14. února : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 14. února : Kyjevské smaené fazole. I bez masa se dá připravit skvělý oběd! 14. února : Menopauza mění vzhled eny. Na co vechno má vliv kolísající hladina hormonů |
|
|
Blazo,
vis, problem je v tom, ze nikdo neodchazi kvuli nikomu, ale jen kvuli sam sobe.
Jen male deti se kamaradi s tim a tim a kdyz se chces kamaradit se mnou, tak se s tamhle tim nekamaradi, jinak ja s tebou nebudu kamaradit.
Dospely clovek by se mel rozhodovat jinak. Ja si dokonce myslim, ze klidne i tak, jak ty jsi uz tu napsala: kdyz se ocitnu na krizovatce, jdu pryc, resim vse v akci. Resim o samote, resim treba pozdeji. Proste jakekoliv setkani s clovekem, ktery se vymyka mym dosavadnim zkusenostem, predstavam o lidech a komunikaci mezi nimi, memu zpusobu mysleni je jen zkouskou me vlastni zralosti a tolerance. Pokud takova setkani nechci podstupovat, i to je ma svobodna volba, pokud je neustojim, neni vina vubec na strane toho druheho. Ale na me, protoze je to moje ego, ne jeho, co nekomunikuje a jezi se.
A jak rikas: jdu pryc. I to je reseni. Jen bych druhemu nemela vnucovat pocit viny za sve pocity. To neni spravne.
Není tady
Bláa.. napsal(a):
Ahoj Dito,
Jindy bych Ti toho popsala, ale momentálně bych Ti mohla líčit svou cestu do práce. Mám tedĄ období pracovních závazků, které je třeba vyuít a ani to jinak nejde.
Jsem pracovně vytíená takovým způsobem, e jsem ráda, e jsem ráda.
Ale jetě doplním, e s cestami jsem nikdy neměla moc velkou potřebu relaxovat.
Byla jsem vdy dost aktivní, vlastně, ve je cesta, kadá činnost.
Dnes mohu pořát jen dobrou noc, tak přítě.
Bláa
Ahoj Blazo
to ze nevidi zadnou cestu a nemas ani jasnou predstavu, to o tobe take mnoho vypovi a (nezlob se na me) ja byla zvedava, co jsi vlastne za cloveka, diky tvym nazorum, ktere tu pises (nic ve zlem )
Takze jen okrajove jdi sangvinik, pravdepodobne castecne s prvky cholerika. Lehkomyslna, nerozvazna a sebevdoma.... na druhe strane osobnost, ktera k sobe pritahuje velkou spoustu lidi se zajmem naslouchat....Vetinou nic nedotáhnes do konce a nedokáes pochopit, e bys měla nějaké zásadní povahové vady. Příli mluvís, jsi rozvláčna a často přehánís. Jjsi málo vnímava k ostatním, přehnaně se zaobírás sáma sebou, jsi egocentricka ale aby nebylo jen to spatne... nejdulezitejsi je pro tebe fyzicky kontakt s lidmi, pohled do oci, doteky... myslim ze ve skupince lidi te kazdy snadno objevi, mluvis nahlas a se snahou upoutat...Jsi citova, bezprostřední a otevřena, překypujes optimismem a nadením téměř nad vím. Odjakiva chces ve vědět a tajemství u tebe vyvolávaji ílenství. Bez váhání umís nabídnout svou pomoc, nedomýlís vak důsledky své ochoty. Na zaver bych jeste rekla - vytvor si alespon trochu jasnou predstavu tve budoucnosti, o ktere nemas ani tuseni. prilis se zaobiras tim co bylo, zijes hlavne v pritomnosti a to ti zpusobuje obcas i tvrdy pad z velke vysky.
Není tady
Dito,
něco jsem říct musela, promiň.
Pokud si nechci nechat dělat rozbor, co s tím nadělá.
Bláa..
Není tady
ví Pandorroo,
problém není v tom ,e někdo odchází kvůli sobě, problém je v tom, e někdo odchází kvůli patnému psychologovi.
Kdysi jsem chodila k psycholoce (není to problém k řeení - ani k pomluvám po straně) a ta mluvila úplně normálně.
