Hanka333 napsal(a):

dusička napsal(a):

Také mám manžela měsíc pracovně pryč.
A nedávno jsem nad tím přemýšlela a říkala si, kdyby tam měl kamarádku, tak by jí prostě měl a já to neřešila. I já když mi tady bude smutno, můžu si najít přítele k občasným schůzkám. A nikdo se to nedozví. A nebudu nikomu ubližovat.
Ten chlap tam je sám, chodí do práce z práce. Je tam bez rodiny, bez dětí. Stýská se mu. Navíc můj manžel je v SRN, tudíž tam neslyší ani češtinu. (už obstojně šprechtí )
žijeme jenom jednou. Vím, že mě má rád, že mě miluje, že se chce postarat o rodinu.
A proto mu přeju, aby byl štastný a spokojený. Byt třeba i s případnou s kamarádkou na pokec. Nemám ho přivázaného na řetězu.

Tak pak mi řekněte k čemu je vztah,k čemu je manželství když neustále čtu na diskusích že manžel,přítel může zahýbat protože dává peníze že se stará.
Manželství jako svazek už není o vztahu ale o smlouvě na výkrm a zajištění zbytku rodiny.
Je to dost smutné když to po letech došlo do fáze kdy peníze jsou přednější než vztahy samotné.
Po přečtění vašeho přízpěvku už jsem se opravdu zamyslela o čem to pak všechno je.
Asi ano u některých pro peníze dokážou se zříct i věrnosti partnera.
Víte jsou ještě na světě lidi kteří si nedokáží představit po večerech se usmívat na jednoho pána a o víkendech na manžela a dělat jak je všechno nádherné.
Nemůžu napsat že vás obdivuji je mi s takových vztahu dost smutno.Netuším co pro někoho ten druhý znamená když se sním dokáže dělit s každou druhou.Nakonec sní bude trávit díky práci víc než svámi a už je s toho vztah a co s vámi?Když je doma tak málo.
Vážně obdivuji jak někdo dokáže dávat svůj vztah v šanc na ukor penězům

Hanko - podívej se,
když to bude chtít pán udělat, tak to prostě udělá. Máš dvě možnosti, zůstat s ním a nebo odejít.
Nemůžeš mu zakazovat, přikazovat, a říkat - jsme manželé, to se nesmí.
Víš o mě prd. A špatně si mě pochopila.
Udržení vztahu není jen kvůli penězům.
Kdo bude první, který mě podpoří, pohladí, vytáhne z "depky" rozveselí, bude se mnou sdílet starosti všedních dnů - manžel - je to přítel, milenec, kamarád, v jednom.
a já nemám právo rozhodovat a zakazovat mu něco. Zrovna tak ani on mě.
Já nevěru prostě neřeším. Cítím že mě má rád. A to je nejdůležitější ve vztahu.
Pokavad Ty to necejtíš, tak to je pak hodně blbý.

Stím mobilem už mě vážně štvete.
To nebylo na tebe, ale na Venuši a Ivanu, který takový věci považujou za samozřejmý.

Hanka333 napsal(a):

Stím mobilem už mě vážně štvete.
Seděla jsem u pc manžel má Iphone na stojanu vedle monitoru sms příjde na celou plochu telefonu rychle zavibruje a já se leknu přes skoro pulku telefonu vidím napsáno Janička divný jen mě tam má zdrobněle doštu a je mi to jasný.
Na telefon sem fakt nemusela ani sahat.

Tak tos jistě nemusela.
Jenže sms, kterou jsi tu popsala a která byla určitě nepřehlédnutelná, byla naprosto nic neříkající, nic nevypovídala o nevěře. Znám spoustu lidí, které si podobné sms posílají běžně a jejich partneři to nehodnotí jako konec světa.
Tys nemusela sáhnout na mobil, ale taky jsi nemusela pátrat, to jest vyptávat se.
Já osobně bych nejspíš muže, jakého máš doma ty, opustila.
Ne proto, že to neustál a neodolal jedné "lovkyni", ale proto, že je to takový trouba a hned ti všechno vykecal. Ulevil si svému svědomí a hodil to tak na tebe.
Prostě zlobivý kluk se svěřil mamince, ta ho potrestá a kluk má hlavu zase čistou. To je pro mne daleko větší běs než pár zasunutí, jak říká Kalik.
Nu ale co, kdo chce kam, pomozme mu tam. Máš přesně to, co jsi chtěla. Teď už je to na tobě, jak se s tím vyrovnáš.
Ty sis toho muže vybrala, ty ses vyptávala, ty to nějak hodnotíš, ty podle toho budeš dál žít.

