No, svojím spôsobom to je člen rodiny.... za tie roky. Ale aspoň sa, na rozdiel od ľiudí, nemusel dlho trápiť... a už je mu dobre. A vy sa vyplačte a zvážte, čo ďalej.

naše se dožila 17let. pak jsme jí taky museli dát uspat. Bylo to těsně po vánocích a stále vzpomínáme

Nám odešel pejsek v patnácti letech, za poměrně dramatických okolností.. byl na menší operaci, už jsme ho vedli k autu a najednou začal hrozně krvácet a kňučet. Jako fakt brečet.. řvát, jinak to popsat neumim. Po několika minutách se nám podařilo přivolat asistentku veterináře..měla co dělat, aby ho odnesla na sál, protože se hrozně kroutil, nechtěl. Pak už nám jen doktor přišel říct, že ho budou muset uspat. No,ošklivý, to se snad nedá zapomenout   Taky jsem to obrečela. Chce to trochu času

Před třema měsícema jsme mu vytáhli klíště a od té doby stonal. Nejprve se nemohl zvednout, tak dostal antibiotika. Trochu se to zlepšilo, ale za pár dní se situace opakovala. Další antibiotika - nepomohly. Přestal úplně žrát i pít. Měl silné bolesti, už se ani nezvedl. Dopadlo to tak jak to dopadlo

Taky jsem musela nechat v lednu ,meho pejska uspat . Mela jsem ho 13 let a porad mne to jeste neprebolelo...

My jsme museli na začátku srpna nechat uspat našeho nejstaršího kocoura Šlo to strašně rychle: nejdřív v těch vedrech zkolaboval, my jsme s ním týden jezdili do veterinární nemocnice a tam mu zjistili těžkou srdeční vadu, kombinovanou s nádory v břišní dutině. Jeho stav se po poslední návštěvě prudce zhoršil, takže jsme mu na základě doporučení veterináře raději nechali milosrdně ukrátit jeho utrpení.

Už to jsou tři týdny, ale stále si nemůžu zvyknout na to, že Honzíček už není ... Bylo mu šestnáct let ...

Toto téma mi vehnalo slzy do očí. Také mě tato situace jednou čeká a bojím se jí. Drž se!