29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
JJ, věk prostě člověk nepřelstí.
Můj BM si se svou novou manželkou pořídil dítě, když mu bylo skoro 47. Mladá paní to s ním "umí", tam se musí starat víc, než se staral o naše děti. Je na něm vidět, jak je unavenej.
dusičko, ty se na to díváš ještě jinak, protože máš SVOU šestiletou dcerku a jsi o něco mladší. Ale to je něco úplně jiného, než s dětmi již dospělými se najednou ocitnout ve vztahu, kde je malé dítě partnera/partnerky. Teď si můžeš říkat, že ty bys problém neměla. Ale to je jen takové kdyby. Dokud se v takové situaci neocitneš, nevíš, jaké to bude.
Proto bych se onomu muži - sousedovi Berdy - vůbec nedivila, kdyby se do takového vztahu vůbec pouštět nechtěl. Jedna věc je pak zamilovanost a růžové brýle s ní spojené a druhá realita malého dítěte, které má navíc jiného biologického otce a všechny problémy s tímto spojené, co život přináší.
Upravil(a) Eva. (25. 7. 2013 8:06)
Není tady
Ivana napsal(a):
Mně přijde legrační, jak tady řešíte výchovu dítěte a jiné podrobnosti, ale vlastně není vůbec jisté, že pán má o Bertu zájem. Třeba má někde nějakou přítelkyni, o které Berta jako pouhá sousedka, nemá ani ponětí. Nebo se mu nelíbí. Přece jenom to, že ona je ženská a on chlap a jsou svobodní ještě neznamená automaticky, že musí skončit spolu.
Jinak já jsem spíš pro, aby Berta dala nenápadně najevo svou vstřícnost, aby se na něho usmívala a snažila se zavést s ním nějaký ten nezávazný hovor, zažertovala a tak. Ale lézt mu do bytu a půjčovat si mouku nebo ho požádat, aby jí opravil kliku u dveří a přitom ho "nenápadně" svádět, to mi teda přijde trapný.
přesně.
Není tady
Eva. napsal(a):
JJ, věk prostě člověk nepřelstí.
Můj BM si se svou novou manželkou pořídil dítě, když mu bylo skoro 47. Mladá paní to s ním "umí", tam se musí starat víc, než se staral o naše děti. Je na něm vidět, jak je unavenej.
dusičko, ty se na to díváš ještě jinak, protože máš SVOU šestiletou dcerku a jsi o něco mladší. Ale to je něco úplně jiného, než s dětmi již dospělými se najednou ocitnout ve vztahu, kde je malé dítě partnera/partnerky. Teď si můžeš říkat, že ty bys problém neměla. Ale to je jen takové kdyby. Dokud se v takové situaci neocitneš, nevíš, jaké to bude.
Proto bych se onomu muži - sousedovi Berdy - vůbec nedivila, kdyby se do takového vztahu vůbec pouštět nechtěl. Jedna věc je pak zamilovanost a růžové brýle s ní spojené a druhá realita malého dítěte, které má navíc jiného biologického otce a všechny problémy s tímto spojené, co život přináší.
Jo asi jo,kdo ví, člověk se mění, za deset let na tom bude jinak.
Není tady
No já nejsem pečovatelský typ, takže mě by partner s dětmi vyděsil v každém věku. Stačily mi ty dvě moje, kdoví, jestli jsem tu moji depresi nedostala z toho neustálého stresu z péče o ně. Malé děti mi jdou hodně na nervy, čím jsem starší, tím je to patrnější. V neděli jsem utekla z přehrady, kde jsem se byla koupat, protože vedle se usídlila rodinky s malými dětmi a ty ječely, chechtaly se a brečely, rvaly se a furt něco brebentily, až jsem měla pocit, že mi pukne hlava. Když si představím, že bych to měla doma, vstávají mi hrůzou vlasy na hlavě.
Není tady
Ivano - řekla bych, že deprese není z toho, že si měla dost dětí. To má každá ženská občas, že jí děti lezou na nervy. Jsou prostě chvíle a pak to zase přijde. Spíš seš přecitlivá právě díky té depresi
Ale jsme tu
I kdyby ten chlap měl malý děti, tak si ho nemusím hned brát.
Není tady
Ivana napsal(a):
No já nejsem pečovatelský typ, takže mě by partner s dětmi vyděsil v každém věku. Stačily mi ty dvě moje, kdoví, jestli jsem tu moji depresi nedostala z toho neustálého stresu z péče o ně. Malé děti mi jdou hodně na nervy, čím jsem starší, tím je to patrnější. V neděli jsem utekla z přehrady, kde jsem se byla koupat, protože vedle se usídlila rodinky s malými dětmi a ty ječely, chechtaly se a brečely, rvaly se a furt něco brebentily, až jsem měla pocit, že mi pukne hlava. Když si představím, že bych to měla doma, vstávají mi hrůzou vlasy na hlavě.
v poslední době to cítím ivo, stejně . a něco podobného jsem zažila v neděli na přehradě taky, jen jsem měla kliku, že rodina přišla, když já se už pomalinku sbírala k odchodu, přitom to nebyly dětí rozjívené a rozmazlené, jen byly malinko hlučné a byly všude .