Ale přijde mi normální, že v partnerství, kde si oba maximálně důvěřují ( a o tom by podle mě partnerství mělo být, o důvěře), když mému partnerovi zazvoní mobil, nebo přijde SMS a mobil je normálně na stole, tak se kouknout. Ne proto, že chci šmejdit, ale tak normálně, ze zájmu o toho druhého.
No vidíš... a já to pro změnu považuju ne za "zájem", ale za vlezlost, ne-li potřebu mít nad tím druhým kontrolu. Kontrolu toho s kým si píše nebo volá a o čem. Jestliže "si oba maximálně důvěřují", tak tuhle "potřebu" nemají - právě proto.

Taky jsou pro mě telefony (už) tabu. Stejně jako pokec s kamarádkou. Tam taky partnera nevezmu. Ve vztahu nemá být my, ale člověk by si pořád měl zachovat v něčem své já.
Když budu mít problém s partnerem, tak se vypovídám třeba s kamarádkou. Kamarádka mi napíše k tomu problému nějakou sms a nechápu, proč by ji měl partner číst. Zbytečně by ho to třeba ranilo a přitom mu nijak neubližuju. Pouze si potřebuju o problému s kamarádkou nebo třeba sestrou "popovídat" a třeba ho vyřešit ke spokojenosti mne i partnera.

Myslím si, že je to stejné jako listovní tajemství. Také nebudu partnerovi otevírat dopisy, znějící na jeho jméno.

Myslím si, že dušička to psaní o případné kamarádce jejího partnera myslela tak, že partner se chová inteligentně a o takové nevěře jí samozřejmě nepovídá.
Taky to vidím v daném případě tak, jak popsala svůj náhled dusička. Manžel je dlouhodobě v cizím státě a pokud se ke mně chová pořád hezky, nemám důvod pátrat a vyzvídat. A moudrý manžel mi nebude tyto věci věšet na nos.
Pokud se to dozvím, a navíc způsobem, jakým to hned na sebe vykecal partner autorky vlákna, jako malý kluk, pak to budu řešit. Nedospělý chlap by raději neměl být nevěrný, když nechce opouštět svou partnerku, když to nedokáže udržet v sobě.
A když už se to dozvím, budu se já chovat dospěle a nebudu mermomocí vyzvídat, proč takhle hloupě. Muž přece řekl, proč a to by mělo stačit a nebudu se v tom dál vrtat, že toto zdůvodnění proč se mi nelíbí a já chci a chci a chci nějaké "lepší", nejlépe takové, se kterým budu "spokojená". Otázka je, jestli takové vůbec existuje.

Upravil(a) Eva. (22. 3. 2013 13:33)

Ivana napsal(a):

Já jsem nikde nepsala, že šmejdit někomu v mobilu, abych zjistila, jestli mi náhodou není nevěrný, je normální. Ale přijde mi normální, že v partnerství, kde si oba maximálně důvěřují ( a o tom by podle mě partnerství mělo být, o důvěře), když mému partnerovi zazvoní mobil, nebo přijde SMS a mobil je normálně na stole, tak se kouknout. Ne proto, že chci šmejdit, ale tak normálně, ze zájmu o toho druhého. Protože podle mě partnerství není "ty a já" , ale "my".

Tak tohle si, Ivano, vůbec nemyslím. Každý má mít své soukromí a to i přesto, že jsme pár. Když mi bude psát kamarádka a líčit např. nějaké své trable, nevidím nejmenší důvod, proč by to měl číst můj přítel. Naopak by mi to přišlo vůči kamarádce blbé. Zájem o toho druhého se projevuje jinak, než čtením jeho smsek.

