|
29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Málokdy zakládám nové téma přesto, že tu mám hodně příspěvků.
Něco mě napadlo, ale neumím to pojmenovat, nevím, čeho se chytit, jak to rozuzlovat.
Celé dětství byla pro mě mamka vzor. Chtěla jsem být taková jako je ona. Povídala si se mnou, s mýma kámoškama. Byla rozumná. (v dětství jsem měla krásné). Až v pubertě se to zlomilo. Byla jsem díky hormonům tlustá, velký prsa, snad sedmičky - a začal s mamkou boj. (nechtěla jsem poslouchat) a přišlo mi,že mě schazuje. (vždycky říkala, že jsem tlustá jako babička - máma táty, a jak jsem to slyšela, nechtěla jsem být jako babička - ta zlá tchyně, která myslela jen na sebe a neobětovala se. Mno, ted jsem zjistila, že mám hodně věcí po babičce, a že jsem ji měla hodně moc ráda a neměla s ní z pozice dětské vůbec žádný problém)
Tedy dětství jsem měla krásný - jako by vztah dcera -matka. A jak víte, tohle trvá někdy i ted. Mamka se mnou hraje hru, že se se mnou baví jako s tou pubertačkou, a já jí na tu hru vždycky skočím. A pak se chytneme. 
Byl tu jeden problém - táta alkoholik (třikrát se léčil, ale nikdy nepřestal). I když nás nikdy neuhodil, s mamkou se hádali a já se vždycky zastávala mamky.
Tohle už mám pročištěné díky Pan a její Rušce. Mám ráda tátu takovýho jaký je. Odpustila jsem si, že jsem vstupovala do jejich hry. S tátou mám prima vztah.
Zjistila jsem,že jsem celá máma. Ach ty rodinné vzorce a výchova. Chlap to prostě neudělá, musíš ty, ženský jsou silnější, nespoléhej se na něho, ty musíš zajistit chod domácnosti atd. atd. Byla jsem po mamce generálem (ano, pochopila jsem a to mi nejde zpracovat, že mamka do táty někdy šila jak do malýho caparta) jako já do svého muže.
No díky školičce jsem si i tohle uvědomila a změnila chování. Jak jsem tu psala, stala jsem se tou "slepičkou" a funguje to. Vztah v manželství se zlepšil.
No a ted k problému.
Cítím, že něco dělám špatně. S mou dcerou. Jenom ke mně si dovolí vztekat, odporovat. (už jsem to tu rozebírala). Zdá se mi, že prostě umím zpracovat vztahy s chlapyma, syny , ale s ženami ne. Nevím, co vlastně mám změnit, ale cítím, že je to jakoby to, že něco dělám, co se mi na mamce nelíbí. Ale neumím to chytit, nevím co to je.
Třeba jsem zjistila, že mamka je na vnučku přísná, že se s ní tedy někdy mazlí, ale není to to správné mazlení. Nevím. Že jí říká, co se jí nelíbí a tak, ale takovou divnou formou,která mě vadí.
Protože babičky by měly být přeci na rozmazlování, rodiče jsou na vychovávání. (aspon já jsem to tak měla, že babička - mamka táty , ta mi nikdy nevynadala).
Jestli vám to přijde moc dlouhý, nečtěte mě. Jen sem házím svý pocity, potřebovala jsem se vypsat. Byla bych moc ráda za příspěvky, negativní i pozitvní 
který mě třeba nakopnou, co a jak.
Není tady
Možná, že vím, v čem by mohl být problém. 
I když jsem se s mamkou mazlila a i jako velká holka dávala hlavu na klín, třeba při zklamání a tak. Ted v dospělosti cítím nějaký chlad mezi mnou a mamkou. Přitom se máme rádi a já si to nechci připustit, že to tak je.
Nebo - když jsem se s kámoškou pohádala, byla mamka na straně kamarádky a říkala mi, at ustoupím, a že mě je dost a tak. A když jsme byly sami, říkala, vím, jak si to myslela, ale nesmíš se hádat (dávat najevo své názory? ) tak jakoby mě shodila před kámoškou, nikdy se mě nezastala před druhým.
