|
9.dubna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 9.dubna : Vaření na chatě či chalupě bez stresu: Tipy na vaření z jedné pánve nebo hrnce. 1.dubna : Jak vznikla záhada ďáblova trojúhelníku: Odhalil ji už Kolumbus? |
|
|
Wereno, nečekej, že ti někdo poradí. Všichni můžeme vycházet jen z vlastní zkušenosti a přesvědčení.
Nenajdeš tu ani ono "razítko", které asi - já to chápu - tak potřebuješ.
To rozhodování je těžké, ale nikdo ho za tebe neudělá.
Vím, co říkám - byla jsem ve stejné situaci, tohle dilema mi také letělo hlavou. Ale jen několik minut, protože já bych se s přerušením nevyrovnala. Bylo to pro mne méně přijatelné, než to, co přišlo pak. Dnes mám bezva díte, úžasná vnoučata.
A že to nebylo vždy juchů, tak to si piš, že ne 
Ty máš ovšem právo mít to úplně jinak 
Není tady
tím si jaksi případný výčitky "neospravedlní"
Ona (zatím) o výčitkách neuvažuje... to je vzdálená budoucnost.
Není tady
werena30 napsal(a):
Judyna napsal(a):
Když už je dítě na cestě, tak bych ho přijala. Zvlášť když jste na to tak trochu připraveni. Buď ráda, že to jde, dnes, kdy je tolik párů, co se o dítě snaží. Dvě děti jsou super.
Jsem ráda,že někdo sdělil i pozitivní zkušenost s dvěma dětma.
Já mám bohužel právě jenom jedno. A ani to jsem neplánovala, neměla jsem vůbec nic, nakonec jsem s ním po rozvodu zůstala sama. Přesto až čas ukázal, jak dobré bylo to, co se stalo. Jsem za to hrozně vděčná, i když to lehké nebylo. Víš, ono to, co se v přítomnosti jeví jako velký zádrhel, tak budoucnost ukáže, že to právě bylo dobré.
Ani já bych se s přerušení nesrovnala. Ale to mluvím o sobě. Ty se rozhodni podle sebe, rozhodneš se dobře.
Není tady
Jsem ráda,že někdo sdělil i pozitivní zkušenost s dvěma dětma.
Tak to já ti sdělím ještě pozitivnější...
jak se mi do 1+0 se společným příslušenstvím na chodbě, ve 4. patře bez výtahu, teplý vody a s kamnama na uhlí namísto druhýho dítěte narodilo i třetí... společně s tím druhým.
Ale znala jsem paní, která nechtěný dvojčata vyřešila tak, že jedno dala k adopci...
A včíl mudrúj... 
Není tady

Modroočka napsal(a):
Jo a já jsem podruhé otěhotněla nečekaně, z mé strany jsem dítě, druhý, moc chtěla, BM nechtěl, dokonce chtěl, abych šla na potrat. Ale nakonec jsem si druhý děcko prosadila, měli jsme ho a byla jsem ráda. Jedno dítě, no, dvě jsou lepší. Dítě se se sourozencem naučí dělit se, má společníka, kamaráda. A pro rodiče, pokud to jen trochu jde, tak dvě děcka jsou fajn. Já jsem ráda, že mám dvě a ne jen jedno. Wereno, je to jen na tobě.
V mém věku už bych dítě na svět nepřivedla, jsem už stará na dítě, taky jsem chráněná, dobře, ale kdybych byla mladší, dítě bych si nechala.
Je to tak, ja jsem otehotnela naprostou nahoodu jedna ku milionu a zatrnulo mi. Manzelstvi nefungovalo a po naorzeni jsem odesla.
Nejde jen o to, ze werena bude mit dite nebo jeji partner. Ja jsem si tehdy rikala, ze predevsim, at se deje co se deje, ty deti budou mit pak dohromady sebe.