Myslím si, e pokud se do tohohle někdo poutí, tak e by se měl taky zajímat, jak se to dělá.
Bláa..
Není tady
Bláa.. napsal(a):
Dito,
něco jsem říct musela, promiň.
Pokud si nechci nechat dělat rozbor, co s tím nadělá.
Bláa..
Blazo, nemohla jsi vedet, proc se te ptam, mluvila jsi o meditovani o cestach, ne o psychologii. A o rozbor jako takovy taky nejde, protoze ten se pres internet neda
ale byla jsem zvedava Dita
Není tady
Dito,
psychologie mě vdycky taky bavila. Kdysi jsem chodila k psycholoce a řekla mi ,e bych tu práci mohla dělat.Chodila jsem do pokračovací, jako do tanečních, pokecaly jsme. Je to u moc let, ale nepřeruila jsem kontakt.
V létě mi moc pomohla, potřebovala jsem se poradit, v rodinné situaci a ty zkuenosti, teda, byly znát. Samozřejmě, e cestu mám, ale ne na Internet. Ale, moná bychom se o psychologii mohly někdy pobavit? Co říká?
Zdravím Tě
Bláa..
Upravil(a) Bláa.. (10. 3. 2006 13:09)
Není tady
Dita, takyto rozbor pre Blazu si dokazala vyvodit z toho, ako si ona predstavuje cestu, ked zavrie oci?
a keby som ti povedala, ako si ju predstavujem ja, rozoberies aj mna?
Není tady
Pandorroo,
jetě doplním. Samozřejmě, e pokud budu na babinetu, budu číst Tvoje příspěvky.
Má krásné barevné vidění, se smyslem pro realitu a to kadý nemá.
Přeji pevné zdraví nám vem.
Bláa..
Upravil(a) Bláa.. (10. 3. 2006 13:49)
Není tady
Blazo,
jenze problem je v tom, ze tady nejsme u psychologa, ale na verejnem foru. Zde se nikdo nemuze dockat seriozni psychologicke prace, nejen proto, ze si nehrajeme na psychology, ale i proto, ze ani on sam nedava seriozni a adekvatni informace o sve situaci. Tady se kazdy muze dockat jen nazoru toho druheho a pokud ho to neuspokojuje, nemusi ho prijmout, nemel by se ho ale snazit ukricet. Nastesti nekteri lide se nedaji odehnat vubec, protoze premysleji nejen nad tim JAK, CO ale i PROC to bylo receno. Uz jsem to tu myslim nekde rikala, ze je treba pocitat se vsim a ne jen s tim, co se mi hodi.
Kdyz mi nekdo rekne: ses blba krava, premyslim nejen nad tim, ze je to hulvat, ale spis nad tim, kdo mu ublizil, ze sam ma potrebu ublizovat, ale hlavne nad tim, zda to nahodou neni pravda a ja se jak blba krava nechovam. Protoze i to se mi nekdy stava, nikdo nejsme dokonali.
Ted prave si vymenujeme nazory a ja nemam vubec spatny pocit, i kdyz ho mame kazda jiny. Mozna ho mame kazda jiny jen proto, ze si ho muzeme vymenit jen virtualne - nedokonale. S nekym to funguje i tak, s nekym je treba hovor face to face, s nekym si ale neporozumis vubec. Tak to proste je.
Nad nekterymi nazory by clovek zaplakal, nad jinymi se chechta az se za bricho popada, nad jinymi skripe zuby, jine prejde bez povsimnuti.... Skoda, ze u toho nepozoruje hlavne svoje vlastni emoce. To je totiz ta nejvetsi skola, protoze pak si teprve uvedomis, ktere z tech nazoru - emoci jsou pro tvuj rust nejcennejsi. Tedy pokud si to uvedomis.... pokud se umis sama sebe zeptat: a co mne na tom, co rekl/la vlastne nejvic stve??? Urazi??? Zranuje???? A pokud si umis i odpovedet. Ne za druhe. Sama za sebe, protoze tohle JE osobni. Za sedou hmotu se schovat nelze. I tohle je psychologie.
A pan psycholog se nove objevil o par radek vys a jeho taxa za pouhou odpoved na mail vyvolala zdeseni. Procpak asi?
