šla bych do toho

Vzhledem k tomu, jakou má situaci doma Holčina, bych právě že do toho šla. A řekla bych, že není rozdíl mezi tím, že je to muž nebo žena. žena spíš zůstává doma kvůli dětem. Ale když už jsou děti velký a rozprchnou se do světa.
Přítel - se uvidí, jestli vztah vydrží nebo ne.
Mně spíš přijde Holči, že to tak má asi být,jak jsem tenhle příspěvek od Tebe četla.

Ty máš manžela i přítele a nechceš přijít ani o jednoho :-) ?

Já bych to brala. 7 - 8 let vůbec neber jako dané, zkrátit to můžeš vždy, když se nebude dařit.
Já jsem vzala práci na 2 roky v Rusku (i s dítětem), kdy jsme domů jezdili na víkendy 1 - 2 x do měsíce a byla jsem doma o dovolených a stejně tak manžel jel několikrát za námi. Nakonec se mi tam až tak moc nelíbilo (z důvodu  pracovní náplně - neměla jsem čas na dítě, vzdálenost bych zvládla) tak ze 2 let bylo jen 14 měs., ale vůbec nelituju, pomohlo mi to jak finančně tak jsem získala super praxi, neučila se plynule komunikovat ve 2 cizích jazycích a "přepínat" v hlavě z jednoho do druhého, hodně mi to dalo a náš vztah odloučení neohrozilo. Před padesátkou, pokud Ti ta práce dá i dobrou praxi, tak snad práci seženeš i v ČR. Já si představuju, že jednou až děti vyrostou... tedy u mě po padesátce, tak že ještě jednou bych jela tahle pracovat do Asie.
Ty turnusy jak popisuješ mi přijdou v pohodě, když si k tomu přičteš nějakou dovolenou, kterou můžeš  trávit tady, možná i manžel by mohl na dovču za Tebou, tak zjistíš, že jste spolu docela často.

duši, právě jsem přemýšlela, proč to přišlo teď:-)
viď
víš co mě napadlo? ale to jsou jen moje domněnky
- upevní se váš vztah v manželství
- uvidí se, jaký je vztah Ty a přítel
A tahle nová situace by mohla být nápomocna k "řešení".
Ale Ty už sis vlastně odpověděla v prvním příspěvku:
Taky si představuju, že to nechám být, zůstanu tam kde jsem a to mě teda taky zrovna nenaplňuje štěstím.

Upravil(a) dusička (4. 5. 2013 11:57)

dusička napsal(a):

duši, právě jsem přemýšlela, proč to přišlo teď:-)
viď
víš co mě napadlo? ale to jsou jen moje domněnky
- upevní se váš vztah v manželství
- uvidí se, jaký je vztah Ty a přítel
A tahle nová situace by mohla být nápomocna k "řešení".
Ale Ty už sis vlastně odpověděla v prvním příspěvku:
Taky si představuju, že to nechám být, zůstanu tam kde jsem a to mě teda taky zrovna nenaplňuje štěstím.

Nenaplňuje mě štěstím práce. Ale co když půjdu za lepší prací a pak budu do důchodu živořit? Nojo, jsou to asi zbytečné kdyby:-) protože ať se rozhodnu jakkoliv nebudu vědět jaký by to bylo kdybych se rozhodla jinak. Napadají mě takový věci jako třeba " co když přijdou vnoučata a já u toho nebudu?" a to nad tím přemýšlím pár hodin:-))

Myslím si, že u mnohých z těch, co ti píšou, že by do toho šly, je to opravdu akorát to BY. Ale kdyby k tomu došlo, tak by taky nešly.
Já žiju v jiném státě, než kde jsem se narodila a trošku si už dovedu představit, co je to cizina. Já bych do toho nešla na tak dlouho a s tak dlouhými nepřetržitými turnusy.
Ale - holčino, kde to vlastně je? Nebo spíš, jak daleko za hranicemi ČR a ve kterém státě? I to může hrát velkou roli. Když jsi tady za hranicemi v SRN, Rakousku nebo Polsku, je to o něčem jiném, než tisíce km daleko.

co když přijdou vnoučata a já u toho nebudu?"
2 měsíce pryč, 14 dní doma.. myslím, že to bude vnoučatům stačit :-)

venuše napsal(a):

Souhlasim s Evou. Zit v cizine neni zadny med, ziju v cizine vic jak 20 let a kdyz vidim, jak se tady k cizincum chovaji, hlavne k tem z vychodni Evropy, tak uz bych do toho znovu nesla.
Kdo nezkusil, nevi o cem je rec. Penize nejsou vsechno!

