|
14. února : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 14. února : Kyjevské smaené fazole. I bez masa se dá připravit skvělý oběd! 14. února : Menopauza mění vzhled eny. Na co vechno má vliv kolísající hladina hormonů |
|
|
haiel napsal(a):
Selima napsal(a):
haiel napsal(a):
Já nevím, ale jestli je čas nějakým způsobem vázaný na prostor, tak moná ani nemusí nikam jezdit.
Alebo stačí mentálne.
Hlavně bacha na svobodnou vůli obyvatel a správců vzdálených mentálních prostorů
Jj, zvyknem prosi o dovolenie vstúpi do ich priestoru a demontrova svoje priatežské úmysly - jedna nikdy nevie.
Upravil(a) Selima (31. 8. 2014 23:55)
Není tady
Selima napsal(a):
haiel napsal(a):
Selima napsal(a):
Alebo stačí mentálne.Hlavně bacha na svobodnou vůli obyvatel a správců vzdálených mentálních prostorů
Jj, zvyknem prosi o dovolenie vstúpi do ich priestoru a demontrova svoje priatežské úmysly - jedna nikdy nevie.
Já se tím nezalamuju. Zevluju, kde mě napadne a jak se mi něco přestane líbit nebo mě dokonce začne píchat v boku, vím, e mě přepadla nějaká domorodá potvora. Tak ji zakousnu a hotové, vyřízené 
Není tady
lupina montana napsal(a):
Nojo sakra
Draku, ty jsi hlava (nebo hlavy? Vlastně ani nevím, kolik jich má!) otevřená! Ono i to cestování mezi prostorem a galaxiema a astrálama bude mít nejspí nějaký dopravní pravidla, co.......
Jak u jsem napsala Selimě. Asi jo, ale já je neznám 
Není tady
Já pouívám tu zdvořilost a prezentaci dobrých úmyslů, ale neuvědomila jsem si to, a kdy to Seli řekla. Nakonec, kdy se mi povedlo ukecat rozzuřenou bachyni, obrovskou krávu i dobrmana, tak snad to větinově funguje
Není tady
haiel napsal(a):
lupina montana napsal(a):
Nojo sakra
Jak u jsem napsala Selimě. Asi jo, ale já je neznám
Já nevim... nijak moc mentálně (ani fyzicky) cestovat nepotřebuju. Veho je tu tolik!
Není tady
haiel napsal(a):
Selima napsal(a):
haiel napsal(a):
Hlavně bacha na svobodnou vůli obyvatel a správců vzdálených mentálních prostorůJj, zvyknem prosi o dovolenie vstúpi do ich priestoru a demontrova svoje priatežské úmysly - jedna nikdy nevie.
Já se tím nezalamuju. Zevluju, kde mě napadne a jak se mi něco přestane líbit nebo mě dokonce začne píchat v boku, vím, e mě přepadla nějaká domorodá potvora. Tak ji zakousnu a hotové, vyřízené
No, na mňa minule niečo vrčalo v kríkoch, asi o desiatej večer na opustenej nefungujúcej stanici v juných Čechách - a nebolo mi do smiechu. 
Tak som sa radej pustila vyjednáva, to mi ide trochu lepie ako zakusova... a ono sa to nechalo ukžudni a mňa nechalo na pokoji, a do príchodu vlaku.
Není tady
Ja občas cestujem chca-nechca... A inokedy chca.
Není tady
gymnasión napsal(a):
.....
Já nevim... nijak moc mentálně (ani fyzicky) cestovat nepotřebuju. Veho je tu tolik!
No právě. Veho je tu tolik.... Přijde vhod občas zmizet někam, kde je veho trochu míň
Není tady
haiel napsal(a):
gymnasión napsal(a):
.....
Já nevim... nijak moc mentálně (ani fyzicky) cestovat nepotřebuju. Veho je tu tolik!No právě. Veho je tu tolik.... Přijde vhod občas zmizet někam, kde je veho trochu míň
ejo? 
Jen si tak bejt...
Není tady
gymnasión napsal(a):
haiel napsal(a):
gymnasión napsal(a):
.....
Já nevim... nijak moc mentálně (ani fyzicky) cestovat nepotřebuju. Veho je tu tolik!No právě. Veho je tu tolik.... Přijde vhod občas zmizet někam, kde je veho trochu míň
ejo?
To nejni zrovna jednoduchá záleitost
Není tady
Mía Kulička napsal(a):
gymnasión napsal(a):
haiel napsal(a):
No právě. Veho je tu tolik.... Přijde vhod občas zmizet někam, kde je veho trochu míňejo?
