helčo, on je občas najde plebs i v managééérských botách 

Vachu napsal(a):

Petr100 napsal(a):

meduza napsal(a):

Vachu a pandoro,vaše příspěvky označím takto:Závist vám jak to seno čouhá z bot...  Ani vás nemusím znát osobně,abych z nich odvodila,že jste pouze .........

Vítám tě do našeho klubu, ale teď to pěkně schytáš. :-)

Ne, proč? - Daphné to vystihla docela pěkně...  dal jsem k dispozici své pozorování (trochu pravda s nadsázkou) a ať si to každý přebere, jak chce. 

Pro dokreslení ještě přidám zážitek ze sedačkové lanovky na Dolní Moravě (stalo se to letos tuším tak začátkem března = na konci loňské zimní sezony) - byl jsem tam se svým synovcem (já na lyžích, on na snowboardu) - nasedli jsme na sedačku spolu se dvěma dospělými lyžaři: Říkám: "Dobrý den, pánové, prosím vás nevíte, zda nahoře ta cesta doprava lesem vede k vedlejší sjezdovce?" ... ale neodpověděli mi (?!)    ...  jako kdybychom tam s nimi vůbec nebyli, jako kdyby je vůbec nikdo neoslovil, jako kdybych byl duch, kterého nikdo nemůže vidět ani slyšet...

Podívali jsme se na sebe (já se synovcem) - oba jsme pokrčili rameny (viděl jsem mu na očích otázku, možná taky zadržoval vyprsknutí smíchy - puberťák jeden!) ... dál jsme tedy už jeli mlčky a já po zbytek cesty nahoru v duchu přemítal, co asi může velké chlapy vést k tomu, aby na přímé oslovení vůbec nijak nereagovali ???

P.S.: Ti dva pak spolu po sjetí z lanovky normálně mluvili, tedy nebyli hluší ani němí...
(pouhé "Nevím" bych taky považoval za odpověď) - Njn... už ani na těch horách to není, co bývalo?! 
Krásný den všem - a aby vám lidi na slušné oslovení aspoň 1 slovem odpovídali! 

Tak tohle nechápu,navíc byli hned dva jak píšeš
Já tedase s lidmi bavím ráda kdykoli je příležitost,vyhýbám se cíleně jen vyloženě ožralům - na takové štěká i náš pes.

K těm horám - já si zas kolikrát na tůře říkám,čím to,že na horách lidi zdraví ty druhé pořád jak o dušu-když se míjím třeba na běžkách či pěšky,až mi to fakt kolikrát zase začíná lézt na nervy - když člověk už nestačí popadat dech nebo se musím soustředit na sjezd a do toho abych nasadila kolikrát úsměv a odpovídala na pozdrav.Protože to mi zae nedá,když mě někdo pozdraví,abych se chovala jako hulvát,to ne.Ale si fakt říkám,proč se takhle vstřícně lidi k sobě nechovaj i v ulicích,na těch horách je kolikrát toho zdravení až moc:godlike:

Zaplaťpřírodě, že máme schopné a  inteligentní zaměstnance, kterým je jasné, že chyba není v nás, jakožto jejich zaměstnavatelích, ale právě ve vydřidušském státě, který je měsíc co měsíc odírá o 50% z toho, co si u nás vydělají, aniž by za to měli adekvátní náhradu např. v podobě nemocenských dávek (které jim hradíme ve 100% výši také my, bo nikdo nebyl nemocen déle, jak 14 dní) ...
Ovšem předcházela tomu léta důsledné selekce, protože pokud máme jako firma fungovat a prosperovat, tak si musíme navzájem rozumět a důvěřovat, a to se né s každým zaměstnancem daří ... rozhodně ne s těmi, kteří znají jen svá práva a povinnosti více či méně opomíjejí ...

helena napsal(a):

kteří znají jen svá práva a povinnosti více či méně opomíjejí
Ale Kuli... ta radost, když se je povede "eliminovat" a zbude zdravý jádro. Ostatně mám zkušenost, že občas podobný spolupracovníky vykouše kolektiv sám

Jj, páč ani zaměstnancům se nelíbí pracovat za různé zašíváky a šméčkaře a v podstatě na ně doplácet ... a když jim dojde trpělivost, dávají to najevo dost důrazně ... "Po žních k Turkovi, nebo jdu já" a tak tomu podobně

Upravil(a) Míša Kulička (18. 12. 2012 15:59)

Míša Kulička napsal(a):

Zaplaťpřírodě, že máme schopné a  inteligentní zaměstnance, kterým je jasné, že chyba není v nás, jakožto jejich zaměstnavatelích, ale právě ve vydřidušském státě, který je měsíc co měsíc odírá o 50% z toho, co si u nás vydělají, aniž by za to měli adekvátní náhradu např. v podobě nemocenských dávek (které jim hradíme ve 100% výši také my, bo nikdo nebyl nemocen déle, jak 14 dní) ...
Ovšem předcházela tomu léta důsledné selekce, protože pokud máme jako firma fungovat a prosperovat, tak si musíme navzájem rozumět a důvěřovat, a to se né s každým zaměstnancem daří ... rozhodně ne s těmi, kteří znají jen svá práva a povinnosti více či méně opomíjejí ...

