Nikdy jsem neměla partnera, který mi zahýbal, teda nevěděla jsem o tom, ale měla jsem a mám jiné problémy.
jak by ses zachovala, kdyby stejná věc byla v situaci, že nemáš práci nebo za minimum a byt je napůl nebo manželův?
Přitom je jasné, že asi někoho má.
ty vlastně máš dokonalé zázemí a rodiče ti pomohou a ještě se za tebe postaví.
taky ale opačně,stavěla bych na tom, jak se chová doma a snažila bych se o tom nezmiňovat,spíše společně strávit volno,tak jako v jiných příspěvcím , jak jsem psala, začla bych chodit cvičit s ním o víkendu alespoň jednou a změnila něco, nevím, vlasy, oblečení a když to nepůjde, tak to nepůjde nebo budeš překvapená, na rovinu,když bude chtít si užít a je daleko, tak tomu nezabráníš,ale můžeš stoupnout na ceně a třeba se uklidní.
měla jsem sama vždycky ideály,jaká budu, jak budu žít a jaké budu mít děti a dnes ve 38 letech řeším bydlení,mám nemocné dítě,nemám na sebe čas a druhé dítě se mnou bojuje,jsem nešťastná,bodužel z mého pohledu "občasná nevěra" a doma klid,peníze,děti ok,tak to  je maličkost,ber to ale s rezervou,prostě můžeš spadnout na dno i jinak.
PS: Tobě se nikdy nelíbil žádný chlap? ne , že bys zahýbala, jen jestli tě to třeba trochu nebralo?

Manželovi zbývá na jeho potřeby 21 tisíc? A to mu ještě vaříš, aby neutrácel?
Nu, ten na sobě opravdu nešetří. Chtěla bych od něj při takovém platu určitě větší měsíční příspěvek na děti a domácnost.

Myslím, že tohle vše jsi tady už psala před dvěma lety, ale pod jiným nickem. Pamatuji si to.

Eva. napsal(a):

Manželovi zbývá na jeho potřeby 21 tisíc? A to mu ještě vaříš, aby neutrácel?
Nu, ten na sobě opravdu nešetří. Chtěla bych od něj při takovém platu určitě větší měsíční příspěvek na děti a domácnost.

Myslím, že tohle vše jsi tady už psala před dvěma lety, ale pod jiným nickem. Pamatuji si to.

Ne, majkafo - příběh se stejnými indiciemi dvou hlavních aktérů se tady řešil poměrně nedávno

Kiara napsal(a):

vendy21, já Tě nechci a nebudu podrobovat výslechu, zda jsi opravdu totožná s jiným nickem, který tady v létě vypisoval své trápení s manželem a budu vycházet jen z toho, co jsi sem tentokrát napsala.

Rozhodně podle mě není v pořádku, když Ti manžel předá na domácnost a děti jen 13.000,- Kč, zaplatí si podnájem v Brně a celých 17.000,- Kč mu zbyde jako královské kapesné, načež Ty ze svého platu zaplatíš všechno ostatní a nezůstane Ti téměř nic (záměrně nehovořím o těch 13t, které od manžela dostaneš, protože tyto peníze téměř okamžitě spotřebují děti). Jestli tyto peníze, které mu zbydou, neinvestuje pro blaho rodiny, logicky si je před Tebou ulejvá.

Napadlo mě, kolik Ti asi bude přispívat měsíčně ve chvíli, kdy vaše děti dostudují - velmi pravděpodobná možnost je, že od něj budeš dostávat buď pouze symbolickou částku, nebo v ten moment sám požádá o rozvod

Já vím, že to, co mi manžel dává, není moc...ale co mám dělat, když nechce dát víc? Argumentuje tím, že zaplatí podnájem a zbyde mu 17 tisíc...ale z toho ještě zaplatí zdravotní a soc. pojištění - 5 tisíc, pak úrazové připojištění 1 tisíc..něco ho stojí jídlo přes týden a dojíždění domů, pak si platí pernamentu na fitko...pak že si musí šetřit, protože je OSVČ a nikdo mu nezaplatí dovolenou, nemocenskou...
Ale jak mi řekl, těch 34 tisíc, co vydělá, opravdu vykazuje v daňovém přiznání...
Nemáte někdo zkušenost, kolik by tak mohl vyměřit soud z jeho platu jako výživné na dva vysokoškoláky?