A to jsem zjistila, že dělá i u vnučky.
Doted jsem si myslela, že to tak je správně. A dělala jsem to zřejmě nevědomky taky, i když mně to jako větší holce vadilo. Markétku sprdnu,že je hádavá, že nebude mít žádnou kamarádku, když je taková. A vlastně jí shhazuju. Ale třeba - když se holky zastanu - nebudu jí rozmazlovat - opičí láskou?
Upravil(a) dusička (8. 8. 2013 14:33)
Není tady
Duší,každej po rodičích "něco" zdědí,v chování. Já se chování své matky snažím vyvarovávat. Nesnáším to, tak se snažím se tak nechovat a zatím to docela zvládám. Protože v níže popsaných věcech po matce být nechci.
Moje matka je vcelku dobrá herečka a manipulátorka, ale ona samozřejmě tvrdí, že to není pravda. že to já jsem taková. Navíc překrucuje věci a když jí to řeknu,jsem zlá, sprostá a nevychovaná. Doufám, že nebudu jako ona. Protože podle sebe samé je hodná, mírná, submisivní, hlavně je charakterní, nelže a ona je vždycky u všeho oběť. Lidi má, podle svých slov, přečtený, mě obzvlášť, vždycky se musím smát, když mému muži vykládá historky o mně. Jsou překroucený a jinak, než se odehrály skutečně. Už jí to nevyvracím. Když se jí snažíme v něčem poradit, tak s ní manipulujeme a chceme ji odrbat. Když prodávala byt, chytře se s náma neporadila, ale poradila se s kamarádkou, takže na tom prodělala čtvrt milionu. Ale my jsme sprostí, protože kamarádka je charakter a nikdy by ji neporadila špatně. Ne, kdepak, jen doporučila máti makléře, prý svýho známýho a ten máti natáhl. Když jsem jí řekla, že ta její kamarádka je pěknej fiškus, tak mi vynadala, že ta kamarádka je jedinej rovnej člověk v jejím okolí, na rozdíl od nás 
Taky se ráda prezentuje, že ona má o všem přehled,všemu rozumí atd. Můj muž je stavař a když jí opravoval ten novej byt a řekl, co je jak potřeba udělat, tak mi pak řekla doslova - "že jí teklo ze zubu, když jí říkal, co se musí udělat, že teda to ne, že ona tomu rozumí a ona ví, že takhle ne a že (zase jiná) kamarádka jí taky říkala, že můj muž nemá pravdu"
To si nevybereš.
Ale já, naštěstí, tyhle její úchylky nemám a doufám, že mít nebudu.
A s malou? No tak ji rozmazluješ, no. Ale je to tvoje výchova, ne tvé matky. ty jsi za výchovu své dcery zodpovědná. Vychováváš ji pro její život nebo aby byla tvoje matka spokojená? Nedělej nic proto, aby byla spokojená tvoje matka, ale abys byla spokojená ty
Není tady
A s malou? No tak ji rozmazluješ, no. Ale je to tvoje výchova, ne tvé matky. ty jsi za výchovu své dcery zodpovědná. Vychováváš ji pro její život nebo aby byla tvoje matka spokojená? Nedělej nic proto, aby byla spokojená tvoje matka, ale abys byla spokojená ty
Ne, tak jsem to nemyslela. Nevychovávám ji,aby byla spokojená moje mamka. To vůbec ne. To jsem sice kdysi měla úvahy sama se sebou, jako že jsem se něco bála udělat, že mi mamka vynadá, ale ted už ne (stejně jsem to udělala, pak měla maminka pravdu,když jsem narazila) . Dělám si podle sebe.
Spíš mě to jakoby mrzí, že se všichni tři milujeme a mamka jakoby zasahuje do mojí výchovy.
Máma se zastává mě na úkor vnučky. A pak, když u toho není holka, mi řekne, že jí rozmazluju.
