1. prosince : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 1. prosince : Maraton pečení cukroví začíná. Finty, jak jednodue upéct to nejlahodnějí cukroví! 1. prosince : Začínají adventní svátky. Připomeňme si je vechny a také tradice s nimi spojené. |
|
|
Diskuze se ubírá zajímavým směrem . Netuila jsem, e někdo má takový odpor k jménům Josef, Frantiek, Antonín... Já jsem jiná generace, jsem ročník 1986, tudí to vnímám asi jinak ne o generaci starí.
Jetě tu nezazněly relevantní informace, tak to musím napravit, koho to nezajímá, a nečte, bude to delí.
Dochované záznamy dokládají, e v době od 13. stol. do 1. pol. 19. stol. se u nás nejčastěji objevovala jména Jan, Petr, Mikulá, Jiří, Václav, Martin, Ondřej (Mendy!, není to slátanina, nýbr je to jméno, které má u nás dlouhou tradici, to, e se ti nelíbí, je věc druhá), Tomá, Jakub, Matěj, Pavel, Adam (od 16. stol.), Josef, Frantiek, Karel, Antonín; z enských Kateřina, Anna, Dorota, Markéta, Alběta, Klára, Ludmila, Magdaléna, Barbora, Marie.
18. století zavádí kult Panny Marie a sv. Josefa a s ním dochází k rozíření jmen Marie a Josef. Důsledkem kanonizace nových barokních světců se u nás objevují také jména Terezie, Karel, Frantiek, Antonín (a přechýlené tvary: Josefa/Josefína, Frantika, Karla/Karolína, Antonie). íření těchto jmen napomáhá i vzor rodu Habsburků. Tato jména se roziřují i mezi venkovský lid.
Od druhé pol. 19. stol. se díky národnímu obrození začínají hojně dávat slovanská jména - Jaroslav, Bohuslav, Vladimír, Jarmila, Věra... a české obdoby cizích jmen: Boena (Benedikta, Beatrice, Teofila), Růena (Rosalie)... Slovanská jména jsou značně rozptýlena a v popředí výskytu jmen na prvních místech stále dominují jména jako Josef, Jan, Frantiek, Václav, Antonín, Karel, Marie, Anna, Kateřina, Josefa, Antonie, Frantika...
První světová válka přináí nové změny v celé společnosti, a to i ve jménech. Najednou začínají být jména jako Aneka, Aloisie, Vendelín... pociována za zastaralá. V oblibě je pomalu střídají Eva, Irena...
Po druhé světové válce jména jako Václav, Anna, Frantiek, Marie... utlačují postupně do ústraní slovanská jména - zejména Miroslav/a, Jaroslav/a, jména "vlastnecká" - Vlasta, Věra (ty krátce po válce či v období války), a zhruba od 60. či 70. let přichází do obliby jména dávaná hojně před barokem - jsou to jména apotolská a evangelická: Petr, Pavel, Marek, Ondřej, Jakub, Martin, Tomá, Jan, Luká..., nově přechýlené tvary Jana, Pavla, Petra, Martina..., některé ze jmenovaných jsou stále v oblibě, některá u tolik ne. Momentálně jsou dost oblíbená starozákonní jména - David, Sára, Samuel, Jáchym, Adam... (některá z nich nedominují v top 10 nejdávanějích jmen, ale dávají se nesrovnatelně více ne před např. 20 lety), plus v posledních zhruba deseti letech se začala více objevovat jména, která vyskytovala do poloviny 19. stol., avak pak upadla do zapomnění - jedná se o jména: Amálie, Rozálie, Viktorie, Julie, Matyá, Tobiá...
Zdroj: M. Knappová: Jak se vae dítě bude jmenovat a Robert Altman: Osud podle jména
Toliko v kostce k historii obliby jmen v českých zemích.
