l1012 napsal(a):

Zdravím,
asi mě bude někdo kamenovat, někdo snad pochopí. Ale vypsat se někam musím. Před cca 7 týdny byla moje manželka na dvoudenní hudební akci, kde se sblížila s jistým mužem (ke všemu se s ním znám). Nikdy jsem nepátral, ale její chování po návratu bylo nanejvýš nápadné. Tři dny jsem jsem vydržel nepátrat, ale nejistota vyhrála a já kouknul do mobilu. A bylo to tam. Zatím jen asi jenom oťukávání se, které ona zatím lehce ignorovala. Zeptal jsem se jí přímo, co se děje a samozřejmě nic, po chvíli z ní vypadlo, že tak úplně nic ne, ale, že se nic neděje atd., atd. Ok, řekl jsem si a pomaličku začínal zapomínat.
  Po 3 týdnech (které byly mezi náma krásné) jsem se ujal vymazávat staré sms na mém starém mobilu, který téměř nepoužívám a další rána. V den mého svátku a zároveň v den výročí svatky (již 19 let ) , jsem objevil odeslanou sms cca v tomto znění. " Povíme si to ve středu. Musíme se sejít u mě v práci (soukromě podniká). Manžel mě hlídá. Těším se, ale jsem nervní. Nikde nic neříkej a vydrž!!... " To byla rána, kterou jsem už nemohl rozdýchat. Opět rozhovory, ujišťování a snaha, aby bylo vše ok.
Jelikož máme v autě GPS, tak jsem občas juknul na polohu jejího auta a za týden bylo auto v malém háječku poblíž domova. Na otázku zda tam byla, samozřejmě nebyla. "Klidně se zeptej dcery jsou jsem si v té době povídala doma.
Dobře ví, že se jí nezeptám, nechci do toho zatahovat děti. V zoufalství jsem se jel na to místo podívat a byly tam stopy od dvou aut.
Nevím co mám dělat, pořád si pro sebe hledám omluvy, že se nic neděje, ale všechno mě ukazuje, že asi opak je pravdou. SMSky, pozice podle GPS (GPS se splete o 100,200 m, ale 1 kilometr, to už je dost. Nějaké důkazy mám, ale nejsou dost průkazné.
Nevím co mám dělat. Snažím se nepátrat (ale v té hlavě to šrotuje).

Človeče, natvrdlá tokajúca žena a Othello, ktorý stratil zábrany - to je teda chuťovka! Keď si to tak čítam, tak sa len utvrdzujem v tom, prečo som sa nevydala - toto by som nevydržala ani pol dňa...!

l1012 napsal(a):

to: Helena
Asi máš pravdu.
Ale jak teď z toho ven. Takže já jsem vinník, já si to vyžeru a já se musím polepšit, sypat si popel na hlavu a polepšit se ve všech směrech. Omluvit se za všechna ta pátrání atd.

Nemusíš nič, len zomrieť... ale ak CHCEŠ - NIE MUSÍŠ - zachrániť vzťah, tak by si sa mal sústrediť naň a nie na to, kto z vás urobil väčšiu a kto menšiu chybu (a kto ju urobil ako prvvý a kto až následne...) Skôr: čo s tým OBAJA urobíte?

l1012 napsal(a):

Nedávno jsem četl jedno pěkné heslo:
"když někomu nestojím za to, aby mi byl věrný, tak on mi zas nestojí za to, abych se nad ním dále trápil"

Chtěl bych se tím řídit, ale ještě se k té druhé části musím dobrat.

Tobě ta hlava ale dává pohulit. A bude hůř.
Leda bys ji chvíli přestal poslouchat a soustředil se na to, co skutečně cítíš - kde se ty emoce vzaly a co je za nimi.
Žiješ asi v docela slušným peklíčku.
Řekla bych, že tvá žena je na tom stejně - taky neví, co má dělat.
Zoufalí lidé dělají obvykle zoufalé věci.

Rada najít vztahového kouče a využít jeho služeb, je velmi dobrá rada. Při tvém nastavení - ublížený Mirek Dušín - podle mých zkušeností jediná, která ti pomůže nejen zachránit manželství, ale také spokojeně vycházet sám se sebou.

Vyjít dobře sám se sebou je základ pro to, abys mohl vycházet i s kýmkoliv druhým.
Hodně štěstí.

Jsem si říkala, že tady dostaneš slušnou čočku

Co dělat dál? Tak najmout si třeba soukromého detektiva, dostat do ruky nezvratné důkazy a pak asi je vzít a omlátit manželce o hlavu? :-)

To pátrání je opravdu zbytečné a dovede Tě akorát k tomu Neurolu dle toho, jak budeš postupně objevovat :-)

Osobně si myslím, že na téma: kdes byla, cos´tam dělala apod., byste se neměli vůbec bavit.

