Na nic :-/

To bylo spis teoreticky.. Stejne bych to nedokazala,hlavne by se mi neulevilo vubec :-(

No to je prave ono, myslim, ze by se mi stejne neulevilo :-( snazim se nejak zabavit,obvolavam vsechny zname i nezname :-D

45týden napsal(a):

A rekla si mu to Pavli? Jakoze skore je ted 1:1..

Ahoj 45ko :-)

Variantu hry na vyrovnání skóre opravdu vypusť. Myslím, že ti bude akorát tak špatně. Ze sebe

A oznamovat, že teď je to 1:1, to je známka zoualství

Ahoj Zelvicko a Rudo :-)
Víkend probíhal tak že se k nám sjela rodina(jeho) a vesele se oslavoval sv.Martin (husa atd) Takže jsem nikde pryč s kamarádkama nebyla, spíš se snažila o všeobecnou pohodu což mi moc nešlo tak jsem šla brzy spát..Chystám se zítra s jednou známou po práci na kafe, ve čtvrtek to samé s jinou a v pátek mám sraz se školou po asi 10ti letech takže nebudu doma přes noc, tak jsem na to zvědavá... Včera jsme se lehce "ňafli", když jsem uklízela nádobí tak jsem našla papír co jsme si psali že uděláme jinak atd, a jak jsem to letmo prolítla tak jsem jenom v duchu konstatovala hmmm tohle nic, tohle taky nic....takže jsme se opět vrátili k minulosti což jsem nechtěla tak jsem šla radši zase spát, pobrečela si a ráno bylo líp...

PPavlaa napsal(a):

...ale když už to pak bylo mezi náma všechno v háji a prostě se zeptal a chtěl to vědět, řekla jsem že jo.

No u nas, v podobne situaci, kdyz jsem se dozvedela, jak si uzival s moji tehdejsi nejlepsi kamaradkou ve vytahu, to bylo pro mne tak jaksi taky odlehcovaci, mno, netrapilo mne to ani trochu, naopak, jenze to asi zavisi od toho, jak chce ten par dal zustat spolu...
Mne osobne by zrejme skore 1:1 jako ODPLATA rozhodne neutesilo ani neuspokojilo...

Dorka napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

...ale když už to pak bylo mezi náma všechno v háji a prostě se zeptal a chtěl to vědět, řekla jsem že jo.

No u nas, v podobne situaci, kdyz jsem se dozvedela, jak si uzival s moji tehdejsi nejlepsi kamaradkou ve vytahu, to bylo pro mne tak jaksi taky odlehcovaci, mno, netrapilo mne to ani trochu, naopak, jenze to asi zavisi od toho, jak chce ten par dal zustat spolu...
Mne osobne by zrejme skore 1:1 jako ODPLATA rozhodne neutesilo ani neuspokojilo...

vůbec nerozumím, cos tím chtěla říct.

Tyyy jo zacinam byt nalomena :-D I kdyz to mou momentalni situaci nevyresi treba mi to pomuze v rozhodnuti..? Kdyz budu schopna se vyspat se s nekym jinym tak manzela asi uz nemiluju..si myslim..

45týden napsal(a):

Tyyy jo zacinam byt nalomena :-D I kdyz to mou momentalni situaci nevyresi treba mi to pomuze v rozhodnuti..? Kdyz budu schopna se vyspat se s nekym jinym tak manzela asi uz nemiluju..si myslim..

na tvým místě bych to nedělala. fakt to není dobrý řešení. jak psala selima, spíš zoufalství.

Tak já už nevím... Zkusila jsem si teď žít "po svým", reakce nula,jen strohý tak jaký to bylo a u koho si spala vlastně.. Jinak nic,pořád si jede svoje,svojí lajničku a já už teď řvu nejen v práci,ale i na procházce se psem(na kterou jdu raději úplně sama,pak na mě po pár metrech dopadne smutek jak jsme touhle cestou chodili celá rodina a byli jsme šťastný a objímám stromy :-D) V sobotu musel večer do práce-odjel v sedm a vrátil se ve 23hod..pak druhý den dělá oběd..fakt už nevím,ale hrozně se trápím,nevěřím,pořád se mi to vrací a pohrávám si s myšlenkou že mu řeknu že se budeme tedy střídat týdenxtýden,že nejsem vůbec šťastná a že to tak bude lepší...Třeba se vyčistí vzduch,jestli na to už není pozdě,přece jen se v tom už plácáme přes půl roku..ale třeba si uvědomí že mu chybím,ne jenom jako hospodyně,ale jako rovnocenná partnerka :-(

Ahoj 45-ko

Problém bude asi v tom, že to žití po svém, máš stále v těch uvozovkách

On jede ve svý lajně, stejně jako ty jedeš pořád v té své, depresivní, nevyrovnané  lajně Sentimentální k tomu (objímání stromů).


Ale tak aspoň sis vyzkoušela, že dělat něco jen proto, abys vyvolala žádoucí reakci, nefunguje.

Z mého pohledu se ti opravdu nic strašného neděje. Krom toho, že veškeré své cítění prožívání odvíjíš od chování a reakcí (nereakcí) jednoho chlapa. Nevidíš to všechno okolo, co funguje a mohlo by ti přinést radost. Je to obrovská škoda.

Ale to už ti tady sdělila spousta ženských a ty sis z toho zatím vzala něco po svém, co nefunguje.

To je na tom to blbé, že ty co prožily, tak už vědí a ty si to prostě jen potřebuješ prožít celé :-)

Nevidím do toho, takže asi nejsem objektivní.
Pro mě je nepochopitelný nějaký tlak okolí, rozebírání situace s někým, kdo to stejně nežije, chytří umí být všichni. Ztráta času a energie.
No prožít si to celé - já to myslela tak, že ty si jedeš pořád v nějaké té své lajně, je tam hodně sebelítosti, možná snad i nějaká deprese z toho dlouhodobého trápení, sebedůvěra ani ne na nule, ale spíš někde v mínusu . Každý máme tu hranici jinde, kdy si řekneme dost a teď jinak. Ten impuls, ten musí přijít od tebe. Až se dáš do cajku ty, tak se zlepší i vše okolo.
Tady už to bylo řečeno hodněkrát. Ty pořád něco očekáváš. Že když uděáš něco, tak ten chlap se zachová nějak a když on se tak nezachová, tak jsi zase v háji. A tak furt dokola. Řešíš nějakou tu taktiku, jak na něj, co udělat aby...
Já si myslím, že bys ho měla prostě vypustit (se mi to řekne že jo), prostě to pustit, přestat se bát, protože ty se pořád něčeho bojíš a zaměřit se na sebe. A když to sama nezvládneš, tak si k tomu vezmi toho odborníka. Hlavně řeš sebe, svoje pocity, stavy. Jen sebe.