TO je podle mne smutne. Ne ta taxa, ale to zdeseni.
A diky, nemam potrebu se za kazdou cenu prit, ani to tak nevnimam. Porad je co se ucit. Vzajemne.
Upravil(a) Pandorraa (10. 3. 2006 14:03)
Není tady
Pro mne, Dito, vechny cesty vedou k lesu. Protoe les je to pravé eldorádo pro mou dui. Je nesčetně mnoho cest, pěin, stezek. Ale pokud bych měl některou z nich popisovat, pak právě tu, která vede od stavení k lesu. Ne naopak, nikdy ne naopak! Princip domova pro mne znamená, e můu jít do lesa. Jistěe se budu i vracet, ale tam u není těitě mysli.
Pokadé, kdy jsem někde bydlel, hledal jsem takové místo, kde je nejkratí a nejméně lidmi poruená vzdálenost mezi domem a lesem. Aby mne při chůzi pokud mono nic neruilo. Nebo se chci pohrouit dovnitř a vnímat jemné vibrace přírody, které ke mně odevad přicházejí. Proto mi kadá taková cesta evokuje tento proces. Čím rychleji se dokáu zbavit nánosu civilizace a vstoupit jen do čisté přírody, tím větí hodnotu cesta pro mne má.
Za svůj ivot jsem poznal několik takových lokalit, je byla doslova poehnaná svým umístěním. Kadou tuto cestu mám zmapovanou i zdokumentovanou krok za krokem. Kadý keřík, záhyb na cestě, kytička prorůstající pískem, či kamením je tam zachycena. Chodil jsem tudy ve vech denních i nočních dobách. Doslova po paměti někdy vyjdu na procházku, znám nové přírůstky na stromech i noční dravce, kterak krouí kolem.
Miluji stromy, miluji přírodu, která na sobě nenese otisk lidského drancování, peče nenasytné vůle člověka, nýbr ije volně, svobodně a dýchá i vyzařuje duchem nespoutanosti. Proto mi učaroval les. A cesta k němu je něco jako vysvobození, omilostnění, vykoupení ze stavů nekonečného chtění naeho "já". Kdy potom jedinec vstoupí pod sklenuté větve prvních stromů, vyladí se na jejich vibrace, začne naslouchat hudbě lesa, zapomene sám na sebe, vstoupí do pravého Bytí.
Tohle pro mne znamená cesta. Vdy zvolím jen jednu, tu nejlepí a neměním ji. Pokadé pak, kdy tudy projdu, se mi stává draí a draí. Protoe ji vnímám ve vech náladách, za vech okolností. Kdy na ní zakopnu, uklouznu v zimě na náledí anebo na jaře leím na břie, abych vyfotil docela malou kytičku, je přes vechny nesnáze si prorazila cestu ke slunci. Pak vidím dozrávat maliny, ostruiny podél ní.., ovem nesmíme zapomenout i na bylinky, co se od jara do podzimu doadují naí niterné pozornosti svým významem.
Ano, zavřu-li oči, mohu po ní jít krok za krokem s tím, e vidím kadý stromek, terénní vlnu, ohyb i prostor, který se rozevře k výhledu do kraje v přítím okamiku. Jaký tedy jsem podle vnímání této cesty a podle měřítek, je jsi kolem toho nastudovala, či jinak poznala. Případně, pokud to takhle nelze definovat, mi alespoň popi tu svou.
Není tady
Crabat, podobne predstavy mam aj ja... tiez ked zavriem oci a mam si predstavit cestu, vidim ako vchadza do lesa, je taka makka, machova, vidim stromy, pomedzi ne paprsky slnka, konare stromov, skaly,ktore su obalene machom a svieti na ne slniecko. a ja stupam hore, po skalach, vidim na vrchu krasnu kvetinu, okolo rastu hribiky a ked vystupim na vrchol, je to nadherny pocit. vidim vsetko okolo seba... ten pocit je uplne uzasny....
Není tady
Bláo, neodcházej, kdy nás bude víc nebudeme se bát vlka nic Diskutuj s námi, u se těím, jak se zase chytíme pod krkem . Byla by koda, kdyby se Tvoje jméno tady přestalo objevovat........
