba jestli je mu ještě zle, protože si po tom obědě šel pak lehnout), nebo ho chtít znova vidět, nebo jestli ho nechat třeba týden, jestli se ozve...dělat mrtvé brouka, abych nějak vzbudila jeho zájem. Chci ho zpátky. A myslím, že mu nejsem lhostejná. Jen to teď chci udělat správně. Děkuju za jakýkoli názor 
Není tady
Chvili jsem vahala, jestli tento prispevek nenapsala moje dcera, ktera mi rano telefonovala o radu... 
Mluvily jsme dlouho, mozna i pul hodiny, vicemene to bylo jen o tom, ze ona rikala ruzne momenty z jejich "noveho vztahu" a pak si je sama komentovala, zarazila mne ta podobnost vasich vyrazu "přišlo mi to spíš z jeho strany jako nějaká zkouška, co udělám"..., no ale to muze byt podobnost ciste nahodna 
...
Jo. Jsem zastancem nazoru, ze se zenska nema nikdy "veset chlapovi na krk"...
K tomuhle:
A teď mi jde o to, jestli mu mám třeba napsat (třeba jestli je mu ještě zle, protože si po tom obědě šel pak lehnout), nebo ho chtít znova vidět, nebo jestli ho nechat třeba týden, jestli se ozve...dělat mrtvé brouka, abych nějak vzbudila jeho zájem. Chci ho zpátky. A myslím, že mu nejsem lhostejná. Jen to teď chci udělat správně...
...
Ja ji rekla, aby nepsala, nezadonila... Aby cekala.
Rekla, ze to tak citi, ale ze to nedokaze. Vymyslela takovou fintu, kterou uz pry kdysi praktikovala, kdyz se nechtela vnucovat: Napsala telefonem sms-ku jakoby nekomu jinemu (kamaradce, ze ma na jejich schuzku nejak pospichat, ze nema moc casu, atd., proste neco neutralniho, co se ho nijak netyka) a jako omylem to poslala jemu..., a pak cekala na reakci...
No, on neco odepsal, docela vtipne, co, to nebylo podstatne, slo o to, ze jejich konverzace pak pokracovala dal...
Dnes po nasem dlouhem rozhovoru, kdy ja jsem ji porad (jako obvykle, rsp. vetsinou), opakovala, ze se nema vnucovat a hlavne MUSI MIT PORAD SVUJ VLASTNI PROGRAM, rekla, ze to teda s tou omylem poslanou sms zkusi znova...
Situace se opakovala. Odpovedel... komunikace dal pokracovala, a neco, co predtim zustalo nevysloveno, se pomalu a nenasilne, vyjasnilo...
Nevim, jestli je to dobra rada...
Není tady
Dorka - děkuju za názor. Vaše dcera opravdu nejsem, ale jak to tak vypadá, chlapi jsou si podobní, ne-li stejní.
Já sem zastáncem stejné teorie jako vy, jde jen o to, vydržet to. Včera sem mu chtěla napsat, strašně moc, ale nějak sem se udržela. Nemyslím si, že bych musela dělat tuhle fintu (i když nápad je to dobrý), protože takhle s komunikací problém nemáme. Vím, že když mu napíšu a zeptám se, tak mi odpoví...
Trochu se bojím, že když mu nebudu psát, že to bude považovat za to, že sem se optě stáhla a nechci s ním komunikovat (tedy to, co mi vlastně řekl při rozchodu), a že to tím pokazím a nebudu mu moct pak už vysvětlit, že sem otevřená zůstala, jen ho nechtěla uhánět. Mám pocit, že po tom pátku stejně čeká, že se ozvu...abych ukázala, že to myslím vážně...ale můžu se mýlit.
A můžu se zeptat jak to s Vaší dcerou dopadlo? Jako jestli se k sobě vrátili, nebo si to jen vyjasnili?
Špatná rada to rozhodně není a děkuju za ní.
Není tady
Taky bych takovou fintu nedělala. Nepřijde mi to důstojné. Když, tak rovnou napsat jemu a ne že jsem sespletla.
snajpr, co vede jemnou něžnou mladou ženu k takové přezdívce? Zajímají mě pohnutky lidí, jaké měli, když si dávali nick.
Nebo nomen omen? Pak by to možná chtělo zjemnit tvé chování.
