|
1.září : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 1.září : Národní klasika: ovocné knedlíky. Jak zvádnout veškeré nástrahy jejich přípravy? 1.září : Dechberoucí krása těchto levitujících skleněných zahrad vás okouzlí. Aerárium: Vytvořte si svůj malý zelený svět |
|
|

Můj příběh je podobný, jako spousta jiných, přesto si vás dovolím požádat o radu, protože sama si už rady nevím. S partnerem jsme 8 let, máme syna 2,5 roku. Po narození syna začal partner podnikat, věnoval se hlavně rozjíždění svého podniku a já se věnovala synovi. Postupně jsme se více navzájem vzdalovali, já neustále sama se synem, on neustále v práci. Neuměli jsme o tom mluvit, já byla naštvaná, že s námi netráví čas, že vše podřizuje práci, on byl naštvaný, že já jsem naštvaná. Začali jsme se hádat, až jsem mu jednoho dne řekla, aby šel, že jsem stejně na vše sama a že mi bude bez něj lépe. Neodešel, ale hádky se stupňovaly, padala ostrá slova, zejména z mé strany, partner se umí lépe ovládat, nikdy po mě nekřičel, nikdy mi nenadával. Znovu jsem několikrát řekla, at odejde, že už to s ním nezvládám, že chodí domů jen přespat. Asi po třech měsících tohodle kolotoče hádek odešel. Nic si nevzal, jen pár triček a prádlo. Přespával v práci, s námi se příliš nestýkal, objevil se jednou za 10-14 dní, maximálně na hodinu a zase odjel. Můj šestý smysl dokonale zafungoval, že je v tom jiná žena, ale on to neustále zapíral, jenže všechno jednou praskne...byla v tom žena, o deset let mladší než on (je mu 37 let) svobodná matka s 8letým dítětem. Byl to pro mě šok, strašný. I když jsem ho vlastně vyhodila, tohle jsem nečekala. Ale musela jsem fungovat kvůli syna, přes den jsem byla šťastná maminka, dělala jsem vše proto, aby syn nijak nestrádal, hráli jsme si, jezdili na výlety, jakoby v našem životě nenastala žádná změna, a v noci jsem koukala do stropu a brečela do polštáře.
Protože jsem nevěděla, jak reagovat na synovy otázky ohledně tatínka a jeho návštěv, nechtěla jsem a nechci ublížit zejména synovi, navštěvovala jsem i psychologa, kde jsme tuhle situaci rozebírali, ale stejně si nevím rady.
Začala jsem si plánovat život jako svobodná matka s dítětem, postupně jsem se se vším vyrovnala a po 6 měsících partner přišel. S tím, že chce s námi být, vztah má definitivně vyřešený, atd. Měla jsem jedinou podmínku, aby ukončil veškerý kontakt s tou ženou. Souhlasil a věřím, že to i dodržuje. Zpočátku k nám chodil denně na návštěvu, po měsíci a půl zůstal a žijeme zase společně. Začátek byl v pohodě, hodně jsme si vysvětlili, vyříkali, bylo to mezi námi krásné, po všech stránkách, i v sexu.
Partner je milý, stará se, pomáhá mí. Tráví s námi čas, dává mi najevo svoji náklonnost, letmým polibkem, pohlazením, objetím, v noci se někdy vzbudím a zjistím, že mě drží za ruku, a spoustu dalších hezkých maličkosti....
teď si asi říkáte, co teda ještě chci. Všechno to vypadá, jakoby se nic nestalo, ale stalo. Je to pořád ve mě. I když on mi tvrdí, že to nebyla nevěra, že jsem ho vyhodila, pro mě to nevěra byla. Žijeme spolu už od září a já se s tím nedokážu vyrovnat. Jen na to pomyslím, už mi tečou slzy (právě teď). Kdykoli mě obejme, tak mě napadne, zda ji taky tak objímal. V noci se vzbudím a přemýšlím, zda se mu o ní zdá, atd atd. Zkoušela jsem si s ním o tom promluvit, řekl mi, že on to má definitivně vyřešeno, že dodržuje nulový kontakt, co mi slíbil a vše je jen v mé hlavě a musím si to srovnat sama. Ale mě to prostě nejde. Poslední měsíc s ním už nemůžu ani spát, mám obrovský blok.