A o tom to, Míšo, je.
Kdo ví, co chce, přímou cestou si za tím jde a nikomu nešlape po hlavě, ten to obyčejně i dostane.
Taková firma - její vedení - k sobě obyčejně přitáhne stejně zodpovědné lidi, jako jsou sami. Stejně zodpovědné, pracovité a slušné. I když si v takové firmě šéf tyká s uklizečkou, tak oba vědí, kde je jejich místo, kdo je kdo a nikdo nic nezneužívá.

Ti ostatní,kteří nemají takovou autoritu, charisma, nemají vizi a hlavně to vůbec neumějí, ti pak potřebují bič. Pochopitelně firmy se stovkami zaměstnanců to mají ještě trochu jinak. Tam je eliminace flákačů složitější.

Pro mě je největší trága "podnikatel", kterému vymyla mozek svými motivačními školeními nějaká společnost, která používá síťový marketink. Nemám nic proti síťovému marketinku, je mnohde produktivní a na místě, ale je to masakr.
Nejhůř to zvládají lidí s malým sebevědomím, kteří najednou děsně vyrostou...
Jsou firmy, které svoje lidi dokonce školí značně agresivně, na což pak doplácejí především senioři - například neustálé telefonáty a nabízení úúúúýžasných nových tarifů za nejasných podmínek ap..parádní lov lebek.

Vím dobře, o čem mluvím, na začátku devadesátých  let jsem byla u toho jako školitel a vedoucí týmů. Vím přesně, jak to celé vznikalo a jak se to dělá. A proto taky zcela neomylně poznám každého "podnikatele", který si touhle nalejvárnou v jakékoliv podobě prošel. Tohle lidé za svou hloupost a omezenost nemůžou. Byla jim úspěšně implantovaná do hlavy a oni si ji sami neumějí "odinstalovat".
Halt, dělali jsme tehdy FAKT dobrou práci

Si ještě dovolím malou poznámku - ten bič v podobě píchaček vyžaduje taky stát prostřednictvím zákoníku práce ... my je nemívali ... ale vraj je to dnes nezbytnost nejdůležitější a platili bychom pokutu ... no že si je pánové vyplňují jednorázově na konci měsíce je druhá věc, že

Asi žijeme každá v jiném světě, Pan, protože já ve svém okolí neznám nikoho, kdo by si s ním hlavu nelámal ... ony stačí pokuty za chyby, které nemám šanci ohlídat ... tak alespoň ať mám v pořádku věci, které v mých silách jsou, byť jsou to kraviny.

Ten zaměstnanec si to ale nemusí nechat líbit a ty to víš.
Kam se ztratilo všechno to, cos nás učila?

Pandorraa napsal(a):

To asi žijeme. Nebo je to spíš o zkušenostech. Máme obě jiné.
Či jak ohodnotíš například pracovní dobu od 3:00 do 17:00? Pracovní cestu, kdy zaměstnanec stabilně nocuje několik dní v kumbále za provozovnou bez možnosti se osprchovat?
Stabilně pouze noční směny?
Atd. atd.

Njn, Pan, každá práce má něco ... já kdysi v kravíně pracovala od 2.00 do 7.00 a od 14.00 do 19.00 vč. so a ne ... střídala jsem se s BM, takže jsme se tehdy téměř nevídali ... vydržela jsem to jen půl roku, dokud se mi nepodařilo najít jiné místo. Ale zemědělci tak bohužel musí pracovat dodnes, protože mlíkaři jezdí na šestou ... a zvířata na zákoník práce též kašlou, potřebují své ...

A když si vemu sebe dnes - stabilně dělám od 8.00 do 18.00, abych všechno stíhala ... a pokud si vezmu dovolenou, nebo jsem nemocná, tak potom i od 7.00 do 20.00 jako třeba dnes a víkendy ... potřebovala bych k sobě někoho min. na půl úvazku, ale nejsme schopni ho zaplatit. Bráchové i otec dělají též na doraz ... "nerodinné" zaměstnance k ničemu takovému nenutíme, ale oni jsou nám většinou ochotni vyjít vstříc sami, když je to potřeba.

Někdy prostě zaměstnavatel nemá šanci dodržovat ZP ... buď by byl permanentně ve ztrátě, nebo by nasadil takové ceny, že by na trhu neměl šanci.

Míšo, dostáváš za svou práci cca 13 tisíc?
Buduješ rodinou firmu, že? Vytváříš rodinné stříbro...

Zaměstnanec tuhle přidanou hodnotu prostě nemá.
A to, že respektuje specifika firmy, to je právě ta loajalita, o které se bavíme. Oboustranná.

Já jsem přesvědčená, že na světě je nesmírně důležitá rovnováha.
V těchto případech, kdy ta loajalita z jedné či druhé strany nefunguje, mi prostě chybí.

