dominika1 napsal(a):

Soleil napsal(a):

No, Dominiko, já se tvé dceři ani moc nedivím, že chce pryč z domu - máš malý mimino, musela by dojíždět do školy,  nevlastní sestra (a nevlastní otec? )....a navíc je jí 18 a chce si už žít po svým. V bytě s přítelem bude mít asi větší klid pro studium, než v domě s tolika lidmi. Jak ty jí to můžeš vyčítat, když jsi ty sama měla v 17 dítě? Nebo jsi snad i s dítětem bydlela u rodičů? Možná, že tento přítel není ten pravý, ale je to pro ni příležitost odejít. A měla bys jí přispívat i ty. Do velké míry s Jaku souhlasím, podle mě není rozumné si v tomto věku pořizovat další dítě, ale to je vaše věc.

Já se jí taky nedivím, jen se s tím asi neumím vyrovnat, to je celý. NEVYČÍTÁM JÍ TO. A ano, s dítětem jsem bydlela u rodičů, tři první roky, myslím. Já nevím, proč pořád řešíte, že jsem si pořídila malé dítě...to jsem měla být jen s dcerou, teď mi odejde a já co? Můj život není důležitý? Žije se jen pro první dítě a po jeho odchodu život rodičů končí? Starala jsem se o ní dobře, vztah máme taky dobrý, malého zbožňuje...můj přítel je pro ni cizí, ale bere ho, žádné konflikty nejsou. Tohle jsem tu řešit nechtěla, řeším to, jak se k situaci, kdy opouští domov, postavit co nejlépe.

ja myslim, ze to zvladas dobre. Dceri nezabranis , aby odesla . A pokud bude vedet, ze se bude moci vratit , nic vic uz udelat nemuzes. Smirit sestim, ze ditko je uz "dospele" a chce zit samo je pro matku vzdycky tezke

aprill napsal(a):

agewa napsal(a):

Vilemína napsal(a):

Toho jsem si vědoma, však jsem to v závěru svého příspěvku psala, přesto bych se snažila pro to udělat všechno, co je v mých silách.

co konkrezne

vím ,že se ptáš vil, ale já bych se snažila udělat doma takové podmínky, aby mi děti z neutíkaly z domu před dokončením studia (rozhodně bych na " stará kolena" neměla další dítě )

na stará kolena ? do jakého věku by teda ženská podle tebe měla mít děti ? má 18 letou dceru, takže pokud ji neměla jó pozdě, počítám, že dominice zase ještě není tolik. v tomhle věku má spousta párů malé dítě, nevidím an tom nic divnýho. když to tak chtějí a troufají si na to, proč ne.

aprill napsal(a):

dusička napsal(a):

aprill napsal(a):

vím ,že se ptáš vil, ale já bych se snažila udělat doma takové podmínky, aby mi děti z neutíkaly z domu před dokončením studia (rozhodně bych na " stará kolena" neměla další dítě )

Člověk míní, čas mění. Určitě každá máma dělá doma dětem podmínky, aby z domova neutíkaly. Ale přijde puberta a všechno je jinak. I kdyby neměla Dominika malé dítě, stejně by třeba dcera chtěla odejít k "lásce". I kdyby to doma fungovalo, tak jak má. Nikdy nevíme, co bude. Jak se bude dospělý dítě chovat, co bude chtít ono. Ne my. Nemůžeme mu to nalajnovat. I když vím, že to mámy myslí dobře a maj pravdu.

nebudeme všechno, co se nám ve výchově dítěte nepovede svádět na pubertu
je jasné, že se toho v rodině hodně změnilo, nový přítel, nový sourozenec, nové bydliště, já sama nemám ráda změny a proto bych je nedělala ani svým dětem

takže bys jim umetala cestičku, byla celej život sama a už nikdy na nic neměla nárok ve svým životě, aby chudáci děti neměli v životě změnu ? jenže život je změna, nejde tak, jak by jsme si přáli a prostě se musíš lecčemus přizpůsobit. když se cítí dominiky dcera dost dospělá na to, aby s někým hned na tvrdo žila, měla by být dost dospělá i na to, aby pochopila, že tím, že si máma najde partnera a založí spolu rodinu, se ji nic špatnýho neděje.
v životě bude muset překousnout horší věci, přizpůsobit se, i když se ji to nebude líbit.