Sunny, tak to se musí stát naím prvním přispěvatelem v kategorii Příroda, kterou chceme s Pí otevřít. Já vlastně u měsíc čekám na vyjádření Jirky. Ale dobře, e mě motivuje, u jsem to chtěl vzdát. Ovem pokud existuje mezi námi by jen jediný člověk, který by si tohle téma také přál, pak se té mylenky nevzdám a okamitě znovu napíu Jirkovi. Take díky za inspiraci.
Není tady
Crabat a o com vsetkom by asi tak malo to forum byt?
Není tady
Nu přeci o přírodě. Právě takovéhle příspěvky by patřily přímo tam. Teď jsem Jirkovi zrovna odeslal zprávu. Tak snad se to konečně hne kupředu. Vechno máme s Pandorou promylené a začít jsme mohli vlastně u dávno. Jen jsem potřeboval od Jirky dořeit pár drobností. Tak nám dr palce, a se ve vydaří. Mávám
Není tady
tak teda drzim pasticky a budem sa tesit....
Není tady
Crabate pro me jsi tipicky melancholik. Perfekcionista s obrovskym smyslem pro detail. Nenarocny, tichy, milujici samotu, bezproblemovy clovek, ktery moc nemluvi, protoze proste nema potrebu sdelovat svoje nazory cizim nebo malo znamym lidem. Vyznavajici pevny rad, predvidajici problemy jeste driv nez vzniknou. Zijici v detailech, ktere ostatni ani netusi. Vazne se zaobiras jen vecmi, ktere maji pro tebe trvaly vyznam. Mel bys mit rad dobrou hudbu a taky matematiku, kde je prave smysl pro detail velmi dulezity. Byvas vzdy dobre upraveny a pekne obleceny? Umis projevit zajem o druhe, ale tvuj partner musi splnovat vysoke naroky.... Trpis take vnitrni nejistotou, mas mozna dojem ze te lide pomlouvaji, protoze si myslis, ze nesplnujes jejich naroky? Obcas klades svemu okoli velmi vysoke naroky, ktere nemuze splnit. Neni mi ale jasne, kde tvoje cesta konci, to by mi napovidalo o tom, ze tve cile ani pres neustale plany nejsou nijak zvlast vytycene a zijes tim, co zivot zrovna prinese.
P.S. k tomu me nenavedla tvoje predstava, ale "skutecnost" s jakou jsi popsal sve zazitky
Ptas se jak ja vidim svou cestu. Napisu ti to. Moje cesta zacina na upati horskeho udoli, mezi skalami. Nebe je ciste modre a zimni slunce pali do obliceje. Cesticka je prikra a smeruje primo k horskemu vrcholu, malymi zatackami za skalnatymi utesy, lezi na ni kameni. Obrysy hor jsou pokryte ve svych vyskach namodralymi ledovci. Stoupam pomalu nahoru po sve cesticce, kde pomalu konci posledni stebla travy a zacina jen hola, modroseda skala. Na prave strane, na utesu o nekolik metru vys stoji krasny kamzik, nade mnou krouzi veliky orel hledajici svou potravu. Jeste je ke me slyset sumeni vzdaleneho lesa ktery zustal za mnou na horske pasece a za dalsim utesem uz citim chlad a zurceni horskeho potucku, ktery proteka pres mou cestu po hladkem kameni a konci nekde v podzemi, aby se v dalce opet objevil a vynesl napovrch tajemstvi, ktere skryva horska hlubina. Vstupuji do te vody, citim ledovy chlad na svych bosych nohou, voda je pichlava ale osvezujici, proteka mezi mymi prsty a ja z ni opet vystupuji a jdu dal. Mijim malou kaplicku s panenkou marii a vysicim malym zvoneckem, na ktery zvonim a jeho jemne cinkani me uklidnuje. Dava mi pocit duvery a stesti. Trham malou zlutou kyticku, kterou pokladam k plasti panenky marie a odchazim. Kamzik mezitim opustil sve misto a ukryl se v horskych vysinach, orel ale krouzi dal, za chvili budu u vrcholu a spatrim jeho hnizdo s nekolika mladaty, ktera je pripraven branit.... Ceka me nejtezsi dil cesty po horskem previsu, kameni me reze do rukou, ale vyhoupnu se na vrcholek a postavim se tvari v tvar jasnemu teplemu slunci. Tady moje cesta konci. Orel useda do sveho hnizda, tak jako ja na vrcholek skaly na kterem se oddam svemu odpocinku.....