Není tady
Eva - a můžu se zeptat pouze na tvůj názor na tohle celé? Jestli dělám chybu, když mu napíšu? (což stejně vím, že se stane). Navíc má u mě ještě své věci....
Zeptat se můžeš Je to proto, že na střelnici vždycky trefím napoprvé 10. Ale pak většinou už jen 9 nebo 8 (nebo taky nic) takže bych prý byla dobrý snajpr, protože u něj záleží jen na té první ráně
Není tady
Střílení nech chlapům a netahej si ho do nicku
Jestliže jste spolu pouze krátce, jak píšeš, myslím, že bys mu psát neměla a měla to nechat být. Když ti řekl, že chce být sám, tak mu vyhov. To je brzy, když už ti to říká teď. Počkej na toho, co bude chtít být s tebou a nebude si řešit své vnitřní nejistoty.
Není tady
Děkuju za názor, Evi.
Já asi vím, že máš pravdu, ale tomu srdci se to říká těžko... Zvlášť když si vzpomenu, jak se mě teď naposledy díval. A že třeba i řekl, že bysme si mohli spolu zajet někam ven a vypadnout od lidí.
Asi se teda budu muset udržet a nenapsat mu a doufat, že mu budu třeba chybět...
Není tady
Eva. napsal(a):
Střílení nech chlapům a netahej si ho do nicku
Jestliže jste spolu pouze krátce, jak píšeš, myslím, že bys mu psát neměla a měla to nechat být. Když ti řekl, že chce být sám, tak mu vyhov. To je brzy, když už ti to říká teď. Počkej na toho, co bude chtít být s tebou a nebude si řešit své vnitřní nejistoty.
Souhlasím s Evou.
Není tady
Eva. napsal(a):
Střílení nech chlapům a netahej si ho do nicku
Jestliže jste spolu pouze krátce, jak píšeš, myslím, že bys mu psát neměla a měla to nechat být. Když ti řekl, že chce být sám, tak mu vyhov. To je brzy, když už ti to říká teď. Počkej na toho, co bude chtít být s tebou a nebude si řešit své vnitřní nejistoty.
Proč ? pokud jí to baví a zřejmě to pro ní má velký význam, proč by si dle toho nemohla zvolit nick? Jsi tu od toho, abys určovala, který nick ano a který ne? A jaké koníčky má kdo preferovat?
Upravil(a) dycinky (24. 11. 2013 12:14)
Není tady
dycinky, dycinky je to každého věc, jaký má nick a koníčky. 
Zřejmě tě to hodně zasáhlo, když jsi napsala a pak to ještě takhle přepsala.
Není tady
Taky mi přišlo zvláštní, co Eva napsala, že si nemám střílení tahat do nicku. Ale mám teď úplně jiné starosti, že. Jak víte
Takže je mi to tak nějak jedno, každý má právo na svůj názor. A když se jí můj nick nelíbí, může být... hlavně toho děvčata nechte, ať se tu kvůli takové blbosti ještě nepohádáte. To by byla škoda!
Není tady
dycinky napsal(a):
Eva. napsal(a):
Střílení nech chlapům a netahej si ho do nicku
Jestliže jste spolu pouze krátce, jak píšeš, myslím, že bys mu psát neměla a měla to nechat být. Když ti řekl, že chce být sám, tak mu vyhov. To je brzy, když už ti to říká teď. Počkej na toho, co bude chtít být s tebou a nebude si řešit své vnitřní nejistoty.Proč ? pokud jí to baví a zřejmě to pro ní má velký význam, proč by si dle toho nemohla zvolit nick? Jsi tu od toho, abys určovala, který nick ano a který ne? A jaké koníčky má kdo preferovat?
Jo, přesně tak a mě se náhodou líbí,když ženská umí střílet a je v tom dobrá,taky bych to tak chtěla umět,někdy i o tom přemýšlím s tím začít jako s koníčkem - chodit se učit střílet na střelnici.