PPavlaa napsal(a):

aprill napsal(a):

dusička napsal(a):

Člověk míní, čas mění. Určitě každá máma dělá doma dětem podmínky, aby z domova neutíkaly. Ale přijde puberta a všechno je jinak. I kdyby neměla Dominika malé dítě, stejně by třeba dcera chtěla odejít k "lásce". I kdyby to doma fungovalo, tak jak má. Nikdy nevíme, co bude. Jak se bude dospělý dítě chovat, co bude chtít ono. Ne my. Nemůžeme mu to nalajnovat. I když vím, že to mámy myslí dobře a maj pravdu.

nebudeme všechno, co se nám ve výchově dítěte nepovede svádět na pubertu
je jasné, že se toho v rodině hodně změnilo, nový přítel, nový sourozenec, nové bydliště, já sama nemám ráda změny a proto bych je nedělala ani svým dětem

takže bys jim umetala cestičku, byla celej život sama a už nikdy na nic neměla nárok ve svým životě, aby chudáci děti neměli v životě změnu ? jenže život je změna, nejde tak, jak by jsme si přáli a prostě se musíš lecčemus přizpůsobit. když se cítí dominiky dcera dost dospělá na to, aby s někým hned na tvrdo žila, měla by být dost dospělá i na to, aby pochopila, že tím, že si máma najde partnera a založí spolu rodinu, se ji nic špatnýho neděje.
v životě bude muset překousnout horší věci, přizpůsobit se, i když se ji to nebude líbit.

Pavli, zkrátka každá máme na to jiný názor. já bych udělala to, jiná zase ono.
a navíc si myslím, že děti mají mít stejného otce, to je pro mě další důvod proč ne...........

dominika1 napsal(a):

Jaku napsal(a):

dominika1 napsal(a):

Nejen jí se obrátil život vzhůru nohama:-) a musím říct, že mě docela pobavilo to, že jsem si pořídila další dítě na stará kolena:-) já se tak necítím, dceru jsem měla brzy, v sedmnácti a a teď mám prcka, kterého si vychutnávám na maximum a neměnila bych...a necítím se stará, je mi čerstvě 35 let, to snad ještě není zase tak moc:-))) Samozřejmě, že dcera neskákala nadšením ze sourozence s takovým velkým věkovým odstupem, i trochu žárlivých scén proběhlo, ale dneska by ho taky nedala:-) Přítelova dcera byl šok pro všechny, najednou se rozhodla, že u táty chce žít a už to jelo...co jsem měla dělat, zakazovat to? To mi přišlo nefér, když moje dítě s námi normálně žije...Zatím se sžíváme, naštěstí je to pohodová holka, ale je jasný, že to není lehký pro nikoho, zvlášť ne pro moji dceru, která byla zvyklá od malinka mít vše (i mě) jen pro sebe. Mluvím s ní o tom, máme spíš kamarádský vztah, to jsme měly vždycky...To stěhování bylo hlavně kvůli malému, z bytu do domu se zahradou...dceři se nechtělo, což samozřejmě chápu, ale nijak zvlášť neprotestovala...asi i proto, že má stejně zaječí úmysly.
Na jejího přítele neplivu (ale je mi jasný, že to tak vypadá), ale vidím, jak se k ní chová, i ona je někdy zaskočená tím, co on udělá...má jí absolutně pod kontrolou, nesmí bez něj nic, on o všem rozhoduje, atd...
Školu si myslím, že dodělá, od malička jí vtloukám do hlavy, že vzdělání je důležité a sama jsem jí příkladem, maturitu jsem si dodělávala dálkově a chci jít taky ještě studovat. Škola jí i baví a je fakt chytrá, takže na tu se snad nevykašle.
Výživné by ode mne chtít mohla, to vím...už i o tom jsme se bavily, prý ho nechce. Ví, že si nijak vyskakovat nemůžeme. Samozřejmě může názor změnit a asi to i přijde, vzhledem k tomu, že on jí u sebe určitě zadarmo bydlet nenechá a z alimentů od táty celý měsíc nevyžije.
Holt budu muset zatnout zuby, nechat jí, ať jde a doufat, že bude spokojená...že se do měsíce vrátí, jí říkám pořád:-)
Jen tak prostě tuším, že si tu pusu rozbije a nevím, jak jí toho ušetřit, protože to už evidentně v mých silách není...je to hrozný pocit:-( kdyby to bylo malé dítě, tak jí to zakážu, ale bude dospělá...někdy mám stavy, že bych jí klidně i do toho sklepa zamkla:-)
Každopádně díky za názory všem:-)

Dominiko,uvažovala jsem nad těmi starými koleny,když jsem ti to takto psala,jestli jsi dceru neměla dost brzy třeba - a zrovna jo,takže jsem si to myslela dobře.No nic méně,ted je ti 35 a když syn bude studovat na vš - tobě bude60,když ji zdárně ukončí a nebude prodlužovat třeba vkvůli neudělané zkoušce či zahr.studiu.A naplno makat do 60 a mít odpovědnost vlastně za stále ještě dítě - to bych se z toho zbláznila;mě je 48,máme 2 kluky na vš a už toho fakt máme plný kecky a to bude za x let mnohem mnohem hůř - dražší studia než nyní atd.,atd.