Není tady
sunny2 napsal(a):
Dita, takyto rozbor pre Blazu si dokazala vyvodit z toho, ako si ona predstavuje cestu, ked zavrie oci?
a keby som ti povedala, ako si ju predstavujem ja, rozoberies aj mna?
zkusim to, ale znovu rikam, ze po internetu je to strasne tezke Jinak je to ale obycejny test. Cesticka v nasich predstavach ma znazornovat nasi predstavu o realne ceste zivotem. Mimochodem, zkus se zeptat sveho partnera, jak si predstavuje vodu. Od male kapky rani rosy az po ledovec ci velky ocean jeho odpoved by ti mela definovat jeho vztah k sexu
Není tady
Tedy vechna čest, Dito, něco na tom Tvém způsobu nazírání bude. Samozřejmě jsou tam i detaily, které se rozebíhají jinam, ale principiálně, v tom důleitém, má naprostou pravdu. Co se týče konce mé cesty, tak to u je vlastně mé vnímání lesa, které uvedu zanedlouho v Přírodě. Ale i tam zůstane prostor otevřený. Kdybych ho jetě dále měl vymezit, pak bych Ti musel vyprávět jeden příběh (je to námět na knihu), který v sobě nosím rozpracovaný.
Chápu, e jsi pracovala s nedostatečnými informacemi. Vak já také ono vnímání cesty zjednoduoval, jak jen to lo. Respektive jsem Ti předkládal u rovnou závěry, výsledné stavy mysli, abych zmíněnou procházku zkrátil, nebo toté bych jinak rozepsal na mnoho stran.
Kadopádně by mě zajímal podobný výklad i u Tvé cesty, avak to u bys asi měla udělat soukromě na mail. Já to také jen shrnuji, zeveobecňuji, aby to nebylo tak adresné, konkrétní. Ale mohu Ti sdělit, e Tvá cesta začíná jako jedna moje povídka, která sem ovem také nepatří. Zatím ji ale jetě nemám v digitální podobě, musím to přepsat, take chvilku strpení, pokud má zájem si ji přečíst.
Rozhodně ale zjiuji, e ve foru Příroda nezůstaneme sami, co je naprosto skvělé. Mávám vem těm, kterým učarovala.
Není tady
Crabat napsal(a):
Tedy vechna čest, Dito, něco na tom Tvém způsobu nazírání bude. Samozřejmě jsou tam i detaily, které se rozebíhají jinam, ale principiálně, v tom důleitém, má naprostou pravdu. Co se týče konce mé cesty, tak to u je vlastně mé vnímání lesa, které uvedu zanedlouho v Přírodě. Ale i tam zůstane prostor otevřený. Kdybych ho jetě dále měl vymezit, pak bych Ti musel vyprávět jeden příběh (je to námět na knihu), který v sobě nosím rozpracovaný.
Chápu, e jsi pracovala s nedostatečnými informacemi. Vak já také ono vnímání cesty zjednoduoval, jak jen to lo. Respektive jsem Ti předkládal u rovnou závěry, výsledné stavy mysli, abych zmíněnou procházku zkrátil, nebo toté bych jinak rozepsal na mnoho stran.
Kadopádně by mě zajímal podobný výklad i u Tvé cesty, avak to u bys asi měla udělat soukromě na mail. Já to také jen shrnuji, zeveobecňuji, aby to nebylo tak adresné, konkrétní. Ale mohu Ti sdělit, e Tvá cesta začíná jako jedna moje povídka, která sem ovem také nepatří. Zatím ji ale jetě nemám v digitální podobě, musím to přepsat, take chvilku strpení, pokud má zájem si ji přečíst.
Rozhodně ale zjiuji, e ve foru Příroda nezůstaneme sami, co je naprosto skvělé. Mávám vem těm, kterým učarovala.