Nevím
Upravil(a) dusička (8. 8. 2013 16:40)
Není tady
No tak mamince řekni, že svoje dítě si vychováváš ty, podle sebe a že bys byla ráda, kdyby ti do toho nemluvila. Že když budeš potřebovat poradit, tak ji o radu požádáš sama. Rady jsou dobrý, pokud o ně stojíme, když nám někdo radí, aniž bychom to chtěli, otráví nás to.
Není tady
nechtěla jsem být jako babička - ta zlá tchyně, která myslela jen na sebe a neobětovala se
tak tohle me primo prastilo do oci.
Není tady
agewa napsal(a):
nechtěla jsem být jako babička - ta zlá tchyně, která myslela jen na sebe a neobětovala se
tak tohle me primo prastilo do oci.
Agewo - to byl pohled mojí mamky na babičku jako na tchyni. Můj ne. Nevím, jestli si to nepochopila špatně, jak jsem to napsala.Mamka třeba mluví o tom, že jsem jednou na vánoce dostala od babičky tílko, které mi bylo malý. Nebo třeba jako švadlena že mi jako vnučce ušila jen jednu sukni. Že mohla víc. Mamku to jakoby nevím trápilo, že její tchyně je taková. Vidíš, ale já jako vnučka s babičkou neměla problém a nejevila se mi tak vůbec. Na nějaký tílko si ani nepamatuju.
Upravil(a) dusička (8. 8. 2013 16:27)
Není tady
Modroočka napsal(a):
No tak mamince řekni, že svoje dítě si vychováváš ty, podle sebe a že bys byla ráda, kdyby ti do toho nemluvila. Že když budeš potřebovat poradit, tak ji o radu požádáš sama. Rady jsou dobrý, pokud o ně stojíme, když nám někdo radí, aniž bychom to chtěli, otráví nás to.
Modročko - to není ono.
Jak je možný, že na kluky taková nebyla. A to byli uličníci, i ted je pochválí, pohladí.
Já nemám nic proti mamce, mám jí ráda takovou jaká je.
Jasně, štve mě, ale to je můj problém, ne její.
Já jí z ničeho neobviňuju, dělá jak umí nejlíp , má nás ráda, jsme její zlatíčka.
Vím, potřebuje se obětovat, potřebuje pochválit,potřebuje to. (byla nechtěné dítě a nikdo se s ní nemazlil). Umí to takhle, aby jakoby vyjádřila lásku. To už mám všechno pobraný.
Ale ještě mi něco do skládačky chybí. A cítím, že jsem v tom jako moje mamka. S klukama problémy nemám, s ženskýma ano (a ona to samé).
To je u nás ta červená linie. Určitě. Ale co to je? Jak to mám pojmenovat.
Alergie na ženy?
Upravil(a) dusička (8. 8. 2013 16:37)
Není tady
ted jsem zjistila, že mám hodně věcí po babičce, a že jsem ji měla hodně moc ráda a neměla s ní z pozice dětské vůbec žádný problém...
... proti "Zjistila jsem,že jsem celá máma." - v jednom celkem souvislým textu 
Kdybych z těchhle dvou výroků (v rámci možnejch a povolenejch spekulací, prosím 
) zkusila vyjít, pak bych mohla z výroku třetího - "Mamka se mnou hraje hru" - usoudit, že jednak v tobě může maminka vidět to "špatný", cos "podědila" po tchýni, jednak to, co máš po ní... a to taky není jen to lepší.
S tchýní (pravděpodobně) měla podobnej vztah jako s tebou - velká matka a malá holka" - akorát v opačným gardu. Je možný, že je to ona, kdo nemá naučený chování v jedný rovnoprávný rovině - dospělá žena a dospělá žena - a tys ho od ní nemohla "odkoukat", zatímco ona "neumí jinak"...
Není tady
Heli - napsala jsem to blbě.
Jakoby cítím,že jsem po babičce (i vizáží) i některým chováním,ale bránila jsem se tomu (vždyt přeci byla ta "semetrika") . A po mámě jsem - nebo jsem celou dobu chtěla být jako ona.
Takže možná od každé něco .