Není tady
sahleb napsal(a):
Modroočka napsal(a):
Jo a já jsem podruhé otěhotněla nečekaně, z mé strany jsem dítě, druhý, moc chtěla, BM nechtěl, dokonce chtěl, abych šla na potrat. Ale nakonec jsem si druhý děcko prosadila, měli jsme ho a byla jsem ráda. Jedno dítě, no, dvě jsou lepší. Dítě se se sourozencem naučí dělit se, má společníka, kamaráda. A pro rodiče, pokud to jen trochu jde, tak dvě děcka jsou fajn. Já jsem ráda, že mám dvě a ne jen jedno. Wereno, je to jen na tobě.
V mém věku už bych dítě na svět nepřivedla, jsem už stará na dítě, taky jsem chráněná, dobře, ale kdybych byla mladší, dítě bych si nechala.Je to tak, ja jsem otehotnela naprostou nahoodu jedna ku milionu a zatrnulo mi. Manzelstvi nefungovalo a po naorzeni jsem odesla.
Nejde jen o to, ze werena bude mit dite nebo jeji partner. Ja jsem si tehdy rikala, ze predevsim, at se deje co se deje, ty deti budou mit pak dohromady sebe.
Jo, přesně. Ani nevíte, jak jsem ráda, že můj syn má nevlastní sourozence, s kterými se stýká.
Není tady
Děkuji všem za povzbudivé reakce. Spíš než ospravedlnění tu hledám to, co jsem našla v několika posledních příspěvcích: to pochopení a hlavně tu osobní zkušenost. Jsem si vážně připadala v první chvíli jako blázen. Myslela jsem,že mám virǒzu
Manžel už se mnou začíná mluvit normálně. Dneska mi moc pomáhal a byl až nečekaně pozorný. myslím,že už se vzpamatovává z toho šoku.
Tak zatím situace vypadá pro
.
Není tady
Judyna napsal(a):
sahleb napsal(a):
Modroočka napsal(a):
Jo a já jsem podruhé otěhotněla nečekaně, z mé strany jsem dítě, druhý, moc chtěla, BM nechtěl, dokonce chtěl, abych šla na potrat. Ale nakonec jsem si druhý děcko prosadila, měli jsme ho a byla jsem ráda. Jedno dítě, no, dvě jsou lepší. Dítě se se sourozencem naučí dělit se, má společníka, kamaráda. A pro rodiče, pokud to jen trochu jde, tak dvě děcka jsou fajn. Já jsem ráda, že mám dvě a ne jen jedno. Wereno, je to jen na tobě.
V mém věku už bych dítě na svět nepřivedla, jsem už stará na dítě, taky jsem chráněná, dobře, ale kdybych byla mladší, dítě bych si nechala.Je to tak, ja jsem otehotnela naprostou nahoodu jedna ku milionu a zatrnulo mi. Manzelstvi nefungovalo a po naorzeni jsem odesla.
Nejde jen o to, ze werena bude mit dite nebo jeji partner. Ja jsem si tehdy rikala, ze predevsim, at se deje co se deje, ty deti budou mit pak dohromady sebe.Jo, přesně. Ani nevíte, jak jsem ráda, že můj syn má nevlastní sourozence, s kterými se stýká.
já si zase myslím, že to nebývá tak úplně pravidlem. jasně, většinou ano a je výhoda mít sourozence, člověk tu pak to dítě nenechá tak něják jako samotný. ale sázet na to, nebo si pořizovat další dítě jen z tohoto důvodu je hloupost. jeden nikdy neví co bude a sourozenců, co se nesnáší a nestýkají je taky dost.
Není tady
wereno, držím palce, ať už se nakonec rozhodneš jakkoliv.
Není tady
Wereno, já mám pochopitelně ty děti taky DVĚ. S dost velkým věkovým rozdílem a je to jen JINÉ, ale bezva 
Není tady

helena napsal(a):
Jsem ráda,že někdo sdělil i pozitivní zkušenost s dvěma dětma.
Tak to já ti sdělím ještě pozitivnější... http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png jak se mi do 1+0 se společným příslušenstvím na chodbě, ve 4. patře bez výtahu, teplý vody a s kamnama na uhlí namísto druhýho dítěte narodilo i třetí... společně s tím druhým.