Jen s spolu nekonfrontačně o vztahu mluvit. Ne se navzájem mlátit argumenty, takhle to pořád vypadá, že jeden útočí (argumenty) a druhý se brání (smete ze stolu).

2012 za chyby své ženy (jsou to chyby? selhání? ) nemůže. Ale může za ty své. A nějaké tam evidentně jsou.

Eva. napsal(a):

2012 za chyby své ženy (jsou to chyby? selhání? ) nemůže. Ale může za ty své. A nějaké tam evidentně jsou.

Jo, on má chyby a ona bezchybná řeší jeho chyby v cizí posteli.
Všichni máme chyby. Sami některé své chyby nevidíme a musí nás na ně někdo upozornit. POkud neupozorní a pak se na to vymlouvá, není to dobře. Pak se také musíme snažit ze svých chyb poučit. A to taky někdy nejde. Pak musíme začít svůj život jinak a neotravovat partnera, který za moje chyby nemůže. Pokud se ti dva nedomluví už ani na tom, jestli je venku noc nebo den (přeháním) tak ať si neotravují život a jdou od sebe. A nebo musí jeden z nich držet hu.. a krok. Takhle se dá taky žít, ale jen málokdo to dokáže.

Eva. napsal(a):

jareno, klid.
Já jsem nepsala, že ona chyby nemá. Ale ona sem nepíše, píše sem 2012. Jemu náleží řešit jenom to, co je jeho.

No teď jsem se lekla, že jsem diskutovala nějaký příspěvek z roku 2012. To by se klidně mohlo stát, protože jsem splašená. Jinak máš pravdu. Jsem zarytá feministka a moc se mi těch chlapů zastávat nechce. Ale na rozbití rodiny je vždy dost času. Zrovna tak, jak nemám ráda ty kecy, že někdo začal kvůli někomu pít, tak i řeči, že někdo prostě musel zahýbat, protože ho ten druhý svým chováním vlastně donutil. To jsou jen takové výhovorky..

Upravil(a) jarena (27. 8. 2013 10:40)

Dozvis se nakonec ,ze za vse muzes Ty ,to je tady normal
Ale běž... "za vse", jo? Kdopak to říká?

zase chytas za slovicka
Myslíš?
Já zase myslím, že když napíšeš "jak slepice... cim daL VICE KLOVAT", má to k nějaký radě taky daleko... jen sis úplně stejně "klovla" do druhejch...
Akorát nechápu proč.

Upravil(a) helena (27. 8. 2013 12:33)

Zdravím, musím říct, že ač tu do mě šijete co jsem za nemorální bytost, tak i to mě dodává sílu bojovat dál. Bojovat o společný život s mojí ženou. 
Možná dělám věci, které se některým příčí, budiž. Pokud někoho baví žít v nejistotě a případným máslem na hlavě? Jeho volba.
Samozřejmě, že si sedneme a popovídáme si co bude dál. Žádné výčitky, žádný křik, žádná Itálie. Toho jsem dalek.
Pokud si dobře pamatuju, tak jsem o mé ženě nenapsal jediné křivé slovo (mimo současného případu) a už je ze mě uzurpátor, hajzl a já nevím co všechno.
Zdaleka nejsem Mirek Dušín. A kdo z vás ano? Jenom se prostě potřebuju někde vykecat. Živě nemám s kým.
S čímž moje žena nemá zase problém.
Tento pátek se s ním potkala na zábavě. Věděli jsem, že tam bude a já nějak byl i docela v pohodě a věřil jsem jí.
Když přijela, tak jsme pokecali a šli spát. Všechno v pohodě.
Jediný co mě mrzelo, že se shodli, že jsem blázen a "mám to prostě nastavené jinak". Jelikož ho znám, tak během dne to ví celé město odkud pochází a kde mě všichni znají, co jsem za magora atd.
Pro někoho je to možná prkotina, ale mě to vadí.
Když jsem jí to řekl, tak se zasmála. A ať si to tak neberu.

2012, není to o tom, cos o své ženě ne/napsal. Ale co děláš.

Upravil(a) Eva. (27. 8. 2013 16:51)

l1012, najdi si někde na netu pořad: Manželská tonutí: Smečka cti Je to na námět Plzáka, myslím, že pokud jseš dost vnímavej, tak by ti po shlédnutí  mohla spousta věcí  dojít

orela napsal(a):

Eva. napsal(a):

2012, není to o tom, cos o své ženě ne/napsal. Ale co děláš.

Jsi hloupa trubka Evo ...

Od tebe to sedí. S tvým IQ buď ráda, že umíš psát.