Oznámení

3. července : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení!

3. července : Praktické grilovací desatero pro úspěšný start letních grilovaček!

3. července : Prázdniny jsou tady a s nimi i doba dovolených a výletů. Kam vyrazit? Mrkněte na naše tipy!

#76 8. 4. 2013 23:21

Karal
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: Příbram
Registrovaný: 9. 1. 2006
Příspěvky: 7636
Web

Re: Ztrácím trpělivost a křičím na děti

Jednu z věcí, kterou jsem se na mateřské odnaučila je troufalost radit někomu s výchovou jeho dítěte či jeho výchovu kritizovat (vyjma jasnych vyjimek, kde evidentne dochazi ke spatnostem)..Ono totiž každé dítě je jiné a maminka sladké klidné holčičky, která si vydrží dvě hodiny v klidu sama hrát jen těžko pochopí vyčerpanou maminu, které má doma hyperaktivního raubíře, který se celý den nezastaví..mám dvě děti, na obě platí něco jiného, jedno se mi po zemi válelo a jedno ne, jedno je žravé, jedno nežravé, jedno je veselé společenské, jedno tichý introvert..a zkušenosti které jsem získala u prvního děcka, u toho druhého nefungují..

Co by se mělo a nemělo, je fajn vědět, jen je to potřeba přizpůsobit našim schopnostem, naší realitě..Z cholerika jen těžko nějaká teorie udělá flegmatika a opačně, holčičku která si ráda hraje s panenkama taky nepředěláme na kluka s autodráhou..

Ve škole nám visí varování, že přibývají děti, které vůbec neumí neagovat na stres, na vlastní selhání, atd protože okolo nich rodiče utvořili bublinu a ony nepřipravené vpadnou do drsné reality..podle mě, to je výsledek neustálého umetání cestičky, aby děti náhodu neměli neějaký stres..Nedávno mi říkala družinářka, že na ni křičela jedna maminka, co si dovoluje nutit její dceru do uklízení hraček se kterýma si hrála, když se jí nechce..že ona jí doma taky nenutí..

Obávám se, že ordinace dětských psychologů plní spíše děti které můžou všechno než ty, co se na ně občas houkne..


http://lb5m.lilypie.com/Cz6Gp2.png?j0zIZGe1
                                   
http://lb1m.lilypie.com/8qYNp2.png?NqV3hucz

Není tady

 

#77 9. 4. 2013 7:47

helena
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 12. 1. 2006
Příspěvky: 31213

Re: Ztrácím trpělivost a křičím na děti

mně zase vytáčí maminky, které dětičkám dovolí naprosto všechno, jen aby chudáčci neutrpěli nějákou újmu
Myslím, že je potřeba najít ten správnej poměr mezi "řvát" a "povolit cokoli".
Osobně jsem na miláčky aplikovala oba postupy (včetně nějakýho toho plácnutí) a troufám si říct, že při zpětným pohledu jsem to snad tak blbě nedělala - vzhledem k tomu, co mi vyrostlo http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png
Ony dětičky nejsou zas tak neviňoučký, aby zatraceně brzo samy nepoznaly, co můžou a co ne... a pokud nezlobí z čirý nudy, pak si většinou docela obyčejně testujou co jim ještě projde a co už ne - a taky kdy a u koho... a zatraceně dobře to rozlišujou.


http://img1.wapster.pl/logosrv.aspx?id=2134840
Láska je to, čemu dovolujeme, aby nám ubližovalo.
chtěl bych jak ponorka lehnout až na dno a přestat vysílat volací znak...