Překvapuje mě a nechápu to zároven,že píšeš,že dcera od tebe nebude chtít výživné - to ji snad nejsi schopna už nyní živit a to je teprve na sš a tobě je teprve těch 35?Kdyby bydlela doma tak ji taky budeš muset živit a nejmín přispívat na oblečení,na školu,atd - tak proč ta řeč o výživném najednou?Takže i kdyby doma nebydlela,tak je snad víc než samozřejmé,že několik tísíc měsíčně ji snad budeš muset platit,ne?

To jak se k nám chovají druzí je hodně taky o tom,co si necháme líbit;jsi dost nastálou situací šokována,zdá se,ale vaši z toho asi taky nebyli tenkrát nadšeni,žes měla tak brzy dítě a jak vidno taky to zrovna nedopadlo s tebou nejlépe,takže dcera se chová dost podobně jako ty,tak proč tolik humbuku?

Jaku, já psala, že dcera ode mne výživné nechce, nepsala jsem, že jí ho nechci dávat, to je rozdíl. Samozřejmě bych jí přispívat stejně musela, dokud dělá školu, už jsem i psala, že z alimentů od otce nevyžije celý měsíc. Teď ji přece živím taky. Ale rozhodně jí nebudu dávat desetitisíce, pokud chce žít sama, tak se snad taky musí starat sama o sebe i po téhle stránce.
Dceru jsem měla hodně brzy a naši z toho rozhodně nebyli nadšení:-( Ani nevíš, jak moc jsem jim vděčná, že se o nás de facto postarali. Já tele v pubertě s dítětem na krku...obdivuju mojí mámu a čím jsem starší, tím víc si jí za to všechno vážím. Moje dcera naštěstí dítě neplánuje hodně dlouho a antiko jsme nasadili hned v patnácti letech:-)
Další dítě jsem nechtěla, ale po té třicítce začaly biologické hodiny prostě bít:-) a jelikož jsem si dceru neužila vůbec,vzhledem k věku, kdy jsem jí měla, tak jsem do mimina šla i po té třicítce. A nelituju, i když vím, kolik mi bude, až vyroste. Ale dnes je normální, pořizovat si první dítě po třicítce, nejsem výjimka.
Šokovaná asi jsem, proto sem i píšu. Chtěla jsem vědět, jestli to moc neprožívám:-) jestli jí bránit nebo nechat jít...prostě jsem nevěděla, jak se správně k té situaci postavit, abych si to později nevyčítala.
Po pravdě, já v jejím věku bych taky chtěla pryč...ať už by v tom hrála roli nová rodina matky nebo jen to, že by mě lákala svoboda...jenže až teď vidím, že ten pohled z rodičovské strany není až tak jednoduchý. Vidím v ní pořád malou holku, proto s tím mám asi problém. Výběr partnera mi vadí taky, ale vím, že s tím nenadělám taky vůbec nic. Je to už na ní.

musím říct, že žasnu, jak dneska maminy automaticky po dosažení 15 let, ženou dcery do antikoncepce.

aprill napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

aprill napsal(a):

nebudeme všechno, co se nám ve výchově dítěte nepovede svádět na pubertu
je jasné, že se toho v rodině hodně změnilo, nový přítel, nový sourozenec, nové bydliště, já sama nemám ráda změny a proto bych je nedělala ani svým dětem

takže bys jim umetala cestičku, byla celej život sama a už nikdy na nic neměla nárok ve svým životě, aby chudáci děti neměli v životě změnu ? jenže život je změna, nejde tak, jak by jsme si přáli a prostě se musíš lecčemus přizpůsobit. když se cítí dominiky dcera dost dospělá na to, aby s někým hned na tvrdo žila, měla by být dost dospělá i na to, aby pochopila, že tím, že si máma najde partnera a založí spolu rodinu, se ji nic špatnýho neděje.
v životě bude muset překousnout horší věci, přizpůsobit se, i když se ji to nebude líbit.

Pavli, zkrátka každá máme na to jiný názor. já bych udělala to, jiná zase ono.
a navíc si myslím, že děti mají mít stejného otce, to je pro mě další důvod proč ne...........

ok, nebudeme se hádat. prostě to každá vidíme jinak.

jasně heleno, takže řešením je, vychovat nezodpovědně i svý dcery, prostě jim v 15 nasadit antiko, ať do sebe rvou celkej život to svinstvo. hezky odmlada, na co to odkládat, že jo. jen ať si holky užijou jednou tam, podruhý tam, hlavně, že domů nepřitáhnou fakana a a pro rodiče tím celá záležitost končí.