Není tady
Nala jsem zajímavé články týkající se historie jmen:
Křestní jména v Čáslavském kraji v roce 1651 - http://demografie.info/?cz_detail_clank … rtclID=880
Křestní jména v roce 1651 - http://www.demografie.info/?cz_detail_c … artclID=87
Křestní jména v roce 1651 v Chrudimském kraji - http://www.demografie.info/?cz_detail_c … rtclID=735
Není tady
Tato diskuze mě přiměla přepsat si nepřehledné poznámky k rodokmenu do přehledné formy. Zatím jsem se dostala pouze k předkům z mamčiny strany. ili převáně ve vesnicích v dnením okrese Blansko, ve dvou vesnicích na Jevíčsku a jedna větev v Hronově. Nejčastějí muské jméno je Frantiek a enské Anna. Častá je Marie, Frantika, vyskytuje se tam i Ludvík, Cyril, Boena, Marianna, Vincent, Vincencie, Engelbert, Kateřina, Josef a dalí jména.
V online matrikách jsem často naráela na jména Marianna a Johanna (19. stol.), Julie (ty se mohly narodit na zač. 19. stol.), Emílie (viz Julie), Matěj (stejné jako Julie a Emílie), na více si nevzpomenu.
Na příkladu rodiny jedné mé prababičky okomentuji jména. Jedná se o rodinu půlláníka (vlastník cca 17 ha půdy), vesnická rodina, otec Frantiek, matka Marie.
Děti:
1. Maria Anna 1887, zemřela v roce - často jsem naráela na buď Maria Anna nebo Marianna, Maria a Marie kolísalo, příp. se jetě dávalo Anna Marie/Maria
2. Frantiek Stanislav 1888, zemřel ve dvou letech - zajímavé je, e některý ze sourozenců měl dvě jména, některý jen jedno
3. Maria 1889
4. Ludmila 1891 - velmi časté jméno na přelomu 19. a 20. století, je třeba ale zmínit, e se toto jméno dávalo i před barokem
5. Bedřich Jan 1892
6. Frantiek 1894
7. Alběta 1896
8. Anna 1898
9. Josefka 1900 - v matrice je napsáno skutečně Josefka, ale na hrobě má Josefa
10. a 11. dvojčata: Alois a Anton 1902, Alois zemřel jako mimino - Anton to je zajímavé, opět se potvrzuje, e některá jména nebyla a tolik ustálena (Marie/Maria, Anton/Antonín...)
12. Johanna 1904, zemřela jako sedmidenní
Pro Algebranu samá jména vhodná tak max. pro plebs , mně se a na Bedřicha a Aloise líbí vechna, některá méně, některá více.
A kdy u jsme u těch "plebsových jmen", tak musím uvést, e jeden mamčin bratranec se jmenuje Frantiek, ročník 1951, jeho otec se jmenoval taky Frantiek, Franta st. byl mimochodem zvěrolékař .
Řekla bych, e o masové rozíření "barokních" jmen se postaral císař Frantiek Josef I. V téměř kadém tzv. vesnickém románu (Světlá, K. V. Rais...) se objevuje Frantík, Pepík, Lojza, Tonda..., tak proto ta vae asociace vás nad 40+, nebo i mladích.
Není tady
Vilemína napsal(a):
Tato diskuze mě přiměla přepsat si nepřehledné poznámky k rodokmenu do přehledné formy. Zatím jsem se dostala pouze k předkům z mamčiny strany. ili převáně ve vesnicích v dnením okrese Blansko, ve dvou vesnicích na Jevíčsku a jedna větev v Hronově. Nejčastějí muské jméno je Frantiek a enské Anna. Častá je Marie, Frantika, vyskytuje se tam i Ludvík, Cyril, Boena, Marianna, Vincent, Vincencie, Engelbert, Kateřina, Josef a dalí jména.
V online matrikách jsem často naráela na jména Marianna a Johanna (19. stol.), Julie (ty se mohly narodit na zač. 19. stol.), Emílie (viz Julie), Matěj (stejné jako Julie a Emílie), na více si nevzpomenu.
Na příkladu rodiny jedné mé prababičky okomentuji jména. Jedná se o rodinu půlláníka (vlastník cca 17 ha půdy), vesnická rodina, otec Frantiek, matka Marie.