Není tady

 

#78 9. 4. 2013 8:23

dusička
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: DC
Registrovaný: 14. 6. 2006
Příspěvky: 24389

Re: Ztrácím trpělivost a křičím na děti

aprill napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

dusička napsal(a):

Majko - taky mě názor PavlyH překvapil.
A ještě napíšu. Nepíšu o pubertákách ( i když tam je to vesměs stejné s tím řvaním, ale oni fakt dokážou vytočit, a je to dřina naučit se s nima vycházet)
Ale řekla bych, že na děti do pěti let by se nemělo řvát.
A dokonce mě to i někdy točí,když vidím maminy s tříletýma capartama, jak na ně řvou v parku. dumbom (jasně že mlčím, není to moje věc)
Nebo jsem měla jednu známou,takovou až moc na úklid a stále řvala na dvouletý dítko - nesmíš šahat na hlínu v květináči, nesmíš šahat na ovladače. Nic nesmělo.
No co já se budu rozčilovat. Já jsem doma dala všechny věci co nesměly z dosahu (tenkrát i ubrusy) a byl klid.

no a mně zase vytáčí maminky, které dětičkám dovolí naprosto všechno, jen aby chudáčci neutrpěli nějákou újmu.

pavli to není o tom dovolit všechno kapitulation

Ano, to není o tom dovolit všechno.
Musí být mantinely. Od mala by se mělo dítko učit, co se nesmí a co se může.
Ale je pitomost ho učit, že nesmí hrabat v květináči, když ta hlína je tak zajímavá. A venku může a doma ne.
Jsou důležitější věci. Jako naučit hygienu a tak.


Každý den je jen jednou za život

Není tady

 

#79 9. 4. 2013 8:26

dusička
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: DC
Registrovaný: 14. 6. 2006
Příspěvky: 24389

Re: Ztrácím trpělivost a křičím na děti

helena napsal(a):

mně zase vytáčí maminky, které dětičkám dovolí naprosto všechno, jen aby chudáčci neutrpěli nějákou újmu
Myslím, že je potřeba najít ten správnej poměr mezi "řvát" a "povolit cokoli".
Osobně jsem na miláčky aplikovala oba postupy (včetně nějakýho toho plácnutí) a troufám si říct, že při zpětným pohledu jsem to snad tak blbě nedělala - vzhledem k tomu, co mi vyrostlo http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png
Ony dětičky nejsou zas tak neviňoučký, aby zatraceně brzo samy nepoznaly, co můžou a co ne... a pokud nezlobí z čirý nudy, pak si většinou docela obyčejně testujou co jim ještě projde a co už ne - a taky kdy a u koho... a zatraceně dobře to rozlišujou.

A taky se pozná, co je vynucený. Na to jsou vyčůraný.
Co chtěli najust a řvali, tak jsem prostě nedala.


Každý den je jen jednou za život

Není tady

 

#80 9. 4. 2013 8:30

dusička
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: DC
Registrovaný: 14. 6. 2006
Příspěvky: 24389

Re: Ztrácím trpělivost a křičím na děti

Ve škole nám visí varování, že přibývají děti, které vůbec neumí neagovat na stres, na vlastní selhání, atd protože okolo nich rodiče utvořili bublinu a ony nepřipravené vpadnou do drsné reality..podle mě, to je výsledek neustálého umetání cestičky, aby děti náhodu neměli neějaký stres..
Já bych neřekla že je to o tom. žádná máma nechce aby se dítě stresovalo. Co Ti to dá do života? řekla bych, že tím,že zažiješ stres se stejně se stresem nenaučíš pracovat jak na něj.
Jak myslíš Karal umetání cestiček?
S tím souhlasím, když mu dám jednou úkol, tak to nebudu dělat za něho. Maximálně mu pomůžu a poradím,jak na to.
A že neumí reagovat na vlastní selhání -
tohle neumí kolikrát ani dospělý. To nemá co se stresem a řvaním na děti co dělat.
Taky jsem udělala ve výchově spoustu chyb.
Ale hlavně, když šly děti spát, tak před spaním jsme vše urovnali, já jsem se jim klidně omluvila,že jsem vylítla a křičela.