Mamka mi říká ,že jsem po tátovi - horká hlava.
S tchýní (pravděpodobně) měla podobnej vztah jako s tebou - velká matka a malá holka" - akorát v opačným gardu. Je možný, že je to ona, kdo nemá naučený chování v jedný rovnoprávný rovině - dospělá žena a dospělá žena - a tys ho od ní nemohla "odkoukat", zatímco ona "neumí jinak"
Ono pak když babička byla stará, tak se vztahy zlepšily. Ale nikdy se nijak zvlášt rády neměly. Ale dokázaly si, když jsem byla velká, povídat hodiny, mamka jí chodila koupat a tak.
Jo ten vztah rovnoprávný rovině - nevím. Co ta vnučka? Proč na ní vidí chyby (jakoby dřív viděla na mně?)
Proč mi "vadí" jaká je na vnučku, jako mamce vadilo, jaká je babička na mě. S pohledu dospělýho, dítě to vnímá jinak.
Babička - mamky máma - s tou jsem měla vztahy chladné, jen jednou nás hlídala, když byli naši na plese, zpívali jsme s ní hodně, nebo i s našima a s ní jezdili na Slovensko na dovolenou za příbuznýma, ale nepamatuju se, že bych se s ní někdy obejmula, dala pusu.
Babička měla moc vnoučat - osm dětí - a věnovala se vnukům. Vnučkám ne. Syny jakoby rozmazlila, pamatuju si jak říkala,že kluci nikdy nevyrostou, že jsou furt jak malí kluci,i jako dospělý. Ale holky ne, ty se o sebe dokážou starat sami.
Upravil(a) dusička (8. 8. 2013 17:38)
Není tady
Chlap to prostě neudělá, musíš ty, ženský jsou silnější, nespoléhej se na něho, ty musíš zajistit chod domácnosti... Babička měla moc vnoučat - osm dětí - a věnovala se vnukům... říkala,že kluci nikdy nevyrostou, že jsou furt jak malí kluci,i jako dospělý. Ale holky ne, ty se o sebe dokážou starat sami.
No a čemu se teda divíš? Proč se ptáš "Co ta vnučka? Proč na ní vidí chyby (jakoby dřív viděla na mně?)"? Vždyť se "ty rodinné vzorce a výchova" táhnou po ženský linii úplně jasně... a vsadím se, že zdaleka ne jen od babičky.
Není tady
dusička napsal(a):
Cítím, že něco dělám špatně. S mou dcerou. Jenom ke mně si dovolí vztekat, odporovat. (už jsem to tu rozebírala). Zdá se mi, že prostě umím zpracovat vztahy s chlapyma, syny , ale s ženami ne. Nevím, co vlastně mám změnit, ale cítím, že je to jakoby to, že něco dělám, co se mi na mamce nelíbí. Ale neumím to chytit, nevím co to je.
Třeba jsem zjistila, že mamka je na vnučku přísná, že se s ní tedy někdy mazlí, ale není to to správné mazlení. Nevím. Že jí říká, co se jí nelíbí a tak, ale takovou divnou formou,která mě vadí.
Protože babičky by měly být přeci na rozmazlování, rodiče jsou na vychovávání. (aspon já jsem to tak měla, že babička - mamka táty , ta mi nikdy nevynadala).
Jestli vám to přijde moc dlouhý, nečtěte mě. Jen sem házím svý pocity, potřebovala jsem se vypsat. Byla bych moc ráda za příspěvky, negativní i pozitvní
Nevím, co máš na mysli tím, že tvá maminka s tvou dcerou - není to to správné mazlení. Jaké mazlení je správné a jaké ne? Já si myslím, že je jenom jedno mazlení.
A že babičky by měly být na rozmazlování a rodiče na vychovávání? Ty si opravdu myslíš, že když budu hlídat vnoučka, tak mu všechno povolím? I kdyby si měl ublížit, nejít spát, chodit s jídlem po celém bytě, vylévat pití... atd. Ano, babičky jsou na rozmazlování. Ale to určitě neznamená, že povolí vše, na co si vnouče vzpomene. I vnoučátka potřebují hranice. Když budeš hlídat vnouče třeba nepřetržitě 14 dní, znamená to podle tebe, že může zvlčit?