Jestli jedospělá, nic stím nenaděláš, moje nejmladší se taky víceméně nastěhovala s přítelem do města, kde studovala, nejprve, že u něj bude tu a tam přspávat (když bude mít odpolední školu), pak víceméně celý týden. S manželem jsme měli dohady, on s tím nesouhlasil, já nechtěla, aby od nás utíkala, tak jsem povolila. Podotýkám, že obě starší už byly  z domova pryč.Dneska žije úplně s někým jiným, školu dokončila, nemohla najít práci,tak se oba vrátili do města, kde žijeme , ona si našla práci, on se začal flákat a tak se rozešli. Podle mého záleží na tom, co od tebe do života dostala za výchovu, 18 let tvé výchovy se určitě neztratí a ona musí na vše přijít sama. Moje dcery mají u nás stále dveře dokořán, mohou přijít (a taky chodí) s čímkoliv, do života se jim nepletu, ale obejmu je kdykoliv. Obě starší opustili domov sice až po maturitě, ale obě hned po prázdninách, kdy si našli práci a samostatné bydlení. Musíme dětem věřit a nechat je,abysi vše vyzkoušeli na vlastní kůži. Přitom jim dát najevo, že útočiště u nás najdou kdykoliv. Přeju Ti, aby ses s tím vyrovnala a vše dobře dopadlo.

helena napsal(a):

jen ať si holky užijou jednou tam, podruhý tam
Ale vůbec ne... takový užíváni si na mysli nemám... jenže takový zamilovaný telátko ty konce prostě nedomejšlí a ani domyslet nedovede. Pro něj může bejt představa načinčanýho "mimíska", kterýho má se svojí "láskou jedinou" to jediný, co si umí představit... a ne už řvoucího fakana, namíchnutýho manžela/přítele, nedostatku peněz a visení na krku rodičů.
Takže "celkej život to svinstvo" bejt nemusí... ale na určitý, řekněme kritický, období spíš jo.

usuzuješ z čeho?
Z několika téměř stejnejch případů, kdy slečna otěhotněla a mladý muž i jeho máti se vyjadřovali ve smyslu "ona si to měla zařídit... ona je nezodpovědná... ona si pořídila dítě a náš kluk aby jí platil..."
přičemž jediná pánská ochrana byla "si dám bacha"...

opět mám takové spojení antikonti=stálý partner a to platí pro oba. jak pro dívenku, tak pro hocha. v době kdy se uťukávají a neví kudy kam je asi vhodnější kondom (s ohledem na zdraví obou).

No, kdybych byla vychovavana v tom, ze pokud nekdy v mladi udelam chybu spocivajici ve vyberu chlapa, s kterym zplodim potomka, je tato chyba natolik fatalni, ze uz nikdy nemuzu mit jineho muze a dalsi deti,  mela bych sve prvni ditko ne v 37 skoro 38, ale nekdy po 40 tesne pred prechodem.

Mam stejny nazor jako Pavla a nemyslim, ze je nutno deti ochranovat do te miry, ze matka svuj vlastni zivot upozadni natolik, ze vlastne ani neexistuje. Podle meho nazoru takovy model chovani spis skodi.

No a k dceri. Je plnoleta, nechala bych ji jit, sice velice nerada a s obavami. Snazila bych se, aby komunikace nevazla a aby decko vedelo, ze se muze vratit. S financni podporou bych to neprehanela, hladovet bych ji nenechala, ale je preciz dospela, ne?

Upravil(a) elena007 (3. 3. 2013 14:09)

aprill napsal(a):

helena napsal(a):

jen ať si holky užijou jednou tam, podruhý tam
Ale vůbec ne... takový užíváni si na mysli nemám... jenže takový zamilovaný telátko ty konce prostě nedomejšlí a ani domyslet nedovede. Pro něj může bejt představa načinčanýho "mimíska", kterýho má se svojí "láskou jedinou" to jediný, co si umí představit... a ne už řvoucího fakana, namíchnutýho manžela/přítele, nedostatku peněz a visení na krku rodičů.
Takže "celkej život to svinstvo" bejt nemusí... ale na určitý, řekněme kritický, období spíš jo.

usuzuješ z čeho?
Z několika téměř stejnejch případů, kdy slečna otěhotněla a mladý muž i jeho máti se vyjadřovali ve smyslu "ona si to měla zařídit... ona je nezodpovědná... ona si pořídila dítě a náš kluk aby jí platil..."
přičemž jediná pánská ochrana byla "si dám bacha"...

opět mám takové spojení antikonti=stálý partner a to platí pro oba. jak pro dívenku, tak pro hocha. v době kdy se uťukávají a neví kudy kam je asi vhodnější kondom (s ohledem na zdraví obou).

souhlasím.

ale mysli si co chceš, já si prostě myslím, že automaticky, tečka. a takový co by kdyby - kdyby měla babička koule, byl by z ní pěknej dědeček. já dceru nemám, takže tohle řešit je fakt zbytečný.