Každý den je jen jednou za život

Není tady

 

#81 9. 4. 2013 8:43

helena
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 12. 1. 2006
Příspěvky: 31213

Re: Ztrácím trpělivost a křičím na děti

žádná máma nechce aby se dítě stresovalo. Co Ti to dá do života? řekla bych, že tím,že zažiješ stres se stejně se stresem nenaučíš pracovat jak na něj.
Dosaď si namísto "stres" třeba "potíž" a zjistíš, že i když bys radši, aby dítě žádný nemělo, potřebuje je - aby se je naučilo překonávat. Od "potíží" s třeba obouváním botiček až po "potíže" s čímkoli jiným. Když budeš prcka obouvat sama, nemá důvod se to naučit (což platí pro všechna ostatní umetání) a v podstatě mu zadělávᚠprávě na ten už opravdu stres, když se mu například budou ve škole smát...
Je to hodně zjednodušený, já vím, ale ber/te botičky jako triviální příklad.


http://img1.wapster.pl/logosrv.aspx?id=2134840
Láska je to, čemu dovolujeme, aby nám ubližovalo.
chtěl bych jak ponorka lehnout až na dno a přestat vysílat volací znak...

Není tady

 

#82 9. 4. 2013 8:52

dusička
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: DC
Registrovaný: 14. 6. 2006
Příspěvky: 24389

Re: Ztrácím trpělivost a křičím na děti

No vždy píšu to samé. stolt
Naučit dítě k samostatnosti . (stres beru to, že když mu ty botičky nejdou,tak budeš řvát, že mu je neobuješ). To sem měla na mysli, že to řvaní v situaci stejně nic nepřidá.
A znám to, je jak mě točilo, když se zasekli, že se prostě oblíkat nebudou. dumbom


Každý den je jen jednou za život

Není tady

 

#83 9. 4. 2013 9:23

Karal
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: Příbram
Registrovaný: 9. 1. 2006
Příspěvky: 7636
Web

Re: Ztrácím trpělivost a křičím na děti

helena napsal(a):

žádná máma nechce aby se dítě stresovalo. Co Ti to dá do života? řekla bych, že tím,že zažiješ stres se stejně se stresem nenaučíš pracovat jak na něj.
Dosaď si namísto "stres" třeba "potíž" a zjistíš, že i když bys radši, aby dítě žádný nemělo, potřebuje je - aby se je naučilo překonávat. Od "potíží" s třeba obouváním botiček až po "potíže" s čímkoli jiným. Když budeš prcka obouvat sama, nemá důvod se to naučit (což platí pro všechna ostatní umetání) a v podstatě mu zadělávᚠprávě na ten už opravdu stres, když se mu například budou ve škole smát...
Je to hodně zjednodušený, já vím, ale ber/te botičky jako triviální příklad.

Ano,to přesně tím bylo myšleno..

Umetáním cestiček myslím odstraňování všecgh nepříjemností ze života a to včetně projevů naší únavy, našich selhání..Dušičko, tobě možná přijde samozřejmé nechat "líné" dítě se obout samotné, ale já znám ze svého okolí hodně rodičů, kteří jsou naprostými otroky svých ratolestí i ze strachu aby splnily modní trendy..Nechce dělat úkol, nedělej ho, nechce se ti uklízet, tak neuklízej, nechce se ti oblékat já ti pomůžu..při sebemenším konfliktu ve školce či škole letí rodič a hned diskutuje s kantory, kdo s kým smí a nesmí kamarádit, aby to jejich zlatíčko nemělo stres..Nᚠmalej má ve škole dvě holčičky, které ho otravují. Nešikanují ho, jen ho otravují, vedou hloupé řeči, občas nějaké naschvály..Vedeme ho k tomu, aby se uměl bránit, ale i k tomu, že v životě prostě bude potkávat nepříjemné lidi a lidi, kteří mají radost když můžou škodit ostatním a je třeba se to učit odmala, jak se bránit...Dokud si sám umí poradit, nebudu mu ve škole dělat ostudu a mluvit za něj jako za nesvéprávného..Když vlítnu do školy a seřvu ty holčičky, možná mu tím ušetřím některé nepříjemnosti s nima, ale nenaučím ho takovým situacím čelit..Ale to už je debata kolem větších dětí..