S těma smskama jak psala Dorka je to zjevně o ničem,napsala první a ted bude psát jako omylem už druhou:co:
Podívej,jestli tě to trápí,chápu že ta nejistota je děsná a zvlášt když člověk miluje - ten kdo tolik nemiluje je na tom vždycky lépe,to víš? Tak se s tím nepárej,je naprostá rovnoprávnost,překvap ho a natvrdo se ho zeptej,jak to tedy panáček zamýšlí - at s ním zbytečně neztrácíš čas - to mu taky v té otázce připomeň.A žádný omluvy,dolejzání,žadonění.Nejlepší by bylo se ho na to zeptat face to face,klidně mu navrhni datum a místo schůzky a tam to s ním rozsekni,neboj se vzít aktivitu do vl.rukou ,at je to on kdo se nebude stačit divit...
Není tady
Jaku - můžu říct, že střílení je neskutečný relax...po hodince na střelnici spím pak neskutečně klidně a sem uvolněná. Holt hromaděný stres se asi musí někde vybít... tak ti to můžu jen doporučit!
Popravdě mám pocit, že tohle, co mi radíš, je přesně to, na co on čeká. Na můj "první krok", až budu jakože aktivní. No vyřešit to nějak budu muset. Nebýt té noci a toho oběda, nějak bych ani nepochybovala, že je konec...ale choval se ke mně tak nějak vztahově, jak kdyby rozchod nebyl. Proto nevím, co si o tom myslet...ale žadonit a dolízat nehodlám. Rozseknout to budu muset, jen bych si chtěla být jistější, že mi neřekne definitivní ne. Jen vůbec nevím, co bych mu měla vlastně říct - že ho mám ráda, že teda když si přeje rozchod, tak to pro něj udělám, ale že potřebuju vědět na čem sem? Ale bych byla moc ráda, kdybych ho nějak překvapila, že by hleděl... jen nevím jestli další setkání zvládnu. Aby to nedopadlo jak minule... 
Není tady
snajpr napsal(a):
Jaku - můžu říct, že střílení je neskutečný relax...po hodince na střelnici spím pak neskutečně klidně a sem uvolněná. Holt hromaděný stres se asi musí někde vybít...
Popravdě mám pocit, že tohle, co mi radíš, je přesně to, na co on čeká. Na můj "první krok", až budu jakože aktivní. No vyřešit to nějak budu muset. Nebýt té noci a toho oběda, nějak bych ani nepochybovala, že je konec...ale choval se ke mně tak nějak vztahově, jak kdyby rozchod nebyl. Proto nevím, co si o tom myslet...ale žadonit a dolízat nehodlám. Rozseknout to budu muset, jen bych si chtěla být jistější, že mi neřekne definitivní ne. Jen vůbec nevím, co bych mu měla vlastně říct - že ho mám ráda, že teda když si přeje rozchod, tak to pro něj udělám, ale že potřebuju vědět na čem sem? Ale bych byla moc ráda, kdybych ho nějak překvapila, že by hleděl...
Snajpre, tak trochu mi přijde, ze ty se od té doby, co ti řekl, ze chce byt sám, můžeš snahou pretrhnout...pokud ti to vyhovuje, tak supr (bez ironie). Ale pan se zatím jen veze a činy zatím zadne....
Není tady
snajpr napsal(a):
Jaku - můžu říct, že střílení je neskutečný relax...po hodince na střelnici spím pak neskutečně klidně a sem uvolněná. Holt hromaděný stres se asi musí někde vybít...
Popravdě mám pocit, že tohle, co mi radíš, je přesně to, na co on čeká. Na můj "první krok", až budu jakože aktivní. No vyřešit to nějak budu muset. Nebýt té noci a toho oběda, nějak bych ani nepochybovala, že je konec...ale choval se ke mně tak nějak vztahově, jak kdyby rozchod nebyl. Proto nevím, co si o tom myslet...ale žadonit a dolízat nehodlám. Rozseknout to budu muset, jen bych si chtěla být jistější, že mi neřekne definitivní ne. Jen vůbec nevím, co bych mu měla vlastně říct - že ho mám ráda, že teda když si přeje rozchod, tak to pro něj udělám, ale že potřebuju vědět na čem sem? Ale bych byla moc ráda, kdybych ho nějak překvapila, že by hleděl...
Jak si psala,skončili jste spolu v posteli díky přispění alkoholu,to se ti může stát s kýmkoli,přeženu-li to a o lásku při tom vůbec nemusí jít.