To nejni zrovna jednoduchá záleitost
Aha? A proč?
Není tady
gymnasión napsal(a):
Mía Kulička napsal(a):
gymnasión napsal(a):
ejo?To nejni zrovna jednoduchá záleitost
Aha? A proč?
si jen tak bejt ... a nehonit se, neřeit, nekontrolovat, nemyslet ... kdo z nás to skutečně umí?
Není tady
Mía Kulička napsal(a):
gymnasión napsal(a):
Mía Kulička napsal(a):
To nejni zrovna jednoduchá záleitostAha? A proč?
si jen tak bejt ... a nehonit se, neřeit, nekontrolovat, nemyslet ... kdo z nás to skutečně umí?
A to dá se... blbý je, kdy si člověk vzpomene, e má něco dělat 
, neodloí tu zbytečnou povinnost a jde třeba... mejt nádobí, který klidně mohlo počkat
Není tady
gymnasión napsal(a):
Mía Kulička napsal(a):
gymnasión napsal(a):
Aha? A proč?si jen tak bejt ... a nehonit se, neřeit, nekontrolovat, nemyslet ... kdo z nás to skutečně umí?
A to dá se... blbý je, kdy si člověk vzpomene, e má něco dělat
Nádobí...... Kolik toho nádobí vlastně potřebujeme? U jsem si kolikrát říkala, e by mi stačil jeden kastrolek, jedna miska.... jedna kudla.... jedna lednička
Člověk se furt stará o tolik zbytečností..... A pak nemá čas jenom tak si bejt 
Není tady
haiel napsal(a):
gymnasión napsal(a):
Mía Kulička napsal(a):
si jen tak bejt ... a nehonit se, neřeit, nekontrolovat, nemyslet ... kdo z nás to skutečně umí?
A to dá se... blbý je, kdy si člověk vzpomene, e má něco dělat
Nádobí...... Kolik toho nádobí vlastně potřebujeme? U jsem si kolikrát říkala, e by mi stačil jeden kastrolek, jedna miska.... jedna kudla.... jedna lednička
Člověk se furt stará o tolik zbytečností..... A pak nemá čas jenom tak si bejt
... jedna vilka, jeden bazén, jeden ptros s ptrosicí a ptrosáčaty a jeden kolotoč ... by stačil :-)
To by bylo, aby pak nebyl čas jenom tak bejt !
Upravil(a) gymnasión (25. 9. 2014 23:14)
Není tady
Hledíme vně mimo sebe, abychom poznali, jak věci fungují, pracují i jak je tvořena společnost, vztahy, vazby: To je rozumový (racionální) pohled.
Hledíme dovnitř podstaty věcí, abychom se dostali pod povrch ke kořenům problému, či nějaké otázky: Tak vzniká filosofický pohled a přístup k ivotu.
Hledíme do nitra člověka, abychom rozkryli jeho pohnutky, vzruchy i procesy, ke kterým v jeho psýché dochází: Zde se nám rozvíjí psychologický postoj.
Hledíme dovnitř sebe sama, abychom rozkryli procesy, je se v nás odehrávají, i děje celého vesmíru kolem nás. Nebo jak uvnitř, tak i vně: Toto je pak duchovní vnímání.
Jak z toho vidíme, duchovně zaloený člověk jen změnil úhel svého pohledu na svět, oproti ostatním, moná více preferovaným (protoe "vědečtějím") přístupům. Duchovní vůbec neznamená dobrý, morální, mravný, nebránící se, vdy ohleduplný a nechající na sobě dříví típat. To bychom se ukrutně mýlili! Je to úplně stejný člověk jako kadý jiný, jen si dovolil ten přepych - uvaovat trochu jinak. Jinak, ne je běně zvyklé a svým způsobem neberouc v potaz vědecké poznání. Ne, e by ho nezajímalo, ale není pro něj prioritou. Zatímco racionální, filosofický, psychologický a samozřejmě vědecký pohled na svět, vdy jako prvotní bere předevím vědou podloený základ svého poznání.
Bytost z kterékoli této jmenované sféry můe nakonec docílit moudrosti (není to výsadou duchovně jdoucích lidí!), ale kadá z těchto oblastí zkoumání má své priority a specifikace, na ně se nae vědomí zaměří, tudí dá se říci, volí si jiný cíl. Kupříkladu lidé racionální ani moudrost nehledají, je pro ně nepodstatná, ale pronikavý jasný úsudek. Věda sama se pak snaí vyeliminovat ze svého pohledu city, pocity a jakákoli přání badatele, jen čistá ničím nezkalená věda, kterou lze kdykoli správným přístupem ověřit.