Jak jste to měly vy, které jste překonaly nevěru, spraví se to, chce to delší čas???
Jak se zbavit těch myšlenek na ni v mé hlavě???
Není tady
Zatím co tvůj partner tu ženu už z vašeho života propustil, ty ji tam stále taháš zpět, nežiješ v přítomnosti, ale v minulosti.... To nemůže pro TEBE dobře dopadnout. Vyhledej dobrého psychologa a najdi příčinu, proč si stále tak škodíš - už jsi o partnera a také otce tvého dítěte jednou přišla a teď děláš všechno proto, aby se to stalo znovu. To není o tvém partnerovi, to je o tobě.
Protože to ve TVÉ hlavě jsou samé katastrofické scénáře... To TY pořád žiješ něco, co BYLO....a to pro TEBE to stále JE.
Tvůj partner s tím nic nenadělá i kdyby se na hlavu postavil. Není v jeho moci tě přesvědčit, že něco NENÍ....
Navíc, jak si dovoluješ ho obviňovat z nevěry?
To je stejné, jako bys někomu, kdo i tvým přičiněním hladoví, stále dokola nabízela například svůj oběd a pokud by ho tedy snědl, tak ho obviňovala z toho, že ty máš teď hlad. Není to tak trochu vlastně i tvoje pýcha, která tě dovedla tam, kde jsi? A s tím nikdo jiný než ty opravdu nic neudělá.
Není tady
V takové situaci jsem byla taky. Jen dítě jsem měla ještě trochu menší.
On věčně pryč. Já naštvaná, frustrovaná doma. Když byl doma, tak jsem mu to vyčítala a . . . konec už byl logický.
Slepit to trvalo několik let, ale jde to.
A rada? Popros ho o trpělivost, mluv s ním, najdi si koníček, který vytíží hlavu, jednou do týdne nebuď doma a jdi si někam užít zábavy. Pokud to nepomůže zkuste třeba manželskou poradnu nebo psychologa.
Není tady
Pandorraa napsal(a):
Tvůj partner s tím nic nenadělá i kdyby se na hlavu postavil.
Se klidně na hlavu stavět může nebo tam být nemusí vůbec v tomhle rozpoložení je úplně jedno co dělá. Si matně pamatuju,že se mě manžel v tomhle stavu ptal, jaký chci kachlíčky do nový koupelny. Naprosto bezmyšlenkovitě jsem na jedny ukázala (vdyť se stejně rozvedeme,tak proč se mě ptá na takový kraviny) a teď budu mít příštích 20 let pěkně hnusnou koupelnu
.
Není tady
werena30 napsal(a):
A rada? Popros ho o trpělivost, mluv s ním, najdi si koníček, který vytíží hlavu, jednou do týdne nebuď doma a jdi si někam užít zábavy. Pokud to nepomůže zkuste třeba manželskou poradnu nebo psychologa.
Tohle je moc hezké 
Nu a ta koupelna ti bude prostě připomínat, jak moc jsi byla........ nu, jak to říct...však ty víš 
Není tady

Neumím ti poradit. Každý jsme jedinečný exemplář a tak si musíme ten svůj způsob, jak se sami se sebou a s tím, co nás potkalo, uvnitř porovnat.
Já jsem se s nevěrou mého BM tenkrát srovnat neuměla, chovala jsem se hrozně. Celkem brzy odešel k ní. Myslím si, že tenkrát bych na to vůbec neměla, kdyby se vrátil, jak se s jeho nevěrou v sobě vyrovnat. Je to velmi těžké. Kolem sebe vidím, že většina těch, co se k sobě po nevěře vrátili, se následně dříve nebo po letech rozešla.