Pandorraa napsal(a):

Míšo, dostáváš za svou práci cca 13 tisíc?
Buduješ rodinou firmu, že? Vytváříš rodinné stříbro...

Zaměstnanec tuhle přidanou hodnotu prostě nemá.
A to, že respektuje specifika firmy, to je právě ta loajalita, o které se bavíme. Oboustranná.

Já jsem přesvědčená, že na světě je nesmírně důležitá rovnováha.
V těchto případech, kdy ta loajalita z jedné či druhé strany nefunguje, mi prostě chybí.

Byly chvíle, kdy jen minimální mzdu ...

Je to celé o ceně práce, Pan. Pokud budu z každé koruny odvádět další korunu státu, tak si nikdy nebudu moct vyskakovat ... buď budu dělat za dva a budu mít postačující plat ... nebo budu dodržovat ZP a dosáhnu akorát na tu minimální mzdu. Zákoník práce + související předpisy vč. daňových totiž zaměstnance nechrání, ale naopak - vedou právě k tomuto efektu - udržují lidi buď v nízkopříjmových kruzích, nebo přepracované, nebo postižené kombinací obého ... jako ostatně všechny sociální regulátory. Ty totiž rozhodně nevedou k rovnováze, ale naopak prohlubují spory mezi lidmi, mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, mezi ziskovým a neziskovým sektorem atd. atd. ... a odvádí tak pozornost od skutečných příčin, nad kterými tím pádem přemýšlí jen málokdo.

Př.: Ten o kom mluvíš stojí svého zaměstnavatele 26 tis. ... To vůbec není málo ... kolik jich je v té firmě? Ona totiž není sranda když musíš na každý měsíc zajistit pár set tisíc jen na mzdy, nájem, materiál, PHM a bohvječo ještě vč. toho nehorázného papírování a školení, které tě čeká od nástupu prvního zaměstnance ... A pokud je ten někdo schopen toto všechno zajistit, tak není blbec ... možná jen v tom, že není svým lidem schopen vysvětlit situaci. Málokterého podnikatele vede k "odírání" zaměstnanců zlá vůle ... ale většinu nutí k témuž stát.

Míša Kulička napsal(a):

Je to celé o ceně práce, Pan. Pokud budu z každé koruny odvádět další korunu státu, tak si nikdy nebudu moct vyskakovat
.....

A vidíš, Míšo, já si myslím, že tohle není jen o odvodech státu, ale i o tom, jak je firma úspěšná.
Takže prostě jsou i firmy, které "si vyskakovat" mohou.
Prostě lidé v nich táhnou za jeden provaz a dovedou si vydělat.
Všichni.

Míša Kulička napsal(a):

Př.: Ten o kom mluvíš stojí svého zaměstnavatele 26 tis. ... To vůbec není málo ... kolik jich je v té firmě? Ona totiž není sranda když musíš na každý měsíc zajistit pár set tisíc jen na mzdy, nájem, materiál, PHM a bohvječo ještě vč. toho nehorázného papírování a školení, které tě čeká od nástupu prvního zaměstnance ... A pokud je ten někdo schopen toto všechno zajistit, tak není blbec ... možná jen v tom, že není svým lidem schopen vysvětlit situaci. Málokterého podnikatele vede k "odírání" zaměstnanců zlá vůle ... ale většinu nutí k témuž stát.

Nu..teď bych řekla, že si zase trochu stěžuješ ty... Za všechno vždy přece nemůže ten "zlý stát".
Je to tak jednoduché na něj všechno svádět...

Nu a situaci lidem můžeš vysvětlovat jak chceš, ale když na jedné straně utahuješ šrouby a na druhé nesmyslně rozhazuješ, tak je to stejně zbytečné. Oni ani ti zaměstnanci nejsou blbý a plýtvání prostředky ve firmě kolikrát umějí sami posoudit.
Když budeš například prodavačkou v obchodě, do kterého ti majitel bude neustále cpát sto housek denně, ačkoliv by si mohl spočítat, že ty jich tam tolik prodáš maximálně za týden, tak tě pak už těžko obalamutí zlým státem, když ti na konto ztrát v prodeji na platě sebere tisícovku.... Neřku-li když tě začne obviňovat, že se tak málo prodává kvůli tvé neschopnosti nabízet housky v obci, která má bratru padesát čísel.

Těch variant je prostě x.
A že je to složité - vydělat na všechny ty odvody a daně, uhlídat veškerou tu zbytečnou byrokracii a zvládnout zdejší/unijní "papírový fašismus", to mi nemusíš vysvětlovat. Vím to moc dobře.

Podnikatelé naříkají na stát, zaměstnanci na podnikatele.
Přitom obě skupiny jsou na jedné lodi a řítí se na ten stejný útes, že?
Je mnohdy dost tristní pozorovat, jak si vzájemně podrážejí nohy...

Pandoro kolik máš v SOUČASNÉ  době zaměstnanců?