...
uz se tesim na to vase tema priroda, znam ji z vandru taky docela dobre, ale do lesa chodim "jen na koni a zasadne ve dvou" jak rikal Triska v Obecne skole, protoze ja se v lese bojim. Samoty, neznama a toho tajemna co se tam ukryva.
Rozbor me cesty nebude jednoduchy, protoze se znam, a je tezke se striktne drzet nametu ale neni fer, kdyz uz jsem tu uverejnila jine, abych se schovavala nekam za mail, takze vpisuji taky do fora..... Jsem sangvinik, "ascendent" melancholik. Kdyz jsem byla mala a mladsi, byvala jsem spis tezky cholerik, ale to se (mozna vekem) zmenilo. Ziju si sama pro sebe, v pritomnosti a budoucnosti, minulost me nezajima, leda ze se naskytne prilezitost nekomu sikovne vratit nejakou ranu, to si pak minulost pamatuji moc dobre Kamaradi mi vycitaji dve veci: kdyz diskutuji o tematu, ktere me nezajima, dokazu delat vsechno mozne, jen ne poslouchat a neumim ani "delat jako ze posloucham" takze se stava, ze mi nekdo neco vypravi a ja se v pulce vety zvednu a jdu dat pradlo do pracky a za druhe mi vycitaji to, ze zapominam i na velmi dobre pratele a treba mesic se neozvu, oni nechapou, ze jsou pro me zajimavejsi veci, nez psat sms Mezi sve nejlepsi vlastnosti pocitam to, ze mam odvahu rict "ne" a servidky si neberu ani pred starsimi lidmi, proste co na srdci, to na jazyku. Zastavam jednu zakladni filosofii ve svem zivote, kterou ovsem nekteri povazuji za hrubianstvi - "nemam duvod vazit si starsich nebo vyse postavenych lidi jenom proto, ze jsou starsi, nebo vise postaveni. Vsichni jsme se narodili nahati"
Na sve ceste citim, ze jsem nekde za malou kaplickou. Nejhorsi usek me ceka. Myslim, ze jako potucek se nekde vynoril z hlubin hor, tak i me se vratili davno zapomenute veci, ktere opet "ledove pichali " do nohou, ale i osvezili. Orel stale krouzi, takze nebezpeci neni zazehnano a kamzik zmizel, takze me nikdo neochrani, ani se nenaskytne orlu jako nahradni zdroj potravy. Takze zustavam jen ja a on. Nejhorsi me jeste ceka na skalnim previsu, mozna boj s orlem, ktery nakonec usedne do sveho hnizda a ja stastne dosahnu sveho cile....
Není tady
No tedy, popsala ses úplně jako pragmatická bytost, ale ono to asi nebude tak horké. Kadopádně podobnou základní filosofii zastávám i já, ale to u tu konec konců uváděl Salvator. Váím si kadého člověka jen v tom smyslu, jaký doopravdy je. Nerozhoduje postavení, titul, stáří nebo zase naopak nevinnost mládí. Jak tady jednou ji Pí nadnesla: Proel jsem skutečně kříem kráem prostory Pekla, tudí i o těch nejskrytějích zákoutích lidské mysli vím své.
Nevinnost - k smíchu!..
Moudrost - jen k limitním hranicím!., které má ovem kadý člověk jiné.
A poznání? - K čemu pak je?! Kdy nejde ruku v ruce s etickými zásadami a duchovním hledáním Cesty...
Moná občas kladu na své okolí příli vysoké nároky, ale jenom proto, e na sebe je kladu té. Pak mi to ale dojde a znovu se cítím docela nepatrný a bezvýznamný. Take ti, co mě trochu víc poznali, se postupně naučili mi odpoutět.
Orel je dobrým znamením.., je průvodcem i strácem na Tvé cestě. Vechno slabé v Tobě je mu skutečně vydáno napospas, to jsi rozkódovala správně, avak zároveň je i zárukou nejvyích stavů, obzvlátě kdy vychází z oné energetické mentality, kterou výe popisuje.
Tedy Tvé dosaení svého cíle po mnoha útrapách a nebezpečenství je nanejvý pravděpodobné.., Ty, bytosti předurčená a astná!