Není tady
Eva. napsal(a):
Neumím ti poradit. Každý jsme jedinečný exemplář a tak si musíme ten svůj způsob, jak se sami se sebou a s tím, co nás potkalo, uvnitř porovnat.
Já jsem se s nevěrou mého BM tenkrát srovnat neuměla, chovala jsem se hrozně. Celkem brzy odešel k ní. Myslím si, že tenkrát bych na to vůbec neměla, kdyby se vrátil, jak se s jeho nevěrou v sobě vyrovnat. Je to velmi těžké. Kolem sebe vidím, že většina těch, co se k sobě po nevěře vrátili, se následně dříve nebo po letech rozešla.
Ja to vidim jako Majka.Neznam jediny par kde byla nevera,ze by spolu zustali.
Není tady
Já znám několik párů, záleží většinou na tom podváděném jak se s tím srovná. Holky už poradily, držím palce
Není tady
A já zase říkám,že všechno zlé je pro něco dobré.
V manžeslství jsem byla nevěrná já. (nelituju, ani se neobviňuju,prostě ) a zjistila jsem,že svého manžela miluju. že mi chlapi ostatní nic neříkaj.
Jo mám ráda flirt - nevinný,ale jak to sklouzlo do intimností, tak nic moc. Já vím, chyba je ve mně.
Prostě co takhle žít přítomností, proč řešit co bylo? jestli jí objímal? No a co? Tak jí objímal. Miluje tebe, s Tebou chce být, tak co řešíš.
Erem - a já zase znám spousta párů co díky nevěře vztah upevnili
Není tady
holcina napsal(a):
Já znám několik párů, záleží většinou na tom podváděném jak se s tím srovná. Holky už poradily, držím palce
Jak kdy. Ze začátku asi ano. Jestli koukáš na Obchodák, tak jako kdybych se viděla v Dáše.
Není tady
dusička napsal(a):
A já zase říkám,že všechno zlé je pro něco dobré.
V manžeslství jsem byla nevěrná já. (nelituju, ani se neobviňuju,prostě ) a zjistila jsem,že svého manžela miluju. že mi chlapi ostatní nic neříkaj.
Jo mám ráda flirt - nevinný,ale jak to sklouzlo do intimností, tak nic moc. Já vím, chyba je ve mně.
Prostě co takhle žít přítomností, proč řešit co bylo? jestli jí objímal? No a co? Tak jí objímal. Miluje tebe, s Tebou chce být, tak co řešíš.
Erem - a já zase znám spousta párů co díky nevěře vztah upevnili
I kdyz o te nevere vedel ten druhy?
Není tady

eremuruss napsal(a):
Eva. napsal(a):
Neumím ti poradit. Každý jsme jedinečný exemplář a tak si musíme ten svůj způsob, jak se sami se sebou a s tím, co nás potkalo, uvnitř porovnat.
Já jsem se s nevěrou mého BM tenkrát srovnat neuměla, chovala jsem se hrozně. Celkem brzy odešel k ní. Myslím si, že tenkrát bych na to vůbec neměla, kdyby se vrátil, jak se s jeho nevěrou v sobě vyrovnat. Je to velmi těžké. Kolem sebe vidím, že většina těch, co se k sobě po nevěře vrátili, se následně dříve nebo po letech rozešla.Ja to vidim jako Majka.Neznam jediny par kde byla nevera,ze by spolu zustali.
erem, to já znám zase víc párů, které spolu zůstaly i přes provalenou nevěru. Dokonce jsem slyšela i o manželství, ve kterém manželka překousla nejen nevěru, ale i nemanželské dítě
Ono je to asi opravdu kus od kusu ...
Není tady
Erem - no a?
Asi ve vztahu bylo něco špatně.
Je to ponaučení. Hledání .
Proč bych měla žárlit a představovat si,že manžel je v objetí jiné ženy? Když cítím ,že mě miluje? Jo, možná že byl, no a. Nezjišťuju. Vím, co cítím.
Není tady

Děkuji za vaše názory a rady.