zbytečně to dramatizuješ.
navíc tady nejde jen o peníze, ale právě o to, že se dostane taky jinam, bude mít jiný možnosti, zkušenosti. nemusí trnout co doma, děcka už má velký. proč by do toho nešla, na co bude čekat ? až bude stará a už tu možnost mít nebude ?
a za rok se ohlídne zpátky a bude pořád tam, kde je teď ? však když to nepůjde, z jakéhokoliv důvodu, určitě se to dá přerušit daleko dřív.

holcina napsal(a):

Dostala jsem zajímavou nabídku práce v zahraničí. Jde o turnusy 6-8týdnů tam, 2 týdny doma po dobu 7-8 let. Napřed mi to připadalo šílené, ale teď mám čas a přemýšlím o tom. Současná práce mě sice baví, ale je špatně ohodnocená, nemotivující, zato téměř jistá. Děti jsou dospělé, manžel by to snad taky nějak zvládl (počítám s občasnou výpomocí hospodyně), s přítelem nevím jak by to dopadlo. Tak si představuju, kdybych to vzala budu se moci realizovat, vydělám si hezký peníze, ale po osmi letech budu mít těsně před padesátkou a hledat zas něco nového? Taky si představuju, že to nechám být, zůstanu tam kde jsem a to mě teda taky zrovna nenaplňuje štěstím. Nemusím se rozhodovat v nějakém krátkém termínu, nastoupila bych nejdřív s novým rokem. Budu nejspíš čekat jestli se "něco" co by mi pomohlo se rozhodnout nestane.
Je opravdu lepší vrabec v hrsti než holub na střeše?

já bych do toho šla......znám dost lidí, kteří to tak mají.......hrozně je to posunulo vpřed.....získali nadhled, moudrost či co.....a zrovna věk mezi 40-50 je na to jak dělaný
já v té době prodělala několi stáží v cizině......viděla jsem, jak to mají jinde....hned mi šlo lépe uklidit  si v hlavě
žiju z toho doteď .....
nemluvím o penězích

taková příležitost se neopakuje
a doma budeš pořád tady.....nikam nejedeš natrvalo.....

Eva. napsal(a):

Myslím si, že u mnohých z těch, co ti píšou, že by do toho šly, je to opravdu akorát to BY. Ale kdyby k tomu došlo, tak by taky nešly.
Já žiju v jiném státě, než kde jsem se narodila a trošku si už dovedu představit, co je to cizina. Já bych do toho nešla na tak dlouho a s tak dlouhými nepřetržitými turnusy.
Ale - holčino, kde to vlastně je? Nebo spíš, jak daleko za hranicemi ČR a ve kterém státě? I to může hrát velkou roli. Když jsi tady za hranicemi v SRN, Rakousku nebo Polsku, je to o něčem jiném, než tisíce km daleko.

Ty ses stehovala z SK do CR....Slovensko pro me neni cizina. Ja v cizine zila, takze vim, o cem mluvim. A rikam znovu, sla bych do toho.

holcina napsal(a):

dusička napsal(a):

duši, právě jsem přemýšlela, proč to přišlo teď:-)
viď
víš co mě napadlo? ale to jsou jen moje domněnky
- upevní se váš vztah v manželství
- uvidí se, jaký je vztah Ty a přítel
A tahle nová situace by mohla být nápomocna k "řešení".
Ale Ty už sis vlastně odpověděla v prvním příspěvku:
Taky si představuju, že to nechám být, zůstanu tam kde jsem a to mě teda taky zrovna nenaplňuje štěstím.

Nenaplňuje mě štěstím práce. Ale co když půjdu za lepší prací a pak budu do důchodu živořit? Nojo, jsou to asi zbytečné kdyby:-) protože ať se rozhodnu jakkoliv nebudu vědět jaký by to bylo kdybych se rozhodla jinak. Napadají mě takový věci jako třeba " co když přijdou vnoučata a já u toho nebudu?" a to nad tím přemýšlím pár hodin:-))

Me by spise vadilo,ze nebudu s detma.Je to obdobi jejich lasek budou potrebovat radu a ty tu nebudes.Tohle vsechno te utece mezi prsty a to se vratit neda.

Hodně taky záleží, co budeš dělat tam mimo práci a v jakých podmínkách budeš bydlet. Takhle pendlovat znamená mít 2 životy a i ten druhý tam by měl být kvalitní (ne jen práce a práce a bydlení na nějaké horší ubytovně). Pokud tohle bude, potkáš nějakou fajn kolegyni pro trávení volného času, tak Ti tam Těch 8 týdnů uteče, ani nebudeš vědět jak.