Osobně si myslím, že současný trend postavit děti na úroveň našich kamarádů vede do pekla..Nicméně a si to každý dělá jak je mu nejbližší, zda jsme to zvládli či nikoliv se stejně ještě mnoho let neodzvíme loldumbom Já měla tátu učebnicového cholerika, který měl brýle na hlavě a ječel, kam jsme mu je schovali :-) Nicméně jsem na tuty věděla, že nás má rád a že v každé situaci se na něj můžeme spolehnout (a musím říct, že jako jedna z mála jsem uměla ptracovat s choleriickým kolegou v práci :-))..Takže já osobně to, že na děti někdo občas houkne nepovažuju za tak hrozné..I psychologové říkají, že občasné zaječení dítěti neublíží, dítě si to zpracuje a navíc se naučí, že i rodiče jsou jen lidi a prostě dělají chyby..To ale můj postoj, jak jsem jako nedokonala matka se svými chybami uspěla vám můžu napsat tak za dvacet let :-) :-)


http://lb5m.lilypie.com/Cz6Gp2.png?j0zIZGe1
                                   
http://lb1m.lilypie.com/8qYNp2.png?NqV3hucz

Není tady

 

#84 9. 4. 2013 9:28

dusička
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: DC
Registrovaný: 14. 6. 2006
Příspěvky: 24389

Re: Ztrácím trpělivost a křičím na děti

Karal - souhlas smile
Avšak bavím se stále o tom křičení na dítě.
Občasné houknutí - jasně, proč ne. Pomáhalo to u nás na zbystření pozornosti, že vůbec něco říkám.
Já spíš mám na mysli to řvaní,že Tě dítě vytočí. (jasně, každá máma to zná) Ale nebudu se omlouvat a říkat si, vždyt se nic nestalo, no tak jsem se vytočila a řvala sem. Nejsem za to vůbec ráda, že dokážu někdy z nepříčetnosti řvát, že mě vytočí tohle a tohle. Jak se říká, lepší počítat do deseti.
dám příklad. Holka cca kolem tří let měla záchvaty vzteku. Třeba jsme šli do obchodu a ona začala hlavou mlátit o pet lahve. No tak jsem jí vzala do jedné ruky, nákup do druhé a odnesla domu a nechala vyřvat (nic nepomáhalo, ale to už je zase jiné téma, přešlo to samo). Nač se nervovat a v obchodě na ní řvát (i když přiznám se, měla jsem k tomu blízko). Ale stejně by to nepomohlo a řvaly bysme obě.


Každý den je jen jednou za život

Není tady

 

#85 9. 4. 2013 9:31

dusička
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: DC
Registrovaný: 14. 6. 2006
Příspěvky: 24389

Re: Ztrácím trpělivost a křičím na děti

A ano, v životě se potkáme i s lidmi,který nám nejsou sympatičtí. Jako třeba holka chodí na zumbu a jednou říkala, že tam chodit nebude, protože Adéla na ní blbě kouká. Takže neumetávám cestičky - prostě jsem jí řekla, tak a Adéla kouká ,na co má oči. Vždyt taky koukej. a ok.
Ale ta přehnaná péče je  indi vindi, není to o dnešní době, dřív takový lidi byli taky.


Každý den je jen jednou za život

Není tady

 

#86 9. 4. 2013 9:32

dusička
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: DC
Registrovaný: 14. 6. 2006
Příspěvky: 24389

Re: Ztrácím trpělivost a křičím na děti

No vidíš a já zas měla tátu cholerika (on neřval na nás) ale často,když mu něco nešlo, tak měl vztek a nadával. Ani teď v dospělosti mi to není příjemné, jak jsem u našich a táta začne, odcházím. (tátu mám ráda)


Každý den je jen jednou za život

Není tady

 

#87 9. 4. 2013 9:45

Eva.
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 13. 10. 2012
Příspěvky: 11753

Re: Ztrácím trpělivost a křičím na děti

wink

Karal napsal(a):

Jednu z věcí, kterou jsem se na mateřské odnaučila je troufalost radit někomu s výchovou jeho dítěte či jeho výchovu kritizovat (vyjma jasnych vyjimek, kde evidentne dochazi ke spatnostem)..Ono totiž každé dítě je jiné a maminka sladké klidné holčičky, která si vydrží dvě hodiny v klidu sama hrát jen těžko pochopí vyčerpanou maminu, které má doma hyperaktivního raubíře, který se celý den nezastaví..mám dvě děti, na obě platí něco jiného, jedno se mi po zemi válelo a jedno ne, jedno je žravé, jedno nežravé, jedno je veselé společenské, jedno tichý introvert..a zkušenosti které jsem získala u prvního děcka, u toho druhého nefungují..