Děti:
1. Maria Anna 1887, zemřela v roce - často jsem naráela na buď Maria Anna nebo Marianna, Maria a Marie kolísalo, příp. se jetě dávalo Anna Marie/Maria
2. Frantiek Stanislav 1888, zemřel ve dvou letech - zajímavé je, e některý ze sourozenců měl dvě jména, některý jen jedno3. Maria 1889
4. Ludmila 1891 - velmi časté jméno na přelomu 19. a 20. století, je třeba ale zmínit, e se toto jméno dávalo i před barokem
5. Bedřich Jan 1892
6. Frantiek 1894
7. Alběta 1896
8. Anna 1898
9. Josefka 1900 - v matrice je napsáno skutečně Josefka, ale na hrobě má Josefa
10. a 11. dvojčata: Alois a Anton 1902, Alois zemřel jako mimino - Anton to je zajímavé, opět se potvrzuje, e některá jména nebyla a tolik ustálena (Marie/Maria, Anton/Antonín...)
12. Johanna 1904, zemřela jako sedmidenní
Pro Algebranu samá jména vhodná tak max. pro plebs, mně se a na Bedřicha a Aloise líbí vechna, některá méně, některá více.
A kdy u jsme u těch "plebsových jmen", tak musím uvést, e jeden mamčin bratranec se jmenuje Frantiek, ročník 1951, jeho otec se jmenoval taky Frantiek, Franta st. byl mimochodem zvěrolékař.
Řekla bych, e o masové rozíření "barokních" jmen se postaral císař Frantiek Josef I. V téměř kadém tzv. vesnickém románu (Světlá, K. V. Rais...) se objevuje Frantík, Pepík, Lojza, Tonda..., tak proto ta vae asociace vás nad 40+, nebo i mladích.
vil, druhé jméno by mělo být jméno po kmotrovi/kmotře. já mám taky v křestním listě jména dvě, v OP pouze jedno.
moc zajímavé čtení , dala sis s tím práci
Není tady
Vilemíno, já píu o svým POCITU z těch jmen...........ne e by skutečně měly být jen pro plebs.
Ale kdy slyím Tonda, Fanda, Pepa, tak mám ten pocit, e se to pro moderní lidi nehodí .
Upravil(a) algebrana (7. 7. 2013 9:33)
Není tady
Jde o to,e určitě nějakého toho Tondu ,Fandu zná jako vesnickýho "burana".
V ulici bydleli bratři, a táta na ně vdycky řval - Gustave,Rudolfe - domu.
Není tady
Vilemína napsal(a):
Diskuze se ubírá zajímavým směrem
. Netuila jsem, e někdo má takový odpor k jménům Josef, Frantiek, Antonín... Já jsem jiná generace, jsem ročník 1986, tudí to vnímám asi jinak ne o generaci starí.
Jetě tu nezazněly relevantní informace, tak to musím napravit, koho to nezajímá, a nečte, bude to delí.
Dochované záznamy dokládají, e v době od 13. stol. do 1. pol. 19. stol. se u nás nejčastěji objevovala jména Jan, Petr, Mikulá, Jiří, Václav, Martin, Ondřej (Mendy!, není to slátanina, nýbr je to jméno, které má u nás dlouhou tradici, to, e se ti nelíbí, je věc druhá), Tomá, Jakub, Matěj, Pavel, Adam (od 16. stol.), Josef, Frantiek, Karel, Antonín; z enských Kateřina, Anna, Dorota, Markéta, Alběta, Klára, Ludmila, Magdaléna, Barbora, Marie.
18. století zavádí kult Panny Marie a sv. Josefa a s ním dochází k rozíření jmen Marie a Josef. Důsledkem kanonizace nových barokních světců se u nás objevují také jména Terezie, Karel, Frantiek, Antonín (a přechýlené tvary: Josefa/Josefína, Frantika, Karla/Karolína, Antonie). íření těchto jmen napomáhá i vzor rodu Habsburků. Tato jména se roziřují i mezi venkovský lid.
Od druhé pol. 19. stol. se díky národnímu obrození začínají hojně dávat slovanská jména - Jaroslav, Bohuslav, Vladimír, Jarmila, Věra... a české obdoby cizích jmen: Boena (Benedikta, Beatrice, Teofila), Růena (Rosalie)... Slovanská jména jsou značně rozptýlena a v popředí výskytu jmen na prvních místech stále dominují jména jako Josef, Jan, Frantiek, Václav, Antonín, Karel, Marie, Anna, Kateřina, Josefa, Antonie, Frantika...
