všichni se ptají
Tak se ptej taky - každýho na nějakýho jeho "kostlivce"... a když se budou cejtit pohoršený, klidně řekni "vy se taky ptáte".

Někteří lidé si myslí že mít děti nemůžeme a to že je nechceme jen říkáme. Tchyně mě dokonce posílala i k psychiatrovi o čemž jsem vážně uvažovala, protože jsem si myslela že fakt nejsem v pořádku.

Eva. napsal(a):

Já to vidím tak, že to nechápu. Jsem babička dvou vnoučátek. Momentálně týden hlídám tříletého vnoučka a je to pro mě velká radost.
Když nechceš mít děti a shodneš se v tom i se svým mužem, tak halt prostě nechceš. Někdo chce, někdo nechce. Není třeba to rozebírat.
Ale ty s tím asi nějaký problém máš, jestli máš potřebu to rozebírat. Asi si za tím až tak pevně nestojíš. Tak to přehodnoť a je to.

To si začínám myslet. Že mám problém.

Zajdi si raději k psychologovi. Psychiatr léči psychické nemoci prášky. Ty spíš možná potřebuješ psychoterapii. Zjistit, co doopravdy chceš. Třeba je to kupa dětí. Jak píšeš, že s dětmi neumíš, ty si vážně myslíš, že my všechny ostatní jsme to uměly, dokud se nám děti nenarodily?

"Já to vidím tak, že to nechápu. Jsem babička dvou vnoučátek. Momentálně týden hlídám tříletého vnoučka a je to pro mě velká radost.
Když nechceš mít děti a shodneš se v tom i se svým mužem, tak halt prostě nechceš. Někdo chce, někdo nechce. Není třeba to rozebírat.
Ale ty s tím asi nějaký problém máš, jestli máš potřebu to rozebírat. Asi si za tím až tak pevně nestojíš. Tak to přehodnoť a je to."

Co je to za nesmysl, Evo? Já dítě mam - dvouleté. A často lituju, že sem si ho pořídila, naprosto upřímně. Předtím byla zábava, volnost, vzdělávání, cestování, to vše teď na nějakých 20 let končí (když nepočítám občasné last minity, což není ono). Taky na to nejsem, mam i některé kamarádky, které děti nemají a jsou štastné, naopak znám spousty zklamaných maminek.

Blancha snad ví, co chce, proč by jí to mě nějaký rádoby-psycholog či nějaký guru jako sugerovat? Ona sama se musí rozhodnout, některé ženy a muži mít dítě prostě nechtějí. To že sou zmatení je proto, že celá společnost to bere jako něco nenormálního a tlačí na ně (jako dřív tlačila i na homosexuály a pod. - dneska už je to normální, alespoň v civilizovaných zemích). Akorát zahořklé ženské a utrápené maminy to prostě nemohou přejít přes srdce, že by si někdo mohl prožít hezký život bez těch permanentně řvoucích a nespokojených - naší energii a prachy a čas vysávajících parazitů - jménem děti ...

Eva. napsal(a):

Zajdi si raději k psychologovi. Psychiatr léči psychické nemoci prášky. Ty spíš možná potřebuješ psychoterapii. Zjistit, co doopravdy chceš. Třeba je to kupa dětí. Jak píšeš, že s dětmi neumíš, ty si vážně myslíš, že my všechny ostatní jsme to uměly, dokud se nám děti nenarodily?

To myslíš vážně? Proč by měla chodit k psychologovi? S manželem jsou snad za jedno v tom že děti nechtěji. Má snad jít k psychologovi i on? Nebo jsou snad tyhle lidi všichni zralí pro psychologa?
Pokud děti nechci je lepší když je nemám než je mít proti svojí vůli jen proto že to tak chtěji ostatní

helena napsal(a):

Proč? Protože " je to tak správně a že to tak má být... přece musíš mít děti, všichni přece chceme děti"?

Ne proto, že to tak (jak?) má být, ale proto, že jí evidentně není dobře, když píše, že:
chyně mě dokonce posílala i k psychiatrovi o čemž jsem vážně uvažovala, protože jsem si myslela že fakt nejsem v pořádku.
Kdyby byla v pohodě a opravdu na sto procent děti nechtěla, nezvyklalo by ji nic, žádné řeči.