Duchovní není nadstavba nad normální, to je pitomost!., i kdy je to tak někdy společností vnímáno. Jakákoli z těchto mylenkových sfér je svým způsobem průnikem, průlomem do neznáma, odkud se věčná lidská touha po poznání doufá inspirovat. A to je vechno. Co nakonec nae psýché objeví a kam se její vědomí rozeběhne, to je prozatím ve hvězdách, i kdy tuit u můeme leccos.
Není tady
Podža mňa je to podstatné nielen očiam neviditežné, ale aj vedomím nepochopitežné. A mimo vedomie sme paradoxne prakticky vetci čisté, duchovné bytosti. Len to v sebe nepotláča. 
Není tady
Ahoj Tulipku! Vak je mi tu báječně mezi vámi. Vůbec jsem netuil, jak skvělý pocit to bude. Tak si to uívám, lenoím u compu, čtu staré příspěvky a cítím se parádně.
Není tady
gymnasión napsal(a):
Motáme se v naprostým bezvědomí... u samo zpomalení je úleva. A pak jsou okamiky: něco nečekaného, náhlá změna, úlek. Vem si třeba pořádnej úlek, třeba při nehodě... na chvíli ztratí kontakt s vlastním konceptem světa, protoe tvuj svět prostě na takovou situaci není připravenej... Zaila jsem, jak se svět po-ma-lin-ku vra-cí do na-vy-klé-ho sta-vu... jak se staví celej vizuální svět jako lego... byl to úchvatnej fascinující pohled...
Nádhera, úplně jsem to proil při Tvém popisu. Vědomí jde shora. Přesně se zaosciluje do správného prostoročasu na jedince (shodou okolností nás) a vstoupí skrze jeho pletně do energetických center, kde se přezáří jako odraz v zrcadle a stane se námi sledovatelné. A tam za ním můeme jít.
e vak nepochází z nás, na to nikdy nepřijdeme, pokud se nám nedostane hlubího vhledu. Do té doby povaujeme vědomí za funkci hmoty. Tedy samozřejmě oné subtilní neuronové sítě. Ve skutečnosti vak vědomí přesahuje jedince, je vude kolem nás a jen jednou nepatrnou homeopatickou dávkou sídlí i uvnitř kadého člověka, tvora, rostliny, nerostu, prvku. Touí se dívat zevnitř i zvenčí, vnímat vesmír, který si samo stvořilo, kvadriliony očí, naslouchat mu, poznávat jeho souvztanosti a dále tvořit. Proto nás inspiruje, vábí do reakce, podněcuje v nás, abychom nechali povstat něčemu vyímu, ne jsme my sami. A kdy jeden z nás neslyí, okamitě osloví druhého, aby se na něj obrátil s ji vykrystalizovanou mylenkou, které snad porozumí, chytí se a začne naslouchat.
Vědomí je úasné, úasné a velkolepé, jediným dotykem tvoří nás, abychom se jím pak nechali prodchnout a rozezněli v realitě jeho píseň, kterou sní.
A právě tam, tam kde vědomí osciluje svůj pohled na subjekt Gym anebo kdokoli jiný, jetě předtím, ne vstoupí dovnitř a přezáří se do jejich neuronové sítě, tam ses Gym po svém úleku ocitla. Byla jsi ono Vědomí těsně před tím, ne vstoupí dovnitř a mohla jsi tu fázi přezáření spolu se znovuvytvořením světa, jak jej zná, celou sledovat. Ano, věřím tomu, e to byl fantastický záitek.
Není tady
Crabat napsal(a):
gymnasión napsal(a):
Motáme se v naprostým bezvědomí... u samo zpomalení je úleva. A pak jsou okamiky: něco nečekaného, náhlá změna, úlek. Vem si třeba pořádnej úlek, třeba při nehodě... na chvíli ztratí kontakt s vlastním konceptem světa, protoe tvuj svět prostě na takovou situaci není připravenej... Zaila jsem, jak se svět po-ma-lin-ku vra-cí do na-vy-klé-ho sta-vu... jak se staví celej vizuální svět jako lego... byl to úchvatnej fascinující pohled...