První světová válka přináí nové změny v celé společnosti, a to i ve jménech. Najednou začínají být jména jako Aneka, Aloisie, Vendelín... pociována za zastaralá. V oblibě je pomalu střídají Eva, Irena...
Po druhé světové válce jména jako Václav, Anna, Frantiek, Marie... utlačují postupně do ústraní slovanská jména - zejména Miroslav/a, Jaroslav/a, jména "vlastnecká" - Vlasta, Věra (ty krátce po válce či v období války), a zhruba od 60. či 70. let přichází do obliby jména dávaná hojně před barokem - jsou to jména apotolská a evangelická: Petr, Pavel, Marek, Ondřej, Jakub, Martin, Tomá, Jan, Luká..., nově přechýlené tvary Jana, Pavla, Petra, Martina..., některé ze jmenovaných jsou stále v oblibě, některá u tolik ne. Momentálně jsou dost oblíbená starozákonní jména - David, Sára, Samuel, Jáchym, Adam... (některá z nich nedominují v top 10 nejdávanějích jmen, ale dávají se nesrovnatelně více ne před např. 20 lety), plus v posledních zhruba deseti letech se začala více objevovat jména, která vyskytovala do poloviny 19. stol., avak pak upadla do zapomnění - jedná se o jména: Amálie, Rozálie, Viktorie, Julie, Matyá, Tobiá...
Zdroj: M. Knappová: Jak se vae dítě bude jmenovat a Robert Altman: Osud podle jména
Toliko v kostce k historii obliby jmen v českých zemích.
tak mne se nejvice libi toto obdobi : jsou to jména apotolská a evangelická: Petr, Pavel, Marek, Ondřej, Jakub, Martin, Tomá, Jan, Luká
Není tady
Vil - děkuju za tvoje příspěvky, zajímavé
Není tady
Vilemíno, krásně jsem si početla! Já taky dělám rodokmen naí rodiny a jména mě zajímají. Můj dědeček byl Tomá a bylo bezva zjistit, e jeden jeho předek v 17. století byl taky Tomá.
Není tady
aprill napsal(a):
vil, druhé jméno by mělo být jméno po kmotrovi/kmotře. já mám taky v křestním listě jména dvě, v OP pouze jedno.
moc zajímavé čtení, dala sis s tím práci
Kmotři Marie Anny se jmenovali Libor a Johanna, Frantika Stanislava Frantiek a Kateřina, Bedřicha Jana Frantiek a Kateřina, take druhé jméno po kmotře/kmotrovi nemají. Byli to katolíci, take při křtu dostali samozřejmě dalí jméno, to jsem ale v té matrice narozených nenala. Jen někteří (tak dejme tomu 30%) měli druhé jméno. Proč, to mi zůstává záhadou.
Není tady
Ivana napsal(a):
Vilemíno, krásně jsem si početla! Já taky dělám rodokmen naí rodiny a jména mě zajímají. Můj dědeček byl Tomá a bylo bezva zjistit, e jeden jeho předek v 17. století byl taky Tomá.
Moji prarodiče se jmenovali: Jan, Růena, Ludvík a Boena, praprarodiče: Frantiek, Marie, Antonín, Amálie, Ludvík, Anna, Frantiek a Boena, prapraprarodiče: Jan, Terezie, Jan, Magdalena, Frantiek, Rosalie, Bartoloměj, Anna, Cyril, Anna, Frantiek, Marie, Engelbert, Frantika, Ludvík a Anna. Vichni byli katolíci, Čei a na jednu - Anna, to byla sudetská Němka. Kupodivu jsem nenarazila na ádného Václava.
Není tady
dusička napsal(a):
eremuruss napsal(a):
dusička napsal(a):
Kdyby můj manel byl Václav,měla bych doma syna Venouka.
Hezký jméno , řekněte mi, co je na něm oklivého, hanlivého, buranského?
Jo,kdyz je dite maly a rika se mu Vasicek nebo Vasik je to pekny,ale Michal je hezci.
V čem je Erem hezčí? Michal je taky hezké jméno. Je to o vkusu.
Malý Venouek po tátovi, vlastně po partnerovi, s kterým to dítě má. Vdyt je to krásný.