Můj partner má taky "chytrý" telefon, tak vím o čem Hanka píše. Mám to úplně stejně. sedím u pc, telefon je tam položený, najednou začně zvonit nebo příjde sms, já se leknu a instinktivně se na něj podívám. Vidím na displeji jméno volajícího nebo jméno odesílatele sms a prvních, možná pět slov z příchozí sms. Do telefonu nelezu, ale pokud mě partner požádá, tak mu ho podám. Ale pokud je telefon vedle mě, vidím kdo volá a kdo a co píše.

Obdivuji dušišku, myslím, že je velmi tolerantní žena, já bych takovou "kamarádku na pokec" nesnesla, i kdyby mě partner sebevíc miloval. Protože si nemyslím, že může milovat manželku, a milovat se s jinou.

Na prvním příspěvku Hanky mě spíše vyděsila jiná věc, že dotyčná paní má tři děti a čtvrté na cestě, to byl její muž nevěrný s těhotnou ženou? Já vím, že těhotná, netěhotná, je jedno, kam zasune, pokud má potřebu, ale přece...

Hanka333 napsal(a):

dusička napsal(a):

Také mám manžela měsíc pracovně pryč.
A nedávno jsem nad tím přemýšlela a říkala si, kdyby tam měl kamarádku, tak by jí prostě měl a já to neřešila. I já když mi tady bude smutno, můžu si najít přítele k občasným schůzkám. A nikdo se to nedozví. A nebudu nikomu ubližovat.
Ten chlap tam je sám, chodí do práce z práce. Je tam bez rodiny, bez dětí. Stýská se mu. Navíc můj manžel je v SRN, tudíž tam neslyší ani češtinu. (už obstojně šprechtí )
žijeme jenom jednou. Vím, že mě má rád, že mě miluje, že se chce postarat o rodinu.
A proto mu přeju, aby byl štastný a spokojený. Byt třeba i s případnou s kamarádkou na pokec. Nemám ho přivázaného na řetězu.

Tak pak mi řekněte k čemu je vztah,k čemu je manželství když neustále čtu na diskusích že manžel,přítel může zahýbat protože dává peníze že se stará.
Manželství jako svazek už není o vztahu ale o smlouvě na výkrm a zajištění zbytku rodiny.
Je to dost smutné když to po letech došlo do fáze kdy peníze jsou přednější než vztahy samotné.
Po přečtění vašeho přízpěvku už jsem se opravdu zamyslela o čem to pak všechno je.
Asi ano u některých pro peníze dokážou se zříct i věrnosti partnera.
Víte jsou ještě na světě lidi kteří si nedokáží představit po večerech se usmívat na jednoho pána a o víkendech na manžela a dělat jak je všechno nádherné.
Nemůžu napsat že vás obdivuji je mi s takových vztahu dost smutno.Netuším co pro někoho ten druhý znamená když se sním dokáže dělit s každou druhou.Nakonec sní bude trávit díky práci víc než svámi a už je s toho vztah a co s vámi?Když je doma tak málo.
Vážně obdivuji jak někdo dokáže dávat svůj vztah v šanc na ukor penězům

Hanko, nechci být hnusná, ale ten tvůj jezdí kvůli penězům pryč, jestli jsem to dobře přečetla. Takýe nejlepší bude, když si ho přivážeš na vodítko a práci daleko mu zatrhneš.
A teď vážně. Vím jak ti asi je, prožila jsem si to také. S tím rozdílem, že mě to manžel hrdě oznámil a myslel že padnu asi na zadek (a budu mu zajištovat servis, zatímco on si začne užívat a nebylo to se zajíčkem).  Jestli ti můžu do toho mluvit, tak neřeš proč.. stejně se to jeho zahnutí nezmění.  Teď vyřeš, jestli s ním přes tohle můžeš dál být, věnuj se sobě. Dopřej si nějakou radost a přemýšlej.  Držím ti palce, abys to zvládla.

helena napsal(a):

Manželství jako svazek už není o vztahu ale o smlouvě na výkrm a zajištění zbytku rodiny.
Manželství vždycky bylo především smlouva... smlouva, která měla zabezpečit určitý jistoty pro partnery a pomoci vychovat děti, respektive je dovést do samostatnýho života.
Tu omáčku kolem mu "navařili" až romantici 19. století...

