sovickamoudra napsal(a):

Tak jsem trochu zmatená.Čtu diskusi - lépe řečeno samomluvy.Mluvíte spolu a každý o něčem jiném.
Slova, slova,slova.Psal jsi Salvatore doslova-nevšímám si lidského ega a jeho fines-přečti si prosím své diskusní příspěvky - kolikrát tam mluvíš o sobě. Z celého toho rozhovoru, který by byl jistě vzrušený by bylo dobré si vzít ponaučení - víc poslouchat názor a bolest druhých než prezentovat své názory.Děláš astrologii - umění nad umění - jistě ses musel setkat s lidmi, kteří trpí a nevědí kudy kam a proto přijdou za tebou.A je na tobě, jak jim ukázat cestu,řešení i možný způsob života, který povede k lepšímu.Ne je soudit,na to je tu někdo jiný, ale vyslechnout a poradit-pokud možno srozumitelně. Mám pocit, že trochu tou přemírou slov zakrýváš svoji bezradnost - možná se mýlím - nemám patent na rozum.
Chápu Blážu, potřebovala spíše potvrzení nebo teplé podání ruky-každý své problémy řešíme,tak jak umíme.Není špatné se zastavit - přehlédnout z výšky bojiště a pak napřít  síly tam, kde je protivník / deprese, neúspěch/ nejslabší.
Je mi velmi líto a doufám, že není pravidlem takovýhle konec diskuse,měla jsem pocit, že jsem se konečně dostala mezi lidi, kteří se navzájem chápou a pomáhají si.

Tak, jak je čas na mlčení, stejně tak je i čas na slova. Mluvím hlavně o svých zkušenostech - co myslíš, jakými zkušenostmi mám argumentovat?

Bezradnost? Zajímavé. Z čeho tak usuzuješ? Z "přemíry slov"? Mohu ti říct, že když něco napíšu, není tam ani slůvko, které by bylo navíc... což se nedá říct o některých dalších členech této diskuse...
Poslouchat názor a bolest druhých? Ano, mohu, ale nemusím. Je to jenom má dobrá vůle. Bolesti druhých řeším při své práci a není důvod proč bych musel naslouchat a řešit bolesti druhých právě zde. Neříkám, že neposlouchám ale ty to nemůžeš objektivně posoudit. Mimochodem, jsme v duchovní diskusi a řešení osobnostních problémů se týká spíše duchovní "předsíně" než "hlavního sálu".

Kdo říká, že diskuse s Blážou je konec? Taky ji chápu a doufám, že se nenechá odradit tím, že jsme se pro jednou trochu nepohodli. Je možná poněkud poplašená a někdy chycená ve svých emocích, ale v zásadě je dobrý člověk. A proto si ji vážím. Není účelem vždy a za každých okolností "mazat med kolem pusy". Přátelství se projevuje hlavně tím, že člověk má odvahu říkat příteli i nepříjemné věci.

Ostatně, ty si taky nebereš servítky na mne a to není důvodem, abych se tím nějak trápil... :-))