Blancho, nenech se nacpat do nějaké škatulky, že bys měla jít k nějakému psycho. To je blbost. Je spousta lidí, kteří dítě nechce a pokud jsi se na tom s manželem shodla, tak je to snad v pořádku, ne ? . Na otázky kdy už bych vymyslela nějakou vtipnou odpověď a pak bych si dál žila život, který mi vyhovuje.  Je pravda, že spousta žen se schovává za slovo "nechci"  problém s tím, že se jim nedaří otěhotnět nebo najít použitelného chlapa.
Hlavně se do ničeho nenuť.

Kdyby byla v pohodě a opravdu na sto procent děti nechtěla, nezvyklalo by ji nic, žádné řeči.
Ale běž... když jí bude někdo neustále opakovat, že není v pořádku, tak možná zapochybuje... každej nemá tvoji odolnost... aby ho nic "nezvyklalo", jak správně píšeš...

Ty, které se staly matkami mají však tu výhodu, že jejich rozhodnutí je všeobecně přijímáno jako normální a správné. Nikdo se nepodivuje nad tím, proč si žena pořídila dítě. Pokud ho však nemá, stává se pro okolí něčím zvláštním, až nepřirozeným.
Samostatnou kapitolou jsou pak neustálé dotazy ze stran příbuzenstva a naléhání ze strany rodičů, kteří si pravidelně přejí vnoučka pod vánoční stromeček. Tak tedy ti, kteří se rozhodli děti nemít, zakládají po celém světě kluby (např. NO KIDDING), kde se sdružují právě lidé, které spojuje toto rozhodnutí.
http://www.maminka.cz/clanek/deti-a-mat … i-mit-deti

A ještě jedna skoro rada
"Jsem svobodný, bezdětný pětatřicátník a moje tetičky se mě na svatbách vždy ptaly " A kdypak přijde řada na tebe, chlapče?" Přestaly, když jsem jim to začal oplácet na pohřbech"

Upravil(a) helena (28. 7. 2013 20:38)

helena napsal(a):

Kdyby byla v pohodě a opravdu na sto procent děti nechtěla, nezvyklalo by ji nic, žádné řeči.
Ale běž... když jí bude někdo neustále opakovat, že není v pořádku, tak možná zapochybuje... každej nemá tvoji odolnost... aby ho nic "nezvyklalo", jak správně píšeš... http://fora.babinet.cz/img/smilies/tongue.png

Ty, které se staly matkami mají však tu výhodu, že jejich rozhodnutí je všeobecně přijímáno jako normální a správné. Nikdo se nepodivuje nad tím, proč si žena pořídila dítě. Pokud ho však nemá, stává se pro okolí něčím zvláštním, až nepřirozeným.
Samostatnou kapitolou jsou pak neustálé dotazy ze stran příbuzenstva a naléhání ze strany rodičů, kteří si pravidelně přejí vnoučka pod vánoční stromeček. Tak tedy ti, kteří se rozhodli děti nemít, zakládají po celém světě kluby (např. NO KIDDING), kde se sdružují právě lidé, které spojuje toto rozhodnutí.
http://www.maminka.cz/clanek/deti-a-mat … i-mit-deti

A ještě jedna skoro rada
"Jsem svobodný, bezdětný pětatřicátník a moje tetičky se mě na svatbách vždy ptaly " A kdypak přijde řada na tebe, chlapče?" Přestaly, když jsem jim to začal oplácet na pohřbech"

"Jsem svobodný, bezdětný pětatřicátník a moje tetičky se mě na svatbách vždy ptaly " A kdypak přijde řada na tebe, chlapče?" Přestaly, když jsem jim to začal oplácet na pohřbech"
tak tohle nemá chybu, Heleno. 

Ak má mnažel rovnaký názor, tak nevidím žiaden dôvod, prečo urobiť nešťastnou seba, potenciálne dieťa + X ďalších ľudí, lôen preto, že sa to očakáva, že sa to má... Rob len to, na čo sa cítiš - ale potom aj prijmi následky svojich rozhodnutí (čo je už možno iná vec, ale v niečom stále tá istá otázka). Lebo je možné, že keď o 20 rokov náhle zmeníš názor, bude už neskoro - a ty si ponesieš následky svojho rozhodnutia. Ide hlavne o to stáť si za ním - teraz aj na veky vekov, amen. Aj "proti všem", lebo oni nežijú váš život - a než by sa babrali v tom svojom a starali sa o svoje hov.., problémy, radšej riešia druhých.

Upravil(a) Selima (28. 7. 2013 22:04)