Crabat napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Motáme se v naprostým bezvědomí... už samo zpomalení je úleva. A pak jsou okamžiky: něco nečekaného, náhlá změna, úlek. Vem si třeba pořádnej úlek, třeba při nehodě... na chvíli ztratíš kontakt s vlastním konceptem světa, protože tvuj svět prostě na takovou situaci není připravenej... Zažila jsem, jak se svět po-ma-lin-ku vra-cí do na-vy-klé-ho sta-vu... jak se staví celej vizuální svět jako lego... byl to úchvatnej fascinující pohled...

Nádhera, úplně jsem to prožil při Tvém popisu. Vědomí jde shora. Přesně se zaosciluje do správného prostoročasu na jedince (shodou okolností nás) a vstoupí skrze jeho pletně do energetických center, kde se přezáří jako odraz v zrcadle a stane se námi sledovatelné. Až tam za ním můžeme jít.

Že však nepochází z nás, na to nikdy nepřijdeme, pokud se nám nedostane hlubšího vhledu. Do té doby považujeme vědomí za funkci hmoty. Tedy samozřejmě oné subtilní neuronové sítě. Ve skutečnosti však vědomí přesahuje jedince, je všude kolem nás a jen jednou nepatrnou homeopatickou dávkou sídlí i uvnitř každého člověka, tvora, rostliny, nerostu, prvku. Touží se dívat zevnitř i zvenčí, vnímat vesmír, který si samo stvořilo, kvadriliony očí, naslouchat mu, poznávat jeho souvztažnosti a dále tvořit. Proto nás inspiruje, vábí do reakce, podněcuje v nás, abychom nechali povstat něčemu vyššímu, než jsme my sami. A když jeden z nás neslyší, okamžitě osloví druhého, aby se na něj obrátil s již vykrystalizovanou myšlenkou, které snad porozumí, chytí se a začne naslouchat.

Vědomí je úžasné, úžasné a velkolepé, jediným dotykem tvoří nás, abychom se jím pak nechali prodchnout a rozezněli v realitě jeho píseň, kterou sní.

A právě tam, tam kde vědomí osciluje svůj pohled na subjekt Gym anebo kdokoli jiný, ještě předtím, než vstoupí dovnitř a přezáří se do jejich neuronové sítě, tam ses Gym po svém úleku ocitla. Byla jsi ono Vědomí těsně před tím, než vstoupí dovnitř a mohla jsi tu fázi přezáření spolu se znovuvytvořením světa, jak jej znáš, celou sledovat. Ano, věřím tomu, že to byl fantastický zážitek.

hezky napsáne, leč má to jedno ale....
to neplatí implicitně pro všechny lidi. někdo napojen je a někdo  po celý svůj život ne , ten pak žije jen ze svého vědomí a zkušeností.

Z toho mi vyplýva, že byť duchovne založený môže proste znamenať vedieť, že mám nejakého ducha a byť s ním v spojení... nie?

Veda sa s duchovnom podľa mňa a priori nezlučuje... a ani s istým, povedzme nadstavbovým, stupňom poznania, "vedenia"... Alebo?

Amen...

Crabat napsal(a):

Právě že moderní věda již se pomalu dostává do oblastí spirituálních, zatímco duchovní sféra má nakročeno k vědeckému pojetí přístupu. Jsou to vlastně dva samostatné pilíře, které vedou vzhůru a kdesi ve výšce se přibližují k sobě, takže vytváří jakýsi most sklenutí nad námi. A jednou po tomto mostě budou příští generace úplně samozřejmě chodit a nikoho ani ve snu nenapadne, že by to mohlo být jinak.

jp. taky bych to tak viděl , ještě k tomu dodám. že dojde na blízká setkání, až budeme vědět vše, co je k tomu potřeba

Selima napsal(a):

Veda sa s duchovnom podľa mňa a priori nezlučuje... a ani s istým, povedzme nadstavbovým, stupňom poznania, "vedenia"... Alebo?

http://technet.idnes.cz/john-lennox-ved … 5_veda_pka 

světýlko napsal(a):

Selima napsal(a):

Veda sa s duchovnom podľa mňa a priori nezlučuje... a ani s istým, povedzme nadstavbovým, stupňom poznania, "vedenia"... Alebo?

http://technet.idnes.cz/john-lennox-ved … 5_veda_pka 

věda se s duchovnem slučuje přímo. nikdo nic nevymyslí sám , vše je na duchovní bázi a hledání informací v " duchu" ( někdy v akáše, někdy u lidí, někdy u jiných bytostí)  a pak transformování  " na papír"

Selima napsal(a):

Z toho mi vyplýva, že byť duchovne založený môže proste znamenať vedieť, že mám nejakého ducha a byť s ním v spojení... nie?

Jsi ve spojení se svou hlavou?? NEmáš ducha, JSI duch v těle.

Immanuel napsal(a):

Selima napsal(a):

Z toho mi vyplýva, že byť duchovne založený môže proste znamenať vedieť, že mám nejakého ducha a byť s ním v spojení... nie?

Jsi ve spojení se svou hlavou?? NEmáš ducha, JSI duch v těle.

Som duch, ale aj duša, aj racionálna myseľ - a niekedy prevezmú oťaže práve "tí druhí"... Duch preberá velenie úplne asi len vo sne alebo v zmenených stavoch veodmia, povedala by som.