Není tady
Bláa.. napsal(a):
No teda, Bláo, hezky ses rozjela. Tak se mi to líbí. Jenom dej pozor, aby kdy prská ten jed kolem sebe, aby ti ho vítr nevmetl přímo do tváře. Inu, vím, e je těké zachovat si někdy při mně chladnou hlavu, to tedy jo. Ale nic si z toho nedělej. Přijdou i lepí časy. Moná.
Vzhledem k obsáhlému komentáři ostatních soudím, e bylo řečeno dost. Ostatně, soudě podle tvé slohové práce se zcela shoduji s Pandorrou a Ditou v názoru na tebe, take bych zbytečně opakoval ji řečené. Je mi líto, e neumí diskutovat a jsi tolik vztahovačná, ovem s tím ti nemohu pomoct i kdybych chtěl. Ostatně, kdy ti vadí má přítomnost zde, pak jedna rada: Nech mne na pokoji, nedrádi lva. Pokud se nebude do mne naváet, pak já nebudu komentovat tvé výroky a v klidu udělá i stopadesát telefonátů za směnu.
Zkrátka, nekomentuj co řeknu a komu to řeknu, nevstupuj zbytečně mezi mne a jiné. Nemluvě o tom, e tvé vstupy jsou mnohdy od tématu. Odměnou ti bude vytouená oáza klidu v ní bude moct v pohodě souit svému zaměstnavateli.
Kadopádně já se nechystám odejít ani kvůli tobě, ani kvůli nikomu jinému zde. Jsem zde rád a rád se sem občas podívám, by toho času není nazbyt. Vydr pár týdnů, pak se sám vytratím, jakmile venku vysvitne sluníčko a přijde jaro. OK?
Není tady
Crabat - preci jen je mezi nami rozdil. Nemuzu rict, ze si vazim cloveka, pro to, jaky skutecne je, ale proto, co pro me, hlavne v tech nejtezsich situacich udelal. Mozna proto zas tech kamaradu nemam tolik a opravdovou pritelkyni mam jen jednu, se kterou jsme si prosli opravdu velmi tezke chvile, ale vydrzeli jsme a pomahali jsme si kazdou malickosti. Takze kdyz to shrnu, mam jednu pritelkyni (kterou vidim 2x do roka protoze zustala v cechach na rozdil ode me) jednu kamaradku a asi 5 znamych. Tot vse. Chyba je i na me strane, nepustim si k telu hned tak koho, ale to otazka volby. Drzim se hesla - lepsi jeden pritel nez 5 kamaradu.
Vis co me dokaze rozzurit?? Receno v pravem slova smyslu?? Kdyz v aute na krizovatce potkam starsiho nebo stareho cloveka - ridice, ktery si mysli, ze ma automaticky prednost, prave kvuli tomu, ze je v zaslouzilem veku a kdyz na me dotycny jeste dokaze po jen tak tak o fous mijici se srazce zatroubit, vidim rude Na druhou stranu manzel mi casto rika, ze kdyz ridim ja, nechape, kde se najednou vzalo na silnici tolik blbu, idiotu a imbecilu
Na druhou stranu se ale my, kteri zijeme v one filosofii veku a moudrosti zlobit, kdyz ani nas nejaky pubertak nerespektuje. Nemuzeme vedet, jestli nahodou nepremysli stejne a vsechno, i kazdy nazor neco stoji
Tak me napada, z tveho prispevku, jak bys vlastne definoval pravou moudrost cloveka??
Není tady
Stran oné definice, první, co mne napadlo, bylo: Moudrý je ten, kdo naslouchá své Dui. Řekl bych, je to prosté, krátké, výstiné a lze tomu rozumět na vech úrovních vědomí.
Oveme se nezlobíme, alebr s tím počítáme. Pak můeme být leckdy velmi mile překvapeni, kdy se právě takový mladý jedinec nechová jak puberák.
Není tady
Crabat napsal(a):
Stran oné definice, první, co mne napadlo, bylo: Moudrý je ten, kdo naslouchá své Dui.
Crabe, ó, jak moudré. Řekl bych e v této jednoduché větě spočívá vechna moudrost světa a kromě ní ádná moudrost není... Hezky řečeno... a přeji nám vem, abychom naslouchali a uskutečňovali svou Dui.
Není tady