Co by se mělo a nemělo, je fajn vědět, jen je to potřeba přizpůsobit našim schopnostem, naší realitě..Z cholerika jen těžko nějaká teorie udělá flegmatika a opačně, holčičku která si ráda hraje s panenkama taky nepředěláme na kluka s autodráhou..

Ve škole nám visí varování, že přibývají děti, které vůbec neumí neagovat na stres, na vlastní selhání, atd protože okolo nich rodiče utvořili bublinu a ony nepřipravené vpadnou do drsné reality..podle mě, to je výsledek neustálého umetání cestičky, aby děti náhodu neměli neějaký stres..Nedávno mi říkala družinářka, že na ni křičela jedna maminka, co si dovoluje nutit její dceru do uklízení hraček se kterýma si hrála, když se jí nechce..že ona jí doma taky nenutí..

Obávám se, že ordinace dětských psychologů plní spíše děti které můžou všechno než ty, co se na ně občas houkne..

Pokud tak čtu, radí tady zasloužilé maminky a babičky. Takže už jisté zkušenosti s různými dětmi mají. To jen tak na okraj.


May the road rise to meet you, may the wind be always at your back.
The sun shine warm upon your face, the rain fall soft upon your fields.
And until we meet again, may God hold you in the hollow of his hand.

Není tady

 

#88 9. 4. 2013 9:54

lupina montana
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: Polabí
Registrovaný: 14. 2. 2007
Příspěvky: 17877

Re: Ztrácím trpělivost a křičím na děti

A to ani neřval na vás. Jo, já měla doma Kodeta v Pelíšcích a taky mně to poznamenalo - a to i přesto, že mě jinak měl viditelně a cítitelně rád.
Manžel takhle poznamenal děti nejspíš nevratně.............
Já jsem četla rozkošnou větu, že kromě "bacha, autobus" neexistuje důvod, proč na někoho řvát. Nebrala bych to úplně doslova, jen bych byla s tím řvaním velice opatrná - to samý, co přeszadek. Každý - a dítě zvláště - vycítí, jestli si na něm někdo vylejvá nějaký svoje frustrace a vnímá nespravedlnost tohoto počínání. Navíc, řvoucí člověk kolem sebe šíří oheň téměř hmatatelně a..............prostě pálí, pálí, pálí. Na plotnu se nešahá, že.
Ono když člověk dává pozor, jaký dopad jeho jednání má na druhý, tak si dá podle mně bacha, pokud teda je normální cool


Hou, hou, vlci jdou, už jsou tady, už tu jsou......

Není tady

 

#89 9. 4. 2013 9:58

helena
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 12. 1. 2006
Příspěvky: 31213

Re: Ztrácím trpělivost a křičím na děti

radí tady zasloužilé maminky a babičky. Takže už jisté zkušenosti s různými dětmi mají.
Ty si fakt myslíš, že "zasloužilost" a počet dětí/vnuků je v přímé úměře ke schopnosti dobře poradit? http://fora.babinet.cz/img/smilies/vissla.gif


http://img1.wapster.pl/logosrv.aspx?id=2134840
Láska je to, čemu dovolujeme, aby nám ubližovalo.
chtěl bych jak ponorka lehnout až na dno a přestat vysílat volací znak...

Není tady

 

#90 9. 4. 2013 10:13

dusička
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: DC
Registrovaný: 14. 6. 2006
Příspěvky: 24389

Re: Ztrácím trpělivost a křičím na děti

lupina montana napsal(a):

A to ani neřval na vás. Jo, já měla doma Kodeta v Pelíšcích a taky mně to poznamenalo - a to i přesto, že mě jinak měl viditelně a cítitelně rád.
Manžel takhle poznamenal děti nejspíš nevratně.............
Já jsem četla rozkošnou větu, že kromě "bacha, autobus" neexistuje důvod, proč na někoho řvát. Nebrala bych to úplně doslova, jen bych byla s tím řvaním velice opatrná - to samý, co přeszadek. Každý - a dítě zvláště - vycítí, jestli si na něm někdo vylejvá nějaký svoje frustrace a vnímá nespravedlnost tohoto počínání. Navíc, řvoucí člověk kolem sebe šíří oheň téměř hmatatelně a..............prostě pálí, pálí, pálí. Na plotnu se nešahá, že.
Ono když člověk dává pozor, jaký dopad jeho jednání má na druhý, tak si dá podle mně bacha, pokud teda je normální cool

tummenupptummenupptummenupp krásně napsaný


Každý den je jen jednou za život

Není tady

 