BLBÉ JE TO, ŽE V JEHO OČÍCH VLASTNĚ ZAJISTIL RODINU A CO CHCEŠ VÍCE?
nEUMÍM SI PŘEDSTAVIT, ŽE BYCH JEDNOU DOKÁZALA NA DĚTI INVESTOVAT 13 TISÍC NA VŚ A TO NE, ŽE BYCH NECHTĚLA, TO CHCI,JEN JESTLI NĚKDY NA TO BUDU MÍT.
bÝT TEBOU, TAK ZKUSÍM HLEDAT JINOU PRÁCI NEBO NĚCO NAVÍC A KDYŽ NECHCE MANŽEL SPOLUPRACOVAT, TAK BYCH SI VÍKENDU NAŠLA PROGRAM,ŘEKLA MU, ŽE MI CHYBÍ PENÍZE A VYDĚLÁVÁM NAVÍC  NEBO PŘES CITY,JÁ NEVÍM.
MANŽEL MOC DOBŘE VÍ, ŽE BYDLÍTE S TVÝMI RODIČI A KDYBY NĚCO, TAK POMOHOU,URČITĚ MÁTE NÁKLADY S BYDLENÍM MENŠÍ NEŽ KDYBYSTE BYDLELI SAMI.
HLAVNĚ BYCH SE NEPONIŽOVALA,ALE ZASE NĚJAKOU FORMU ZVOLIT MUSÍŠ.
JDI CVIČIT,ZAPRACUJ NA SOBĚ,NABARVI SI VLASY A ALESPOŇ SE BUDEŠ CÍTIT LÉPE, KDYŽ UŽ NIC.
ps: mILENKA TAKY NĚCO STOJÍ...

PPavlaa napsal(a):

vypni si caps lock

vendy 21- Tobě není pomoci - podle toho, co jsi napsalao manželovi.

Nic nemusí, pokud nechce zachraňovat manželství, spíš by měl ale se snažit manžel, jenže ....
Buď necítí problém, nebo je mu to jedno.
Ale má děti, tak přesto nemůže myslet jen na sebe,to je jasné...

Ale to je podle mě jiné,i přítel platí alimenty a může nechat ženě 3/4 bytu,to je něco jiného.
A diskutujeme o tom jinde.
jen, že ona má o děti postarané a manžel by platil podle mě v alimentech méně, tak do 8000 max,myslím si to.

jak to může být stejné, vendy má bydlení u rodičů,na tom manžel by asi nedosáhl,takže děti nejsou ohroženy,ale ona spíše,že kvůli zabezpečení dětí se vlastně s manželem trápí,protože ví, že by to bylo náročné.

nerozumím asi.

Eva. napsal(a):

Jessika napsal(a):

Vera, souhlasím s tebou, že je třeba zapracovat na sobě ... změnit se.

Ale fakt mi to vrtá hlavou, proč to vždycky musí být ta ženská, která

a) 30 minut nemluví na manžela, když přijde z práce, aby si odpočinul...
b) hlásí svému ženatému milenci, kdy a kde je, protože je žárlivý...
c) akceptuje manželovou nevěru a naučí se s ní žít ...

a příkladů by bylo , celá abeceda  

Ačkoli to chápu (mění se ta strana, které něco nevyhovuje) , cítím v tom trošku nerovnováhu...

Proč v tom vidíš, že musí? Copak ty něco musíš? Proč?

zapracovat na sobě.....kvůli sobě.....abych já neměla problém....abych já byla v pohodě....přeskládat v hlavě
myslela jsem to jinak......že mě to nebude trápit.....že se to pro mne stane podružný problém....a že mě to posune dál
ne, že se se PODŘÍDÍM

Jo a ztracená důvěra se obnovuje těžko a pokud se to jakžtakž podaří a ten, co zklamal, tu důvěru znovu nabourá,něco za tím je. A já už bych nevěřila, protože je to pořád dokola. Podruhé už bych ani neměla chuť důvěru znovu obnovovat. Nevěřila bych a podle toho bych se zachovala.

vera napsal(a):

Eva. napsal(a):

Jessika napsal(a):

Vera, souhlasím s tebou, že je třeba zapracovat na sobě ... změnit se.

Ale fakt mi to vrtá hlavou, proč to vždycky musí být ta ženská, která

a) 30 minut nemluví na manžela, když přijde z práce, aby si odpočinul...
b) hlásí svému ženatému milenci, kdy a kde je, protože je žárlivý...
c) akceptuje manželovou nevěru a naučí se s ní žít ...

a příkladů by bylo , celá abeceda  

Ačkoli to chápu (mění se ta strana, které něco nevyhovuje) , cítím v tom trošku nerovnováhu...

Proč v tom vidíš, že musí? Copak ty něco musíš? Proč?

zapracovat na sobě.....kvůli sobě.....abych já neměla problém....abych já byla v pohodě....přeskládat v hlavě
myslela jsem to jinak......že mě to nebude trápit.....že se to pro mne stane podružný problém....a že mě to posune dál
ne, že se se PODŘÍDÍM

Pardon. Ale já nevidím na tom, že si přeskládám v hlavě , že mi určitá věc nevadí (abych neměla problém), nic jiného, než PODŘÍZENÍ SE. Byť by se jednalo o podřízení se situaci.