Není tady
Mno, ale to neznamená,že by nás holky neměla ráda.
Cítím, že v tom mám prsty taky, že sem tím zasažená. Jak z toho ven?
To je určitě ten problém, že mám s holkou "problém". Beru ji jako samostatnou? Vidím na ní jenom chyby? Já bych pro ní žila. Miluju ji nade vše.
Chci tu nit přetrhnout. Nevím jak
Není tady
Eva. napsal(a):
dusička napsal(a):
Cítím, že něco dělám špatně. S mou dcerou. Jenom ke mně si dovolí vztekat, odporovat. (už jsem to tu rozebírala). Zdá se mi, že prostě umím zpracovat vztahy s chlapyma, syny , ale s ženami ne. Nevím, co vlastně mám změnit, ale cítím, že je to jakoby to, že něco dělám, co se mi na mamce nelíbí. Ale neumím to chytit, nevím co to je.
Třeba jsem zjistila, že mamka je na vnučku přísná, že se s ní tedy někdy mazlí, ale není to to správné mazlení. Nevím. Že jí říká, co se jí nelíbí a tak, ale takovou divnou formou,která mě vadí.
Protože babičky by měly být přeci na rozmazlování, rodiče jsou na vychovávání. (aspon já jsem to tak měla, že babička - mamka táty , ta mi nikdy nevynadala).
Jestli vám to přijde moc dlouhý, nečtěte mě. Jen sem házím svý pocity, potřebovala jsem se vypsat. Byla bych moc ráda za příspěvky, negativní i pozitvníNevím, co máš na mysli tím, že tvá maminka s tvou dcerou - není to to správné mazlení. Jaké mazlení je správné a jaké ne? Já si myslím, že je jenom jedno mazlení.
A že babičky by měly být na rozmazlování a rodiče na vychovávání? Ty si opravdu myslíš, že když budu hlídat vnoučka, tak mu všechno povolím? I kdyby si měl ublížit, nejít spát, chodit s jídlem po celém bytě, vylévat pití... atd. Ano, babičky jsou na rozmazlování. Ale to určitě neznamená, že povolí vše, na co si vnouče vzpomene. I vnoučátka potřebují hranice. Když budeš hlídat vnouče třeba nepřetržitě 14 dní, znamená to podle tebe, že může zvlčit?
Majko, jasně, já to beru, i u babičky musí mít řád. Já to beru. Měli ho kluci, má ho i Markétka. Asi jsem to napsala nesrozumitelně, já nevím.
Nepsala jsem o tom, že bych měla něco proti tomu,když mamka řekne, ted se půjdeš umýt.
Ale když třeba holka mluví, tak jí jakoby okřikuje, a tohle neříkej, tohle nedělej, to není o povolení čehosi, ale o tom, že třeba - konkrétní případ. Holka skákala na trampolíně a zpívala svůj repertuár. Mamka byla u nás. A začala holku prudit, at přestane zpívat,že to není zpěv. Kdyby jí to řekla normálně, ale bylo to takovým divným stylem, jako kdyby holka něco dělala špatně.
Mně to nevadí, já s holkou hodně zpívám, a holka zpívá hezky, no ale vymýšlela si, nebo zkoušela zpívat nějakou písničku - v angličtině, to člověk prostě nedá.
Není tady
Já vím, jsou to třeba "blbosti" ale to jsou ústřižky ze života, co mi třeba mrzí. Asi bych to neměla řešit, ona si to holka vyřeší s babičkou sama.
Ale jde mi spíš o to, abych taková nebyla podvědomě já. Dokážu dát dceři tu lásku jakou jsem dala svým synům?
Není tady
Dusi, víš, co mě praštilo do očí z tvých příspěvků v tomto vlákně?