Vůbec nežadon,ani bych mu neříkala že ho mám ráda - to si jen vyslechni od něho,jestli něco takovýho řekne a pak bych mu blahosklonně teda řekla,že se teda ted já ještě potřebuju rozmyslet,že se mi to jeho jednání nelíbí,tak proto.To v případě,že by projevil zájem dál ve vzrtahu pokračovat.Musíš být potvora,aby to byl nakonec kdo kdo bude žadonit,vyznávat lásku,atd.A nebo taky k ničemu nedojde aa vy se rozejdete.
Není tady
Eva. napsal(a):
dycinky, dycinky je to každého věc, jaký má nick a koníčky.
Zřejmě tě to hodně zasáhlo, když jsi napsala a pak to ještě takhle přepsala.
MĚ ??
Byla jsi to ty, kdo reagoval a dokonce to bylo první, cos k příspěvku napsala.
Není tady
asi bych byla taky pro to, aby jste si promluvili "narovinu" a nečekala na "příležitost. Otázka je , jestli se na cítíš a máš odvahu (taky by ses mohla dozvědět něco, co by se ti nelíbilo). Strach je pěkná potvora.A silná.
Není tady
Sandra - marně přemýšlím, jestli sem se mohla nějak přetrhnout...psali sme si každý den, to ano, já se ho zeptala jak se má, on odpověděl a zeptal se mě co a jak a pak sem vždycky už jen domlouvala ten náš sraz, protože nám to úplně nevycházelo...nevím, jestli tohle bylo zrovna "přetrhnutí se". Spíš nutnost, i když sem ji trošku prodlužovala.
Jaku - tak nic horšího než rozchod mě už čekat nemůže....s tím musím počítat. A časem by ta bolest snad přešla. Potvora, jo. To byla jeho bývalka, a velká. Takže prostě jen - sejdeme se a tam se ho mám zeptat jakože co to znamenalo? Nechat si to od něj vysvětlit jak to cítí? Nebo bych ho tím zase dostala do pozice, že by byl na koni? Nevím totiž jestli zvládnu říct mu jen "vyhovím ti, je konec"... napsat mailem je to asi blbost, že - to by měl čas si odpověď rozmyslet.
dycinky - naprostá pravda...strach mě stál tenhle vztah. Bála sem se, že ho ztratím, až se to stalo. A teď je strach zase zpátky... 
škoda že s tím asi moc nenadělám
Upravil(a) snajpr (24. 11. 2013 15:28)
Není tady
snajpr napsal(a):
Sandra - marně přemýšlím, jestli sem se mohla nějak přetrhnout...psali sme si každý den, to ano, já se ho zeptala jak se má, on odpověděl a zeptal se mě co a jak a pak sem vždycky už jen domlouvala ten náš sraz, protože nám to úplně nevycházelo...nevím, jestli tohle bylo zrovna "přetrhnutí se". Spíš nutnost, i když sem ji trošku prodlužovala.
Jaku - tak nic horšího než rozchod mě už čekat nemůže....s tím musím počítat. A časem by ta bolest snad přešla. Potvora, jo. To byla jeho bývalka, a velká. Takže prostě jen - sejdeme se a tam se ho mám zeptat jakože co to znamenalo? Nechat si to od něj vysvětlit jak to cítí? Nebo bych ho tím zase dostala do pozice, že by byl na koni? Nevím totiž jestli zvládnu říct mu jen "vyhovím ti, je konec"... napsat mailem je to asi blbost, že - to by měl čas si odpověď rozmyslet.
dycinky - naprostá pravda...strach mě stál tenhle vztah. Bála sem se, že ho ztratím, až se to stalo. A teď je strach zase zpátky...
Měla jsem na mysli deštník jako záminku a teď to tvoje "rada bych ho překvapila, aby hleděl". Co děla on pro to, abys taky "hledela"?
Není tady
snajpr napsal(a):
Sandra - marně přemýšlím, jestli sem se mohla nějak přetrhnout...psali sme si každý den, to ano, já se ho zeptala jak se má, on odpověděl a zeptal se mě co a jak a pak sem vždycky už jen domlouvala ten náš sraz, protože nám to úplně nevycházelo...nevím, jestli tohle bylo zrovna "přetrhnutí se". Spíš nutnost, i když sem ji trošku prodlužovala.