Ale znala jsem paní, která nechtěný dvojčata vyřešila tak, že jedno dala k adopci...
A včíl mudrúj... http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png
Vidíš Wereno,nemusí to být nakonec jen jedno dítě,ale třeba i dvojčata:supr:
Naši známí,co bydlí nedaleko od nás měli 2 děti hned za sebou,ona nechtěně otěhotněla zase,ale řekli si,že to 3.dítko taky ještě zvládnou - no a dnes už má roční dvojčátka,a těm starším dětem je 5 a 4,splácí hypo na nový dům,takže určitě nebudete jediní,kterým se tak trochu skříží plány.
Není tady
Modroočka napsal(a):
Jo a já jsem podruhé otěhotněla nečekaně, z mé strany jsem dítě, druhý, moc chtěla, BM nechtěl, dokonce chtěl, abych šla na potrat. Ale nakonec jsem si druhý děcko prosadila, měli jsme ho a byla jsem ráda. Jedno dítě, no, dvě jsou lepší. Dítě se se sourozencem naučí dělit se, má společníka, kamaráda. A pro rodiče, pokud to jen trochu jde, tak dvě děcka jsou fajn. Já jsem ráda, že mám dvě a ne jen jedno. Wereno, je to jen na tobě.
V mém věku už bych dítě na svět nepřivedla, jsem už stará na dítě, taky jsem chráněná, dobře, ale kdybych byla mladší, dítě bych si nechala.
I ja mela druhe dite ktere manzel nechtel.Tehdy to bylo na rozvod.Jedinacka jsem nechtela a touha po holcicce byla vetsi.Dcera se narodila a nikdy jsem nezalitovala,ze ji mam.
Není tady
nemusí to být nakonec jen jedno dítě,ale třeba i dvojčata
I k týhle možnosti má navržený dva způsoby řešení... 
Není tady
příběh ze života.....manželé měli 2 holčičky a chlap-vůl chtěl pořád kluka....po 4 letech se narodily dvojčátka-holčičky
chlap-vůl rodinu opustil
jsem si vzpomněla.....a to bylo ještě za bolševika....
Není tady
Hm, pěkný
. Taky doufám,že nedopadnu, jak v aktuálním tématu na právní.
Není tady
Dvojčátka jsou záhul, obdivuju maminy, co je maj. Ale musí to být krásný. 
Není tady
Tak už jsem za tu dobu rozhodování shodila nejmíň pět kilo a nervy mám úplně v kýblu.
Manžel mi včera pro změnu řekl, že by bylo lepší kdybychom si ho nenechali, že už by od sebe byly děti moc let. . . bla bla, že děti od sebe měly být dva roky. Přišlo mi to jako výčitka mé neschopnosti a totální ignorování reality
.
Mezitím, já už jsem byla nakloněna tomu, že všechno nějak zvládnem a asi těžko dokážu hned úplně otočit.
Dneska jsem tedy řekla,že si o tom definitivně promluvíme.
Potřebuju to někde ventilovat, protože to nemůžu zatím nikomu říct.
Není tady
wereno,
vy v podstatě řešíte něco, co už se stalo.
Zvrátit to můžete jen za cenu, o které si ani jeden nejste jisti, zda ji chcete zaplatit...zda ji vůbec můžete zaplatit.
Každopádně ji ale zaplatíte a projeví se to v celé rodině - tedy nejen ve vztahu vás dvou, ale i ve vztahu k dítěti, které už máte a v jeho vztahu k vám. Jak, to se uvidí. Že tohle někdo považuje za blbost, neznamená, že se to neděje.
Viděla jsem to na terapiích mnohokrát.
Zkus se na chvíli nezabývat rozumovými důvody, které jsou beztak jen hloupými projevy strachu, a naciť se na své dítě, které nosíš... na to, co si přeješ ty a co si přeje ono. Tam je odpověď, kterou si můžeš být jistá 
Není tady

Já bych podotkla jen jedno ... neznám v okolí lidi, kteří po zvažování, zda si dítě nechat či ne, poté litovali, že mají mimino.