Není tady
Jeden z důvodů, proč jezdit na dovolenou v září... a loni jsme měly dokonce hotel, kam děti do šestnácti let nesměly... ale to byla náhoda - až tak hrozný to zas nemáme...
Není tady
helena napsal(a):
Jeden z důvodů, proč jezdit na dovolenou v září... a loni jsme měly dokonce hotel, kam děti do šestnácti let nesměly... ale to byla náhoda - až tak hrozný to zas nemáme...
jeden známý jezdí do jen do míst, kde píšou - nevhodné pro děti :-D
Není tady
aprill napsal(a):
Ivana napsal(a):
No já nejsem pečovatelský typ, takže mě by partner s dětmi vyděsil v každém věku. Stačily mi ty dvě moje, kdoví, jestli jsem tu moji depresi nedostala z toho neustálého stresu z péče o ně. Malé děti mi jdou hodně na nervy, čím jsem starší, tím je to patrnější. V neděli jsem utekla z přehrady, kde jsem se byla koupat, protože vedle se usídlila rodinky s malými dětmi a ty ječely, chechtaly se a brečely, rvaly se a furt něco brebentily, až jsem měla pocit, že mi pukne hlava. Když si představím, že bych to měla doma, vstávají mi hrůzou vlasy na hlavě.
v poslední době to cítím ivo, stejně . a něco podobného jsem zažila v neděli na přehradě taky, jen jsem měla kliku, že rodina přišla, když já se už pomalinku sbírala k odchodu, přitom to nebyly dětí rozjívené a rozmazlené, jen byly malinko hlučné a byly všude .
Já si vždycky v duchu říkám, vždyť jsou to děti, nebudou sedět na zadku a potichu si číst, ale přesto mi jdou neskutečně na nervy. Stačí jedno malé dítě v MHD a jsem na prášky. Dusím to v sobě, ale bojím se, aby ze mě nebyla v 80 nesnášenlivá čarodějnice, která křičí na děti, že hlučí na hřišti. Ach jo, ale nevím, jak to řešit. Děti do cca 8 let a někdy i větší, pokud jsou hlučné, prostě nemusím.
Není tady
Ivana napsal(a):
aprill napsal(a):
Ivana napsal(a):
No já nejsem pečovatelský typ, takže mě by partner s dětmi vyděsil v každém věku. Stačily mi ty dvě moje, kdoví, jestli jsem tu moji depresi nedostala z toho neustálého stresu z péče o ně. Malé děti mi jdou hodně na nervy, čím jsem starší, tím je to patrnější. V neděli jsem utekla z přehrady, kde jsem se byla koupat, protože vedle se usídlila rodinky s malými dětmi a ty ječely, chechtaly se a brečely, rvaly se a furt něco brebentily, až jsem měla pocit, že mi pukne hlava. Když si představím, že bych to měla doma, vstávají mi hrůzou vlasy na hlavě.
v poslední době to cítím ivo, stejně . a něco podobného jsem zažila v neděli na přehradě taky, jen jsem měla kliku, že rodina přišla, když já se už pomalinku sbírala k odchodu, přitom to nebyly dětí rozjívené a rozmazlené, jen byly malinko hlučné a byly všude .
Já si vždycky v duchu říkám, vždyť jsou to děti, nebudou sedět na zadku a potichu si číst, ale přesto mi jdou neskutečně na nervy. Stačí jedno malé dítě v MHD a jsem na prášky. Dusím to v sobě, ale bojím se, aby ze mě nebyla v 80 nesnášenlivá čarodějnice, která křičí na děti, že hlučí na hřišti. Ach jo, ale nevím, jak to řešit. Děti do cca 8 let a někdy i větší, pokud jsou hlučné, prostě nemusím.
v 80 už budeš nahluchlá a neuslyšíš je
Upravil(a) aprill (25. 7. 2013 19:17)
Není tady
aprill napsal(a):
Ivana napsal(a):
aprill napsal(a):
v poslední době to cítím ivo, stejně . a něco podobného jsem zažila v neděli na přehradě taky, jen jsem měla kliku, že rodina přišla, když já se už pomalinku sbírala k odchodu, přitom to nebyly dětí rozjívené a rozmazlené, jen byly malinko hlučné a byly všude .Já si vždycky v duchu říkám, vždyť jsou to děti, nebudou sedět na zadku a potichu si číst, ale přesto mi jdou neskutečně na nervy. Stačí jedno malé dítě v MHD a jsem na prášky. Dusím to v sobě, ale bojím se, aby ze mě nebyla v 80 nesnášenlivá čarodějnice, která křičí na děti, že hlučí na hřišti. Ach jo, ale nevím, jak to řešit. Děti do cca 8 let a někdy i větší, pokud jsou hlučné, prostě nemusím.
v 80 už budeš nahluchlá a neuslyšíš je
Tak to mě jediné utěšuje
Není tady