Dui, přesně tak, je to o vkusu. Na Václavovi mi nepřijde nic pěkněho a u vůbec se mi nezdá krásný pojenovat dítě po rodičích!
Není tady
LENNNA napsal(a):
dusička napsal(a):
eremuruss napsal(a):
Jo,kdyz je dite maly a rika se mu Vasicek nebo Vasik je to pekny,ale Michal je hezci.V čem je Erem hezčí? Michal je taky hezké jméno. Je to o vkusu.
Malý Venouek po tátovi, vlastně po partnerovi, s kterým to dítě má. Vdyt je to krásný.Dui, přesně tak, je to o vkusu. Na Václavovi mi nepřijde nic pěkněho a u vůbec se mi nezdá krásný pojenovat dítě po rodičích!
Není tady
dusička napsal(a):
Neměla jsem vůbec problém dát jméno Pavel klukovi po manelovi. Líbí se mi to jméno. Jo, líbí se mi víc jmen, manel byl astný, e je kluk po něm, tradice, netradice. (Pavel je i děda)
Nedávno přila holčina kluka, e a jednou budou mít dítě, e kdy to bude kluk, bude to Pavlíček.
já bych pavla nedávala. pavel byl můj ex, moje ségra má syna pavla, bratránek je pavel, dalí má taky pavla .. prostě je toho moc.
vůbec jsem nepochopila známou, co dala klukovi jméno pavel, po jejím mui. sama má bráchu pavla, ten má taky syna pavla, jejáí táta je pavel a ségra jejího manela má za manela pavla. to mám fakt pocit, e ty lidi nemaj rozum.
Není tady
dusička napsal(a):
Manela oslovuju Pavle, kdy jsme sami, tak Pavliku
kluka Pavliku
Já s tím fakt problém nemám, jesti malej nebo velkej. Stejně malej Pavlik bude pořád malej, i kdy svýho tátu přerostl. A jen kvůli tomu, aby se jména nepletli dávat nějaké jiné jméno, proč?
Já jsem taky Marie jako mamka, tátovi se jméno líbilo, tak ho chtěl. Máma byla Maru, já Maruka. Teď jsem jako velká taky Maru.
No občas se stalo, kdy táto volal Maru, tak jsme se ozvaly, která.
Proč by mělo být jméno rozliovací?
Vdyt se i stane, e ve třídě jsou dítka se stejnými jmény. (A Pavel zase a tak atraktivní není, a je jen jeden ve třídě, jak na základce, tak teď na učnáku).
jene ve třídě je to něco jiného, dusičko.
jinak - syn neprotestuje, kdy mu říká pavlíku ? já oslovit mladýho zdrobnělinou, vyskočí asi z kůe. cca od 14 to nemá rád. v podstatě to chápu, mě to v tom věku vadilo taky.
Není tady
A já chodila do koly s holčinou, která se jmenovala Jiřina, bráchu měla Jirku a rodiče stejně tak. A vichni si říkali Jířo No, kdy se svolávalo k obědu, měli míň práce, ovem, kdy bylo potřeba pomoct, tak to bylo malounko na kodu....
Není tady
lupina montana napsal(a):
Skelnář? To je ale dost tvrdý do pusy, Dui. Ono to Sklenář je dost obtíný na vyslovování samo o sobě - já bych mu tam mrskla Honzíka. To by znělo hezky.
co petr ?
Není tady
dusička napsal(a):
Algeb - to jsou ale stará česká jména. Nejenom na vesnici ale i ve městě.
Akorát ve městě se třeba říkalo Václave, na vesnici Venouku (mám bratránka Venouka, ale on chce říkat Vaku)
na vesnici Máňa, ve městě Marie.
Jde o to, jak se říká
jestli je bratránek venouek u dospělej chlap, tak se nedivím, e chce, aby ho oslovovali vaku. já bych si jako venouek připadala jako naprostej debil.
a to co píe, město, vesnice, to je totální kravina.
Není tady
aprill napsal(a):
Grainne napsal(a):
Ivana napsal(a):
Překvapuje mě dělení jmen na buranská a neburanská. To by mě v ivotě nenapadlo. Já se dost zajímám o rodokmeny naí rodiny a jména jako Jan, Antonín, Frantiek, Josef, Václav jsou jména, která se hodně dávala v 19. století a to jak ve městě, tak na venkově. Ve dvacátém byly zas moderní Karel, Milan, Zdeněk, Jaroslav, Miroslav.