#91 9. 4. 2013 10:23

Eva.
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 13. 10. 2012
Příspěvky: 11753

Re: Ztrácím trpělivost a křičím na děti

helena napsal(a):

radí tady zasloužilé maminky a babičky. Takže už jisté zkušenosti s různými dětmi mají.
Ty si fakt myslíš, že "zasloužilost" a počet dětí/vnuků je v přímé úměře ke schopnosti dobře poradit?

Nemyslím. Ale když se Nicolas ptal, tak asi poradit chtěl. A každá z nás radí dle svých zkušeností. Psala jsem to na okraj ke psaní Karal, cituji ji:
Jednu z věcí, kterou jsem se na mateřské odnaučila je troufalost radit někomu s výchovou jeho dítěte či jeho výchovu kritizovat

Pokud je podle ní troufalost radit, v tom případě by Nico napsal svůj dotaz zbytečně, jelikož by si nikdo dle Karal neměl troufnout radit mu.

Heleno, vsadím krk, žes moc dobře věděla, jak to myslím. To jen ten tvůj folklór vzhledem ke mně ti zase nedal... smile


May the road rise to meet you, may the wind be always at your back.
The sun shine warm upon your face, the rain fall soft upon your fields.
And until we meet again, may God hold you in the hollow of his hand.

Není tady

 

#92 9. 4. 2013 10:48

helena
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 12. 1. 2006
Příspěvky: 31213

Re: Ztrácím trpělivost a křičím na děti

vsadím krk
Tak si dej bacha, abys o něj nepřišla... http://fora.babinet.cz/img/smilies/wink.png


http://img1.wapster.pl/logosrv.aspx?id=2134840
Láska je to, čemu dovolujeme, aby nám ubližovalo.
chtěl bych jak ponorka lehnout až na dno a přestat vysílat volací znak...

Není tady

 

#93 9. 4. 2013 13:15

Karal
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: Příbram
Registrovaný: 9. 1. 2006
Příspěvky: 7636
Web

Re: Ztrácím trpělivost a křičím na děti

Neměla jsem na mysli troufalost radit Nicolasovi, který se notabene ptal, ale nevyžádané rady typy: To já bych na tvém mistě....atd  (samozřejmě vše dělala lip :-)), to je ale nevychovaný spratek, to já bych.....chtěla jsem tím říct, že bych si netroufla nikoho soudit zda je či není dobrá matka či otec, protože nejsem na jeho místě, neznám jeho děcko, nevím jaké jsou jeho životní zkušenosti..že u druhého přesně víme, co dělá špatně..:-)

A propo zkušenosti matek a babiček..super, ale ono z odstupu dvaceti let, většina historek, jak se ditě někde válí už zní velmi humorně, než když clověk v té situaci je třeba obden..:-) Mě se Bára válí tak jednou za čtvrt roku, neječím, a buď pokračuju v chůzi, pokud leží někde kde ji nic nepřejede, v obchodě pokračuju v nákupu..Zrovna tenhle víkend ségra vyprávěla velmi barvitě jak podváděla na střední škole, falšovala podpisy, chodila za školu..smála se tomu a smála se i máma..ale věřím, že tenkrát ji do smíchu nebylo..proto jsem psala, že je lepší tyhle věci řešit s lidmi kteří jsou na stejné lodi, časem se tomu budeme schopni zasmát všichni..nebyla to ani uražka ani nic jiného..

A s tím cholerikem..každý má svoje zkušenosti, svoje limity..ale povahové rysy člověka jsou v mnohém dány, z introverta těžko uděláme společenského baviče..já tátu neskutečně ctila, věděli jsme že neřve na nás, že to je jen reakce na situaci a dokázaly se nad to povznést..ovšem ve vzteku nás nikdy neurážel, nikdy nás neponižoval, nikdy nás neuhodil..

