Čeho se bojíš?

Trochu se bojím krav   bude to pěkná dřina ale asi do toho půjdu.

Mne jednou vzala do kravína kamarádka z dětství, která také dojila a nechala mě to vyzkoušet.  Líbilo se mi to, krávy s plnými vemeny už na to čekaly, aby se jim ulevilo.  Mluvily jsme na ně, kamarádka si prozpěvovala, pohoda.  Vím, jedna zkušenost je něco jiného než stálá práce. Práce není, potřebuješ peníze - šla bych do toho. Odejít můžeš vždycky a nevíš, třeba se ti to zalíbí a budeš spokojená.
Vím, že kamarádka si každý den myla vlasy a když se sprchovala, nakonec se oplachovala vodou z konvičky, do které kápla trošku octa, aby nesmrděla.

No já se bojím že budu smrdět i doma jinak fyzičku mám docela dobrou a práce se nebojím.

Jita 21:
Psala jsem ti, že se kamarádka oplachovala slabou octovou vodou, i vlasy. Nesmrděla, ten ocet sebere všechny pachy. Měla plastovou konvičku, co byla na mléko v sáčku, do ní dala pár kapek octa a tím se po umytí  opláchla.

Montérky... holínky... šátek...
Tady se podívej

Jito,
pokud máš velký strach ze zvířat, nejdřív na tom v klidu zapracuj. Dojdi si do kravína, podívej se na ostatní. Třeba já zvířata miluju a ta práce s nimi se mi líbila. Vůbec se nepamatuju, že by kdy někoho kráva kopla nebo byla nějak agresivní. To spíš koně, když k nim přijdeš zezadu, jsou nebezpečnější.

jita21 napsal(a):

Ahoj tak v pondělí nastupuju do kravína na raní tak uvidíme...snad ráno vstanu...

První den do práce? Já bych se spíš bála, že nervozitou, abych nezaspala, vůbec neusnu

Jito,
no vidíš, není to tak špatné. Telátka jsem měla ze všeho nejraději. Jsou fakt vděčná. A ty větší, ty si můžeš klidně i ochočit, aby přiběhly na jméno...

Jíťo,
neboj, i na vstávání si zvykneš, mně to teda trvalo asi přes měsíc. Uvidíš, že si na krávy zvykneš a brzy se na ně začneš těšit

Taky bydlím na vesnici a taky mě teď čeká schánění práce. Kdybych měla možnost jít tady u nás do kravína, šla bych, jenomže bohužel, je obsazeno.
Moje mamka dělala v kravíně celý život, vím jak se nadřela, bývala samá modřina jak některé krávy kopaly, umazaná od hoven. Měla na starosti asi 25 krav, přišla do práce, stáhla hnůj, každou krávu musela vyčesat a pak se šlo dojit. Jen když jsem viděla to obrovský hrablo, kterým se stahoval spod krávy ten hnůj, to hrablo bylo dřevěný a dost těžký samo o sobě natož s ním ještě něco tahat. Pořád se muselo všechno vymývat, ženský byly mokrý, urvaný, ruce rozmočený. Do toho ještě to ranní vstávání ve 3 hod. Je tomu tak i dneska? Ale člověk si zvykne na všechno.

Grainne napsal(a):

Tulipánka napsal(a):

Jito,
no vidíš, není to tak špatné. Telátka jsem měla ze všeho nejraději. Jsou fakt vděčná. A ty větší, ty si můžeš klidně i ochočit, aby přiběhly na jméno...

Já bych pak nepřežila ten odvoz na jatka

Grainne,
my byli u dojných krav, ty na jatka nevozí. A když, tak už nebyly v kravíně. A co se dělo s býčky, to si taky nepamatuju, nebyla jsem u odvozů na jatka.