Můj pradědeček byl např. Ferdinand, jiný pradědeček Josef, dědečci byli Tomá a Maxmilián, babičky Boena a Ludmila. Jména, snad kromě toho Tomáe, se mi nelíbí, ale ne proto, e by byla buranská nebo nevímjaká.
Kdy si uvědomím, kolik českých králů bylo Václavů, co třeba Josef II., Karel IV., Karel Čapek, Josef Suk, Antnín Dvořák, Frantiek Palacký, Alois Jirásek, to snad nebyli ádní burani?Ja to spis rozdeluju podle toho ceho je moc .... kdyz ve vekove kategorii 40+ je kazdy druhy Pepik nebo Franta
Nedavno jsem setkala taky s nic moc jmenem , ale protoze je spise ojedinele uz to zni zase jinak
v kadé věkové kategorii je něčeho moc. kdy jsem před 23 lety pojmenovala syna - adam, bylo to jméno velmi ojedinělé . teď je adam na kadém rohu a nejméně dvakrát
adam byl moje první láska nebo počkat, druhá. v jeslích jsem měla tomáka, adámka a ve kolce. byl to blonďáček s kudrnatejma vláskama a odstěhoval se mi do brna.
Není tady
Vilemína napsal(a):
Mendy napsal(a):
Jinak - aneta, Sára, Sandra - cikánská jména.
Romtí spoluobčané mají v oblibě dávat exoticky znějící jména, čím exotičtějí, tím lepí. Sára je pro mě typické idovské jméno společně s Ester, Rebekou, Rút, Ráchel, Davidem..., cikánské se mi nezdá ano trochu.
sára se mi moc líbilo, ale nedala bych ho, právě proto, e je idovské.
Není tady
eremuruss napsal(a):
dusička napsal(a):
Kdyby můj manel byl Václav,měla bych doma syna Venouka.
Hezký jméno , řekněte mi, co je na něm oklivého, hanlivého, buranského?
Jo,kdyz je dite maly a rika se mu Vasicek nebo Vasik je to pekny,ale Michal je hezci.
mně se zase nelíbí to vaíček nebo vaík. líbí se mi prostě vaek. ne venca, ne vaík a cokoliv podobnýho.
Není tady
Rodina BM si také nechala dělat rodokmen, doli a do roku 1694 a muská jména - Petr, Filip, Frantiek, Josef.
Není tady
Prarodiče,narození v přeminulém století byli Marie a Dominik,Marie a Rudolf, rodiče Libue a Miroslav,manel byl Jaroslav,děti mám Martinu a Tomáe a vnoučata Zuzanu,Kateřinu,Lucii a Dominika.
Není tady
ajka50 napsal(a):
Prarodiče,narození v přeminulém století byli Marie a Dominik,Marie a Rudolf, rodiče Libue a Miroslav,manel byl Jaroslav,děti mám Martinu a Tomáe a vnoučata Zuzanu,Kateřinu,Lucii a Dominika.
Ta se taky dost dávala krátce po 2. světové válce.
Není tady
Vilemína napsal(a):
aprill napsal(a):
vil, druhé jméno by mělo být jméno po kmotrovi/kmotře. já mám taky v křestním listě jména dvě, v OP pouze jedno.
moc zajímavé čtení, dala sis s tím práci
Kmotři Marie Anny se jmenovali Libor a Johanna, Frantika Stanislava Frantiek a Kateřina, Bedřicha Jana Frantiek a Kateřina, take druhé jméno po kmotře/kmotrovi nemají. Byli to katolíci, take při křtu dostali samozřejmě dalí jméno, to jsem ale v té matrice narozených nenala. Jen někteří (tak dejme tomu 30%) měli druhé jméno. Proč, to mi zůstává záhadou.
Já jsem v matrice zjistila, e moje babička byla pokřtěná Boena Anna. Její kmotra taky nebyla Anna, tak nevím. Moná se mohly dávat dvě jména. Můj syn chodí s dívkou, kteá se jmenuje Anna Marie.
Není tady