Jaku - tak nic horšího než rozchod mě už čekat nemůže....s tím musím počítat. A časem by ta bolest snad přešla. Potvora, jo. To byla jeho bývalka, a velká. Takže prostě jen - sejdeme se a tam se ho mám zeptat jakože co to znamenalo? Nechat si to od něj vysvětlit jak to cítí? Nebo bych ho tím zase dostala do pozice, že by byl na koni? Nevím totiž jestli zvládnu říct mu jen "vyhovím ti, je konec"... napsat mailem je to asi blbost, že - to by měl čas si odpověď rozmyslet.
dycinky - naprostá pravda...strach mě stál tenhle vztah. Bála sem se, že ho ztratím, až se to stalo. A teď je strach zase zpátky...
pěkná mrcha, vid?
no bud se tomu strachu postavíš nebo se jím necháš ovládat. Nevím , co je lehčí .
Není tady
deštník nebyla záminka, nebo aspoň ne vědomá, musela sem mu ho vrátit...přišlo mi blbý aby moknul. Možná sem to ale měla nechat...pozdě
No podle mě právě nic dělat nemusí, protože si myslí, že je teď na koni on a snažit se mám já. Přišlo mi to tak i z těch sms po rozchodu typu "vím že nic neuděláš, dokud něco nepodniknu já, ale mně se teď prostě nic dělat nechce". A já bych chtěla ty role obrátit...
Není tady
dycinky - no, toť otázka... vypadá to, že to znáš, ten strach... já se mu asi budu muset postavit. POkud on nic neudělá, budu muset já. Ať už jen kvůli vrácení věcí nebo klíčů, když už ne kvůli klidu a jistotě...
Není tady
snajpr napsal(a):
deštník nebyla záminka, nebo aspoň ne vědomá, musela sem mu ho vrátit...přišlo mi blbý aby moknul. Možná sem to ale měla nechat...pozdě
No podle mě právě nic dělat nemusí, protože si myslí, že je teď na koni on a snažit se mám já. Přišlo mi to tak i z těch sms po rozchodu typu "vím že nic neuděláš, dokud něco nepodniknu já, ale mně se teď prostě nic dělat nechce". A já bych chtěla ty role obrátit...
Aha, ja myslím, ze ve vztahu se mají snažit oba....a ne, ze jeden přemýšlí, co ještě udělat, aby se miláček vrátil a ten druhy proste nechce dělat nic, ale plne si užívá, jak ten druhy kmitá a snazi se. Pokud chce byt sám, tak bych mu ten prostor dala. Protože je to prostor i pro tebe, si uvědomit, jestli tohle fakt chceš. A s vracením věci počkej. Jestli je bude potrebovat, tak se ozve sám.
Není tady
děkuju holky...ani nevíte, jak mi to pomáhá. I když teda to, že bysme zase mohli být spolu vidím čím dál černěji, tak sem vlastně ráda za vaše názory!
pořád nad tím přemýšlím že všech úhlů. Jako souhlasím se Sandrou, ve vztahu se mají snažit oba, ale zase musím říct, že vina je tak trochu na mé straně, kdy já se předtím zas tak nesnažila. Sice sem si myslela, že mu tohle moje chování vyhovuje, ale jak mi teď řekl - nevyhovovalo. Měl něco říct dřív. Proto se chci i teď snažit získat ho zpět, protože na tohle možná čeká...viz. i ty sms. Že mu prostě musím ukázat, že ho chci. A mám právě strach, že když teď budu úplně nekontaktní, tak to vezme tak, že prostě nechci a je konec. Na druhou stranu bych ho hrozně ráda nechala vydusit, aby nevěděl na čem je...ale myslím, že teď se v tom plácám spíš já než on. On už si svoje řekl...
chjo, škoda že na tohle nejsou příručky
Není tady
Střílení nech chlapům
Jako výsadu? Jako povinnost? 
"vím že nic neuděláš, dokud něco nepodniknu já, ale mně se teď prostě nic dělat nechce"
Když "nechce", tak nechce... na to má právo.
Ale skutečně se tobě "chce" čekat "dokud něco nepodnikne"? Týden, měsíc, rok...
bych ho hrozně ráda nechala vydusit, aby nevěděl na čem je
Možná, že se stejnou myšlenkou si pohrává on - spíš než sms, mail a podobně bych si vybrala "náhodný setkání" 
- určitě víš, který jsou jeho pěšinky...
Jo - a "klíče" jsou úplně stejná záminka jako "paraple" 
Není tady
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.