Pokusím se na některé otázky odpovědět.
Považuji to za nevěru, protože partner odešel, náš vztah nijak neukončil, neodstěhoval si věci, nic. Když přišel za synem, ptala jsem se, jestli žijeme v odloučení, nebo jsme se rozešli, nebo jak naší situaci nazvat, nevěděl. Na otázku zda má jinou ženu vždy tvrdil, že nemá. Tušila jsem že má, nepátrala jsem, ale samo se to provalilo. Takže to podle mě byla nevěra, probírala jsem to i s psychologem, taky řekl, že to nevěra je. Asi záleží na úhlu pohledu....
Koníčků mám dost, přes den se zabavím, jednak se synem, dodělávám si nejaké odborné způsobilosti, abych mohla začít po MD pracovat, takže hlava zaměstnanaá až až
, ale přesto se ty pitomé myšlenky vkrádají...
Fungujeme v pohodě, bavíme se o všem, nyní se společně těšíme na Vánoce, snažím se, ale je to ve mně, zkrátka to chce asi více času. Mě hlavně zajímá, zda se tohle dá časem nějak vytěsnit a žít, jakoby tahle epizoda nebyla, nevím, jak to nazvat.
Není tady

Lepší je přijmout, vyrovnat se s tím, co se stalo, poučit se, než vytěsňovat. Oni se pak ti nevyřešení kostlivci zase někdy ze skříně vyvalí, když si je nepořešíme a jenom je schováme.
Není tady
Dataline napsal(a):
Mě hlavně zajímá, zda se tohle dá časem nějak vytěsnit a žít, jakoby tahle epizoda nebyla, nevím, jak to nazvat.
Manželovi to trvalo asi tak rok. Tak sa netráp, je to ešte čerstvé.
Není tady

Podle mě pomůže čas a Ty se zkus nevracet do minulosti a žij teď- vždyť píšeš, že manžel je k Tobě pozorný..užívej si to.
Není tady
Podle mě se to nedá nikdy vytěsnit a žít tak, jako by to nebylo. Stalo se to a ty to víš. Zapomenout se nikdy nedá, jen odpustit a vyrovnat se s tím. Na emoce, které se podle mě ovládnout vůlí nedají, pomůže čas a to, jak se k sobě budete chovat.
Není tady
dusička napsal(a):
Erem - no a?
Asi ve vztahu bylo něco špatně.
Je to ponaučení. Hledání .
Proč bych měla žárlit a představovat si,že manžel je v objetí jiné ženy? Když cítím ,že mě miluje? Jo, možná že byl, no a. Nezjišťuju. Vím, co cítím.
Clovek ktery miluje neni v objeti jineho muze ci zeny.
Mas trochu jiny nazor na lasku.
Není tady

erem, život leckdy není takhle jednoduchý, jak jsi napsala.
Podle toho by vycházelo, že člověk, který nemiluje, není v objetí partnera, kterého nemiluje.
Ty miluješ svého partnera? Nebo s ním žiješ kvůli materiálním výhodám a abys nebyla sama?
Názory na lásku jsou různé.
Ale láska je jedna.
Spousta lidí "je v objetí" těch, které nemilují, a není "v objetí" těch, které milují.
Není tady
eremuruss napsal(a):
Eva. napsal(a):
Neumím ti poradit. Každý jsme jedinečný exemplář a tak si musíme ten svůj způsob, jak se sami se sebou a s tím, co nás potkalo, uvnitř porovnat.
Já jsem se s nevěrou mého BM tenkrát srovnat neuměla, chovala jsem se hrozně. Celkem brzy odešel k ní. Myslím si, že tenkrát bych na to vůbec neměla, kdyby se vrátil, jak se s jeho nevěrou v sobě vyrovnat. Je to velmi těžké. Kolem sebe vidím, že většina těch, co se k sobě po nevěře vrátili, se následně dříve nebo po letech rozešla.Ja to vidim jako Majka.Neznam jediny par kde byla nevera,ze by spolu zustali.
znám takové páry. to co říkáš mi přijde jako hloupost.