No vidíš, a já si myslím, že v dnešní době, kdy tyto ekonomické důvody uzavírání manželství pominuly, protože se většina lidí uživí sama, tak jediným důvodem uzavření manželství by měla být vzájemná láska. Beru manželství jako slib, že budeme spolu, budeme si věrní, budeme stát při sobě ve dnech dobrých i zlých. Ten slib by neměl dávat ten, kdo ho nechce nebo nemůže splnit. Ale pokud už ho dal, měl by dělat všechno možné proto, aby ho neporušil. Podle mě. Možná to někdo tak nemá, nevím.

kostka napsal(a):

Na prvním příspěvku Hanky mě spíše vyděsila jiná věc, že dotyčná paní má tři děti a čtvrté na cestě, to byl její muž nevěrný s těhotnou ženou? Já vím, že těhotná, netěhotná, je jedno, kam zasune, pokud má potřebu, ale přece...

Mně to taky - nechci říct vyděsilo - ale zaujalo... tři děti na krku, čtvrtý na cestě, a paní si vesele vysedává 3x týdně v zahulený knajpě... nevím, ale takováhle žena by mě asi jen těžko něčím zaujala, i kdyby se po mně po pátým pivu pnula jako psí víno Ale shodou okolností jsem jednu takovou taky znal - ta měla sice jen dvě děti, ale navíc měla manžela v kriminále a taky se v hospodě celkem okatě nabízela...

kostka napsal(a):

Můj partner má taky "chytrý" telefon, tak vím o čem Hanka píše. Mám to úplně stejně. sedím u pc, telefon je tam položený, najednou začně zvonit nebo příjde sms, já se leknu a instinktivně se na něj podívám. Vidím na displeji jméno volajícího nebo jméno odesílatele sms a prvních, možná pět slov z příchozí sms. Do telefonu nelezu, ale pokud mě partner požádá, tak mu ho podám. Ale pokud je telefon vedle mě, vidím kdo volá a kdo a co píše.

Obdivuji dušišku, myslím, že je velmi tolerantní žena, já bych takovou "kamarádku na pokec" nesnesla, i kdyby mě partner sebevíc miloval. Protože si nemyslím, že může milovat manželku, a milovat se s jinou.

Na prvním příspěvku Hanky mě spíše vyděsila jiná věc, že dotyčná paní má tři děti a čtvrté na cestě, to byl její muž nevěrný s těhotnou ženou? Já vím, že těhotná, netěhotná, je jedno, kam zasune, pokud má potřebu, ale přece...

Nemusíš mě Kostko obdivovat, já mám zase jiné starosti. Někdo má starosti řešit nevěru, někdo jiné. Každý se něco učíme.
A psala jsem o případné kamarádce.

helena napsal(a):

Manželství jako svazek už není o vztahu ale o smlouvě na výkrm a zajištění zbytku rodiny.
Manželství vždycky bylo především smlouva... smlouva, která měla zabezpečit určitý jistoty pro partnery a pomoci vychovat děti, respektive je dovést do samostatnýho života.
Tu omáčku kolem mu "navařili" až romantici 19. století...

a nekomu staci ta smlouva a nekdo chce tu romantiku .... to budou ty zasadni rozdily

Grainne napsal(a):

helena napsal(a):

Manželství jako svazek už není o vztahu ale o smlouvě na výkrm a zajištění zbytku rodiny.
Manželství vždycky bylo především smlouva... smlouva, která měla zabezpečit určitý jistoty pro partnery a pomoci vychovat děti, respektive je dovést do samostatnýho života.
Tu omáčku kolem mu "navařili" až romantici 19. století...

a nekomu staci ta smlouva a nekdo chce tu romantiku .... to budou ty zasadni rozdily

Graine, nemluvím o smlouvě. Ani o romantice. Mluvím o vztahu ,který vznikl ze zamilovanosti a prohloubil se do vzájemné  lásky.