Nádhera, úplně jsem to proil při Tvém popisu. Vědomí jde shora. Přesně se zaosciluje do správného prostoročasu na jedince (shodou okolností nás) a vstoupí skrze jeho pletně do energetických center, kde se přezáří jako odraz v zrcadle a stane se námi sledovatelné. A tam za ním můeme jít.
e vak nepochází z nás, na to nikdy nepřijdeme, pokud se nám nedostane hlubího vhledu. Do té doby povaujeme vědomí za funkci hmoty. Tedy samozřejmě oné subtilní neuronové sítě. Ve skutečnosti vak vědomí přesahuje jedince, je vude kolem nás a jen jednou nepatrnou homeopatickou dávkou sídlí i uvnitř kadého člověka, tvora, rostliny, nerostu, prvku. Touí se dívat zevnitř i zvenčí, vnímat vesmír, který si samo stvořilo, kvadriliony očí, naslouchat mu, poznávat jeho souvztanosti a dále tvořit. Proto nás inspiruje, vábí do reakce, podněcuje v nás, abychom nechali povstat něčemu vyímu, ne jsme my sami. A kdy jeden z nás neslyí, okamitě osloví druhého, aby se na něj obrátil s ji vykrystalizovanou mylenkou, které snad porozumí, chytí se a začne naslouchat.
Vědomí je úasné, úasné a velkolepé, jediným dotykem tvoří nás, abychom se jím pak nechali prodchnout a rozezněli v realitě jeho píseň, kterou sní.
A právě tam, tam kde vědomí osciluje svůj pohled na subjekt Gym anebo kdokoli jiný, jetě předtím, ne vstoupí dovnitř a přezáří se do jejich neuronové sítě, tam ses Gym po svém úleku ocitla. Byla jsi ono Vědomí těsně před tím, ne vstoupí dovnitř a mohla jsi tu fázi přezáření spolu se znovuvytvořením světa, jak jej zná, celou sledovat. Ano, věřím tomu, e to byl fantastický záitek.
Bohajeho... co to je za fantasmagorický romány ?
Není tady
Inu, třeba jsme kadý proili něco jiného. To se stává... 
Není tady
Tak co, jetě nic Gym?..
ádný vhled, ádné osvícení?
Co mělo tu být, není,
jen obsesivní rým,
ráno při probouzení.
Není tady
Crabat napsal(a):
gymnasión napsal(a):
Motáme se v naprostým bezvědomí... u samo zpomalení je úleva. A pak jsou okamiky: něco nečekaného, náhlá změna, úlek. Vem si třeba pořádnej úlek, třeba při nehodě... na chvíli ztratí kontakt s vlastním konceptem světa, protoe tvuj svět prostě na takovou situaci není připravenej... Zaila jsem, jak se svět po-ma-lin-ku vra-cí do na-vy-klé-ho sta-vu... jak se staví celej vizuální svět jako lego... byl to úchvatnej fascinující pohled...
Nádhera, úplně jsem to proil při Tvém popisu. Vědomí jde shora. Přesně se zaosciluje do správného prostoročasu na jedince (shodou okolností nás) a vstoupí skrze jeho pletně do energetických center, kde se přezáří jako odraz v zrcadle a stane se námi sledovatelné. A tam za ním můeme jít.
e vak nepochází z nás, na to nikdy nepřijdeme, pokud se nám nedostane hlubího vhledu. Do té doby povaujeme vědomí za funkci hmoty. Tedy samozřejmě oné subtilní neuronové sítě. Ve skutečnosti vak vědomí přesahuje jedince, je vude kolem nás a jen jednou nepatrnou homeopatickou dávkou sídlí i uvnitř kadého člověka, tvora, rostliny, nerostu, prvku. Touí se dívat zevnitř i zvenčí, vnímat vesmír, který si samo stvořilo, kvadriliony očí, naslouchat mu, poznávat jeho souvztanosti a dále tvořit. Proto nás inspiruje, vábí do reakce, podněcuje v nás, abychom nechali povstat něčemu vyímu, ne jsme my sami. A kdy jeden z nás neslyí, okamitě osloví druhého, aby se na něj obrátil s ji vykrystalizovanou mylenkou, které snad porozumí, chytí se a začne naslouchat.
Vědomí je úasné, úasné a velkolepé, jediným dotykem tvoří nás, abychom se jím pak nechali prodchnout a rozezněli v realitě jeho píseň, kterou sní.
A právě tam, tam kde vědomí osciluje svůj pohled na subjekt Gym anebo kdokoli jiný, jetě předtím, ne vstoupí dovnitř a přezáří se do jejich neuronové sítě, tam ses Gym po svém úleku ocitla. Byla jsi ono Vědomí těsně před tím, ne vstoupí dovnitř a mohla jsi tu fázi přezáření spolu se znovuvytvořením světa, jak jej zná, celou sledovat. Ano, věřím tomu, e to byl fantastický záitek.
Mňa viac fascinuje ne-vedomie, ktoré sa začína tam, kde sa vedomie končí...
Není tady
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a ve, co pomůe ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