Není tady
dusička napsal(a):
A já zase říkám,že všechno zlé je pro něco dobré.
V manžeslství jsem byla nevěrná já. (nelituju, ani se neobviňuju,prostě ) a zjistila jsem,že svého manžela miluju. že mi chlapi ostatní nic neříkaj.
Jo mám ráda flirt - nevinný,ale jak to sklouzlo do intimností, tak nic moc. Já vím, chyba je ve mně.
Prostě co takhle žít přítomností, proč řešit co bylo? jestli jí objímal? No a co? Tak jí objímal. Miluje tebe, s Tebou chce být, tak co řešíš.
Erem - a já zase znám spousta párů co díky nevěře vztah upevnili
tak já bych neřekla, že ty, co znám, by si něco nevěrou upevnili. spíš bych řekla, že věrnosti nepřikládali zas až takový význam.
Není tady
dusička napsal(a):
Erem - no a?
Asi ve vztahu bylo něco špatně.
Je to ponaučení. Hledání .
Proč bych měla žárlit a představovat si,že manžel je v objetí jiné ženy? Když cítím ,že mě miluje? Jo, možná že byl, no a. Nezjišťuju. Vím, co cítím.
dusičko, já z tebe mám pocit, že ty názory občas měníš podle toho, jak se zrovna probudíš. není to tak dlouho, co jsi psala, že by ti představa manžela s jinou ženou dobře nedělala.
myslím si, že v tomhle sama nemáš jasno, sorry. ono je to jiný, když to řešíš pouze teoreticky taky, že jo.
osobně bych chtěla vidět tenhle tvůj nadhled, kdyby u vás opravdu o něco takového šlo a nebyl to pouze jednorázový úlet.
Upravil(a) PPavlaa (16. 12. 2012 12:38)
Není tady
eremuruss napsal(a):
dusička napsal(a):
Erem - no a?
Asi ve vztahu bylo něco špatně.
Je to ponaučení. Hledání .
Proč bych měla žárlit a představovat si,že manžel je v objetí jiné ženy? Když cítím ,že mě miluje? Jo, možná že byl, no a. Nezjišťuju. Vím, co cítím.Clovek ktery miluje neni v objeti jineho muze ci zeny.
Mas trochu jiny nazor na lasku.
chlapi klidně můžou jednu ženskou milovat a a spát s jinými. pro spoustu z nich je sex a láska něco jinýho. mají to tak i některý ženský.
Není tady
Dataline napsal(a):
Děkuji za vaše názory a rady.
Pokusím se na některé otázky odpovědět.
Považuji to za nevěru, protože partner odešel, náš vztah nijak neukončil, neodstěhoval si věci, nic. Když přišel za synem, ptala jsem se, jestli žijeme v odloučení, nebo jsme se rozešli, nebo jak naší situaci nazvat, nevěděl. Na otázku zda má jinou ženu vždy tvrdil, že nemá. Tušila jsem že má, nepátrala jsem, ale samo se to provalilo. Takže to podle mě byla nevěra, probírala jsem to i s psychologem, taky řekl, že to nevěra je. Asi záleží na úhlu pohledu....
Koníčků mám dost, přes den se zabavím, jednak se synem, dodělávám si nejaké odborné způsobilosti, abych mohla začít po MD pracovat, takže hlava zaměstnanaá až až, ale přesto se ty pitomé myšlenky vkrádají...
Fungujeme v pohodě, bavíme se o všem, nyní se společně těšíme na Vánoce, snažím se, ale je to ve mně, zkrátka to chce asi více času. Mě hlavně zajímá, zda se tohle dá časem nějak vytěsnit a žít, jakoby tahle epizoda nebyla, nevím, jak to nazvat.
partner odešel, nebo jsi ho několikrát vyhodila? Mě můj partnet vyhazovat, tak zcela logicky to znamená, že ON ( tady TY) vztah ukončuje.
Není tady