Já jsem spíš snílek, ikdyž občas taky vybublám..s dětma to pak probereme a jede se dál..Nikdo není dokonalý a já snahu o dokonalost už dávno vzdala. Jsem taková jaká jsem a snažím se dělat věci, jak nejlépe dovedu..a že občas ujedu, že se mi nepodaří zvládnout některou situaci na jedničku? No a co..trestat se za to nebudu, max. se pokusím se z toho poučit pro příště..snaha o dokonalost vede podle mě akorát tak na psychiatrii :-) :-) A aby si to někdo nepřetočil, nestojím na místě, snažím se učit se, posouvat se, na co nestačím já, jdu si pro radu či pomoc ale prostě to nemusím zvládat na jedničku..

Upravil(a) Karal (9. 4. 2013 13:34)


http://lb5m.lilypie.com/Cz6Gp2.png?j0zIZGe1
                                   
http://lb1m.lilypie.com/8qYNp2.png?NqV3hucz

Není tady

 

#94 9. 4. 2013 13:55

PavlaH
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: MB
Registrovaný: 9. 4. 2006
Příspěvky: 5296

Re: Ztrácím trpělivost a křičím na děti

No vidíte, jak jste mě hezky pochopily. wink

Je to právě o tom otužování, o překonávání překážek, nastavování hranic i nepříjemným způsobem. Ne jen o tom, že vidím střípek z celého kontextu věcí. Niko si bude muset upravit svůj provozní režim tak, aby do toho hned po hlavě nepadl, aby mohl "přeladit" svoje rádio.

A mě baví ještě jiný pohled.

Cholerik - ano můžu vědět, že se s ním dá, ale může mi být z duše protivný právě pro způsob jeho výbuchu. Pokud bouchne tak, že nikoho neponižuje, jen tu situaci nezvládne - to nepovažuju za týrání. Ale pokud používá argumenty, ty nemůžeš být moje dítě, jak můžeš být tak blbé - to už útočí na identitu a to je strašně zhoubné. A výchova je ještě víc zapeklitější, že postup,  který u jednoho dítěte funguje, je nepoužitelný u sourozence. Nevím, jaké budou výsledky mojí výchovy. Ale mám svoje děti ráda a považuju je za ty nejlepší pod sluncem. Právě proto mi stojí za to, aby poznaly život a já jim v něm mohla být průvodcem. Nikoli zametačem a nebo policajtem.


Život je nejkrásnější odpověď na všechny otázky.

Není tady

 

#95 9. 4. 2013 13:58

dusička
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: DC
Registrovaný: 14. 6. 2006
Příspěvky: 24389

Re: Ztrácím trpělivost a křičím na děti

Ještě snad jednu větu dodám. Ke svým dětem bychom se měli chovat jako k cizím dětem.
Protože na cizí dítě tolik neuplatňujeme emoce, nevím jak bych to napsala přesně. Cizí dítě nás tolik nevytočí.


Každý den je jen jednou za život

Není tady

 

#96 9. 4. 2013 15:57

aprill
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: kousek od Romči
Registrovaný: 2. 2. 2006
Příspěvky: 15647

Re: Ztrácím trpělivost a křičím na děti

lupina montana napsal(a):

A to ani neřval na vás. Jo, já měla doma Kodeta v Pelíšcích a taky mně to poznamenalo - a to i přesto, že mě jinak měl viditelně a cítitelně rád.
Manžel takhle poznamenal děti nejspíš nevratně.............
Já jsem četla rozkošnou větu, že kromě "bacha, autobus" neexistuje důvod, proč na někoho řvát. Nebrala bych to úplně doslova, jen bych byla s tím řvaním velice opatrná - to samý, co přeszadek. Každý - a dítě zvláště - vycítí, jestli si na něm někdo vylejvá nějaký svoje frustrace a vnímá nespravedlnost tohoto počínání. Navíc, řvoucí člověk kolem sebe šíří oheň téměř hmatatelně a..............prostě pálí, pálí, pálí. Na plotnu se nešahá, že.
Ono když člověk dává pozor, jaký dopad jeho jednání má na druhý, tak si dá podle mně bacha, pokud teda je normální cool

jj, to ukázkový příklad tummenupp , brrrrrrrrrrrrrrrrrr. pelíšky mám ráda, ale při scénách s kodetem odcházím kapitulation