Máš tam spoustu jakoby.
cítím, že je to jakoby to, že něco dělám - Je to to, že něco dělám?
jakoby mě shodila před kámoškou - shodila před kámoškou nebo ne? Co je to jakoby?
jakoby zasahuje do mojí výchovy -zasahuje do tvé výchovy nebo ne?
aby jakoby vyjádřila lásku
Jakoby cítím,že jsem po babičce- cítíš, že jsi po babičce nebo ne?
jakoby dřív viděla na mně?
Jindy se takhle nevyjadřuješ - s tolika jakoby. Jakobys nevěděla, jestli ano nebo ne.
Třeba ti k něčemu bude, co mi padlo do oka.
Není tady
dusička napsal(a):
Já vím, jsou to třeba "blbosti" ale to jsou ústřižky ze života, co mi třeba mrzí. Asi bych to neměla řešit, ona si to holka vyřeší s babičkou sama.
Ale jde mi spíš o to, abych taková nebyla podvědomě já. Dokážu dát dceři tu lásku jakou jsem dala svým synům?
Řekla bych, že se v tom zbytečně moc vrtáš. Neřeš a žij.
Není tady
takovou divnou formou,která mě vadí
Buď jí to řekni - samozřejmě ne před malou (a počítej s tím, že se zas chytnete) nebo ji nech, ať se s vnučkou baví po svým... včetně toho mazlení a rozmazlování. To, že nemáte (nikdo nemáme) do puntíku stejnej pohled na výchovu zas tak moc nevadí - pokud teda nebudete holce jedna o druhý vykládat, jaká je "tamta" nemožná a co dělá špatně.
Základní linie výchovy by měla bejt stejná = něco se může/nesmí doma, něco u babičky a přes něco nejede vlak tam ani tam... ale samozřejmě odchylky jsou povolený a vítaný.
Beru ji jako samostatnou? Vidím na ní jenom chyby?
Jak "bereš" kluky? Jak jsi je brala?
Kdyby jí to řekla normálně, ale bylo to takovým divným stylem, jako kdyby holka něco dělala špatně.
No a? Babičce se to tak - na rozdíl od tebe - zdát může. Přece nemáte úplně stejnej pohled na svět. Fajn, babi jí řekne "přestaň", tak se přidej a pověz něco v tom smyslu "zazpíváš si až tu babička nebude - nás to ruší"... aniž bys rozebírala jak jí to řekla.
Upravil(a) helena (8. 8. 2013 18:52)
Není tady
dusička napsal(a):
Ale když třeba holka mluví, tak jí jakoby okřikuje, a tohle neříkej, tohle nedělej, to není o povolení čehosi, ale o tom, že třeba - konkrétní případ. Holka skákala na trampolíně a zpívala svůj repertuár. Mamka byla u nás. A začala holku prudit, at přestane zpívat,že to není zpěv. Kdyby jí to řekla normálně, ale bylo to takovým divným stylem, jako kdyby holka něco dělala špatně.
Mně to nevadí, já s holkou hodně zpívám, a holka zpívá hezky, no ale vymýšlela si, nebo zkoušela zpívat nějakou písničku - v angličtině, to člověk prostě nedá.
Tomuhle rozumím. To by se mi taky nelíbilo. To si myslím, že by babička dělat neměla.
Není tady
Majko,Heli - dík 
Jakoby - možná proto, že to prostě nevím na stoprocent, že to tak je. URčitě to mamka myslela jinak, než jsem já jako dítě pochopila.
Chci říct - neschazujeme se navzájem před dětma.
Beru ji jako samostatnou? Vidím na ní jenom chyby?
Jak jsem se chovala ke klukům? Přijde mi, že stejně jako k holce. Nemůžu říct, že bych dělala nějaký rozdíly. Kluci jsou taky "rozmazlení". Spali se mnou taky v jedný posteli atd. Hodně je chválím, všechny tři. (kvůli tomu,aby neměli nízké sebevědomí jako jsem měla já, manžel)
Asi to moc řeším.