Ale znám pár lidí (málo, zas tak na potkání se mi lidi nesvěřujou), co litovali, že novému životu nedali šanci.
Nechci tě do ničeho tlačit. Neber to tak. Je to tvůj život.
Jenže - například já byla "nechtěné" dítě. A dneska mi máma říká : Co já bych bez tebe dělala... 
Není tady

Jessika napsal(a):
Já bych podotkla jen jedno ... neznám v okolí lidi, kteří po zvažování, zda si dítě nechat či ne, poté litovali, že mají mimino. Ale znám pár lidí (málo, zas tak na potkání se mi lidi nesvěřujou), co litovali, že novému životu nedali šanci.
Nechci tě do ničeho tlačit. Neber to tak. Je to tvůj život.
Jenže - například já byla "nechtěné" dítě. A dneska mi máma říká : Co já bych bez tebe dělala...

Já bych se nevyrovnala s tím, kdybych šla na interrupci. Jsem ráda, že jsem nemusela řešit takovou situaci.
wereno, držím ti palce.
Upravil(a) Eva. (18. 1. 2013 11:50)
Není tady
werena30 napsal(a):
Tak už jsem za tu dobu rozhodování shodila nejmíň pět kilo a nervy mám úplně v kýblu.
![]()
Manžel mi včera pro změnu řekl, že by bylo lepší kdybychom si ho nenechali, že už by od sebe byly děti moc let. . . bla bla, že děti od sebe měly být dva roky. Přišlo mi to jako výčitka mé neschopnosti a totální ignorování reality.
Mezitím, já už jsem byla nakloněna tomu, že všechno nějak zvládnem a asi těžko dokážu hned úplně otočit.
Dneska jsem tedy řekla,že si o tom definitivně promluvíme.
Potřebuju to někde ventilovat, protože to nemůžu zatím nikomu říct.
Jednej podle sebe ne podle sobeckeho manzela.Ty ses matka.
Není tady

vera napsal(a):
příběh ze života.....manželé měli 2 holčičky a chlap-vůl chtěl pořád kluka....po 4 letech se narodily dvojčátka-holčičky
chlap-vůl rodinu opustil
jsem si vzpomněla.....a to bylo ještě za bolševika....
blééé i tohle je život, věšet za koule málo
Není tady
xxxx napsal(a):
vera napsal(a):
příběh ze života.....manželé měli 2 holčičky a chlap-vůl chtěl pořád kluka....po 4 letech se narodily dvojčátka-holčičky
chlap-vůl rodinu opustil
jsem si vzpomněla.....a to bylo ještě za bolševika....blééé i tohle je život, věšet za koule málo
ano.....to je málo
Není tady
werena30 napsal(a):
Tak už jsem za tu dobu rozhodování shodila nejmíň pět kilo a nervy mám úplně v kýblu.
![]()
Manžel mi včera pro změnu řekl, že by bylo lepší kdybychom si ho nenechali, že už by od sebe byly děti moc let. . . bla bla, že děti od sebe měly být dva roky. Přišlo mi to jako výčitka mé neschopnosti a totální ignorování reality.
Mezitím, já už jsem byla nakloněna tomu, že všechno nějak zvládnem a asi těžko dokážu hned úplně otočit.
Dneska jsem tedy řekla,že si o tom definitivně promluvíme.
Potřebuju to někde ventilovat, protože to nemůžu zatím nikomu říct.
a jéje. tak to jsem zvědavá, jak to dopadne.
Není tady
Jessika napsal(a):
Já bych podotkla jen jedno ... neznám v okolí lidi, kteří po zvažování, zda si dítě nechat či ne, poté litovali, že mají mimino.
Ale znám pár lidí (málo, zas tak na potkání se mi lidi nesvěřujou), co litovali, že novému životu nedali šanci.
Nechci tě do ničeho tlačit. Neber to tak. Je to tvůj život.
Jenže - například já byla "nechtěné" dítě. A dneska mi máma říká : Co já bych bez tebe dělala...
souhlasím s jessikou.
jinak i já byla nechtěná. nebo přesněji spíš neplánovaná.
Není tady