Není tady

 

#97 9. 4. 2013 18:20

PPavlaa
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 1. 3. 2007
Příspěvky: 28044

Re: Ztrácím trpělivost a křičím na děti

dusička napsal(a):

aprill napsal(a):

PPavlaa napsal(a):


no a mně zase vytáčí maminky, které dětičkám dovolí naprosto všechno, jen aby chudáčci neutrpěli nějákou újmu.

pavli to není o tom dovolit všechno kapitulation

Ano, to není o tom dovolit všechno.
Musí být mantinely. Od mala by se mělo dítko učit, co se nesmí a co se může.
Ale je pitomost ho učit, že nesmí hrabat v květináči, když ta hlína je tak zajímavá. A venku může a doma ne.
Jsou důležitější věci. Jako naučit hygienu a tak.

co ti přijde divnýho na tom, že venku se v hlíně hrabat může a doma ne ? ty si nechᚠpolámat kytky, jen aby se tvý dítě mohlo vyřádit v květináči ? mně by se to teda nelíbilo.


Umění žít není umění hrát s dobrou kartou, ale umění sehrát se špatnou kartou dobrou hru.

Není tady

 

#98 9. 4. 2013 18:22

dusička
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: DC
Registrovaný: 14. 6. 2006
Příspěvky: 24389

Re: Ztrácím trpělivost a křičím na děti

PPavlaa napsal(a):

dusička napsal(a):

aprill napsal(a):


pavli to není o tom dovolit všechno kapitulation

Ano, to není o tom dovolit všechno.
Musí být mantinely. Od mala by se mělo dítko učit, co se nesmí a co se může.
Ale je pitomost ho učit, že nesmí hrabat v květináči, když ta hlína je tak zajímavá. A venku může a doma ne.
Jsou důležitější věci. Jako naučit hygienu a tak.

co ti přijde divnýho na tom, že venku se v hlíně hrabat může a doma ne ? ty si nechᚠpolámat kytky, jen aby se tvý dítě mohlo vyřádit v květináči ? mně by se to teda nelíbilo.

Pavli - ty kytky když je dítě dvouleté dám někam,kam dítě nemá přístup. Je to rychlejší než tisíckrát vysvětlovat a dohadovat, že to nesmí. Píšu o dvouletým dítěti nebo o dítěti, který začne lézt, chodit. Tříletému už to vysvětlíš v pohodě.


Každý den je jen jednou za život

Není tady

 

#99 9. 4. 2013 18:28

PPavlaa
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 1. 3. 2007
Příspěvky: 28044

Re: Ztrácím trpělivost a křičím na děti

*

Upravil(a) PPavlaa (9. 4. 2013 19:37)


Umění žít není umění hrát s dobrou kartou, ale umění sehrát se špatnou kartou dobrou hru.

Není tady

 

#100 9. 4. 2013 18:33

dusička
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: DC
Registrovaný: 14. 6. 2006
Příspěvky: 24389

Re: Ztrácím trpělivost a křičím na děti

U nás tedy v kredenci řádili. Sice kravál, ale když jsem vařila, dole v kredenci si mohli vytáhnout hrnce, vařečky a tak. Talíře jsem měla a mám nahoře. stolt
Taky jsme měli období, kdy jsem šuplíky zalepovala.
Ale říkám to bylo to batolecí období. Ve třech letech už je dítě rozumné.
Samo že jsem musela vysvětlovat, ale něco čemu se dalo zabránit , tak jsem odstranila z dohledu.


Každý den je jen jednou za život

Není tady

 
NÁŠ TIP:

Zápatí

Powered by PunBB 1.2.24c
© Copyright 2002–2008 Rickard Andersson
Content © Copyright 2000–2016 SAMI spol. s r.o.
Ochrana osobních údajů