Není tady
vis , co je zvlastni?
rikas, ze .....že jsem ji měla hodně moc ráda a neměla s ní z pozice dětské vůbec žádný problem.......... o babicce
a presto
vždycky říkala, že jsem tlustá jako babička - máma táty, a jak jsem to slyšela, nechtěla jsem být jako babička - ta zlá tchyně, která myslela jen na sebe a neobětovala se
Jakoby cítím,že jsem po babičce (i vizáží) i některým chováním,ale bránila jsem se tomu (vždyt přeci byla ta "semetrika") . A po mámě jsem - nebo jsem celou dobu chtěla být jako ona.
Zrejme jsi priliz ovlivnitelna pohledem sve matky a nedokazes jednat a mit nazory sama za sebe. uz jsem si toho vsimla, ze jsi stale v opozici ke sve matce. vse hodnotis tim, co ona na to.
Není tady
Jak jsem se chovala ke klukům? Přijde mi, že stejně jako k holce.
No a taky vyrostli... a neřekla bych (aspoň podle tvýho psaní), že by s nimi byly nějaký větší starosti. Tak si je nedělej ani s holkou... a (už jsem to kdysi říkala) "neper se" furt s tou mámou...
Není tady
Ale když třeba holka mluví, tak jí jakoby okřikuje, a tohle neříkej, tohle nedělej, to není o povolení čehosi, ale o tom, že třeba - konkrétní případ. Holka skákala na trampolíně a zpívala svůj repertuár. Mamka byla u nás. A začala holku prudit, at přestane zpívat,že to není zpěv. Kdyby jí to řekla normálně, ale bylo to takovým divným stylem, jako kdyby holka něco dělala špatně.
Mně to nevadí, já s holkou hodně zpívám, a holka zpívá hezky, no ale vymýšlela si, nebo zkoušela zpívat nějakou písničku - v angličtině, to člověk prostě nedá.
chápu, že ti to nevadí, ale mě by to určitě vadilo 
stejně jako tvé mamince. ta si pravděpodobně chtěla s tebou popovídat a do toho malá "zpívala" . já bych ji neokřikovala, ale rozloučila bych se a odešla. víš, ony dětičky nemusí být pokaždé středem pozornosti
Upravil(a) aprill (8. 8. 2013 20:52)
Není tady
Mně to jako babičce nevadí. Jen ať si zpívá, jak je mu libo. 
My si toho s jejich maminkou ještě napovídáme. Zpíváním nic špatného nedělá. I když nezpívá zrovna jako Zlatý slavík. Má vnoučátka jsou pořád středem mé pozornosti.
Mě babičky mých dětí hodně naučily. Především tomu, jakou babičkou nebýt mým vnoučátkům. Studenou a nelaskavou a samé zákazy a příkazy. Za to jsem jim moc vděčná.
Upravil(a) Eva. (8. 8. 2013 20:24)
Není tady
Zrejme jsi priliz ovlivnitelna pohledem sve matky a nedokazes jednat a mit nazory sama za sebe. uz jsem si toho vsimla, ze jsi stale v opozici ke sve matce. vse hodnotis tim, co ona na to.
Agewo - ano, tak jsem to měla, teď už ne. I když, možná podvědomě to tam je někde zasunutý. Kdo ví, že mi to naskočí,dřív než se přistihnu.
Jinak názory mám sama za sebe, i když se to mamce třeba nelíbí.
A zjistila jsem jedno a využívám toho.
Např. když jsem chtěla foták, tak mi ho manžel koupil. Kdybych si ho koupila já,tak by mamka měla kecy, že utrácím,když to koupí můj manžel, pochválí ho, že na mě myslí.
S mamkou se hádat nechci, ona je chápavá a citlivá. Kolikrát se mě omluvila, když jsme rozebírali věci, že jí to mrzí,že na mě taková byla, objasnili jsme si situaci. Ted jsme si blíž.
Ale prostě to tam "něco" bude pořád. Ale chci to pustit. NEchci se tím zabývat. Nechci to s mamkou donekonečna rozebírat, ono jí to pak trápí, že jsem to jako dítě probrala jinak.
Není tady
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.